Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
48 C 28/2022-27
Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Martinou Beránkovou jako samosoudkyní ve věci
žalobkyně: ; právnická osoba, IČO: osobní údaje žalobkyně
sídlem adresa žalobkyně
zastoupená advokátem titul jméno příjmení titul.
sídlem adresa, obec
proti
žalovanému: ; celé jméno žalovaného, narozený dne 31. 12. 1971
bytem adresa žalovaného
o zaplacení 9.995,28 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 9.995,28 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10.341 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 7,25 % ročně z částky 9.995,28 Kč od 19. 12. 2020 do 31. 12. 2020, s úrokem z prodlení ve výši 7,25 % ročně z částky 9.995,28 Kč od 1. 1. 2021 do 30. 6. 2021, s úrokem z prodlení ve výši 7,5 % ročně z částky 9.995,28 Kč od 1. 7. 2021 do 31. 12. 2021, s úrokem z prodlení ve výši 10,75 % ročně z částky 9.995,28 Kč od 1. 1. 2022 do 27. 5. 2022 a za dobu od 28. 5. 2022 do zaplacení s ročním úrokem ve výši, která v každém jednotlivém kalendářním pololetí trvání prodlení odpovídá v procentech součtu čísla 7 a výše limitní sazby pro dvoutýdenní repo operace české národní banky vyhlášené ve věstníku české národní banky a platné vždy k prvnímu dni příslušeného kalendářního pololetí, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se co do úroku z prodlení ve výši 7.440,97 Kč zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 9.995,28 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10.341 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 7,25 % ročně z částky 9.995,28 Kč od 19. 12. 2020 do 31. 12. 2020, s úrokem z prodlení ve výši 7,25 % ročně z částky 9.995,28 Kč od 1. 1. 2021 do 30. 6. 2021, s úrokem z prodlení ve výši 7,5 % ročně z částky 9.995,28 Kč od 1. 7. 2021 do 31. 12. 2021, s úrokem z prodlení ve výši 10,75 % ročně z částky 9.995,28 Kč od 1. 1. 2022 do 27. 5. 2022 a za dobu od 28. 5. 2022 do zaplacení s ročním úrokem ve výši, která v každém jednotlivém kalendářním pololetí trvání prodlení odpovídá v procentech součtu čísla 7 a výše limitní sazby pro dvoutýdenní repo operace české národní banky vyhlášené ve věstníku české národní banky a platné vždy k prvnímu dni příslušeného kalendářního pololetí, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se co do úroku z prodlení ve výši 7.440,97 Kč zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Předmětem řízení byla žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 9.995,28 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně uvedla, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně společností právnická osoba a žalovaným byla dne 15. 11. 2006 uzavřena smlouva o půjčce číslo na základě které byla žalovanému poskytnuta půjčka ve výši 12.000 Kč, kterou se žalovaný zavázal právní předchůdkyni žalobkyně vrátit spolu s poplatkem ve výši 8.352 Kč prostřednictvím 53 týdenních splátek po 384 Kč se splatností poslední splátky ke dni 21. 11. 2007. Žalovaný splátkám nedostál, naposledy ji uhradil dne 21. 8. 2007 a celkem žalovaný uhradil částku 3.400 Kč. Pohledávka byla na žalobkyni postoupena ke dni 18. 12. 2020. Žalobkyně se tak po žalovaném domáhá zaplacení jistiny půjčky ve výši 9.995,28 Kč s úrokem z prodlení z této částky za období od 29. 11. 2007 do 18. 12. 2020 ve výši 17.781,97 Kč a dále od 19. 12. 2020 do zaplacení.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. V souladu s § 115a o.s.ř. soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili.
4. Na základě předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav.
5. Mezi společností právnická osoba a žalovaným byla dne 15. 11. 2006 uzavřena smlouva o půjčce, na základě které byla žalovanému při jejím podpisu poskytnuta v hotovosti půjčka ve výši 12.000 Kč, kterou se zavázal právní předchůdkyni žalobkyně vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 8.352 Kč prostřednictvím 53 týdenních splátek po 384 Kč se splatností 1. splátky 7. dne od data uzavření smlouvy a se splatností poslední splátky dne 21. 11. 2007. Majetkové a výdělkové poměry žalovaného pak vyplývají ze zákaznické karty ze dne 15. 11. 2006. Žalovaný splátkám nedostál, když poslední splátku uhradil dne 21. 8. 2007 a celkem uhradil částku 3.400 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020 pak byla pohledávka za žalovaným z titulu smlouvy o půjčce postoupena na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 6. 1. 2021 zaslaným mu doporučeně dne 1. 2. 2021. K úhradě dlužné částky byl žalovaný vyzván i prostřednictvím předžalobní upomínky ze dne 29. 7. 2021 zaslané mu právním zástupcem žalobkyně doporučeně dne 30. 7. 2021 na adresu adresa žalovaného.
