Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

117 C 196/2022-68

Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudkyní JUDr. Silvií Morongovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o: 6 574,12 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 5 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 5 000 Kč za dobu od 18. 4. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Co do částky 1 574,12 Kč, co do úroku ve výši 19,9 % ročně z částky 5 419,72 Kč za dobu od 13. 4. 2021 do zaplacení a co do úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 5 419,72 Kč za dobu od 13. 4. 2021 do 17. 4. 2021 a z částky 419,72 Kč za dobu od 18. 4. 2021 do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 447 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně, JUDr. Ing. jméno příjmení, Ph.D., advokáta.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 5 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 5 000 Kč za dobu od 18. 4. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Co do částky 1 574,12 Kč, co do úroku ve výši 19,9 % ročně z částky 5 419,72 Kč za dobu od 13. 4. 2021 do zaplacení a co do úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 5 419,72 Kč za dobu od 13. 4. 2021 do 17. 4. 2021 a z částky 419,72 Kč za dobu od 18. 4. 2021 do zaplacení, se žaloba zamítá.</b> <b>III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 447 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně, JUDr. Ing. [jméno] [příjmení], Ph.D., advokáta.</b>

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 11. 3. 2022 domáhala po žalovaném zaplacení částky 6 574,12 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že dne 19. 10. 2020 uzavřel právní předchůdce žalobkyně, společnost právnická osoba (dříve právnická osoba) s žalovaným smlouvu o kontokorentu číslo na jejímž základě byl žalovanému poskytnut kontokorentní úvěr do limitu 5 000 Kč, který byl zřízen k běžnému účtu žalovaného č. bankovní účet. Žalovaný se smlouvou zavázal splácet bance čerpaný úvěr tak, že na svém, účtu zjistí za období posledních tří měsíců kreditní obrat ve výši 25 % celkové výše kontokorentu a splátky měly být hrazeny připsáním jakékoli příchozí (kreditní) transakce na běžném účtu žalovaného. Roční úroková sazba byla stanovena ve výši 19,9 %. Žalovaný se též zavázal hradit další případné platby dle smlouvy a aktuálního sazebníku poplatků původního věřitele. Jelikož žalovaný úvěr nesplácel řádně a včas, případně došlo z jeho strany k přečerpání celkového limitu kontokorentu nad částku 5 000 Kč, původní věřitel využil svého práva ze smlouvy a pohledávku žalovaného s účinností ke dni 12. 4. 2021 zesplatnil. Ke dni zesplatnění činila pohledávka 5 696,44 Kč. Zároveň původní věřitel uplatnil své právo na zaplacení ve smlouvě sjednané smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. O těchto skutečnostech byl žalovaný vyrozuměn doporučeným dopisem. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 14. 9. 2021 byla pohledávka za žalovaným postoupena původním věřitelem na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno doporučeným dopisem. Ke dni postoupení činila dlužná jistina úvěru částku 5 419,72 Kč. Žalobkyně se dále žalobou po žalovaném domáhá úhrady smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z částky 5 419,72 Kč za dobu od 13. 4. 2021 do 11. 11. 2021 ve výši 1 154,40 Kč, dlužného úroku ve výši 19,9 % ročně z částky 5 419,72 Kč za dobu od 13. 4. 2021 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 5 419,72 Kč za dobu od 13. 4. 2021 do zaplacení. Žalovaný na svůj dluh neuhradil ničeho, nereagoval ani na předžalobní výzvu k plnění ze dne 18. 2. 2022.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. K jednání, které bylo ve věci nařízeno na den 27. 7. 2022 se nedostavil, svou neúčast neomluvil, o odročení jednání nepožádal. Soud proto ve věci jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného a omluveného zástupce žalobkyně ( ).

3. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: právní předchůdce žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 19. 10. 2020 smlouvu o kontokorentu, na základě které se společnost právnická osoba umožnila žalovanému nezajištěné povolené přečerpání jeho běžného účtu č. bankovní účet až do výše 5 000 Kč. Úrok byl sjednán ve výši 19,9 % ročně (prokázáno návrhem na uzavření smlouvy o kontokorentu číslo ze dne 19. 10. 2020, akceptací návrhu na uzavření smlouvy o kontokorentu číslo ze dne 19. 10. 2020 a rámcovou smlouvou o poskytování bankovních, platebních a investičních služeb ze dne 19. 10. 2020). Žalovaný úvěr prostřednictvím svého běžného účtu opakovaně čerpal, ke dni 12. 4. 2021 činil zůstatek na běžném účtu žalovaného částku mínus 5 696,44 Kč (prokázáno výpisem z účtu žalovaného za období od 19. 10. 2020 do 30. 4. 2021). Výzvou ze dne 12. 4. 2021, odeslanou žalovanému dne 13. 4. 2020, vyzval původní věřitel žalovaného k neprodlené úhradě dlužné částky v celkové výši 5 696,44 Kč s oznámením, že převedl částku aktuálně vyčerpaného kontokorentu na samostatný technický účet banky a dlužná část již tedy nebude evidována jako debet na běžném účtu žalovaného (prokázáno výzvou k úhradě dluhu ze smlouvy o kontokorentu ze dne 12. 4. 2021 a poštovním podacím archem ze dne 13. 4. 2021). Následně byla pohledávka za žalovaným smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 16. 9. 2021 postoupena žalobkyni, což bylo žalovanému původním věřitelem oznámeno dne 1. 10. 2021 (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 14. 9. 2021, oznámením o postoupení pohledávky ze dne 30. 9. 2021 a podacím archem ze dne 1. 10. 2021). Výzvou ze dne 18. 2. 2022 vyzvala žalobkyně prostřednictvím svého zástupce žalovaného k úhradě dlužné částky v celkové výši 7 896,34 Kč s příslušenstvím. Výzva byla zaslána žalovanému téhož dne (prokázáno výzvou k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne 18. 2. 2022 a podacím lístkem ze dne 18. 2. 2022). Z dalších listinných důkazů soud nic podstatného ve věci nezjistil.

