Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
9 C 78/2022-107
Okresní soud ve Znojmě rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Marií Hladíkovou jako samosoudkyní ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
zastoupená advokátkou titul jméno příjmení, titul.
sídlem adresa
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o 13 060 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 10 988 Kč
s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 566,21 Kč,
se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10,00 % ročně z částky 8 000 Kč od 1. 9. 2020 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Zamítá se žaloba na zaplacení částky 2 072 Kč.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 531, 36 Kč k rukám právní zástupkyně žalobkyně.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 10 988 Kč</b> <b>s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 566,21 Kč,</b> <b>se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10,00 % ročně z částky 8 000 Kč od 1. 9. 2020 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Zamítá se žaloba na zaplacení částky 2 072 Kč.</b> <b>III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 531, 36 Kč k rukám právní zástupkyně žalobkyně.</b>
1. Žalobou doručenou původně Městskému soudu v Brně dne 31. 8. 2020 se žalobkyně domáhá zaplacení dlužné částky 13 060 Kč s příslušenstvím. K odůvodnění uvedla, že dne datum uzavřel žalovaný s žalobkyní (u žalobkyně došlo ke změně obchodní firmy a v minulosti zněla obchodní firma též„ právnická osoba a právnická osoba) smlouvu o úvěru číslo to elektronickými prostředky komunikace na dálku, kdy se žalovaný zaregistroval na internetových stránkách žalobkyně, při registraci vyplnil požadované údaje vč. emailové adresy, čísla účtu a čísla mobilního telefonu, po té prostřednictvím klientské sekce požádal o schválení poskytnutí úvěru. Ve smlouvě žalobkyně sjednala s žalovaným poskytnutí úvěru ve výši 8 000 Kč, žalovaný se zavázal úvěr splatit nejpozději do 16. 12. 2019 společně s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 2 988 Kč. Žalobkyně poskytla žalovanému úvěr dne datum převodem na účet č. bankovní účet. Žalovaný úvěr ani poplatek za poskytnutí úvěru ve stanovené době neuhradila, v důsledku čehož vznikl žalobkyni nárok na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky 8 000 Kč od 17. 12. 2019 do 31. 8. 2020 ve výši 2 072 Kč.
2. Usnesením ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací vyslovil název soudu místní nepříslušnost a po právní moci postoupil věc Okresnímu soudu ve Znojmě jako soudu místně příslušnému.
3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, k nařízenému jednání soudu se bez omluvy nedostavil, proto soud ve věci rozhodoval jen na základě skutkových tvrzení žalobkyně a na základě ní předložených důkazů.
4. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo soud zjistil, že ji uzavřela žalobkyně jako úvěrující a žalovaný jako úvěrovaný, dohodli se prostřednictvím internetových stránek žalobkyně webová adresa, na poskytnutí jednorázového a bezúčelového spotřebitelského úvěru ve výši 8 000 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru činil 2 988 Kč, splatnost úvěru byla 28 dnů, celková splatná částka 10 988 Kč.
5. Z potvrzení banka o provedení tuzemské odchozí úhrady bylo prokázáno, že z účtu žalobkyně na účet bankovní účet odešla dne 18. 11. 20019 částka 8 000 Kč.
6. Výzvou ze dne datum byl žalovaný vyzvána k zaplacení dluhu před podáním žaloby.
7. Dále byl soudu předložen výpis EUCB a REPI Credit Report +, kde bylo zjištěno, že žalovaný má jednu otevřenou smlouvu o spotřebitelském úvěru a 26 ukončeným smluv k datu 14. 11. 2019.
8. Žalobkyně předložila výplatní pásky žalovaného za období leden, červenec, listopad a prosinec roku 2017, únor, květen, srpen, září a řízen roku 2018 a červenec, srpen, září roku 2019. Za období červenec – září 2019 měl žalovaný průměrnou mzdu 43 519 Kč, v červenci a srpnu 2019 účtoval zaměstnavatel žalovanému 3 000 Kč jako ostatní srážky.
9. Při rozhodování soud zkoumal, zda v daném případě došlo k řádnému a platnému uzavření úvěrové smlouvy. Soud vycházel z rozsudku Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020 ve věci C -679/18, ve kterém soudní dvůr potvrdil, že harmonizovaná unijní úprava v oblasti spotřebitelských úvěrů ukládá vnitrostátním soudům povinnost zkoumat z moci úřední, zda věřitel před uzavřením smlouvy řádně posoudil schopnost spotřebitele splácet poskytovaný úvěr. V případě porušení této povinnosti soudní dvůr uvedl, že vnitrostátní soudy jsou povinny vyvodit z toho zákonem předvídané důsledky bez dalšího, vnitrostátní úprava, podle níž se sankce uplatní pouze k námitce spotřebitele, je v rozporu s unijním právem spotřebitele.
10. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
11. Podle § 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie, zároveň navazuje na přímo použitelný předpis Evropské unie a upravuje činnost některých osob oprávněných poskytovat a zprostředkovávat spotřebitelský úvěr, včetně činnosti těchto osob v zahraničí, práva a povinnosti při poskytování a zprostředkování spotřebitelského úvěru a působnost správních orgánů v oblasti poskytování a zprostředkovávání spotřebitelského úvěru.
12. Spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
13. Podle téhož zákona se rozumí pro účely zákona posouzením úvěruschopnosti spotřebitele posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr.
14. Podle § 75 téhož zákona poskytovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.
15. Podle § 86 téhož zákona poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
16. Podle § 87 téhož zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
17. Z listinných důkazů nebylo prokázáno, že by žalobkyně řádným způsobem zkoumala a prověřila úvěruschopnost žalovaného splácet předmětný spotřebitelský úvěr. Nebylo doloženo, že by si žalobkyně vyžádala pracovní smlouvu žalovaného, inkaso, zda má žalovaný nějaké vyživovací povinnosti. Z výpisu REPI Credit Report + bylo zjištěno, že žalovaný v minulosti čerpal 26 spotřebitelských úvěrů.
18. Povinnost posoudit úvěruschopnost je objektivní, věřitel se nesmí bez dalšího spolehnout jen na informace poskytnuté spotřebitelem. V daném případě soud dospěl k závěru, že žalobkyně neposoudila řádně úvěruschopnost žalovaného a uzavřená smlouva o spotřebitelském úvěru je tak neplatná.
19. Dle § 2991 odstavec 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
20. Je nesporné, že žalovanému byla poskytnuta částka ve výši 8 000 Kč, na kterou žalovaný nic neuhradil, což představuje bezdůvodné obohacení na straně žalovaného. Proto soud vyhověl v částce 10 988 Kč z titulu bezdůvodného obohacení žalovaného. Nesplacením dluhu se žalovaný dostal do prodlení. Příslušenstvím pohledávky je úrok z prodlení ve smyslu ustanovení § 1970 o. z., když jeho výši stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
21. Žalobkyně se dále domáhala zaplacení smluvní pokuty ve výši 2 072 Kč. S ohledem na skutečnost, že mezi účastníky nebyla řádně uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, dle které byla smluvní pokuta sjednána, byla žaloba v této části jako nedůvodná zamítnuta.
22. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná jen částečně, její míra úspěchu je vyšší než její neúspěch, právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 13 060 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč, celkem ve výši 2 252 Kč. Úspěch žalobkyně činil 84 %, její neúspěch 16 %. Po odečtení míry neúspěchu žalobkyně od jejího úspěchu tak vychází, že žalobkyně má nárok na náhradu 68 % nákladů řízení, což při celkových nákladech 2 252 Kč odpovídá částce 1 531,36 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu ve Znojmě. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.