Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
22 C 104/2022-20
Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudcem Mgr. Tomášem Kopalem ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o: zaplacení částky 34 767 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 34 767 Kč, úrok ve výši 21,05 % ročně z částky 30 000 Kč od 25. 9. 2021 do zaplacení, úrok z prodlení ve výši 8,5 % z částky 30 000 Kč od 25. 9. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci, a to k rukám advokáta žalobce, náhradu nákladů řízení ve výši 3 266,50 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 34 767 Kč, úrok ve výši 21,05 % ročně z částky 30 000 Kč od 25. 9. 2021 do zaplacení, úrok z prodlení ve výši 8,5 % z částky 30 000 Kč od 25. 9. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci, a to k rukám advokáta žalobce, náhradu nákladů řízení ve výši 3 266,50 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) došlou soudu dne datum se žalobce domáhal vydání rozhodnutím, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku 34 767 Kč s úrokem ve výši 21,05 % ročně z částky 30 000 Kč od 25. 9. 2021 do zaplacení a úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně z téže částky Kč od 25. 9. 2021 do zaplacení z titulu Smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo ze dne 21. 6. 2021, na jejímž základě žalobce poskytl žalovanému peněžní prostředky v celkové výši 30 000 Kč, kdy žalovanému byly vyplaceny ve výši 27 500 Kč a zbývající částka ve výši 2 500 Kč byla vyplacena zprostředkovateli jako provize. Žalovaný se zavázal na úvěr žalobci zaplatit celkem částku 42 000 Kč formou 40 pravidelných měsíčních splátek ve výši 1 050 Kč splatných vždy k 20. dni v kalendářním měsíci počínaje dnem 20. 7. 2021. Žalovaný se nicméně dostal do prodlení s úhradou jedné splátky po dobu déle než 2 měsíce, v důsledku čehož mu žalobce odeslal celkem 3 upomínky, reps. Zesplatňovací dopis ze dne 24. 9. 2021, kterým byl úvěr prohlášen za ihned splatný. Za odeslání každé upomínky pak byl žalovaný v souladu se smluvními ujednáními povinen zaplatit žalobci částku 100 Kč/upomín. Žalobce tak nyní požaduje úhradu částky 30 000 Kč představující dlužnou jistinu úvěru, dále zaplacení částky 1 551 Kč představující dlužný kapitalizovaný smluvní úrok, částky 300 Kč nákladů na odeslání celkem tří upomínek k úhradě, částky 1 497 Kč smluvní pokutu za opožděné splátky vypočtenou v sazbě 499 Kč za celkem tři opožděné splátky úvěru a částky 1 419 Kč smluvní pokuty ve výši 0,1 % za každý den prodlení žalovaného počítaná za dobu od 25. 9. 2021 do 8. 11. 2021.
2. Žalovaný zůstal v řízení nečinný, jeho stanovisko k žalobou uplatněnému nároku nebylo zjištěno.
3. Soud věc rozhodl podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „o. s. ř.“, bez nařízení jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout pouze na základě listinných důkazů doložených žalobcem, který s tímto postupem již v žalobě souhlasil, a žalovaného soud vyzval, aby se ve lhůtě 10 dnů od doručení výzvy vyjádřil k žalobě a k tomu, zda s takovým postupem souhlasí, s tím, že pokud se ve lhůtě nevyjádří, bude soud mít za to, že s navrženým postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaný se na výzvu ve lhůtě ani později nevyjádřil, ačkoli mu bylo předmětné usnesení doručeno na doručovací adresu podle § 46b písm. a) o. s. ř. tzv. fikcí doručení nastalou dne 8. 4. 2022 (§ 49 odst. 4 o. s. ř.).
4. Soud z předložených listin zjistil, že žalobce před sjednáním smlouvy posoudil úvěruschopnost žalovaného, když si od něho vyžádal výpis z jeho bankovního účtu, předložil mu k vyplnění formulář k posouzení úvěruschopnosti, prolustroval žalovaného v Centrální evidenci exekucí, insolvenčním rejstříku a vyžádal si od žalovaného jeho výplatní pásky za účelem ověření jeho výdělku. Účastníci mezi sebou sjednali smlouvu o úvěru, na jejímž základě se žalobce zavázal poskytnout žalovanému na jeho požádání peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč, které se žalovaný zavázal vrátit a zaplatit úrok ve výši 21,05 % ročně, to vše formou 40 měsíčních splátek 1 050 Kč splatných vždy k 20. dni v měsíci, jak plyne z anonymizováno pro standardní informace o spotřebitelském úvěru opatřeného vlastnoručním podpisem žalovaného a samostatné zprostředkovatelky jméno příjmení Celkem měl žalovaný na úvěr zaplatit částku 42 000 Kč. Součástí úvěrové smlouvy byly též ulice podmínky žalobce, dle nichž byl žalobce oprávněn od smlouvy odstoupit v případě jejího porušení žalovaným, kterým mohlo být též prodlení dlužníka s úhradou měsíční splátky, kterou neuhradí ani v dodatečné 30-denní lhůtě na výzvu žalobce. Peněžní prostředky žalobce žalovanému poskytl dne 22. 6. 2021, jak plyne z bankovního potvrzení o provedené platbě. Současně se žalovaný zavázal pro případ svého prodlení k náhradě nákladů spojených s upomínáním a vymáháním dlužné částky a k úhradě smluvní pokuty ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení. Dne 23. 7. 2021 odeslal žalobce žalovanému upomínku k úhradě první splátky úvěru, s níž byl žalovaný v prodlení, za což mu vedle povinnosti uhradit dlužnou splátku vznikla povinnost zaplatit náhradu nákladů ve výši 100 Kč. Dne 24. 8. 2021 odeslal žalobce žalovanému další upomínku k úhradě již druhé dlužné splátky a opět mu byla vyúčtována náhrada nákladů upomínání. Dne 24. 9. 2021 žalobce nesplacený úvěr zesplatnil, o čemž žalovaného vyrozuměl dopisem z téhož dne, a vyzval jej k úhradě dlužného úvěru včetně úroku, k úhradě smluvní pokuty ve výši 1 497 Kč a upomínacích nákladů ve výši 300 Kč.
5. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
6. Podle ustanovení § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.
7. Podle ustanovení § 2048 odst. 1 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda.
8. Podle ustanovení § 1746 odst. 2 o. z. mohou strany uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena.
9. Podle ustanovení § 1970 o. z. může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
10. Soud věc po právní stránce posoudil jako spor ze smlouvy o úvěru ve smyslu ustanovení § 2395 o. z., dle kterého závazku úvěrujícího – zde žalobce – poskytnout úvěrovanému – zde žalovaný – na jeho požádání poskytnout peněžní prostředky odpovídá závazek úvěrovaného poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úrok. Bylo prokázáno uzavření smlouvy o úvěru a poskytnutí úvěru žalovanému, který měl žalovaný vrátit. Na základě včleňovací doložky ve smlouvě se její součástí staly i obchodní podmínky předchůdce žalobce a sazebník (§ 1751 o. z.). Žalovaný tyto předložené listiny nezpochybnil, ani nenamítal, že by se s nimi neseznámil a nebyly součástí smlouvy. Bylo na žalovaném, aby prokázal, že k prodlení s vrácením úvěru, jak bylo sjednáno, nedošlo, že úvěr vrátil, popř. že dluh zanikl jinak (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 4. 2010 sp. zn. 33 Cdo 4378/2008). Žalovaný nic takového v řízení netvrdil, žádné námitky nevznesl a vrácení úvěru neprokázal. Žalovaný se ve smlouvě v rámci smluvní volnosti ve smyslu § 1746 odst. 2 o. z. zavázal rovněž k hrazení poplatků. Ani ohledně tohoto dluhu žalovaný žádné námitky nevznesl, ani netvrdil a neprokázal, že by dlužné poplatky uhradil či dluh jinak zanikl. Protože byly splněny i zákonné podmínky pro sjednání smluvní pokuty, která byla sjednána platně podle § 2048 o. z., uložil soud žalovanému zaplatit správně vyčíslenou smluvní pokutu. Smluvní pokuta nebyla shledána hrubě nepřiměřenou vzhledem k zajištěné povinnosti a způsobu jejího sjednání, a ani ujednání o ní nebylo shledáno jako nepřiměřenou smluvní podmínkou (§ 1813 o. z.). Soud tedy podané žalobě vyhověl, neboť ji shledal důvodnou.
11. Vzhledem k tomu, že žalovaný nesplnil svůj závazek vůči žalobci řádně a včas, je v prodlení (§ 1968 o. z.). Požadavek žalobce na zaplacení zákonného úroku z prodlení je tedy zcela po právu a je odůvodněn ustanovením § 1970 o. z. Výše úroku z prodlení plyne z ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
12. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142a odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 266,50 Kč Tyto náklady tvoří 1 391 Kč soudní poplatek, 1 250 Kč odměna advokáta za zastupování žalobce za dva úkony právní služby v plné výši à 500 Kč (převzetí a příprava zastoupení a podání žaloby) podle ustanovení § 14b odst. 1 bodu 3 advokátní tarif (dále jen „a. t.“) a za jeden úkon ve výši jedné poloviny à 250 Kč (jednoduchá výzva k plnění), 300 Kč paušální náhrada výdajů za tři úkony právní služby à 100 Kč podle ustanovení § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky odměny advokáta a paušální náhrady hotových výdajů ve výši 325,50 Kč (§ 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř.).
13. Žalobce se v dané věci domáhal zaplacení dlužné jistiny úvěru, poplatku za poskytnutí úvěru a dalších souvisejících plateb, přičemž žalobce, s ohledem na předmět svého podnikání, podává žaloby ve skutkově a právně obdobných věcech opakovaně. Návrh na zahájení řízení je podáván na ustáleném vzoru, čímž soud nemá na mysli formu návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, ale ustálený obsah návrhu (žaloby) s pouze minimálními odlišnostmi ve skutkových tvrzeních a právní argumentaci oproti dalším žalobním návrhům činěným žalobcem u nadepsaného soudu. Nezbytné označení žalovaného, konkrétní smlouvy o úvěru, spolu s uvedením údaje o výši pohledávky, je pouhou nevyhnutelnou individualizací ustáleného vzoru, bez níž by jinak vůbec návrh nemohl být řádně podán. Právě pro tuto minimální míru odlišností lze sepis návrhu na zahájení řízení kvalifikovat spíše jako administrativní úkon než úkon právní pomoci, a to tím spíše, že návrhy jsou opakovaně podávány týmž advokátem. Z těchto důvodů má soud za to, že jsou splněny podmínky pro rozhodnutí o náhradě nákladů řízení do podání žaloby podle ustanovení § 14b odst. 1 a. t.
14. Lhůtu pro plnění soud stanovil podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. věty před středníkem. Místo plnění náhrady nákladů řízení je odůvodněno ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci, a to prostřednictvím Okresního soudu v Liberci. Odvolání je třeba podat písemně nebo v elektronické podobě podepsané způsobem, se kterým zvláštní právní předpis spojuje účinky vlastnoručního podpisu.
Nesplní-li žalovaný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může žalobce podat exekuční návrh nebo návrh na soudní výkon rozhodnutí.