Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

110 C 375/2021-60

Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudkyní Mgr. Yvonou Del Favero ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

o 94 154 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 11 524 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 11 524 Kč od datum do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá, co do částky 54 628 Kč, co do zákonného úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 66 152 Kč od datum do datum, co do zákonného úroku z prodlení ve výši 0,5 % ročně z částky 11 524 Kč od datum do zaplacení, co do částky 28 002 Kč, co do úroku ve výši 75,92 % ročně z částky 54 494,69 Kč od datum do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky 223 084 Kč.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 11 524 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 11 524 Kč od [datum] do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se zamítá, co do částky 54 628 Kč, co do zákonného úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 66 152 Kč od [datum] do [datum], co do zákonného úroku z prodlení ve výši 0,5 % ročně z částky 11 524 Kč od [datum] do zaplacení, co do částky 28 002 Kč, co do úroku ve výši 75,92 % ročně z částky 54 494,69 Kč od [datum] do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky 223 084 Kč.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>

1. V žalobě doručené soudu datum žalobkyně skutkově tvrdila, že uzavřela se žalovanou dne datum smlouvu o úvěru číslo na základě které jí poskytla převodem na účet uvedený ve smlouvě dne datum úvěr ve výši 58 000 Kč. Žalovaná se zavázala tuto částku splácet spolu s efektivní úrokovou sazbou 108,78 % p. a. formou 48 měsíčních splátek po 3 873 Kč splatných vždy k 19. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem říjnem 2017. Žalovaná uhradila 12 splátek po 3 873 Kč, tedy celkem 46 476 Kč, a další splátky již nesplácela. V důsledku prodlení žalované došlo automaticky k zesplatnění celého úvěru. Po zesplatnění úvěru žalovaná ničeho neuhradila. Dluží tedy žalobkyni nesplacenou původní jistinu ve výši 54 494,69 Kč, úrok za poskytnutí úvěru přirostlý ke dni zesplatnění úvěru ve výši 10 259,70 Kč, smluvní pokutu ve výši 998 Kč dle bodu 6.1 smlouvy a náklady vzniklé v souvislosti s prodlením ve výši 400 Kč dle bodu 6.2 smlouvy, celkem 66 152 Kč, přičemž úhrady této částky se žalobkyně domáhá s 9 % zákonným úrokem z prodlení ročně od datum do zaplacení. Dále se žalobkyně domáhá úhrady smluvní pokuty dle bodu 6.5 smlouvy ve výši 28 002 Kč, a dále se domáhá úroku ve výši 75,92 % ročně z částky 54 494,69 Kč od datum do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky 223 084 Kč.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a k nařízenému jednání se bez řádné a včasné omluvy, ač řádně předvolána, nedostavila. Soud ve věci rozhodl v nepřítomnosti omluvené právní zástupkyně žalobkyně a v nepřítomnosti žalované; vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů v souladu s ustanovením (dále jen „“).

3. Z tvrzení žalobkyně, ze smlouvy o úvěru (čl. 18-22 spisu), z předsmluvního formuláře (čl. 13-14 spisu), z oznámení o schválení úvěru a ze splátkového kalendáře (čl. 24-25 spisu) soud zjistil, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru číslo dne datum, na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalované jistinu úvěru ve výši 58 000 Kč převodem na účet žalované uvedený ve smlouvě a žalovaná se zavázala tuto částku spolu se zápůjční úrokovou sazbou ve výši 108,78 % vrátit žalobkyni formou 48 měsíčních splátek po 3 873 Kč vždy nejpozději k 19. dni každého kalendářního měsíce s tím, že 1. splátka měla být uhrazena datum a celý úvěr měl být splacen datum. Celková částka, kterou měla žalovaná uhradit, představovala 185 904 Kč. Úvěr byl poskytnut jako bezúčelový.

4. Z dokladu o vyplacení úvěru (čl. 35 spisu) vzal soud za prokázáno, že žalobkyně vyplatila žalované na účet číslo bankovní účet označený ve smlouvě pod variabilním symbolem označujícím číslo smlouvy číslo dne datum částku ve výši 58 000 Kč.

5. Z tvrzení žalobkyně, které nebylo žalovanou popřeno, vzal soud za prokázáno, že žalovaná uhradila splátky po 3 873 Kč ve dnech datum, datum, datum, datum, datum, datum, datum, datum, datum, datum, datum a datum Celkem tak uhradila 46 476 Kč. Další platby již neprovedla.

