Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 C 97/2022-60

Okresní soud Brno-venkov rozhodl soudkyní Mgr. Evou Liškovou ve věci

žalobce: ; právnická osoba, IČO: osobní údaje žalobce

sídlem adresa žalobkyně

zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení, anonymizováno.

sídlem adresa žalobkyně

proti

žalovanému: ; celé jméno žalovaného, narozený dne datum

bytem adresa žalovaného

o zaplacení 15 800 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 8 400 Kč s 8,5% zákonným úrokem z prodlení od 8. 5. 2020 do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, kde se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení

- částky 7 400 Kč

- kapitalizovaného úroku ve výši 3 544,82 Kč

- kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 253,75 Kč

- 23,72% úroku ročně z částky 10 000 Kč od 30. 11. 2019

- 8,5% zákonného úroku z prodlení z částky 10 000 Kč od 30. 11. 2019 do 7. 5. 2020, 8,5% zákonného úroku z prodlení z částky 1 600 Kč od 8. 5. 2020 do zaplacení

zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 8 400 Kč s 8,5% zákonným úrokem z prodlení od 8. 5. 2020 do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se v části, kde se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení - částky 7 400 Kč - kapitalizovaného úroku ve výši 3 544,82 Kč - kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 253,75 Kč - 23,72% úroku ročně z částky 10 000 Kč od 30. 11. 2019 - 8,5% zákonného úroku z prodlení z částky 10 000 Kč od 30. 11. 2019 do 7. 5. 2020, 8,5% zákonného úroku z prodlení z částky 1 600 Kč od 8. 5. 2020 do zaplacení zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Předmětnou žalobou se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení 15 800 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že mezi právním předchůdcem žalobce společností právnická osoba a žalovaným byla uzavřena dne datum smlouva o spotřebitelském úvěru pod číslo. Před uzavřením smlouvy posoudil právní předchůdce žalobce schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr na základě informací získaných od žalovaného, které byly zaznamenány do karty zákazníka a ověřeny doklady uvedenými v kartě zákazníka. Žalovaný byl povinen uvést informace úplně a pravdivě. Na základě smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem. Žalovaný se zavázal zaplatit úrok za půjčené prostředky ve výši 1 400 Kč s úrokovou sazbou ve výši 23,72 % ročně, dále odměnu za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 000 Kč. Celkovou částku měl žalovaný uhradit v 58 týdenních splátkách po 300 Kč, poslední splátka byla stanovena na 9. 6. 2018. Žalovaný neplnil své povinnosti řádně a včas, za celou dobu trvání smluvního vztahu uhradil pouze 1 600 Kč. Žalobce se žalobou domáhá zaplacení částky 15 800 Kč, která sestává z jistiny v částce 10 000 Kč a z dlužných úhrad za služby ve výši 5 800 Kč kapitalizovaného úroku ve výši 3 544,82 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 253,75 Kč, 23,72% úroku ročně z částky 10 000 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení a 8,5% zákonného úroku z prodlení z částky 10 000 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, netvrdil, ani neprokázal, že by dlužnou částku, byť jen zčásti uhradil. Jednání ve věci bylo nařízeno na 8. 6. 2022, žalobce se z jednání prostřednictvím právního zástupce omluvil, žalovaný se bez omluvy nedostavil. Věc byla projednána a rozhodnuta v nepřítomnosti účastníků dle

3. Dokazování ve věci bylo provedeno listinnými důkazy dle návrhu žalobce.

4. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru bylo prokázáno tvrzení žalobce o uzavření předmětné smlouvy dne datum. Ze smlouvy dále vyplývá, že žalovaný převzal v den uzavření smlouvy částku 10 000 Kč od zástupce právního předchůdce žalobce v hotovosti. Z tvrzení žalobce, které žalovaný žádným způsobem nezpochybnil, a zároveň bylo v jeho prospěch, vzal soud za prokázané, že na půjčku žalovaný uhradil celkem částku 1 600 Kč.

5. Karta zákazníka ze dne 29. 4. 2017 obsahuje identifikační údaje žalovaného, a to jméno, adresu, rodné číslo, datum narození, číslo a platnost občanského průkazu. V kolonce bydlení žalovaný zaškrtnul, že je nájemníkem a vede samostatnou domácnost. V kolonce zdroj hlavních příjmů žalovaný zaškrtnul, že je zaměstnán na hlavní pracovní poměr u právnická osoba obec a čistý příjem má ve výši 17 682 Kč měsíčně. Ke svým měsíčním výdajům žalovaný uvedl pouze výdaje na bydlení ve výši 6 500 Kč a osobní výdaje (telefon, jídlo, doprava, oblečení) ve výši 3 500 Kč, tj. tvrzené výdaje v celkové výši 10 000 Kč měsíčně. Bylo uvedeno, že jako dokumenty k ověření finanční situace žadatele měl právní předchůdce žalobce k dispozici výplatní pásky.