6. V projednávaném sporu nejde o právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných. Soud proto v souladu s § 3028 odst. 3 z. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen jako „občanský zákoník“) posuzoval daný závazkový vztah dle z. č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen jako„ občanský zákoník“), neboť se jedná o právní poměr vzniklý před 1. 1. 2014. Totéž platí pro posouzení práva na úroky z prodlení, jejichž výše se řídí nařízením vlády č. 142/1994 Sb.
7. Dle § 657 občanského zákoníku smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.
8. Dle § 517 odst. 1 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Jestliže jej nesplní ani v dodatečné přiměřené lhůtě věřitelem mu poskytnuté, má věřitel právo od smlouvy odstoupit; jde-li o plnění dělitelné, může se odstoupení věřitele za těchto podmínek týkat i jen jednotlivých plnění. Dle jeho odst. 2 jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis.
9. Po podřazení zjištěného skutkového stavu pod shora citovaná ustanovení občanského zákoníku soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná co do jistiny a co do části požadovaného příslušenství v podobě úroku z prodlení a částečně nedůvodná co do požadovaného příslušenství.
10. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným vznikl uzavřením smlouvy o půjčce závazkový právní vztah ve smyslu § 657 občanského zákoníku. Právní předchůdkyně žalobkyně své základní povinnosti dostála, když žalovanému dne 15. 11. 2006 poskytla v hotovosti půjčku ve výši 12.000 Kč; žalovaný ale nikoliv, když půjčku a její příslušenství zcela nevrátil za podmínek a ve lhůtě ve smlouvě uvedené. Aktivní legitimace žalobkyně vyplývá ze smlouvy o postoupení pohledávek. Žalovaný nerozporoval složení ani výši dlužné částky, neprokázal, že by dlužnou částku žalobkyni zaplatil a netvrdil ani nedoložil jiné rozhodné skutečnosti, jež by prokazovaly, že nárok proti němu žalobou uplatněný je z hlediska hmotně právního nedůvodný, soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl a zavázal žalovaného k úhradě žalované částky představované dosud neuhrazenou částí jistiny nevrácené půjčky ve výši 9.995,28 Kč, a to včetně jejího příslušenství v podobě úroku z prodlení dle § 517 odst. 2 občanského zákoníku ve výši dle nařízení vlády č. 142/1994 Sb., a to od 29. 11. 2007 do 18. 12. 2020 ve výši 10.341 Kč a od 19. 12. 2020 až do úplného zaplacení dlužné částky.
11. Žalobkyně se žalobou mj. domáhala i zaplacení kapitalizovaného úroku z prodlení z částky 9.995,28 Kč od 29. 11. 2007 do 18. 12. 2020 v celkové výši 17.781,97 Kč. Soud žalobkyní požadovaný úrok přepočítal a dospěl k závěru, že nárok žalobkyně je částečně nedůvodný. Úrok z prodlení z částky 9.995,28 Kč za období od 29. 11. 2007 do 18. 12. 2020 ve výši dle nařízení vlády č. 142/1994 Sb. činí částku 10.341 Kč a v této byl žalobkyni jako důvodný přiznán. V rozsahu rozdílu těchto dvou částek ve výši 7.440,97 Kč pak byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta.
12. Výrok o náhradě nákladů vychází z § 142 odst. 2 o.s.ř. ve spojení s § 142a odst. 1 o.s.ř. Žalobkyně se v řízení domáhala zaplacení jistiny ve výši 9.995,28 Kč s příslušenstvím. Při rozhodování o náhradě nákladů řízení a poměru úspěchu účastníků ve věci je nutno přihlédnout i k příslušenství, ve vztahu ke kterému nebyla žalobkyně úspěšná (viz např. nález Ústavního soudu ze dne 30. 8. 2010, sp. zn. I. ÚS 2717/08). Co do zaplacení částky 7.440,97 Kč byla žalobkyně v řízení procesně neúspěšná. Žalobkyně tak v řízení byla co do 74 % předmětu řízení procesně neúspěšná. V řízení tak byl procesně úspěšnější žalovaný, tomu ale dle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly, a proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu náklad řízení.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na výkon rozhodnutí.