Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
29 C 107/2022-51
Okresní soud Brno-venkov rozhodl soudkyní Mgr. Miroslavou Šebelovou ve věci
žalobce: ; právnická osoba, IČO: osobní údaje žalobce
sídlem adresa žalobkyně
zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení jméno.
sídlem adresa, obec a číslo
proti
žalovanému: ; celé jméno žalovaného, narozený dne datum
bytem náměstí datum, PSČ obec
o zaplacení 43 893 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 3 542 Kč se zákonným ročním úrokem z prodlení ve výši 8,05 % od 16.10.2019 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá v té části, kde se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 40 351 Kč, dále zákonného ročního úroku z prodlení ve výši 8,05 % z částky 22 886,11 Kč od 25.06.2019 do zaplacení a z částky 3 542 Kč od 25.06.2019 do 15.10.2019, dále kapitalizovaného úroku ve výši 5 407,57 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 2 538,76 Kč, úroku ve výši 27 % ročně z částky 10 874,95 Kč od 25.06.2019 do zaplacení, kapitalizovaného úroku ve výši 3 937,69 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 429,36 Kč, úroku ve výši 20,50 % ročně z částky 5 940,69 Kč od 25.06.2019 do zaplacení, kapitalizovaného úroku ve výši 4 721,24 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 717,09 Kč, úroku ve výši 19,98 % ročně z částky 7 136,52 Kč od 25.06.2019 do zaplacení, kapitalizovaného úroku ve výši 1 713,57 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 561,95 Kč, úroku ve výši 19,98 % ročně z částky 2 475,95 Kč od 25.06.2019 do zaplacení.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 3 542 Kč se zákonným ročním úrokem z prodlení ve výši 8,05 % od 16.10.2019 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se zamítá v té části, kde se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 40 351 Kč, dále zákonného ročního úroku z prodlení ve výši 8,05 % z částky 22 886,11 Kč od 25.06.2019 do zaplacení a z částky 3 542 Kč od 25.06.2019 do 15.10.2019, dále kapitalizovaného úroku ve výši 5 407,57 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 2 538,76 Kč, úroku ve výši 27 % ročně z částky 10 874,95 Kč od 25.06.2019 do zaplacení, kapitalizovaného úroku ve výši 3 937,69 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 429,36 Kč, úroku ve výši 20,50 % ročně z částky 5 940,69 Kč od 25.06.2019 do zaplacení, kapitalizovaného úroku ve výši 4 721,24 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 717,09 Kč, úroku ve výši 19,98 % ročně z částky 7 136,52 Kč od 25.06.2019 do zaplacení, kapitalizovaného úroku ve výši 1 713,57 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 561,95 Kč, úroku ve výši 19,98 % ročně z částky 2 475,95 Kč od 25.06.2019 do zaplacení. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Předmětnou žalobou se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení celkem částky 43 893 Kč s příslušenstvím. Žalovaná částka se skládala ze čtyř nároků ze čtyř smluv o půjčce, které měl žalovaný uzavřít s právním předchůdcem žalobce společností právnická osoba, první smlouvu dne datum pod číslo ze které žalobce požadoval zaplacení dlužné částky 19 917 Kč s příslušenstvím, druhá smlouva ze dne datum, pod číslo ze které žalobce požadoval zaplatit 3 553 Kč s příslušenstvím, třetí smlouva ze dne datum, pod číslo ze které žalobce požadoval zaplatit 11 122 Kč s příslušenstvím a čtvrtá smlouva ze dne datum, pod číslo ze které žalobce požadoval po žalovaném zaplacení 9 301 Kč s příslušenstvím.
2. U každé ze smluv právní předchůdce žalobce splnil svou zákonnou povinnost ve smyslu zákona o spotřebitelském úvěru a posoudil úvěruschopnost žalovaného na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalovaného před uzavřením smlouvy, žalovaný byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry, tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalovaného, tuto skutečnost potvrzují samotné smlouvy. Žalovaný měl povinnost uvést pravdivé informace, právní předchůdce žalobce neměl důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti jeho tvrzení.