6. Aktivní legitimace žalobce byla prokázána smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 29. 11. 2019 ve spojení s oznámením o postoupení pohledávky ze stejného dne, jehož odeslání bylo prokázáno poštovním podacím lístkem.

7. Z předžalobní výzvy ve spojení s poštovním podacím lístkem vyplývá, že předžalobní výzva ze dne 30. 4. 2020 byla odeslána na adresu žalovanému dne 1. 5. 2020, žalovaný jí byl vyzván k zaplacení předmětné částky, kdy mu byla žalobcem poskytnuta lhůta k zaplacení do 7. 5. 2020.

8. Zjištěné skutečnosti soud právně hodnotil podle , (dále jen„ o. z.“) a , zákona o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném k datu uzavření smlouvy o úvěru (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“).

9. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

10. Podle § 84 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru spotřebitel poskytne poskytovateli nebo zprostředkovateli na základě požadavků poskytovatele nebo zprostředkovatele podle odstavce 1 úplné a pravdivé informace. Pokud je to k posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nezbytné, poskytnuté informace je spotřebitel povinen poskytovateli nebo zprostředkovateli na jeho žádost vysvětlit, popřípadě doplnit. Tyto informace je za účelem posouzení úvěruschopnosti spotřebitele poskytovatel a zprostředkovatel povinen ověřit způsobem přiměřeným dané situaci, je-li to nutné, též použitím nezávisle ověřitelných údajů.

11. Podle S., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

12. Podle zákona , o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s  větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

13. Po provedeném dokazování a podřazení zjištěného skutkového stavu pod citovaná zákonná ustanovení dospěl soud k závěru, že právní předchůdce žalobce nedostál své povinnosti dané mu v ust. § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. Řádné prověření úvěruschopnosti žalovaného nebylo žalobcem řádně tvrzeno ani prokázáno. Žalobce pouze nekonkrétně tvrdil, že právní předchůdce žalobce měl získat dostatečné informace od žalovaného, tyto měl zhodnotit, kdy žalovaný měl být dotazován na rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto měly být ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalovaného. Veškeré informace byly zaznamenány do karty zákazníka. Na základě toho měl právní předchůdce žalobce vyhodnotit žalovaného jako úvěruschopného. Žalobce řádně netvrdil, jak a jaké konkrétní poměry žalovaného byly skutečně zjišťovány a jak byly vyhodnoceny. Z karty zákazníka pak vyplývá pouze toliko, že byly poměry žalovaného ověřovány výplatními páskami, když z výplatních pásek nelze ověřit výdaje žalovaného. Žalobce dále soudu neprokázal ani skutečnost, že žalovaný tvrzené příjmy a výdaje uváděné v zákaznických kartách žalobci doložil, když ke svému tvrzení ani přes výzvu soudu nedoložil jakékoli listinné důkazy uvedené v zákaznických kartách (výplatní pásky), které by prokázaly, že žalobce alespoň výši příjmů žalovaného skutečně prověřoval. Při hodnocení schopnosti žalovaného splácet poskytnutý úvěr je přitom vždy podstatný poměr mezi jeho příjmy a výdaji, při zohlednění způsobu splácení dosavadních dluhů.

14. Soud ve shodě s výše citovaným ust. § 84 odst. zákona o spotřebitelském úvěru souhlasí s tvrzením žalobce, že spotřebitel (žalovaný) má povinnost poskytovat na základě požadavků poskytovatele úvěru pravdivé a úplné informace, na druhé straně je i ze znění tohoto ustanovení zákona a ze závěrů Nejvyššího správního soudu v rozsudku ze dne 1. 4. 2015, čj. -39 zřejmé, že je to především poskytovatel úvěru, jako osoba znalá v daném oboru, aby po žalovaném vyžadoval poskytnutí relevantních informací, pokud ze zjištěných skutečností či jiných informací má pochybnost o pravdivosti či úplnosti jeho tvrzení, je povinen jej vyzvat k doplnění či upřesnění tvrzených skutečností, případně tyto ověřovat i z jiných zdrojů. Soud má přitom za to, že právní předchůdce žalobce těmto svým povinnostem nedostál, když se spokojil s neúplnými a nedoloženými informacemi od žalovaného. Je tak na poskytovateli spotřebitelského úvěru, aby právě příjmy, výdaje a existenci jiných závazků na straně žalované náležitě zkoumal, prověřil a zhodnotil (§ 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru).