6. Soud vzal za prokázáno, že mezi účastnicemi byla dne datum uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, na níž je nutno vztáhnout ustanovení , o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZoSÚ“). S ohledem na okolnost, že se jedná o smlouvu spotřebitelskou ve smyslu ustanovení a násl. (dále jen „o. z.“), měla žalobkyně jako věřitelka povinnost při uzavření smlouvy postupovat v souladu s ustanovením a 2 věty první ZoSÚ, a měla posoudit před uzavřením smlouvy úvěruschopnost žalované na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od ní, jako spotřebitelky, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitelky nebo i z jiných zdrojů. Měla poskytnout úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti žalované vyplynulo, že nejsou důvodné pochybnosti o její schopnosti úvěr splácet.

7. V rámci skutkových žalobních tvrzení žalobkyně obecně tvrdila, že úvěruschopnost žalované byla prověřena na základě dokladů a informací získaných přímo od žalované, z databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti, jakož i z jiných zdrojů (dokladů o příjmech, prohlášení žalované atd.). Zjistila, že volné zdroje ke splácení jsou dostatečné. Dále ověřila historii žalované v databázích příjmení a NRKI (nebankovní registr klientských informací). Po poučení soudem u jednání dne datum (podle ustanovení a 3 ) žalobkyně dotvrdila, že v rámci zkoumání úvěruschopnosti žalované dospěla k závěru, že její příjmy představovaly v době před uzavřením smlouvy 14 400 Kč čistého měsíčně. Při zjišťování příjmů vycházela z pracovní smlouvy, z výpisu z bankovního účtu žalované a z výplatních pásek, které soudu předložila. Pokud jde o výdaje žalované, skutkově žalobkyně dotvrdila, že vycházela ze sdělení žalované, která zanesla doy nazvané„ hodnocení klienta“. Zjistila tak, že žalovaná má dvě děti, vydá na jejich výživu částku 3 500 Kč měsíčně, za bydlení vydá 1 400 Kč měsíčně, a na své potřeby 3 410 Kč měsíčně. Dále uvedla, že žádné důkazy, pokud se jedná o zjišťování výdajové stránky majetkových poměrů žalované, k dispozici nemá. Připustila, že pokud jde o uzavřenou pracovní smlouvu, pracovní poměr měla žalovaná sjednán na dobu určitou do datum, a pokud jde o údaj uvedený ve výdajích žalované ve výši 3 410 Kč měsíčně, jedná se o životní minimum, které žalobkyně zohlednila v souladu s příslušnými právními předpisy.

8. Z hodnocení klienta (čl. 12 spisu) vyplynuly čisté měsíční příjmy žalované 14 400 Kč, s tím, že je zaměstnaná. Žalobkyně soudu předložila dohodu o změně pracovní smlouvy, výpisy z účtu, pokud jde o zjišťovanou výši mzdy za měsíce srpen a září 2017, a dále výplatní pásky za měsíce červenec a srpen 2017. Z uvedených listin soud zjistil, že žalovaná byla v době uzavření smlouvy zaměstnaná na základě pracovní smlouvy z datum u společnosti právnická osoba, se sídlem adresa, s tím, že pracovní poměr byl sjednán na dobu určitou do datum. Z výpisu z účtu soud zjistil, že na účet žalované u obec spořitelny její zaměstnavatel zaslal datum mzdu ve výši 14 824 Kč a dne datum 14 013 Kč. Z výplatního lístku za červenec 2017 (čl. 11 spis) soud zjistil, že v uvedeném měsíci byla vyplacena žalované čistá mzda ve výši 15 292 Kč. Pokud jde o výdaje žalované, v hodnocení klienta žalobkyně uvedla životní minimum ve výši 3 410 Kč, počet dětí v domácnosti 2, platby za bydlení 1 400 Kč měsíčně, celkové výdaje byly uvedeny částkou 8 310 Kč, a bylo počítáno s rezervou 1 000 Kč s tím, že volné zdroje (rozdíl mezi příjmy a výdaji) byly uvedeny částkou 5 090 Kč.

