Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

4 C 55/2022-12

Okresní soud Plzeň - sever rozhodl samosoudkyní JUDr. Zuzanou Sperkovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně

sídlem ulice a číslo, PSČ obec

zastoupená advokátkou anonymizováno jméno příjmení příjmení, anonymizováno.

sídlem adresa

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

trvale bytem adresa žalovaného

o zaplacení 15 000 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 15 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 15 000 Kč od 4. 3. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se, co do povinnosti žalovaného zaplatit žalobkyni zákonný úrok z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 15 000 Kč od 25. 10. 2018 do 3. 3. 2020 a co do povinnosti zaplatit úrok ve výši 15 % ročně z částky 15 000 Kč od 25. 8. 2017 do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 452 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 15 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 15 000 Kč od 4. 3. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se, co do povinnosti žalovaného zaplatit žalobkyni zákonný úrok z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 15 000 Kč od 25. 10. 2018 do 3. 3. 2020 a co do povinnosti zaplatit úrok ve výši 15 % ročně z částky 15 000 Kč od 25. 8. 2017 do zaplacení, zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 452 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou podanou zdejšímu soudu dne datum domáhala po žalovaném zaplacení částky 15 000 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný coby úvěrovaný uzavřel dne datum s původním věřitelem společností právnická osoba, IČO, sídlem adresa (dále též jen„ původní věřitel“), smlouvu o úvěru číslo. Původní věřitel uzavřel dne datum se společností právnická osoba, IČO, sídlem adresa, PSČ obec a číslo (dále též jen„ přechodný věřitel“), coby postupitelem smlouvu o postoupení pohledávky, o čemž byl žalovaný vyrozuměn oznámením o postoupení. Dne datum byla uzavřena smlouva o postoupení pohledávek mezi přechodným věřitelem jako postupitelem a věřitelem jako postupníkem, na základě které byla postoupena předmětná pohledávka. Podle smlouvy se původní věřitel zavázal poskytnout žalovanému bezúčelový hotovostní spotřebitelský úvěr sjednaný na dobu určitou, a to ve výši 15 000 Kč s pevně stanovenou zápůjční úrokovou sazbou a žalovaný se zavázal vrátit původnímu věřiteli poskytnutý úvěr zpět spolu s příslušenstvím, a to ve 14 splátkách, kdy první splátka byla splatná do měsíce od podpisu smlouvy, přičemž poslední splátka byla splatná ke dni datum. Původní věřitel svůj závazek splnil a sjednaný úvěr úvěrovanému poskytl dne datum, což žalovaný potvrdil podpisem smlouvy. Žalovaný svůj závazek nesplnil, když na dlužnou pohledávku neuhradil ničeho. Žalobou se žalobkyně po žalovaném domáhá úhrady jistiny dlužné částky 15 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ročně z dlužné jistiny od data splatnosti tj. od datum do zaplacení a dále se smluvním úrokem z jistiny dlužné částky v sazbě ve výši 15 % p.a. od datum do zaplacení. Nárok žalobkyně na smluvní úrok vyplývá z článku II. odst. 1 smlouvy o úvěru. Ostatní příslušenství dluhu žalobkyně po žalovaném nepožaduje, když se domáhá úhrady pouze jistiny dlužné částky, zákonného úroku z prodlení z dlužné jistiny a smluvního úroku z dlužné jistiny. Před poskytnutím úvěru původní věřitel řádně posoudil úvěruschopnost žalovaného, a to na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací vyžádaných a získaných od žalované strany. Z uvedených informací původní věřitel zjistil, že výše měsíčního čistého příjmu žalovaného, při zohlednění životního minima žalovaného (a společně posuzovaných osob) a jeho měsíčních závazků, dostačovala pro splacení úvěru v souladu se smlouvou. Původní věřitel také prověřil žalovaného lustrací ve svém interním systému, v insolvenčním rejstříku, živnostenském rejstříku a v centrální evidenci exekucí. Na základě uvedených postupů dospěl původní věřitel k závěru, že nemá důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného úvěr splácet.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, soud ve smyslu , , (dále jen „“) vyzval žalovaného, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle za to, že souhlas byl dán. Jelikož žalobkyně vyjádřila souhlas s tímto postupem již v žalobě, zatímco žalovaný na výzvu nereagoval, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě listinných důkazů.

