Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
76 C 31/2022-65
Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem JUDr. Adamem Čičmancem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
pro zaplacení 16 241,04 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 16 240 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 16 240 Kč od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se co do zaplacení částky 1,04 Kč, kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 4 432,90 Kč, kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 1 505,76 Kč, úroku ve výši 8,25 % ročně z částky 20 673,94 Kč od datum do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 4 433,94 Kč od datum do zaplacení, zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku 901 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 16 240 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 16 240 Kč od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se co do zaplacení částky 1,04 Kč, kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 4 432,90 Kč, kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 1 505,76 Kč, úroku ve výši 8,25 % ročně z částky 20 673,94 Kč od [datum] do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 4 433,94 Kč od [datum] do zaplacení, zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku 901 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) podanou k soudu dne datum, doplněnou podáním ze dne datum, domáhala na žalovaném zaplacení částky 20 673,94 Kč, skládající se z jistiny 16 241,04 Kč (jistina úvěru ve výši 20 000 Kč ponížená o splátky úvěru na jistinu ve výši 3 758,96 Kč) a smluvního úroku ve výši 4 432,90 Kč, což odůvodnila tím, že dne datum uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru (dále jen„ Smlouva“). Na základě Smlouvy poskytla žalovanému úvěru ve výši 20 000 Kč. Za poskytnuté prostředky se žalovaný zavázal platit úrok ve výši 15,90 % ročně a dále poplatky dle platného Ceníku. Žalovaný nedodržel svůj závazek vrátit poskytnutý úvěr prostřednictvím pravidelných měsíčních splátek po 376 Kč. Žalobkyně proto celý úvěru zesplatnila ke dni datum. Žalovaný na úvěr zaplatil žalobkyni celkem 3 760 Kč. Žalobkyně se vedle shora uvedené částky domáhá zaplacení úroku ve výši 1 505,76 Kč kapitalizovaného za období od datum do datum, smluvního úroku ve výši 8,25 % ročně z částky 20 673,94 Kč od datum do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 20 673,94 Kč od datum do zaplacení.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a zůstal po celé řízená zcela pasivní.
3. Soud ve věci nařídil jednání a věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších změn a doplnění (dále jen„ o. s. ř.“), když žalovaný se k jednání nedostavil a ani nepožádal z důležitého důvodu o odročení jednání. Žalobkyně se z jednání omluvila.
4. Provedeným dokazováním soud zjistil následující.
5. Na listině označené jako Smlouva o úvěru datované dnem datum je žalovaný označen jako úvěrovaný a žalobkyně jako úvěrující. Předmětem smlouvy je sjednání poskytnutí úvěru ve výši 20 000 Kč vedeném na úvěrovém účtu č. bankovní účet. Úvěr měl být vrácen nejpozději do datum včetně úroku ve výši 15,90 % ročně, resp. 14,11 % ročně, s měsíční splátkou ve výši 376 Kč. Úvěr měl být poskytnut na účet č. bankovní účet. Na konci listiny je vytištěno jméno a příjmení žalovaném s uvedením„ podepsáno elektronickým podpisem“.
6. Listiny označené jako Detail zadané operace zachycují údaje a parametry úvěrových produktů, jednak úvěru ve výši 100 000 Kč, jednak ve výši 20 000 Kč. Listiny nemají pro soud jakoukoli vypovídající hodnotu, neboť jsou zjevně produktem interního IT systému používaného žalobkyní.
7. Z listiny označené jako Rozhodnutí o okamžité splatnosti dluhu datované dnem datum se podává, že žalobkyni žalovanému oznamuje, že dne datum je splatný celý zbytek úvěru č. bankovní účet. Dopis byl odeslán žalovanému dne datum, jak plyne z poštovního podacího archu.
8. Nedatovaným dopisem žalobkyně oznamuje zřízení souhlasu s inkasem na účtu č. bankovní účet ke splácení úvěru vedeném na účtu č. bankovní účet. Žalobkyně neprokázala odeslání tohoto dopisu žalovanému, žalovaný v něm ani není označen.
9. Listinou označenou jako Oznámení o právním zastoupení a Výzva k úhradě dluhu datovanou dnem datum vyzývá zástupce žalobkyně žalované k úhradě částky 21 838,58 Kč představující dluhu ze smlouvy číslo do pěti dnů od odeslání výzvy. Výzva byla odeslána žalovanému dne datum, jak plyne z Poštovního podacího archu.
10. Z výpisu z účtu č. bankovní účet se podává, že dne datum měl být čerpán úvěr ve výši 20 000 Kč poukázáním na účet č. bankovní účet s tím, že v období od datum do 31. 12. 2019 mělo být na splátkách zaplaceno celkem 1 880 Kč.
11. Listina označená jako Posouzení úvěruschopnosti klienta datovaná dnem datum obsahuje vyhodnocení majetkové situace žadatele o úvěr, jméno jméno (osoby odlišné od žalovaného).