3. Na základě první smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému peněžní prostředky ve výši 11 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem ve smlouvě. Žalovaný se zavázal za poskytnutou půjčku zaplatit právnímu předchůdci žalobce částku 9 414 Kč, jenž představuje kapitalizované úroky ve výši 1 947 Kč s úrokovou sazbu ve výši 27 % ročně, odměnu za administrativní zpracování půjčky ve výši 2 730 Kč a náklady za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 730 Kč. Celkovou částku se žalovaný zavázal hradit v hotovosti 60 týdenních splátkách po 341 Kč. Splátky však nehradil řádně a včas poslední splátka byla zaplacena dne 7. 8. 2016. Žalobce netvrdil, kolik přesně splátek a jaká přesná částka byla na půjčku žalovaným uhrazena.
4. Na základě druhé smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému peněžní prostředky ve výši 11 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem ve smlouvě. Žalovaný se zavázal za poskytnutou půjčku zaplatit právnímu předchůdci žalobce částku 9 196 Kč, jenž představuje kapitalizované úroky ve výši 1 405 Kč s úrokovou sazbu ve výši 19,98 % ročně, odměnu za administrativní zpracování půjčky ve výši 2 090 Kč a náklady za hotovostní inkaso splátek ve výši 5 701 Kč. Celkovou částku se žalovaný zavázal hradit v hotovosti 60 týdenních splátkách po 337 Kč. Splátky však nehradil řádně a včas poslední splátka byla zaplacena dne 5.9.2016. Žalobce netvrdil, kolik přesně splátek a jaká přesná částka byla na půjčku žalovaným uhrazena.
5. Na základě třetí smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem ve smlouvě. Žalovaný se zavázal za poskytnutou půjčku zaplatit právnímu předchůdci žalobce částku 12 541 Kč, jenž představuje kapitalizované úroky ve výši 1 916 Kč s úrokovou sazbu ve výši 19,98 % ročně, odměnu za administrativní zpracování půjčky ve výši 2 850 Kč a náklady za hotovostní inkaso splátek ve výši 7 775 Kč. Celkovou částku se žalovaný zavázal hradit v hotovosti 60 týdenních splátkách po 460 Kč. Splátky však nehradil řádně a včas poslední splátka byla zaplacena dne 6.7.16. Žalobce netvrdil, kolik přesně splátek a jaká přesná částka byla na půjčku žalovaným uhrazena.
6. Na základě čtvrté smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému peněžní prostředky ve výši 11 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem ve smlouvě. Žalovaný se zavázal za poskytnutou půjčku zaplatit právnímu předchůdci žalobce částku 9 197 Kč, jenž představuje kapitalizované úroky ve výši 1 448 Kč s úrokovou sazbu ve výši 20,50 % ročně, odměnu za administrativní zpracování půjčky ve výši 2 261 Kč a náklady za hotovostní inkaso splátek ve výši 5 488 Kč. Celkovou částku se žalovaný zavázal hradit v hotovosti 60 týdenních splátkách po 337 Kč. Splátky však nehradil řádně a včas poslední splátka byla zaplacena dne 6.7.2016. Žalobce netvrdil, kolik přesně splátek a jaká přesná částka byla na půjčku žalovaným uhrazena.
7. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, netvrdil ani neprokázal, že by žalovanou částku byť jen zčásti uhradil. K prvnímu nařízenému jednání se bez omluvy nedostavil, žalobce se omluvil prostřednictvím svého právního zástupce. Věc byla projednána a rozhodnuta v nepřítomnosti účastníků ve smyslu § 101 odst. 3 o. s. ř.
8. Dokazování ve věci bylo provedeno listinnými důkazy dle návrhu žalobce. Ze všech čtyř smluv o půjčce specifikovaných v odstavcích 1-7 bylo prokázáno, že smlouvy byly uzavřeny mezi žalovaným jako dlužníkem a právním předchůdcem žalobce jako věřitelem v uvedených dnech a s tvrzeným obsahem, jak žalobce tvrdil, bylo z nich rovněž prokázáno, že žalovaný převzal z titulu každé půjčky tvrzenou částku v hotovosti, tedy u první půjčky 11 000 Kč, u druhé půjčky 11 000 Kč, u třetí půjčky 15 000 Kč, u čtvrté půjčky 11 000 Kč v den uzavření jednotlivých smluv. K prověření úvěruschopnosti žalobce tvrdil skutečnosti uvedené v odstavci 2, k důkazu navrhl smlouvy o zápůjčce a smluvní podmínky otištěné na zadní straně smlouvy. Žádné jiné důkazy neoznačil a nenavrhl.
