Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
60 C 507/2021-63
Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl soudkyní Mgr. Hanou Kadlecovou, LL.M. ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený opatrovnicí příjmení jméno příjmení
sídlem adresa
o zaplacení 107 164 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku částku ve výši 103 000 Kč, částku 4 164 Kč, částku 6 758,36 Kč, částku 1 070,69 Kč spolu se smluvním úrokem ve výši 11,99 % ročně z částky 103 000 Kč ode dne 15. 12. 2020 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 103 000 Kč ode dne 15. 12. 2020 do zaplacení.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku náhradu nákladů řízení ve výši 26 122,60 Kč k rukám právní zástupkyně žalobkyně.
III. Opatrovnici žalovaného se přiznává odměna za zastupování ve výši 20 763,60 Kč, která bude uvedena v písemném vyhotovení rozsudku.
IV. Státu právo na náhradu nákladů řízení nevzniklo.
Odůvodnění:
<b><i>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku částku ve výši 103 000 Kč, částku 4 164 Kč, částku 6 758,36 Kč, částku 1 070,69 Kč spolu se smluvním úrokem ve výši 11,99 % ročně z částky 103 000 Kč ode dne 15. 12. 2020 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 103 000 Kč ode dne 15. 12. 2020 do zaplacení.</b></i> <b><i>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku náhradu nákladů řízení ve výši 26 122,60 Kč k rukám právní zástupkyně žalobkyně.</b></i> <b><i>III. Opatrovnici žalovaného se přiznává odměna za zastupování ve výši 20 763,60 Kč, která bude uvedena v písemném vyhotovení rozsudku.</b></i> <b><i>IV. Státu právo na náhradu nákladů řízení nevzniklo.</b></i>
1. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení částky uvedené v záhlaví spolu s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost právnická osoba, IČO (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela s žalovaným dne 6. 11. 2019 smlouvu o anonymizována dvě slova číslo ve které se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout úvěr ve výši 103 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit právní předchůdkyni žalobkyně poskytnuté peněžní prostředky formou pravidelných měsíčních splátek spolu se smluvním úrokem ve výši 11,99 % p. a. a s dalšími poplatky podle ceníku, jenž byl součástí výše uvedené smlouvy. Žalovaný svoji povinnost porušil, protože úvěr řádně a včas nesplácel. S ohledem na uvedené právní předchůdkyně žalobkyně přistoupila dne 31. 8. 2020 k zesplatnění úvěru v celém rozsahu. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila na základě smlouvy o postoupení pohledávek pohledávku na právnická osoba a. s., jež tuto pohledávku dále postoupila na žalobkyni. Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní upomínku.
2. S ohledem na skutečnost, že soudu nebyl znám pobyt žalovaného, ustanovil soud žalovanému opatrovnici advokátku Mgr. jméno příjmení.
3. V této věci jde o řízení s cizím prvkem, jelikož žalovaný je srbský státním příslušníkem. Soud proto zkoumal pravomoc českých soudů věc projednat a rozhodnout. Vzhledem ke skutečnosti, že mezi Československou socialistickou republikou a Socialistickou federativní republikou Jugoslávií o právní pomoci ve věcech občanských a trestních (č. 207/1964 Sb.) neurčuje zvláštní jurisdikční pravidla pro danou věc, soud určil pravomoc k projednání dané věci dle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, podle něhož platí, že osoba, která má bydliště v některém členském státě, může být v jiném členském státě žalována v místě plnění závazku, tj. v místě, kde služby byly nebo měly být poskytnuty. Pravomoc věc projednat a rozhodnout je tak dána českým soudům.
4. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný tento skutkový stav:
5. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena dne 6. 11. 2019 smlouva rychlé o půjčce, na základě které poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému částku 103 000 Kč, a to převodem na účet žalovaného. Ve smlouvě si smluvní strany ujednaly, že žalovaný bude úvěr splácet v pravidelných 18 měsíčních splátkách po 6 733 Kč spolu s úrokem ve výši 11,99 % ročně. (viz smlouva anonymizováno o půjčce včetně produktových podmínek, VOP a ceníku).
6. Před uzavřením smlouvy o úvěru zkoumala právní předchůdkyně žalobkyně úvěruschopnost žalovaného na základě analýzy a reportu ze systému právní předchůdkyně žalobkyně. (viz analýza a report ze systému banky).
7. Žalovaný nehradil splátky řádně a včas. (viz výpis ze spotřebitelského úvěru) Právní předchůdkyně žalobkyně proto dluh ke dni 31. 8. 2020 zesplatnila. (viz prohlášení o okamžité splatnosti)
8. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno. (viz oznámení o postoupení pohledávky vč. podacích archů).
9. Před podáním žaloby byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky. (viz předžalobní výzva včetně podacího archu).
10. Provedené důkazy soud zhodnotil z hlediska jejich pravosti a vypovídající hodnoty a posoudil je jednotlivě i ve vzájemné souvislosti podle § 132 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) tak, aby mohl zjistit skutečný skutkový stav. Další důkazy soud neprováděl, neboť nebyly pro rozhodnutí ve věci podstatné.
11. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný tento skutkový stav:
12. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o půjčce, na základě které poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému finanční prostředky, jejichž převzetí žalovaný potvrdil podpisem smlouvy. Žalovaný se zavázal tuto částku vrátit v pravidelných měsíčních splátkách, a to spolu s příslušenstvím. Žalovaný svůj dluh řádně a včas nesplácel. Pohledávka byla smlouvou postoupena na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno. Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky předžalobní výzvou.
13. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto:
14. Rozhodné právo pro daný závazkový vztah soud určil podle nařízení Evropského Parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. 6. 2008, které se na vztahy mezi členskými státy, jimiž Česká republika i Bulharsko jsou, použijí přednostně. Podle čl. 3 odst. 1 tohoto nařízení se smlouva řídí právem, které si strany zvolí. Volba musí být vyjádřena výslovně nebo jasně vyplývat z ustanovení smlouvy nebo okolností případu. Strany si mohou zvolit právo rozhodné pro celou smlouvu nebo pouze pro její část. Účastníci zvolili jako rozhodné právo České republiky, jak vyplývá ze smluvních ujednání.
15. Podle § 2395 an. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
16. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
17. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
18. Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.
19. Podle § 75 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v platném znění (dále též jen„ ZoSÚ“), je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.
20. Podle § 84 odst. 2 ZoSÚ spotřebitel poskytne poskytovateli nebo zprostředkovateli úplné a pravdivé informace. Pokud je to k posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nezbytné, poskytnuté informace je spotřebitel povinen poskytovateli nebo zprostředkovateli na jeho žádost vysvětlit, popřípadě doplnit. Tyto informace je za účelem posouzení úvěruschopnosti spotřebitele poskytovatel a zprostředkovatel povinen ověřit způsobem přiměřeným dané situaci, je-li to nutné, též použitím nezávisle ověřitelných údajů.
21. Podle § 86 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.
22. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
23. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva, kterou soud kvalifikuje jako smlouvu o úvěru podle § 2395 an. o. z., přičemž žalovaný ji uzavřel mimo souvislost se svým podnikáním či samostatným výkonem zaměstnání, a tedy s ohledem na spotřebitelský charakter této smlouvy aplikuje se rovněž zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.
24. Soud dospěl k závěru, že smlouva o úvěru ve smyslu výše citovaných ustanovení, je platná, neboť právní předchůdkyně žalobkyně posoudila schopnost žalovaného jako spotřebitele splácet úvěr (spotřebitelský úvěr), resp. poskytla žalovanému úvěr za okolností, z nichž bylo možno dovodit, že žalovaný bude schopen tento úvěr splácet – právní předchůdkyně žalobkyně nevycházela pouze z tvrzení poskytnutých ze strany žalovaného, ale vycházela taktéž z poměrně detailního hodnocení žalovaného podle údajů z její vlastní interní databáze.
25. Soud tak dospěl k závěru, že žaloba je důvodná a v celém rozsahu žalobě vyhověl. Lhůtu k plnění soud určil jako třídenní od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).
26. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 26 122,60 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 5 359 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 107 164 Kč sestávající z částky 5 420 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 17 160 Kč ve výši 3 603,60 Kč.
27. Pro úplnost soud konstatuje, že za úkon žalobkyně ze dne datum náklady nepřiznal, když návrh měl úplný již v okamžiku, kdy byl podán.
28. Třídenní lhůtu k náhradě nákladů řízení soud určil podle § 160 odst. 1 o. s. ř. O povinnosti žalovaného zaplatit náhradu nákladů řízení na účet právní zástupkyně žalobkyně soud rozhodl podle § 149 odst. 1 o. s. ř.
29. Usnesením zdejšího soudu byla Mgr. jméno příjmení ustavena opatrovnicí žalovaného. Vzhledem k tomu, že soudem ustanovenou opatrovnicí byly v řízení vykonány 3 úkony právní služby dle § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, vyjádření k žalobě, účast na jednání soudu), náleží jí dle § 7 a. t. odměna za zastupování žalovaného stanovená z tarifní hodnoty 107 164 Kč ve výši 5 420 Kč za každý ze tří úkonů, tj. celkem odměna činí 16 260 Kč. Opatrovnici dále náleží částka 900 Kč jako náhrada hotových výdajů dle § 13 odst. 3 a. t. (3 x režijní paušál à 300 Kč). S ohledem na skutečnost, že opatrovnice žalovaného je plátcem DPH, přiznal jí soud dále DPH ve výši 21 % z částky 17 160 Kč, tedy 3 603,60 Kč. Soud proto rozhodl dle § 140 odst. 2 o. s. ř. a opatrovnici žalovaného přiznal částku 20 763,60 Kč, která odpovídá součtu odměny za zastupování žalovaného, náhrady hotových výdajů a DPH. Tato částka bude opatrovnici vyplacena po právní moci rozsudku účtárnou Obvodního soudu pro Prahu 4.
30. O nákladech státu spočívajících ve výdajích na opatrovníka ustanoveného z důvodu neznámého pobytu bylo rozhodnuto výrokem IV. podle § 148 odst. 1 o.s.ř. a contrario, neboť žalovaný, který neměl ve věci úspěch, není povinen nahradit státu náklady řízení tvořené náklady na jeho zastoupení advokátem (shodně viz usnesení Městského soudu v Praze č.j. 19 Co 373/2008 ze dne 1.10.2008).
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 4. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.