3. Žalobkyně prokázala, že je aktivně legitimován k podání žaloby, když ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum bylo zjištěno, že původní věřitel, spol. právnická osoba, IČO, uvedenou smlouvou podle a násl. , , ve znění pozdějších předpisů, (dále jen„ o.z.“) postoupil pohledávku za žalovaným přechodnému věřiteli, přičemž přechodný věřitel, spol. právnická osoba, IČO, postoupil pohledávku na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum podle a násl. o.z. žalobkyni. Současně původní věřitel dopisem ze dne datum oznámil žalovanému postoupení pohledávky přechodnému věřiteli a přechodný věřitel dopisem ze dne datum předaným k poštovní přepravě dne datum oznámil žalovanému postoupení pohledávky ve smyslu ust. a násl. o.z. žalobkyni.

4. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním. Ze smlouvy o úvěru číslo (dále též jen„ smlouva“) soud zjistil, že mezi původním věřitelem a žalovaným byla uzavřena dne datum smlouva o úvěru, na jejímž základě se původní věřitel zavázal poskytnout žalovanému částku 15 000 Kč, přičemž podpisem smlouvy žalovaný stvrdil, že uvedená částka mu byla předána v hotovosti v místě jeho bydliště. Žalovaný se zavázal poskytnutou částku vrátit s navýšením o celkem 12 272 Kč (sestávajícím z úroku ve výši 1 444 Kč, úhrady za poskytnutí úvěru 6 000 Kč, nákladů na vyhodnocení úvěru 1 078 Kč a inkasního poplatku ve výši 3 750 Kč) ve 14 pravidelných měsíčních splátkách po 1 948 Kč. První splátku byl přitom žalovaný povinen uhradit do měsíce od podpisu smlouvy a každá další splátka byla splatná vždy do měsíce po datu splatnosti bezprostředně předcházející splátky. V této souvislosti bylo ve smluvních podmínkách smlouvy o úvěru ve vazbě na počet sjednaných splátek uvedeno, že roční zápůjční úroková sazba činí 15 % a RPSN 252,65 %. Z předžalobní výzvy ze dne datum ve spojení s podacím lístkem ze dne datum soud zjistil, že žalovanému byla zaslána výzva ve smyslu ust.

5. Podle , , každé ustanovení soukromého práva lze vykládat jenom ve shodě sd a ústavním pořádkem vůbec, se zásadami, na nichž spočívá tento zákon, jakož i s trvalým zřetelem k hodnotám, které se tím chrání. Rozejde-li se výklad jednotlivého ustanovení pouze podle jeho slov s tímto příkazem, musí mu ustoupit.

6. Podle § 2 odst. 3 o.z. výklad a použití právního předpisu, nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění.

7. Podle § 580 odst. 1 o.z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

8. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

9. Podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. výkonu práva, který je jeho zneužitím, soudy nemohou poskytnout ochranu, neboť by to bylo v rozporu nejen s ustanovením , ale především článku 36y.

10. V rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. , dále například sp. zn. se uvádí:„ Při sjednání úroku, při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaných bankami při poskytování úvěru nebo půjček, i když lze připustit, že půjčky na základě smluv uzavíraných fyzickými osobami, zejména v případě, kdy je dlužníkem osoba, nacházející se v obtížné situaci, mají pro věřitele na rozdíl od půjček či úvěrů poskytovaných peněžnímiy výrazně vyšší míru rizikovosti, a proto - v závislosti na okolnostech konkrétního případu - nemusí být nepřiměřený ani úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem míry úrokové sazby peněžních ústavů. Nelze však tolerovat extrémní případy, kdy úrok přesahuje obvyklou míru zcela neadekvátním způsobem.“.

11. Z veřejně dostupné databáze na webu obec národní banky (dále jen„ ČNB“), databáze časových řad příjmení, tabulky B1 číslo je zřejmé, že roční procentní sazba nákladů korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR činila v srpnu 2017, kdy byla uzavřena smlouva o úvěru číslo 10,02 %.

