Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
94 C 19/2022-37
Městský soud v Brně rozhodl samosoudkyní Mgr. Lucií Vymětalovou ve věci
žalobkyně: ; právnická osoba, IČO: osobní údaje žalobkyně
sídlem adresa žalobkyně
zastoupená advokátem JUDr. Ing. jméno příjmení, Ph.D.
sídlem adresa žalobkyně
proti
žalované: ; celé jméno žalované, narozená dne datum
bytem adresa žalované
o zaplacení 15 000 Kč s příslušenstvím - úvěr
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 7 600 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně od 16. 10. 2018 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se v části o zaplacení částky 7 400 Kč s úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky 10 000 Kč od 9. 10. 2018 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 2 400 Kč od 16. 10. 2018 do zaplacení, zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 34,33 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 7 600 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně od 16. 10. 2018 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba se v části o zaplacení částky 7 400 Kč s úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky 10 000 Kč od 9. 10. 2018 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 2 400 Kč od 16. 10. 2018 do zaplacení, zamítá. III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 34,33 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky 15 000 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru ze dne 28. 8. 2017 uzavřené mezi žalovanou a právnická osoba. Žalované byl poskytnut úvěr ve výši 10 000 Kč, který měla vrátit včetně poplatků v celkové výši 7 400 Kč v týdenních splátkách po 300 Kč do 8. 10. 2018. Žalovaná však zaplatila toliko 2 400 Kč. Pohledávka byla následně postoupena žalobkyni.
2. Soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť účastníci neměli proti tomuto postupu soudu námitky a z předložených listinných důkazů učinil tento závěr o skutkovém stavu věci (§ 115a ve spojení s § 101 odst. 4 o.s.ř.):
3. Smlouvou ze dne 28. 8. 2017 se společnost právnická osoba, zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 10 000 Kč s tím, že žalovaná jej má vrátit společně s poplatky v souhrnné výši 7 400 Kč (z toho úrok 1 400 Kč, tj. 23,72 % ročně) v 58 týdenních splátkách po 300 Kč. Původní věřitel prověřoval úvěruschopnost žalované ze složenek, z nichž vyplýval příjem žalované ve výši 7 100 Kč měsíčně, tvrzenou mzdu ve výši 4 800 Kč neověřil. Žalovaná uváděla, že její měsíční výdaje činí 7 800 Kč (karta zákazníka, složenky od Úřadu práce a ČSSZ). V zákaznické kartě je uveden jako příjem invalidní důchod a„ mateřská/rodičovská dovolená“. Lustrací evidence obyvatel soud zjistil, že žalovaná měla v době uzavření smlouvy tři děti, z nichž nejmladšímu bylo pět let. Z předložených složenek od Úřadu práce a ČSSZ soud odhaduje vzhledem ke kvalitě fotografie měsíční doložený příjem žalované cca uváděných 7 100 Kč. Ohledně částky 4 800 Kč uvedené v zákaznické kartě v kolonce„ mzda“ nebylo tvrzeno ničeho, původní věřitel sám zaškrtl„ zaměstnání neověřeno“. Žalovaná na svůj dluh zaplatila toliko 2 400 Kč (tabulka žalobkyně). Pohledávka za žalovanou byla smlouvou ze dne 29. 11. 2019 postoupena žalobkyni (oznámení žalované ze dne 29. 11. 2019, podací lístek ze dne 13. 12. 2019). Žalovaná své povinnosti zcela nesplnila ani přes výzvu zástupce žalobkyně ze dne 30. 4. 2020 k zaplacení částky 20 172,26 Kč (výzva, podací lístek z 1. 5. 2020).
4. Právním posouzením prokázaného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že je žaloba důvodná pouze částečně. Schopnost dlužníka splácet úvěr má věřitel povinnost zkoumat na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (§ 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru). Věřitel má s odbornou péčí posoudit, zda dlužník nebude mít zjevný problém úvěr splácet (nález Ústavního soudu ČR sp. zn. III. ÚS 4129/18), přičemž součástí odborné péče věřitele je taková obezřetnost, že poskytovatel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným dlužníkem, ale sám tyto údaje prověří, případně si je nechá od dlužníka doložit (rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, č. j. 1 As 30/2015-39).