9. Soud vzal takto za prokázáno, že žalobkyně se ke splnění své povinnosti zkoumat úvěruschopnost žalované poprvé vyjádřila k žalobě, a následně, na základě poučení soudu, učinila u jednání další skutková tvrzení, kdy tvrdila, že povinnost splnila zkoumáním dokladů a informací předložených žalovanou. Z tvrzení žalobkyně (následně i v průběhu řízení prokázaných) vyplynulo, že příjmy žalované byly tvořeny příjmem ze zaměstnání ve výši zhruba 14 400 Kč čistého měsíčně, přičemž žalobkyně tento příjem i řádně ověřila. Žalobkyně tak řádně zkoumala příjmovou stránku financí žalované. Pokud však jde o stránku výdajovou majetkových poměrů žalované, tuto nijak nezkoumala a vycházela pouze z informací žalované, což soud považuje za nedostatečné. Soud tak uzavírá, že žalovaná zcela nedostatečně zkoumala a prověřovala otázku výdajů žalované a tím nesplnila nároky požadované v souvislosti s odbornou péčí poskytovatele úvěru. Na tomto závěru nemění nic ani okolnost, že žalobkyně provedla lustraci žalované, byť s negativním výsledkem, v registru příjmení a NRKI (viz čl. 33 a 34 spisu), když uvedené údaje nemají žádnou vypovídací schopnost o tom, že žalovaná byla schopna úvěr řádně splácet. Navíc soud poukazuje na to, že v době uzavření smlouvy o úvěru, tedy datum, byla žalovaná zaměstnaná, avšak pracovní poměr měl skončit ke dni datum, tedy za dva měsíce. Smlouva o úvěru však byla uzavírána na 48 měsíců a žalobkyně v době poskytnutí úvěru nemohla důvodně předpokládat, že by pracovní smlouva byla na další období např. prodloužena, nebo jakkoli jinak obnovena.

10. S ohledem na to, že žalobkyně nedostála své povinnosti posoudit schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr s odbornou péčí, je smlouva o úvěru neplatná (viz ustanovení § 87 odst. 1 věty prvé a § 86 odst. 1 věty druhé). Vzhledem k tomu, že se jedná o neplatnost absolutní, soud k ní přihlíží podle ustanovení § 588 o. z. i bez návrhu. Jelikož je neplatný hlavní závazek, tedy smlouva o úvěru, jsou neplatná i vedlejší ujednání, tj. ujednání o poplatcích a smluvní pokutě. Z titulu neplatné úvěrové smlouvy tedy nárok soud žalobkyni nepřiznal.

11. Při absenci smluvního nároku žalobkyně se soud zabýval otázkou, zda je dán mimosmluvní důvod pro žalobu a dospěl k závěru, že tento dán je, neboť žalobkyně prokázala, že žalovaná prokazatelně obdržela převodem na účet 58 000 Kč a formou 12 splátek uhradila 46 476 Kč.

12. Podle ustanovení § 87 odst. 1 věty třetí ZoSÚ je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Stanoví-li se tedy povinnost spotřebitele vrátit jistinu úvěru, pak je třeba započíst na zaplacenou jistinu plnění, které podle neplatné smlouvy spotřebitel žalobkyni zaplatil. Vzhledem k tomu, že žalovaná zaplatila 46 476 Kč a žalobkyní jí byla poskytnuta částka ve výši 58 000 Kč, soud zavázal žalovanou k úhradě rozdílu, tedy k úhradě částky 11 524 Kč. Splatnost uvedené částky nastala datum v souladu s § 1958 odst. 2 o. z., na základě výzvy žalobkyně obsažené v předžalobní upomínce ze dne datum, téhož dne odeslanou na adresu žalované uvedenou ve smlouvě. V předžalobní výzvě byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky do 15 od odeslání, tj. v daném případě do datum. Vzhledem k tomu, že dlužnou částku neuhradila, je od datum v prodlení a je tak povinna uhradit i zákonný úrok z prodlení vyplývající z , avšak limitovaný žalobou, jíž je soud vázán ( ), tj. ve výši 8,5 % ročně až do zaplacení. Ve zbytku pak byla žaloba s ohledem na shora uvedené zamítnuta.

13. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl negativním výrokem, když procesně úspěšnější žalované náklady řízení nevznikly. Pro stanovení míry úspěchu a neúspěchu soud vyčíslil nárok včetně požadovaného a přiznaného příslušenství.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Karviné - pobočky v Havířově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.