9. Předloženými smlouvami dle názoru soudu žalobce prokázal uzavření předmětných smluv o úvěru a poskytnutí tvrzených peněžních prostředků žalovanému, řádně však netvrdil, a tedy ani neprokázal, že při uzavření jednotlivých smluv řádně prověřil a posoudil úvěruschopnost žalovaného. Žalobce nebyl přítomen u jednání, nebylo možné mu dát poučení dle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř.
10. Poučení podle § 118a odst. 3 o. s. ř. soud poskytuje jen účastníkům (nebo jejich zástupcům) přítomným u soudního jednání. Jedná-li soud v souladu s § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti účastníků (jeho zástupce či zmocněnce), účastník, který se jednání soudu nezúčastnil (byť se z něho řádně omluvil), podstupuje riziko, že se mu nedostane příslušného poučení (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24.03.2010, sp. zn. 21 Cdo 4314/2008). Poučovací povinnost podle § 118a odst. 1, 2 a 3 o. s. ř. soud plní při jednání, popř. při přípravném roku (nařízeném podle § 114c o. s. ř.). Při jiném úkonu soud poučení o povinnosti tvrzení a o povinnosti důkazní neposkytuje a je nepřípustné jednání odročit jen proto, aby mohlo být poskytnuto poučení účastníku, který se k jednání nedostavil a který z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 19.03.2003, sp. zn. 29 Odo 715/2002).
11. Žalobce vůbec netvrdil u každé z jednotlivých smluv, jakým konkrétním způsobem byla prověřována úvěruschopnost žalovaného před uzavřením smlouvy, tedy jaké konkrétní údaje od žalovaného zjišťoval a jak byly doloženy, s jakým výsledkem, jak tyto vyhodnotil, tedy zejména, konkrétně jaké majetkové a výdělkové poměry žalovaného v době sjednání smluv byly, jaké měl příjmy, výdaje, zda a jaké měl zaměstnání, jak si zajišťoval potřebu bydlení, kolik měl vyživovacích povinnosti, jaké byly jeho sociální poměry. Není tak zřejmé, zda a jakým konkrétním způsobem byla s řádnou pečlivostí skutečně úvěruschopnost zjišťována a posouzena.
12. Žalobce dále řádně netvrdil, kolik žalovaný na tu kterou půjčku celkem splatil, neúčastní u jednání se žalobce ochudil o možnost poučení, viz odst. 10. Z předloženého soupisu zaplacených splátek vyplývá, že tento soupis se týká souhrnně všech čtyř předmětných smluv, jedná se o data a výše splátek bez rozlišení, na kterou smlouvu splátky byly hrazeny, z této listiny vyplývá a soud vzal tedy za prokázané, že na všechny 4 předmětné smlouvy bylo celkem zaplaceno v jednotlivých různých splátkách 44 458 Kč.
13. Ze smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 24. 6. 2019 ve spojení s oznámením ze dne 24. 6. 2019 byla prokázána aktivní legitimace žalobce v předmětném sporu, kdy pohledávky ze smlouvy od původního věřitele byly převedeny na žalobce.
14. Z předžalobní výzvy ze dne 8. 10. 2019 ve spojení s poštovním podacím lístkem ze dne 9. 10. 2019 bylo prokázáno, že žalobce se před podáním žaloby po žalovaném domáhal zaplacení žalované částky, a to ve lhůtě do 15. 10. 2019.
15. Podle § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
16. Podle § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
17. Podle § 580 odst. 1 občanského zákoníku neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
18. Podle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
19. Podle § 1802 občanského zákoníku mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Nejsou-li úroky takto stanoveny, platí dlužník obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy.
