Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
77 C 239/2022-20
Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Pavlem Kupkou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení 20 042 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 20 042 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 10 749 Kč od 13. 10. 2020 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 9 293 Kč od 15. 2. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 254 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 20 042 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 10 749 Kč od 13. 10. 2020 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 9 293 Kč od 15. 2. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 254 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Žalobkyně se domáhala zaplacení částky shora uvedené s příslušenstvím s tím, že žalovaná, s níž uzavřela smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny dne 3. 3. 2020, nezaplatila cenu za elektřinu v částce 20 042 Kč, již v období od 31. 3. 2020 do 22. 9. 2020 a od 23. 9. 2020 do 19. 1. 2021 od žalobkyně odebírala na adrese adresa žalované.
Žalovaná se nevyjádřila a zůstala nečinná.
Soud v souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), o věci rozhodl na základě předložených listinných důkazů bez nařízení jednání, neboť s takovým postupem účastnice souhlasily.
Soud má žalobkyní tvrzené skutečnosti za prokázané. Žalobkyně se dne 3. 3. 2020 dohodla s žalovanou na podmínkách dodávek elektřiny do domácnosti žalované na adrese adresa žalované, jejíž součástí je mj. ujednání o povinnosti platit měsíční zálohy ve výši 3 000 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly všeobecné podmínky poskytování služeb (zjištěno ze smlouvy o poskytování služeb uzavřené dne 3. 3. 2020, z všeobecných podmínek poskytování služeb). Žalovaná elektřinu v tomto odběrném místě odebírala v období od 31. 3. 2020 do 22. 9. 2020, za což měla do 12. 10. 2020 zaplatit po odečtení přijatých zálohových plateb ve výši 12 000 Kč částku 10 749 Kč (zjištěno z vyúčtování č. 6100210643). Žalovaná dále odebírala elektřinu v předmětném odběrném místě v období od 23. 9. 2020 do 19. 1. 2021, za což měla do 14. 2. 2021 zaplatit po odečtení přijatých zálohových plateb ve výši 1 500 Kč částku 19 814 Kč (zjištěno z vyúčtování č. 6110029194). Dne 11. 2. 2021 uhradila žalovaná žalobkyni částku 10 521 Kč, již žalobkyně započetla na fakturu š. 6110029194, a k úhradě zbylo žalované 20 042 Kč O pravosti a pravdivosti předložených listinných důkazů soud neměl v řízení důvod pochybovat. Důkazy jednoznačně vedou k prokázání tvrzení žalobkyně.
Soud učinil tento závěr o skutkovém stavu. Žalobkyně dodávala žalované elektřinu do výše uvedeného odběrného místa ve výše uvedených obdobích, za což žalovaná nezaplatila včas sjednanou cenu v celkové výši 20 042 Kč.
Po právní stránce posoudil soud věc následovně. Žalobkyně a žalovaná uzavřely dne 3. 3. 2020 smlouvu o dodávce elektřiny ve smyslu § 50 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon. Žalovaná smluvní povinnosti nesplnila, když neuhradila v plné výši řádně vyfakturované ceny za dodanou a odebranou elektřinu (celkem 20 042 Kč). Žalovaná se ocitla v prodlení ve smyslu § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též „o. z.“), když částku 10 749 Kč a částku 9 293 Kč včas neuhradila. Žalobkyně má proto, vedle neuhrazené ceny za odebranou elektřinu dle § 1970 o. z. právo na zaplacení žalobkyní požadovaných úroků z prodlení z částek 10 749 Kč a 9 293 Kč v zákonných výších, jež plynou z § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb.
Žalobkyně svůj nárok prokázala, žaloba je důvodná a soud jí proto vyhověl.
O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 254 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 802 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 20 042 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, zaslání předžalobní výzvy, podání žaloby) realizovaných před podáním návrhu ve věci, tři náhrady hotových výdajů v paušální výši 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a náhrada za jedenadvacetiprocentní daň z přidané hodnoty z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Žaloba má parametry tzv. formulářové žaloby ve smyslu § 14b odst. 1 a. t. a nálezu Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 3923/11, což zjevně vyplývá z komparace s mnohými jinými, ke zdejšímu soudu žalobkyní podanými obdobnými návrhy.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Ústí nad Labem. Odvolání v listinné podobě je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím plněna včas a řádně, lze se jejího splnění domáhat návrhem na výkon rozhodnutí nebo exekučním návrhem.