5. Původní věřitel učinil některé kroky ke splnění své zákonné povinnosti prověřit úvěruschopnost žalované, avšak dle předložených listin, zejm. zákaznické karty a složenek, je zřejmé, že žalované v její tehdejší finanční situaci neměl být úvěr poskytnut. Měla-li žalovaná příjem 7 100 Kč měsíčně a měsíční výdaje ve výši 7 800 Kč, neměl původní věřitel poskytnout úvěr vůbec. Uváděla-li sama žalovaná výdaje vyšší než příjem, který prokazovala, měl původní věřitel jako řádný hospodář žádat doložení dokladu o příjmu, který by umožňoval poskytnutý úvěr vrátit. Vzhledem k absolutní výši příjmu a výdajů žalované měl původní věřitel předpokládat, že tato se nachází na takové životní úrovni, že pro ni bude problematické úvěr splácet.
6. Pokud tedy byla následně mezi věřitelem a žalovanou jakožto dlužníkem uzavřena smlouva o úvěru, je tato smlouva neplatná jednak pro rozpor se zákonem na ochranu spotřebitele (§ 580 odst. 1 občanského zákoníku ve spojení s § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 2178/2018) a dále pro rozpor s dobrými mravy (§ 580 odst. 1 občanského zákoníku, nález Ústavního soudu ČR sp. zn. III. ÚS 4129/18). Vzhledem k tomu, že se jedná o neplatnost pro rozpor se zákonem a dobrými mravy, jde o neplatnost absolutní, tzn. že úvěrová smlouva je neplatná, aniž by žalovaný neplatnost namítal (§ 588 občanského zákona). Mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobkyně tak nebyla platně uzavřena smlouva o úvěru. Z provedeného dokazování však vyplynulo, že žalovaná obdržela částku 10 000 Kč (při podpisu smlouvy) a dle tvrzení žalobkyně na svůj dluh zaplatila toliko 2 400 Kč. Rozdíl těchto částek ve výši 7 600 Kč představuje míru, v jaké bylo nutno žalobě vyhovět z titulu bezdůvodného obohacení (§ 2991 občanského zákoníku). Vzhledem k tomu, že žalovaná svůj dluh nezaplatila včas, dostala se do prodlení a žalobkyně má nárok na úrok z prodlení v zákonné výši (§ 1970 občanského zákoníku) Lhůtu k plnění pak soud stanovil třídenní (§ 160 odst. 1 o.s.ř).
7. Vzhledem k tomu, že absolutně neplatná byla z důvodu nedostatečného zkoumání úvěruschopnosti žalované celá úvěrová smlouva, nepřiznal soud žalobkyni nárok na zbývající částku 7 400 Kč s odpovídajícím úrokem z prodlení, ani na úrok. Výrokem II. tedy soud zamítl zbývající žalovanou částku.
8. O nákladech řízení soud rozhodl podle poměru úspěchu ve věci (§ 142 odst. 2 o.s.ř.) tak, že žalobkyni přiznal náhradu 1,4 % nákladů, které jí vznikly, neboť byla v této míře úspěšnější než žalovaná. Náklady žalobkyně soud určil podle ustanovení § 14b odst. 1 advokátního tarifu jako částku 900 Kč na odměně za právní zastoupení za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, žaloba, výzva k plnění), podle § 14b odst. 5 advokátního tarifu jako částku 300 Kč na paušálních náhradách výdajů při třech úkonech právní služby a jako soudní poplatek ve výši 1 000 Kč, tj. celkem 2 452 Kč. Poměrná část k náhradě činí 34,33 Kč, tuto částku je žalovaná povinna zaplatit do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 odst. 1 o.s.ř.) k rukám zástupce žalobkyně (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Městského soudu v Brně.
Nesplní-li povinný dobrovolně povinnost uloženou mu tímto rozhodnutím, může se oprávněný domáhat výkonu rozhodnutí nebo exekuce (§ 251 o.s.ř.).