Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
14 C 113/2022-18
Okresní soud v Děčíně rozhodl samosoudcem Mgr. Markem Břízou, LL.M., ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 24 331 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Řízení se co do částky 11 310 Kč zastavuje.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 15 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 15 000 Kč od 15. 6. 2021 do zaplacení a s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 5 640,51 Kč č, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 606,50 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Řízení se co do částky 11 310 Kč zastavuje. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 15 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 15 000 Kč od 15. 6. 2021 do zaplacení a s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 5 640,51 Kč č, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 606,50 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se domáhala na žalovaném zaplacení částky 24 331 Kč s přísl. Žalobu odůvodnila tím, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně (právnická osoba) a žalovaným došlo dne 30. 8. 2016 k uzavření smlouvy o zápůjčce, na základě které žalovaný obdržel zápůjčku ve výši 15 000 Kč, kterou se zavázal uhradit spolu s poplatky. Žalovaný však zápůjčku řádně a včas nesplatil, a proto požaduje žalobkyně zaplacení jistiny ve výši 15 000 Kč, nesplacených úroků ve výši 1 829 Kč, nesplacené smluvní pokuty ve výši 9 331 Kč a paušální náhradu na upomínání ve výši 150 Kč.
2. Žalobkyně vzala následně žalobu zpět co do částky 11 310 Kč s tím, že požaduje pouze uhrazení jistiny s příslušenstvím. Proto soud postupoval dle ust. § 96 odst. 1 a 2 o. s. ř. a řízení v tomto rozsahu zastavil.
3. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.
4. Soud má za prokázáno, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla dne 30. 8. 2016 uzavřena smlouva o zápůjčce číslo na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku 15 000 Kč, kterou si žalovaný převzal ke dni podpisu smlouvy. Žalovaný se ve smlouvě zavázal zapůjčenou částku vrátit spolu s poplatkem za poskytnutí zápůjčky. Tato skutková zjištění soud učinil z výše citované smlouvy a smluvních podmínek. Dále má soud při absenci protichůdného tvrzení ze strany žalovaného za prokázané, že žalovaný dlužnou částku nesplatil. Toto skutkové zjištění soud učinil z předžalobní upomínky a ze seznamu postoupených pohledávek. Soud má rovněž za prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni, a to na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 11. 6. 2021.
5. Žalobkyně má vůči žalovanému právo na zaplacení částky 15 000 Kč s příslušenstvím odpovídající nezaplacenému dluhu ze smlouvy o zápůjčce ze dne 30. 8. 2016. V dané věci sice byla mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným uzavřena smlouva o zápůjčce podle ust. § 2390 o. z., na základě které byla žalovanému poskytnuta zápůjčka ve výši 15 000 Kč, avšak tuto smlouvu soud hodnotil jako absolutně neplatnou, neboť právní předchůdkyně žalobkyně nezkoumala tzv. úvěruschopnost žalovaného ve smyslu zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru. Jelikož právní předchůdkyně žalobkyně svůj závazek ze smlouvy splnila, když žalovanému dne 30. 8. 2016 zápůjčku poskytla, posoudil soud nárok dle ustanovení o bezdůvodném obohacení dle ust. § 2991 občanského zákoníku (o.z.). Žalovaný však dlužnou částku v plném rozsahu neuhradil. Žalovaný se tak dostal do prodlení se splněním peněžitého závazku a vedle práva na zaplacení dlužné částky vzniklo žalobkyni též právo požadovat úrok z prodlení podle ust. § 1970 o. z. ve výši určené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Proto soud žalobě v plném (zbývajícím) rozsahu vyhověl.
6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, která byla v řízení částečně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 606,50 Kč, přičemž tato částka představuje 25 % z jejich celkové výše. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 974 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 24 331 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Děčíně. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.