20. Po podřazení zjištěného skutkového stavu pod shora citovaná zákonná ustanovení soud dospěl k následujícím závěrům. Předmětná úvěrová smlouva nebyla uzavřena platně s ohledem na nesplnění povinnosti původním věřitelem s náležitou péčí posoudit schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr ve smyslu shora citovaného ustanovení zákona § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., kdy tuto povinnost zákon ukládá věřiteli pod sankcí neplatnosti smlouvy. Úvěr má být poskytnut jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že zde nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele splácet sjednané splátky. Porušení povinnosti původního věřitele řádně a s náležitou péčí posoudit úvěruschopnost spotřebitele je nutno za použití § 588 o. z. vyložit jako neplatnost absolutní, když dané porušení povinnosti odporuje zákonu a zároveň (zejména pro širší možné dopady porušení této povinnosti) zjevně narušuje veřejný pořádek a soud je proto povinen zabývat se uvedenou otázku i bez návrhu žalovaného jako spotřebitele, tento výklad vyplývá i z usnesení Ústavního soudu ČR ze dne 6.10.2021, sp. zn. Pl. ÚS 3/20 a z rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne 5.3.2020 ve věci C -679/18. Soud zároveň odkazuje na závěry Nejvyššího správního soudu v rozsudku ze dne 1. 4. 2015, č. j. 1 AS 30/2015-39, v němž vyložil, že součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (například potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele a podobně). V tomto smyslu původní věřitel žalované svou povinnost nepochybně nesplnil, soud tak vyhodnotil předmětné smlouvy o úvěru jako absolutně neplatné.
21. V řízení bylo prokázáno, že původní věřitel vyplatil žalovanému z titulu všech čtyř výše uvedených smluv, které soud vyhodnotil jako absolutně neplatné, celkem částku 48 000 Kč, dále, že žalovaný na splátkách uhradil celkem částku 44 458 Kč, zbývá tedy částka 3 542 Kč, kterou žalovaný přijal, aniž by k tomu existoval právní důvod s ohledem na absolutní neplatnost smluv, tudíž na jeho straně došlo v tomto rozsahu ke vzniku bezdůvodného obohacení ve smyslu § 2991 odst. 1 a 2 o. z. V takovém případě citované ustanovení ukládá tomu, kdo se takto obohatil, vydat ochuzenému to, oč se obohatil, soud tedy žalobci přiznal výrokem I částku 3 542 Kč, dále zákonný úrok z prodlení z této částky v požadované výši 8,05 % dle žalobního návrhu, kdy za výzvu k plnění je možno považovat předžalobní výzvu odeslanou dne 9. 10. 2019, ve výzvě byla lhůta k zaplacení do 15. 10. 2019, následující den tedy 16. 10. 2019 se tak žalovaný ocitl v prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení a žalobci přísluší od tohoto dne zákonný úrok z prodlení z přisouzené částky, a to ve smyslu § 1970 o. z., kdy výše požadovaných úroků z prodlení nepřesahuje zákonnou sazbu dle § 2 nařízení vlády číslo 351/2013 Sb. Ve zbytku byla žaloba zamítnuta tak, vyplývá z výroku II rozsudku.
22. Nad rámec uvedeného soud uvádí, že i pro případ řádného posouzení úvěruschopnosti žalovaného, by soud nevyhodnotil žalovanou částku jako oprávněnou v plné výši, kdy poplatky za správu úvěru a poplatky za hotovostní výběr splátek považuje soud za ujednání nemravná, odporující zákonu a narušující veřejný pořádek, a jako taková absolutně neplatná. Soud je přesvědčen, že sjednaný úrok představuje dostatečnou odměnu pro věřitele za poskytnutý úvěr a původní věřitel již neměl právo požadovat po žalovaném další poplatky.
23. Ohledně náhrady nákladů řízení soud rozhodoval podle § 142 odst. 2 o. s. ř., kdy převážně procesně úspěšný žalovaný náhradu nákladů řízení nepožadoval.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu Brno-venkov.
Nesplní-li žalovaný dobrovolně a včas, co mu ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může se žalobce domáhat uspokojení svého práva návrhem na výkon rozhodnutí.