4. Soud má za prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla dne 19. 10. 2020 uzavřena smlouva o úvěru dle ust. ve znění od 1. 1. 2014 (dále jen „o. z.“), na jejímž základě původní věřitel poskytl žalovanému peněžní prostředky do výše úvěrového limitu 5 000 Kč formou povoleného přečerpání jeho běžného účtu. Po právní stránce soud současně aplikoval ust. , o spotřebitelském úvěru (dále jen „“), podle něhož je poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru povinen posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. V tomto řízení žalobkyně neposkytla soudu žádná tvrzení o tom, zda a v jakém rozsahu její právní předchůdce zkoumal úvěruschopnost žalovaného, nenavrhla soudu žádné důkazy, jimiž by bylo možno prokázat, že tuto svou zákonnou povinnost splnil. K jednání, jež bylo ve věci nařízeno, se žalobkyně nedostavila a zbavila se tak možnosti být ve smyslu a 3 poučena o potřebě dalších tvrzení a důkazů o skutečnostech rozhodných pro posouzení jejího nároku. Soud má proto za to, že žalobkyně neprokázala, že před uzavřením smlouvy její právní předchůdce zkoumal úvěruschopnost žalovaného s odbornou péčí a je proto nutno dospět k závěru, že shora uvedená smlouva je ve smyslu věta prvá zákona o spotřebitelském úvěru neplatná, přičemž se ve smyslu ustanovení k neplatnosti tohoto právního jednání soud přihlíží i bez návrhu, neboť je v rozporu se zákonem, jehož smyslu a účelu nelze dosáhnout jinak, než stanovením absolutní neplatnosti právního jednání, aniž by byl popřen smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči poskytovateli, jak z hlediska vyjednávací a ekonomické síly, tak úrovně informovanosti. Plnil-li proto právní předchůdce žalobkyně z neplatné smlouvy o úvěru žalovanému částku v celkové výši 5 000 Kč (záporný zůstatek na běžném účtu žalovaného sice ke dni zesplatnění činil 5 696,44 Kč, avšak v části překračující jistinu lze tento považovat pouze za nepovolené přečerpání účtu nikoli za plnění z kontokorentního úvěru), pak je dle ust. věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru žalovaný povinen vrátit žalobkyni poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. V řízení nebylo prokázáno ani tvrzeno, že by žalovaný před podáním žaloby žalobkyni či jejímu právnímu předchůdci po zesplatnění úvěru na svůj dluh něčeho uhradil, byl tedy k úhradě dlužné jistiny ve výši 5 000 Kč zavázán tímto rozsudkem. Jelikož je žalovaný s úhradou peněžitého dluhu v prodlení přiznal soud žalobkyni v souladu s ust. a rovněž nárok na úrok z prodlení z dlužné částky 5 000 Kč, a to ode dne 18. 4. 2021, když žalovaný byl k vydání poskytnutého plnění vyzván výzvou původního věřitele ze dne 12. 4. 2021. V souladu s ust. o. z. považuje soud výzvu za doručenou dne 16. 4. 2021. U plnění na výzvu splatnost závazku nastala následujícího dne po doručení výzvy, tj. dne 17. 4. 2021. Výše úroku z prodlení je dána , která k prvnímu dni prodlení činila 8,25 % ročně. Zbývající část uplatněného nároku žalobkyně byla zamítnuta, neboť má původ v absolutně neplatné smlouvě. Aktivní legitimace žalobkyně k vedení sporu je dána, neboť na ni byla pohledávka za žalovaným postoupena ve smyslu .

5. Podle zavázal dále soud žalovaného, aby žalobkyni zaplatil na náhradě nákladů řízení 30 % účelně uplatněných nákladů řízení, neboť žalobkyně byla úspěšná co do 65 % uplatněného nároku (vypočteno z předmětu řízení včetně příslušenství kapitalizovaného ke dni rozhodnutí). Žalobkyně vynaložila náklady částkou 1 489 Kč sestávající ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, tří úkonů právní služby po 200 Kč podle , o odměnách advokátů za poskytování právních služeb, ve znění pozdějších předpisů (dále jen AT), tří režijních paušálů po 100 Kč podle AT a částky odpovídající 21% DPH ve výši 189 Kč podle Z toho 30 % představuje 447 Kč a k této částce byl žalovaný zavázán.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné podle

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.