Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

62 C 276/2021-55

Městský soud v Brně rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Mališovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 200.173,14 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 161.267 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 161.267 Kč od 10. 11. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do požadavku na zaplacení 38.906,14 Kč a úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 38.711,14 Kč od 10. 11. 2020 do zaplacení

III. Žalovaný je povinen uhradit žalobkyni náklady řízení ve výši 25.847 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 161.267 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 161.267 Kč od 10. 11. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba se zamítá co do požadavku na zaplacení 38.906,14 Kč a úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 38.711,14 Kč od 10. 11. 2020 do zaplacení III. Žalovaný je povinen uhradit žalobkyni náklady řízení ve výši 25.847 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 5. 8. 2021, doplněnou podáním ze dne 31. 1. 2022, domáhala zaplacení 200.173,14 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že žalobce jako věřitel prostřednictvím mandatáře a žalovaný jako dlužník uzavřeli dne 1. 9. 2017 smlouvu o úvěru číslo na základě které byla dne 14. 9. 2017 žalovanému převodem na účet prodejce poskytnut úvěr ve výši 234.156 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit tuto částku v 84 pravidelných měsíčních splátkách ve výši 5.639 Kč. Žalovaný neplnil řádně a včas smlouvou sjednané povinnosti a dostal se do prodlení s platbou pravidelných splátek splatných dne 1. 10. 2017, 1. 11. 2017, 1. 12. 2017, 1. 1. 2018 a 1. 2. 2018. Žalobkyně ke dni 2. 2. 2018 úvěr zesplatnila. Žalovaný na dluh uhradil celkem 72.889 Kč. Žalovaná částka sestávala z dlužné jistiny ve výši 199.978,14 Kč a úroku z prodlení ve výši 195 Kč.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Soud v této věci rozhodoval pouze na základě listinných důkazů, neboť to typová povaha věci umožňuje (skutková zjištění o právně významných skutečnostech, jež jsou mezi účastníky sporné, lze činit jen na základě listin) a bez jednání ve smyslu , , v platném znění (dále jen„ “); účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili ( ).

4. Dne 15. 11. 2004 byla mezi žalobcem a právnická osoba anonymizováno a.s., uzavřena mandátní smlouva číslo na základě které se právnická osoba anonymizováno a.s., zavázala uzavírat jménem žalobce leasingové a úvěrové smlouvy, jejichž předmětem financování budou ojeté nebo nové automobily.

5. Mezi účastníky byla dne 1. 9. 2017 na základě akceptace žádosti ze strany žalobce prostřednictvím právnická osoba anonymizováno, a.s., uzavřena smlouva o úvěru číslo. Předmětem financování úvěru bylo vozidlo tov. zn. Toyota, model Avensis Combi; žalovaný převzal vozidlo dne 1. 9. 2017. Úvěr ve výši 234.156 Kč byl poskytnut ve prospěch právnická osoba anonymizováno, a.s., dne 14. 9. 2017. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr hradit spolu s úrokem ve výši 23,06 % ročně v 84 pravidelných měsíčních splátkách ve výši 5.639 Kč. Žalovaný ve smlouvě uvedl, že jeho čistý měsíční příjem činí 30.000 Kč, náklady na bydlení 0 Kč a splátky dalších úvěrů činí 15.000 Kč.

6. Žalovaný do 30. 11. 2017 na dluh uhradil 5.636 Kč, žalobkyně proto dopisem ze dne 8. 2. 2018 úvěr ke dni 2. 2. 2018 zesplatnila a vyzvala žalovaného k úhradě 254.964,34 Kč; dopis byl žalovanému doručen dne 12. 2. 2018. Ke dni 16. 4. 2019 bylo ze strany žalovaného uhrazeno 67.253 Kč.

7. Předžalobní upomínkou ze dne 26. 10. 2020 a 26. 5. 2021 žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě dluhu.

8. Usnesením ze dne ze dne 12. 4. 2018, č.j. insolvenční spisová značka, byl zjištěn úpadek žalovaného a žalovanému jako dlužníku bylo povoleno oddlužení. Usnesením ze dne 28. 5. 2019, č.j. insolvenční spisová značka, insolvenční soud vyslovil souhlas s vydáním výtěžku zpeněžení majetku sloužícího k zajištění přihlášené pohledávky ve výši 263.867,34 Kč zajištěnému věřiteli (žalobci) ve výši 63.889,20 Kč.

9. Podle § 547 o. z. musí právní jednání obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.

10. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

11. Podle , o spotřebitelském úvěru (dále jen„ z.s.ú.“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

12. Podle § 86 odst. 2 z.s.ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

13. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

14. Soud se nejprve zabýval platností předmětné smlouvy.

15. Smluvní ujednání mezi účastníky bylo svým charakterem spotřebitelskou smlouvou, neboť žalobkyně v rámci své podnikatelské činnosti poskytovala spotřebitelům úvěry. Podle zákona o spotřebitelském úvěru je povinností věřitele s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Z posouzení úvěruschopnosti spotřebitele pak musí být zřejmé, že spotřebitel bude schopen splácet úvěr, jinak je smlouva o spotřebitelském úvěru neplatná.