12. Z výpisu z účtu žalovaného č. bankovní účet za období od datum do datum soud zjistil následující. V dotčeném období byla na účet poukazována mzda povinného ve výši cca 11 000 - 15 000 Kč měsíčně. S výjimkou měsíce června 2019 byl na konci měsíce na účtu záporný zůstatek. Na účet byla dne datum poukázána částka 20 000 Kč z účtu č. bankovní účet. Z účtu dále plyne, že žalovaný měl i jiný závazky. V měsíci červnu 2019 splátka úvěru„ Peníze na klik“ ve výši 1 200 Kč, v měsíci březnu 2019 pak žalovaný poukazuje částku 10 400 Kč na nájem s dodatkem, že smluvní pokutu uhradí dodatečně.
13. Soud doplnil dokazování o Statistiku spotřebních výdajů domácností vypracované Českým statistickým úřadem pro rok 2019, z níž se podává, že pro průměrnou domácnost v obci o velikosti obec činí roční spotřební výdaj částku 153 176 Kč (po odečtení nákladů na rekreaci a kulturu), čemuž odpovídá měsíční výdaj 12 746 Kč.
14. Z listin označených jako Všeobecné obchodní podmínky a Ceník pro soukromou klientelu soud neučinil jakákoli pro věc významná zjištění.
15. Soud učinil ve věci následující závěr o skutkovém stavu.
16. Původní věřitel poskytl žalovanému dne datum částku 20 000 Kč (viz body 10. a 12.). Žalobkyně vyzvala žalovaného k uhrazení dluhu prostřednictvím dopisu do 5 dnů odeslané dne datum (viz bod 7.). Žalobkyně dále k žalobě předložila listinu označenou jako Smlouva o úvěru datovanou dnem datum, obsahující údaje o žalovanému a na konci vytištěným jménem a příjmení žalovaného, jejímž předmětem bylo sjednání poskytnutí úvěru ve výši 20 000 Kč (viz bod 5.).
17. Pokud jde o tvrzení žalobkyně, že s žalovaným byla uzavřena úvěrová smlouva, soud toho názoru, že tvrzení žalobkyně a nabídnuté důkazy neumožňují přijmout nepochybný závěr o tom, že žalovaný uzavřel s žalobkyní smlouvu o úvěru v předloženém znění. V listinných důkazech, které žalobkyně k důkazu navrhla, je sice obsažen text obsahově odpovídající tvrzením žalobkyně, z této listiny však nevyplývá, že by tato byla žalovanému známa a byla jím písemně akceptována, resp. že by na ní, případně na jiném akceptačním písemném projevu vůle žalovaného, byl připojen jiný či elektronický podpis (§ 562 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen„ NOZ“). Dle žalobkyně měla být identita žalovaného ověřena SMS zprávou zaslanou na smluvené, zadání autorizačního kódu pak nahrazuje podpis žalovaného. Nic z toho však žalobkyně neprokázala. Listiny označené jako Detail zadané operace nejsou v tomto smyslu jakkoli průkazné, neboť jednak jsou (zjevně) vytvořeny žalobkyní, jednak postrádají jakoukoli návaznost na souhlas s žalovaného s konkrétními smluvnímu podmínkami obsaženými v předložené smlouvě o úvěru. Právní úprava smlouvy o úvěru se sice nevyžaduje písemnou formu a může být tedy uzavřena i formou komunikace na dálku prostřednictvím internetu, avšak v takovém případě musí žalobkyně jednoznačně prokázat, že k uzavření smlouvy skutečně došlo. Není ani zřejmé, že žalobkyně ověřila identitu žalovaného. Uzavření smlouvy o úvěru pak nemůže prokazovat pouze to, že žalobkyně peněžní prostředky zaslala žalovanému. Za této situace soud uzavřel, že z předložených listin nelze zjistit, že mezi označenými smluvními stranami skutečně byla uzavřena smlouva ve znění předloženém žalobkyní. Žalobkyně se svou omluvenou neúčastí na jednání vzdala dobrodiní soudem poskytovaných poučení podle § 118a o. s. ř.
18. Soud pro úplnost dodává, že i kdyby snad žalobkyně prokázala sjednání smlouvy o úvěru, na věcné stránce rozhodnutí soudu by to nemělo vliv, neboť žalobkyně neprokázala, že by s odbornou péči zkoumala úvěruschopnost žalovaného. Listina, v níž měl být zachycen proces posuzování úvěruschopnosti žalovaného, se totiž týkala úvěruschopnosti jiné osoby. Dále, vycházela-li žalobkyně z údajů na účtu žalovaného, musela by, pro zachování požadavku odborné péče, důkladně prošetřit majetkovou situaci žalovaného, který, s výjimkou jediného měsíce, vždy končil se záporným zůstatkem a měl i jiné závazky. Jinak řečeno, smlouva by byla absolutně neplatná podle § 87 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. a vztah mezi žalobkyní a žalovaným by bylo třeba opět posoudil toliko jako vztah bezdůvodného obohacení.