15. Svou nepřítomností u jednání se žalobce připravil o možnost býti poučen soudem ve smyslu Poučení podle soud poskytuje jen účastníkům (nebo jejich zástupcům) přítomným u soudního jednání. Jedná-li soud v souladu s  v nepřítomnosti účastníků (jeho zástupce či zmocněnce), účastník, který se jednání soudu nezúčastnil (byť se z něho řádně omluvil), podstupuje riziko, že se mu nedostane příslušného poučení (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 3. 2010, sp. zn. ). Poučovací povinnost podle , 2 a 3 soud plní při jednání, popř. při přípravném roku (nařízeném podle ). Při jiném úkonu soud poučení o povinnosti tvrzení a o povinnosti důkazní neposkytuje a je nepřípustné jednání odročit jen proto, aby mohlo být poskytnuto poučení účastníku, který se k jednání nedostavil a který z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 19. 3. 2003, sp. zn. ).

16. Soud tedy shrnuje, že žalobce (právní předchůdce žalobce) porušil své povinnosti dané mu v § 86 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru, při posuzování úvěruschopnosti žalovaného nepostupoval v souladu s tímto ustanovením, s odbornou péčí nezjišťoval dostatečně skutečné poměry žalovaného, když jeho tvrzení uvedená v zákaznických kartách neprověřil, resp. neprokázal, že by tvrzení žalovaného prověřoval, nepožadoval po žalovaném upřesnění a doplnění informací, informace se nesnažil získat či prověřit i z jiných zdrojů. Právní předchůdce žalobce jako poskytovatel tak v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, poskytl žalovanému úvěr, uzavřel s ním předmětnou smlouvu, kdy za této situace jsou v souladu s § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru smlouva neplatná. Zároveň ustanovením § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru stanovenou neplatnost smlouvy, jakožto důsledek porušení povinnosti poskytovatele (řádně a s odbornou péčí) posoudit úvěruschopnost spotřebitele, je nutno za použití § 588 o. z. vyložit jako neplatnost absolutní, když dané porušení povinnosti poskytovatele odporuje zákonu a současně (zejména pro širší možné dopady porušení této povinnosti) zjevně narušuje veřejný pořádek. Soud je proto povinen se zabývat uvedenou otázkou i bez návrhu žalovaného jako spotřebitele (shodně též usnesení Ústavního soudu ze dne 6. 10. 2021, sp. zn. ). Z uzavřené smlouvy o úvěru tak nemohly vzniknout žádné povinnosti ani žádná práva. Žalovaný však přijal od právního předchůdce platby, aniž by k tomu existoval nějaký právní důvod, na jeho straně tak došlo ke vzniku bezdůvodného obohacení podle § 2991 odst. 1 a 2 o.z. V takovém případě citované ustanovení ukládá tomu, kdo se takto obohatil, vydat ochuzenému to, oč se obohatil.

17. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobce vyplatil žalovanému částku 10 000 Kč, on z této částky vrátil 1 600 Kč. Ve zbytku, tedy co do částky 8 400 Kč se žalovaný bezdůvodně obohatil, neboť tuto částku přijal, aniž by k tomu existoval právní důvod, když jak bylo shora rozvedeno, předmětná smlouva byla absolutně neplatná. Bezdůvodné obohacení v uvedené výši je povinen žalovaný vrátit ve smyslu § 2991 odst. 1 a 2 o. z., soud tedy přiznal výrokem I. žalobci částku 8 400 Kč, a to i se zákonným úrokem z prodlení z uvedené částky, kdy za výzvu k plnění je možné považovat předžalobní výzvu, lhůta k plnění byla stanovena do 7. 5. 2020, následujícím dnem se žalovaný dostal do prodlení, od tohoto dne byl žalobci přiznán nárok na zákonný úrok z prodlení ve smyslu o. z., a to v požadované výši, která nepřesahuje zákonnou sazbu stanovenou v  nařízení vlády číslo Ve zbytku byla podaná žaloba zamítnuta tak, jak vyplývá z výroku II.

18. Nad rámec uvedeného soud uvádí, že i pro případ řádného posouzení úvěruschopnosti žalovaného, by soud nevyhodnotil žalovanou částku jako oprávněnou v plné výši, kdy poplatek za správu úvěru a poplatek za hotovostní výběr splátek považuje soud za ujednání nemravná, odporující zákonu a narušující veřejný pořádek, a jako taková absolutně neplatná. Soud je přesvědčen, že sjednaný úrok představuje dostatečnou odměnu pro věřitele za poskytnutý úvěr a právní předchůdce žalobce již neměl právo požadovat po žalovaném další poplatky.

19. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle , kdy v řízení byl procesně úspěšnější žalovaný, kterému žádné náklady řízení nevznikly. Soud proto rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

20. Lhůta k plnění byla stanovena dle , když důvody pro stanovení delší lhůty soud neshledal.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu Brno-venkov.

Nesplní-li žalovaný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může žalobce podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci.