Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
18 C 29/2022-49
Okresní soud ve Vsetíně - pobočka ve Valašském Meziříčí rozhodl samosoudcem Mgr. Michalem Skalkou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení 9 529,05 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 9 529,05 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 149,15 Kč, zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 9 529,05 Kč od 21. 11. 2020 do zaplacení a s úrokem ve výši 29 % ročně z částky 9 529,05 Kč od 16. 1. 2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 9 529,05 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 149,15 Kč, zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 9 529,05 Kč od 21. 11. 2020 do zaplacení a s úrokem ve výši 29 % ročně z částky 9 529,05 Kč od 16. 1. 2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Žalobkyně se v řízení domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud žalované uložil povinnost uhradit žalobkyni částku 9 529,05 Kč s příslušenstvím, kterou byla žalovaná povinna zaplatit z titulu úvěrové smlouvy. Žalovaná podle tvrzení žalobkyně porušila svou povinnost, neboť včas a řádně nesplatila poskytnutý úvěr resp. nepovolený debetní zůstatek.
Žalovaná se k podané žalobě v poskytnuté lhůtě ani později nevyjádřila, skutečnosti tvrzené v žalobě neučinila v řízení spornými.
Soud podle ustanovení § 115a o. s. ř. ve spojení s § 101 odst. 4 o. s. ř. rozhodl v této věci bez nařízení jednání.
Vzhledem k tomu, že v této věci jde o rozsudek, proti kterému není odvolání přípustné
(§ 202 odst. 2 o. s. ř.), obsahuje další text odůvodnění v souladu s § 157 odst. 4 o. s. ř. pouze závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.
Soud činí v této věci skutkový a právní závěr o tom, že žalovaná má v tomto vztahu postavení spotřebitele, a proto vedle ujednání v samotné písemné uzavřené smlouvě a v zákonných ustanoveních občanského zákoníku o tomto smluvním typu, dopadají na tento závazek rovněž zákonná ustanovení § 1810 a násl. o. z., která regulují spotřebitelské smlouvy, a zákon č. 257/2016 Sb.
Původní věřitel uzavřel se žalovanou smlouvu o bankovních produktech a službách, v jejímž rámci si smluvní strany následně sjednaly i poskytování kontokorentního úvěru anonymizováno s úvěrovým limitem 5 000 Kč. Z důvodů porušení smluvních povinností žalovanou byl kontokorentní úvěr zrušen a nepovolený debetní zůstatek odpovídající uplatněné jistině byl převeden na nový úvěrový účet úročený sjednanou sazbou 29 % ročně.
V posuzovaném případě soud uzavírá, že mezi původním věřitelem na straně jedné a žalovanou (spotřebitelem) na straně druhé vznikl smluvní závazkový vztah, který je hodnocen jako smlouva o úvěru (§ 2395 a násl. o. z.) Smlouva a obchodní podmínky banky upravovaly splácení čerpaných prostředků, míru sjednané úrokové sazby, jakož i další smluvní podmínky. Z hlediska obsahu závazku soud konstatuje, že není důvod hodnotit závazek či kteroukoliv jeho část jako neplatnou pro rozpor s ustanoveními chránícími spotřebitele. Z prokázaného průběhu závazkového vztahu je rovněž patrno, že žalovaná nedodržovala řádně sjednané podmínky a dostala se do prodlení. Původní věřitel důvodně využil svého práva a úvěr zesplatnil. Výše dlužné částky byla prokázána zejména výpisem z úvěrového účtu a obsahem související smluvní dokumentace (a tato nebyla v řízení činěna ani spornou). Žalobkyně prokázala rovněž úkon postoupení pohledávky z původního věřitele až na žalobkyni coby postupníka. Žalobkyni tak lze hodnotit jako osobu aktivně legitimovanou k vymáhání pohledávky v řízení před soudem.
Vzhledem ke shora uvedenému tedy soud ve výroku I. tohoto rozsudku uložil žalované za povinnost zaplatit žalobkyni peněžní plnění z titulu uzavřené a platné smlouvy včetně smluvního úroku. Příslušenství tvořené zákonným úrokem z prodlení bylo přiznáno podle § 1968 a § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění.
O nákladech řízení rozhodoval soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. při aplikaci § 14b advokátního tarifu. Procesně úspěšné žalobkyni tak byly přiznány náklady řízení v celkové částce 1 489 Kč sestávající ze zaplaceného soudního poplatku ve výši celkem 400 Kč, odměny za zastupování advokátem ve výši 600 Kč dle § 14b advokátního tarifu (převzetí a příprava zastoupení, návrh ve věci samé a výzva k plnění), 300 Kč režijního paušálu za 3 úkony právní služby po 100 Kč a 21% DPH ve výši 189 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř).
Nesplní-li povinný dobrovolně povinnost uloženou mu tímto rozhodnutím, může se oprávněný domáhat výkonu rozhodnutí nebo exekuce.