16. V posuzované věci žalovaný uvedl výši svého čistého měsíčního příjmu (30.000 Kč), výši nákladů na bydlení (0 Kč) a výši dalších splátek (15.000 Kč). Žalobkyně žádným způsobem nezkoumala a neověřovala zdroj příjmů žalovaného, vycházela pouze z interních statistických dat týkajících se příjmu klientů žalobce, kdy navíc dospěla k závěru, že příjem žalovaného nepřevyšuje průměrný příjem uváděný klienty žalobkyně se stejnou profesí. Žalobkyně obdobným způsobem přistoupila i k ověřování a hodnocení výdajů žalovaného. Žalobkyně žádným způsobem neověřovala, co je zdrojem ostatních příjmů ve výši 3.000 Kč a zda žalovaný tento příjem skutečně má. Značné rozpory také budí způsob hodnocení výdajů žalovaného na bydlení. Ve smlouvě o úvěru byly ze strany žalovaného uvedeny nulové výdaje na bydlení, dle tvrzení žalobkyně pak náklady na bydlení žalovaného činily 1.000 Kč. Při obecné známosti nákladů na bydlení v době poskytnutí úvěru se však uvedená částka jeví až neuvěřitelně nízká. Jako vysoce nepravděpodobné se rovněž jeví i tvrzení žalobkyně, že v porovnání se statistickými údaji Českého statistického úřadu náklady na bydlení uvedené žalovaným (1.000 Kč) jsou vyšší než průměrné výdaje v daném regionu. Žalobkyně při ověřování a hodnocení informací stran příjmů a výdajů žalovaného vycházela pouze z obecně dostupných údajů, jistě bylo v možnostech žalobkyně ověřit si skutečné příjmy a výdaje žalovaného. Nadto, aniž by žalobkyně dostatečně ověřovala pravdivost údajů poskytnutých žalovaným, poskytla žalovanému úvěr s vědomím, že žalovaný již splácí další dluhy v minimální výši 15.000 Kč.

17. Žalobkyně nepostupovala při posuzování schopnosti žalovaného splácet úvěr s odbornou péčí (k tomu viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2019, sp. zn. ). K obdobným závěrům dospěl i Ústavní soud ve svém nálezu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. , kdy dovodil, že„ součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, že poskytovatel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným žadatelem, ale sám tyto údaje prověří (případně si je nechá od žadatele doložit) …poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit…totiž proč by měla státní moc poskytovat ochranu právům v podobě vykonávacího řízení subjektům, který nejenže neprověřil finanční možnosti toho, komu půjčil své peníze, ale také toho, kdo úvěr neposkytl s odůvodněnou důvěrou v to, že bude řádně splacen, nýbrž spíše s cílem dosažení (většího) zisku realizací mnohdy násobného zajištění původního dluhu…“

18. Žalobkyně nedostála své zákonem stanovené povinnosti, když poskytla žalovanému úvěr v rozporu s § 86 z.s.ú. Neplatnost smlouvy ve smyslu § 87 odst. 1 z.s.ú. jako důsledek porušení zákonem stanovené povinnosti poskytovatele (řádně a s odbornou péčí) posoudit úvěruschopnost spotřebitele, je neplatností absolutní. Soud k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek, přilíží i bez návrhu (srov. rozhodnutí ESD č. C - 679/18).

19. Soud proto uzavřel, že smlouva o úvěru číslo byla od počátku neplatná a žalobkyni vzniklo toliko právo na vydání toho, oč se žalovaný bezdůvodně obohatil. Žalovaný na svůj dluh ze smlouvy o úvěru uhradil celkem 72.889 Kč, žalobkyně má proto nárok na vrácení poskytnutého plnění ve výši 161.267 Kč.

20. Žalobkyně má rovněž právo na zaplacení úroku z prodlení (§ 1970 o. z.). Žalovaný se do prodlení dostal marným uplynutím lhůty splatnosti. Splatnost neoprávněného majetkového prospěchu je odvozena od výzvy k jeho vydání; v daném případě lze za výzvu k úhradě považovat oznámení o zesplatnění úvěru ze dne 8. 2. 2018. Soud proto žalobkyni přiznal právo na zaplacení úroku z prodlení počínaje dnem 10. 11. 2020, jak žalobkyně požadovala v žalobě. Výše úroku z prodlení odpovídá výši úrokové sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, ve kterém se žalovaný dostal do prodlení dle nař. vlády č.

21. Z důvodů shora vyložených soud výrokem pod bodem I tohoto rozsudku žalobě zčásti vyhověl a ve zbytku žalobu výrokem pod bodem II zamítl.

22. Lhůta k plnění byla stanovena podle části věty před středníkem

23. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Předmětem řízení bylo zaplacení 200.173,14 Kč a ke dni vyhlášení rozsudku taktéž úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 199.978,14 Kč od 10. 11. 2020 do 10. 5. 2022 kapitalizovaný výši 25.473,92 Kč. Úspěch žalobkyně je v tomto případě představován výrokem I., tedy částkou v celkové výši 181.809,76 Kč (161.267 Kč a úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 161.267 Kč od 10. 11. 2020 do 10. 5. 2022 v kapitalizované výši 20.542,76 Kč), ve zbylé části žalobkyně úspěšná nebyla. Žalobkyně má proto právo na náhradu 61,14 % nákladů řízení (úspěch ponížený o neúspěch).

24. Náklady řízení sestávají z těchto částek:

- 8.008 Kč za zaplacený soudní poplatek,

- 27.420 Kč odměna advokáta za 3 úkony právní služby (převzetí zastoupení, výzva k plnění, podání žaloby) ve výši 9.140 Kč za úkon určené podle § 7 bod 6 ve spojení s § 11 odst. 1 advokátního tarifu,

- 900 Kč za hotové výdaje advokáta podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu za 3 režijní paušály po 300 Kč (převzetí zastoupení, výzva k plnění, podání žaloby),

- 5.947,20 Kč odpovídající 21 % DPH ( ), neboť zástupce žalobkyně doložil, že je plátcem DPH.

25. Takto vyčíslené náklady činí 42.275,20 Kč; žalobkyně má právo na náhradu 61,14 % nákladů řízení, tj. 25.847 Kč.

26. Náklady řízení je žalovaný povinen uhradit k rukám zástupce žalobkyně podle

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Městského soudu v Brně. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.