Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
112 C 166/2022-20
Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Pomykaczovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o 3 045 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 3 045 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 1 520 Kč od datum do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 525 Kč od datum do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 600 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 3 045 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 1 520 Kč od [datum] do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 525 Kč od [datum] do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 600 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.</b>
1. Žalobou doručenou soudu dne datum domáhala se žalobkyně po žalovaném zaplacení celkové částky 3 045 Kč se zákonnými úroky z prodlení představující jízdné ve výši 20 Kč, resp. 25 Kč a přirážku k němu ve výši 1 500 Kč za jízdy dopravními prostředky provozovanými žalobkyní ve dnech datum a datum bez platného jízdného dokladu.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a vzhledem k tomu, že oba účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout i na základě účastníky předložených listinných důkazů (§ 115a o. s. ř.).
3. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Žalovaný dne datum cestoval autobusovou linkou provozovanou žalobkyní a v průběhu přepravy byl kontrolován oprávněným zaměstnancem žalobkyně, kterému se neprokázal platným jízdním dokladem. Na místě nezaplatil jízdné ani přirážku k jízdnému, přičemž pohledávku žalobkyně ve výši 1 520 Kč uznal co do důvodu a výše v Dohodě s cestujícím číslo kterou podepsal a zavázal se dlužnou částku uhradit do 15 dnů ode dne zjištění jízdy bez dokladu. Dne datum vykonal žalovaný jízdu tramvajovou linkou provozovanou žalobkyní bez platného jízdního dokladu, o čemž byla za přítomnosti svědka sepsána Dohoda číslo v níž bylo žalovanému uloženo uhradit jízdné ve výši 25 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč nejpozději do 15 dnů. Žalovaný dohodu nepodepsal. Totožnost žalovaného byla při kontrolách zjištěna z jeho občanského průkazu. Dne datum zaslala žalobkyně žalovanému doporučeně předžalobní výzvu k úhradě celkové částky 3 594 Kč představující nezaplacené jízdné za výše uvedené jízdy včetně přirážek k jízdnému a úroků.
4. Žaloba je důvodná. Mezi účastníky tím, že žalovaný ve dvou případech použil dopravní prostředky provozované žalobkyní, došlo ke konkludentnímu uzavření smlouvy o přepravě podle § 2550 a násl. občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen o. z.). Na základě této smlouvy vzniklo žalovanému právo, aby jej žalobkyně jakožto dopravce dopravila do místa určení a současně mu vznikla povinnost zaplatit žalobkyni jízdné stanovené Ceníky jízdného vydanými žalobkyní, kterými byla stanovena výše jízdného 20 Kč v roce 2019 a ve výši 25 Kč v roce 2021. Protože však žalovaný cestoval bez platného jízdního dokladu, je podle § 37 zák. č. 266/1994 Sb. o drahách a podle § 18a zákona č. 111/1994 Sb. o silniční dopravě a dle Smluvních přepravních podmínek povinen uhradit také přirážku k jízdnému, která byla žalobkyní stanovena částkou 1 500 Kč. Navíc žalovaný svůj závazek vůči žalobkyni ve výši 1 520 Kč za jízdu vykonanou dne datum uznal písemně co do důvodu a výše, takže dle ust. § 2053 o. z. nastala domněnka existence dluhu v době jeho uznání. V řízení nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by žalovaný jízdné včetně přirážky k němu uhradil, a soud proto žalobě zcela vyhověl, a to včetně požadavku na úroky z prodlení. Tyto byly žalobkyni přiznány dle § 1970 o. z., a to ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.
5. Podle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s ust. § 142a odst. 1 o. s. ř. bylo rozhodnuto o povinností žalovaného zaplatit žalobkyni, která měla ve věci plný procesní úspěch a před podáním žaloby zaslala žalovanému výzvu k plnění, náklady řízení ve výši 600 Kč, a to 400 Kč za zaplacený soudní poplatek a 200 Kč představující paušální náhradu hotových výdajů žalobkyně ve výši dle § 2 odst. 1 vyhl. č. 254/2015 Sb. (§ 151 odst. 3 o. s. ř.), a to za předžalobní výzvu k plnění a sepis žaloby po 100 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné podle § 202 odst. 2 o. s. ř., neboť tím bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím částku 10 000 Kč.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat jeho soudního výkonu.