12. Po zhodnocení provedených důkazů dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze zčásti. Mezi žalovaným a původním věřitelem, spol. právnická osoba, IČO, byla dne datum uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu ust. § 2395 o.z., na jejímž základě poskytl původní věřitel žalovanému peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč. Uzavřenou smlouvu o úvěru soud shledal za absolutně neplatnou pro zjevný rozpor s dobrými mravy. Smlouva se zjevně příčí dobrým mravům jako celek, soud ji tak shledal absolutně neplatnou dle ust. § 588 věta první o.z. K takové neplatnosti soud musí přihlédnout z úřední povinnosti, aplikace dle ust. § 577 o.z. je vyloučena. Původní věřitel zneužil absence zákonné úpravy limitující úrokové míry při poskytování zápůjček či úvěrů, a to i spotřebitelských. Dle shora citované judikatury Nejvyššího soudu, sp. zn. , ve spojení s daty z databáze na webu ČNB činila roční procentní sazba nákladů korunových úvěrů poskytovaných bankami domácnostem v ČR v době uzavření smlouvy 10,02 %. Bylo by tak možné akceptovat trojnásobek, to je 30,06 % p.a. V daném případě však RPSN činí 252,65 %. Přestože RPSN není totéž co úrok, když tato sazba vyjadřuje právě celkové náklady úvěru jako roční procento, je zřejmé, že částka, kterou měl žalovaný zaplatit nad rámec půjčené částky, tj. navýšení úvěru ve výši 15 000 Kč o 12 272 Kč při délce trvání úvěru 14 měsíců, přesahuje i trojnásobek běžného smluvního úroku sjednaného pro úvěry v daných obdobích. Struktura částky, která měla být vrácena je nastavena tak, aby obcházela zákon, pokud jde o sjednanou výši smluvního úroku, který je stanoven částkou 1 444 Kč, což odpovídá 9,63 % jistiny, avšak u ostatních položek (úhrada za poskytnutí úvěru, náklady na vyhodnocení úvěru a inkasní poplatek) představuje jejich součet částku 10 828 Kč, tj. 72,2 % jistiny. Celková částka, kterou se žalovaný zavázal žalobkyni v souvislosti s poskytnutím úvěru zaplatit, představuje 81,8 % poskytnuté jistiny. Taková výše poplatku se zcela vymyká obvykle sjednávaným poplatkům, které za tuto službu účtují banky. V této souvislosti je třeba zohlednit závěry obsažené v nálezech Ústavního soudu ČR ze dne datum sp. zn. a ze dne datum sp. zn. , dle nichž se nemá dostávat soudní ochrany subjektům, které evidentně poškozují práva svých klientů, v případě ustanovení smluv, která jsou předtištěná a neumožňují slabší straně jejich modifikace a skrývají-li v sobě možnost vyvolání nepříznivých následků na straně spotřebitele, kdy zasáhnou výrazně do sféry právní i osobní. Na smlouvu o úvěru jako celek uzavřenou mezi žalovaným a původním věřitelem dne datum je třeba pohlížet ve světle shora citované judikatury Ústavního soudu jako na absolutně neplatnou ve smyslu ustanovení § 588 o.z. pro zjevný rozpor s dobrými mravy a současně pro rozpor se zákonem, neboť předmětná smlouva představuje značnou nerovnováhu v neprospěch spotřebitele (žalovaného) jakožto slabší smluvní strany, když sjednané náklady úvěru svou výší ani zdaleka neodpovídají obvyklým poplatkům, které účtují bankovní subjekty, a jsou spotřebiteli účtovány v částkách nepoměrně vyšších oproti sjednanému úroku z úvěru, čehož účelem je obejít zákon s ohledem na maximální možnou výši sjednaného úroku. Vzhledem ke skutečnosti, že nárokům vyplývajícím z absolutně neplatné smlouvy nelze přiznat právní ochranu, soud nárok žalobkyně vypořádal v režimu bezdůvodného obohacení dle ustanovení § 2991 a násl. o.z., kdy žalovaný se na úkor právního předchůdce žalobkyně (původního věřitele) plněním, které mu poskytl na základě neplatného právního jednání, bezdůvodně obohatil, a proto je povinen vydat žalobkyni částku 15 000 Kč, která odpovídá poskytnuté a zároveň nesplacené jistině, když žalovaný na dlužnou pohledávku neuhradil ničeho. Pokud jde o prodlení, soud dospěl k závěru, že v souladu s § 573 o.z. mohla být předžalobní výzva ze dne datum žalovanému doručena nejdříve uplynutím tří pracovních dnů od jejího odeslání učiněného prostřednictvím provozovatele poštovních služeb rovněž dne datum (dřívější doklad o doručení výzvy k úhradě nebyl žalobkyní k důkazu doložen), tj. datum. Následující pracovní den, tj. datum tak mohla nejdříve nastat splatnost peněžitého dluhu, a ode dne následujícího, tj. od datum se žalovaný ocitl s jeho plněním v prodlení. V uvedené souvislosti byl žalobkyni přiznán zákonný úrok z prodlení podle o.z. ve spojení s  a 2 Ve zbytku úroku z prodlení musela být žaloba jako nedůvodná zamítnuta, neboť pokud soud shledal absolutně neplatnou samotnou smlouvu o úvěru, neplatným musel shledat rovněž i ujednání o povinnosti hradit obchodní úroky a zákonné úroky z prodlení předcházející datu, kdy byla prokazatelně učiněna výzva k plnění směrem k žalovanému, když tyto úroky žalobkyně požadovala od data následujícího po splatnosti úvěru dle absolutně neplatné smlouvy.

