Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
35 C 52/2022-10
Okresní soud v České Lípě rozhodl samosoudkyní Mgr. Ing. Janou Klikovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 35 830,45 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částku 15 082 Kč, zamítá.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 20 748,45 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 19 374,71 Kč od 27. 10. 2019 do zaplacení a s úrokem ve výši 29 % ročně z částky 19 374,71 Kč od 5. 8. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 571,42 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částku 15 082 Kč, zamítá. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 20 748,45 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 19 374,71 Kč od 27. 10. 2019 do zaplacení a s úrokem ve výši 29 % ročně z částky 19 374,71 Kč od 5. 8. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 571,42 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Žalobkyně se domáhá na žalovaném zaplacení částky 35 830,45 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdce žalobkyně (právnická osoba) dne datum uzavřel s žalovaným smlouvu o zápůjčce, na základě které poskytl žalovanému zápůjčku ve výši 22 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit věřiteli poskytnutou zápůjčku 22 000 Kč, dále souhrnný poplatek ve výši 19 017 Kč, a to vše v pravidelných týdenních splátkách po 684 Kč. Žalovaný své smluvní závazky nehradil řádně a včas, poslední splátka byla stanovena na den 4. 8. 2020. Z celkové částky 41 017 Kč zbývá k úhradě částka 19 374,71 Kč na jistině a částka 16 455,74 Kč na dlužném poplatku. Celkový dluh tedy činí částku 35 830,45 Kč s příslušenstvím, přičemž příslušenství tvoří zákonný úrok z prodlení z jistiny dluhu, který žalobkyně ke dni postoupení pohledávky částečně kapitalizovala, dále požaduje zákonný úrok z prodlení až do úplného zaplacení žalované částky, a úrok ve výši 29 % ročně za dobu od data pro úhradu celého úvěru, částečně kapitalizovaný ke dni postoupení pohledávky. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum došlo k převedení pohledávky na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno přípisem z 6. 1. 2021.
Žalovaný se k žalobě nevyjádřil žádným způsobem.
Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání postupem dle ust. § 115a o.s.ř., neboť účastníci neměli proti tomuto postupu námitek.
Vzhledem k tomu, že žalovaný zůstal ve sporu pasivní, soud vycházel z žalobkyní předložených listinných důkazů (smlouva o zápůjčce, smluvní podmínky, smlouva o postoupení pohledávek a seznam pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky s dokladem o odeslání, předžalobní výzva s podacím lístkem, zákaznická karta, přehled plateb) a zjistil, že dne datum byla sepsána mezi žalovaným, jako vydlužitelem, a společností právnická osoba, jako zapůjčitelem, smlouva o zápůjčce. Právní předchůdce žalobkyně měl na základě této smlouvy poskytnout žalovanému částku ve výši 22 000 Kč v hotovosti. Žalovaný se ve smlouvě zavázal zaplatit poplatek ve výši 19 017 Kč, který je tvořen úrokem ve výši 3 935 Kč, odměny za zpracování, doručení a administrativní činnost a flexibilní splacení ve výši 8 596 Kč a poplatkem za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 6 486 Kč. Splatnost celé částky 41 017 Kč byla sjednána na 60 týdenních splátek po 684 Kč. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalobkyní následně byla podepsána smlouva o postoupení žalované pohledávky.
Na základě uvedených zjištění soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu věci: Mezi žalovaným a společností právnická osoba byla uzavřena smlouva o zápůjčce. Žalovaný podpisem smlouvy potvrdil, že převzal částku 22 000 Kč a zavázal se zapůjčiteli uhradit zpět celkem 41 017 Kč ve splátkách v hotovosti. Poplatek za půjčku celkem se skládá z úroku ve výši 3 935 Kč, odměny za zpracování, doručení a administrativní činnost a flexibilní splacení ve výši 8 596 Kč a poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 6 486 Kč. Ze smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 18. 12. 2020, z oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum bylo zjištěno, že pohledávka přešla na žalobkyni, která tím získala aktivní legitimaci ve sporu. Soud konstatoval také upomínku žalobkyně žalovanému k zaplacení žalované částky s poštovním podacím lístkem.
Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejnému druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 občanského zákoníku lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky. Podle § 580 odst. 1 občanského zákoníku je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního ujednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Dle ust. § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
Na základě uvedených zjištění a citovaných zákonných ustanovení dospěl soud k závěru, že právní předchůdce žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o zápůjčce, kterou je nutné posuzovat jako smlouvu spotřebitelskou. Právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému zápůjčku ve výši 22 000 Kč a žalovaný měl žalobci z titulu zápůjčky vrátit částku celkem 41 017 Kč. Vzhledem k tvrzení žalobkyně, která žalovaný žádným způsobem nesporoval, má soud za to, že na dluh dosud bylo uhrazeno pouze 3 700 Kč.
Soud má ze smlouvy o zápůjčce za opodstatněný požadavek na vrácení dlužné jistiny, odpovídající úrok z prodlení a úrok řádný tak, jak byly požadovány. Soud však neshledal důvodným nárok na zaplacení„ souhrnného poplatku“, resp. jeho části ve výši 8 596 Kč a 6 486 Kč, která má připadat na administrativní náklady dluhu. Toto ujednání je dle názoru soudu neplatné, protože se příčí dobrým mravům, jak je uvedené v citovaném § 580 o.z. Soud spatřuje rozpor s dobrými mravy ve výši a duplicitě těchto poplatků. Jak je soudu známo z jeho úřední činnosti, tedy z jiných žalob uplatňovaných žalobcem v obdobných věcech, výše takových poplatků je v každém jednotlivém případě různá, zřejmě se odvíjí od výše půjčené částky. Za této situace nelze dovodit, že by se poplatky byly stanoveny podle faktických nákladů vynaložených na administrativní činnost či provádění hotovostního inkasa. Lze těžko dovodit, že by se faktické náklady lišily podle výše sjednaných finančních částek řádově o několikatisícové částky. Soud dospěl k závěru, že žalobkyně, resp. její právní předchůdce takovýmto způsobem obcházel zákon a takto navyšoval své profity ze smlouvy o zápůjčce, aby znesnadnil spotřebiteli možnost porovnání nákladů půjčky. Pokud by byl souhrnný poplatek považován za kapitalizovaný úrok, dosahoval by téměř 90 %, přičemž takový úrok mnohonásobně převyšuje úrok uplatňovaný bankami při poskytování půjček i úvěrů. Soud má tedy v souhrnu za to, že věřitel tímto způsobem obchází zákon, když zastírá dlužníku skutečnou výši nákladů zápůjčky. Soud tedy nemohl nárok na odměnu za administrativní činnosti žalobkyni dle žaloby přiznat. Z těchto důvodů soud ve výroku zamítl nárok žalobkyně na úhradu zbývající výše uplatněných poplatků, tj. částky 15 082 Kč.
O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 571,42 Kč, přičemž tato částka představuje 15,82 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 57,91 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 42,09 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 434 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 35 830,45 Kč sestávající z částky 500 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 800 Kč ve výši 378 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem – pobočka Liberec, prostřednictvím Okresního soudu v České Lípě. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.