19. Vzhledem k tomu, že žalobkyně prokázala poskytnutí finančních prostředků žalovanému ve výši 20 000 Kč, posoudil soud vztah mezi žalobkyní a žalovaným jako vztah z bezdůvodného obohacení (§ 2991 a násl. NOZ). Ochuzeným (žalobkyně) byla bez právního důvodu přenechána obohacenému (žalovanému) věc určená podle druhu (částka 20 000 Kč), k jejímuž vrácení byl žalovaný vyzván (§ 1958 NOZ) dopisem odeslaným dne datum. Žalovaný přitom žalobkyni zaplati částku celkem 3 760 Kč (tvrzení žalobkyně). Bylo na žalovaném, aby tvrdit a prokázal, že žalobkyni bezdůvodné obohacení již vrátil, popř. vrátil více. Na straně žalované tudíž nadále existuje bezdůvodné obohacení ve výši 16 240 Kč (20 000 Kč – 3 760 Kč). Dle § 573 NOZ se má za to, že došlá zásilka odeslaná prostřednictvím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání. Dle této domněnky tak zásilka obsahující výzvu k zaplacení žalovanému došla dne datum, žalovaný byl dle výzvy povinen zaplatit do 5 dnů. Dnem následujícím se žalovaný dostal do prodlení a věřitel je tak oprávněn požadovat zaplacení úroku z prodlení z dlužné částky (§ 1970 NOZ a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném k prvnímu dni prodlení). Žalobkyně však požadovala úrok z prodlení od pozdějšího data a soud nemůže překročit žalobní návrh. Soud proto žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni vedle dlužného zbytku jistiny 16 240 Kč i zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny od data datum do zaplacení (výrok ad I.).
20. Jak vyplývá z právě uvedeného, soud zamítl žalobu co do zbytku požadované jistiny ve výši 1,04 Kč (20 000 Kč – 3 758,96 Kč – 16 240 Kč), když žalobkyně požadovala uhrazení jistiny ve výši 16 241,04 Kč (viz podání ze dne datum), dále co do kapitalizovaného smluvního úroku 4 432,90 Kč, kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 1 505,76 Kč, úroku ve výši 8,25 % ročně z částky 20 673,94 Kč od datum do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 4 433,94 Kč od datum do zaplacení, neboť nebylo prokázáno, že by s ujednáním ohledně takového poplatku žalovaný vyslovil souhlas, a co do příslušného úroků z prodlení (výrok ad II.).
21. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 2 o. s. ř., když žalobkyně byla v řízení úspěšná (včetně příslušenství) ze 70 %, náleží jí tedy náhrada 40 % nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva proti žalovanému, který byl ve věci úspěšný pouze z 30 % (výrok ad I. vs výrok ad II.; při poměřování úspěchu a neúspěch se přitom přihlíží i k požadovanému příslušenství ke dni vyhlášení rozsudku). Jelikož řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně žalobkyní v obdobných věcech, kdy se jednotlivé žaloby liší pouze označením žalovaných, vyčíslením požadovaných nároků a údaji z jednotlivých smluv (obdobné žaloby týkající se úvěrových pohledávek žalobkyně jsou vedeny u zdejšího soudu např. pod sp. zn. 13 C 104/2020, 74 C 42/2020, 22 C 241/2019), byly náklady řízení stanoveny dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu Náklady žalobkyně tak tvoří odměna za zastupování za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby, předžalobní výzva) 3x 300 Kč, tj. celkem 900 Kč, náhrada hotových výdajů za 3 úkony právní služby po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu, tj. 300 Kč, náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 252 Kč a zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč, tj. celkem 2 252 Kč, z čehož 40 % činí 901 Kč.
22. Soud neshledal, že podání žalobkyně ze dne datum je účelným úkonem, tvrzení obsažena v tomto podání měla být obsažena již v žalobě.
23. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.
24. Ačkoli byl ve věci vybrán nesprávně vyměřený soudní poplatek ve výši 828 Kč, ačkoli měl správně činit 800 Kč (Položka 2 odst. 1 písm. b/ Sazebníku), soud nerozhodl o vrácení soudního poplatku v souladu s § 10 odst. 1 věty čtvrté zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích. Žalobkyně totiž zaplatila soudní poplatek vyměřený z částky 20 673,94 Kč, ačkoli se žalobou domáhala zaplacení jistiny ve výši 16 241,01 Kč, zbytek žalobního nároku tvořilo příslušenství, jehož cena není v souladu s § 6 odst. 1 zák. č. 549/1991 Sb. základem procentního poplatku.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Ústí nad Labem. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.