13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle , , tak, že přiznal žalobkyni, jenž byla v řízení zcela úspěšná co do požadované jistiny, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 452 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle a , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 15 000 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.

14. Pokud jde o nárok žalobkyně na náhradu nákladů řízení, postupoval soud v souladu s ustanovením , neboť v daném případě se dle jeho názoru jedná o tzv. formulářovou žalobu, jak ji specifikoval Ústavní soud ČR ve svém nálezu ze dne datum, spisová značka (tento nález je přístupný na webová adresa). Podle Ústavního soudu je třeba za formulářovou žalobu považovat takovou žalobu, v níž se v zásadě liší jen údaje o žalovaných a žalované částce a jde o nárok vyplývající ze závazkového vztahu, v němž jednou ze smluvních stran je spotřebitel, nebo o nárok ze smlouvy, při jejímž uzavírání je spotřebitel fakticky vyloučen z možnosti sjednat si ji s jiným obsahem. Specifickým rysem Ústavní soud shledával mj. také skutečnost, že peněžní plnění vymáhá někdo jiný než původní věřitel. Žalobkyně s žalovanými pohledávkami obchoduje tak, že je odkupuje od významného věřitele se značným množstvím dlužníků, přičemž očekává, že výše náhrady nákladů řízení bude významně převyšovat skutečně vynaložené náklady potřebné k účelnému uplatňování práva. Ve shora citovaném nálezu Ústavní soud označil jako formulářovou žalobu návrh mající podobu využitého vzoru, jenž se od něj bude odlišovat jen v minimální míře, a to právě takové, aby mohl být návrh, co do určitosti osob účastníků a předmětu řízení, dostatečně individualizován. Základ právní argumentace, včetně stylizace a formálního vyjádření však bude totožný s drobnými odchylkami. Podle názoru Ústavního soudu pak sepsání tzv. formulářové žaloby představuje spíše administrativní úkon, než provedení úkonu právní služby. Úkony právní služby jsou tak poskytovány až v dalších stádiích řízení dle eventuálního vývoje toho kterého řízení. K obstarávání a vyřizování této agendy se může žalobkyně dostatečně materiálně i personálně vybavit. Podle názoru soudu v projednávané věci obsah návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu zcela odpovídá definici, kterou pro specifikaci formulářové žaloby vytvořil Ústavní soud.

15. Podle soud uložil žalovanému částku dle výroku I. tohoto rozsudku i náhradu nákladů řízení zaplatit ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

16. Povinnost úhrady nákladů řízení k rukám právní zástupkyně žalobkyně byla stanovena dle ust.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je přípustné odvolání ve lhůtě 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni prostřednictvím Okresního soudu Plzeň-sever.

Nebude-li povinnost stanovená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze podat návrh na výkon tohoto rozhodnutí nebo na nařízení exekuce.