Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
104 C 2/2022-71
Okresní soud v Jeseníku rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivanou Ondryášovou ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o 107 803 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 80 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 80 000 Kč od datum do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se ve zbývající části, kdy se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky ve výši 10 916 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 10 916 Kč od datum do zaplacení, částky ve výši 16 887,15 Kč, úroku ve výši 63,91 % ročně z částky 80 000 Kč od datum do datum ve výši 3 277,92 Kč, úrok ve výši 8,25 % ročně z částky 80 000 Kč od datum do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od datum dosáhne částky 219 801 Kč, se zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradu nákladů řízení částku ve výši 8 937,20 Kč k rukám právního zástupce žalobce příjmení jméno příjmení, advokátky, ulice a číslo, obec a číslo do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 80 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 80 000 Kč od [datum] do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se ve zbývající části, kdy se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky ve výši 10 916 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 10 916 Kč od [datum] do zaplacení, částky ve výši 16 887,15 Kč, úroku ve výši 63,91 % ročně z částky 80 000 Kč od [datum] do [datum] ve výši 3 277,92 Kč, úrok ve výši 8,25 % ročně z částky 80 000 Kč od [datum] do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od [datum] dosáhne částky 219 801 Kč, se zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradu nákladů řízení částku ve výši 8 937,20 Kč k rukám právního zástupce žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení], advokátky, [ulice a číslo], [obec a číslo] do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobou podanou u zdejšího soudu dne datum se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení následující částky: a) částka odpovídající dlužné nové jistině úvěru v celkové výši 89 348,25 Kč (odpovídá zbývající dlužné původní jistině úvěru ve výši 80 000,00 Kč a dlužnému úroku za poskytnutí úvěru přirostlého ke dni zesplatnění úvěru ve výši 9 348,25 Kč) s příslušenstvím, b) smluvní pokuty dle bodu číslo, tak jak jsou specifikovány shora, v celkové výši 998 Kč s příslušenstvím, c) náhrada nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného dle bodu 6.2., tak jak je specifikována shora, v celkové výši 400 Kč s příslušenstvím, d) smluvní pokuta dle bodu 6.5. ve výši 0,1% z dlužné nové jistiny úvěru ve výši 89 348,25 Kč za každý den prodlení žalovaného s její úhradou, a to počínaje dnem datum do zaplacení. Žalobce touto žalobou požaduje tuto smluvní pokutu pouze k datu vyhotovení této žaloby uvedenému v záhlaví této žaloby, tedy smluvní pokutu ve výši 16 887,15 Kč, e) úrok za poskytnutí úvěru z částky odpovídající zbývající dlužné původní jistině úvěru ve výši 80 000,00 Kč ode dne datum do zaplacení. Žalobce touto žalobou požaduje tento úrok v nominální roční úrokové sazbě 63,91 % p.a.. Za dobu od 91. dne prodlení žalovaného (tedy za dobu od datum) žalobce v souladu s § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru tento úrok uplatňuje v zápůjční úrokové sazbě ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, tj. v nominální úrokové sazbě 8. 25 % p.a., f) úhrady za pojištění schopnosti klienta splácet úvěr dle Přílohy číslo smlouvy ve výši celkem 170 Kč (Podle přílohy číslo smlouvy činila tato úhrada za pojištění částku 170 Kč měsíčně a tvořila součást všech splátek úvěru. V důsledku shora popsané marketingové akce došlo u prvních dvou splátek úvěru k ponížení této měsíční úhrady za pojištění na jednu polovinu původní výše. Do dnešní doby zůstala neuhrazena měsíční úhrada za pojištění obsažená ve splátkách číslo tedy úhrada za pojištění v celkové výši 0x 0,00 Kč a 2x 170 Kč). Svou žalobu žalobce odůvodnil tím, že mezi účastníky byla dne datum uzavřena smlouva o úvěru číslo na jejímž základě žalobce poskytl žalovanému úvěr ve výši 80 000 Kč na účet uvedený ve smlouvě a žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru sjednaný ve smlouvě ve výši efektivní úrokové sazby 64,84 % ročně splácet ve 36 měsíčních splátkách ve výši 5 088 Kč splatných vždy k 14. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem květnem roku 2021, součástí všech splátek byla vedle splátky jistiny úvěru a úroku za poskytnutí úvěru, i měsíční úhrada za pojištění schopnosti žalovaného splácet úvěr ve výši 170 Kč, tak jak bylo sjednáno v příloze číslo smlouvy. Žalovaný při podpisu smlouvy podepsal zároveň přihlášku do skupinového pojištění schopnosti splácet úvěry. Žalovaný se zavázal, že bude žalobci po dobu trvání tohoto pojištění hradit za toto pojištění své schopnosti splácet úvěr shora uvedenou měsíční úhradu za pojištění, která bude tvořit součást všech splátek dle uzavírané smlouvy a bude tedy splatná ve lhůtách splatnosti těchto splátek. Schopnost žalovaného řádně hradit úvěr byla pak ze strany žalobce prověřena na základě dokladů a informací získaných od žalovaného, databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti, jakož i z jiných zdrojů (doklady o příjmech, prohlášení žalovaného, atd.). Z výše uvedeného bylo zjištěno, že volné zdroje ke splácení jsou dostatečné. Dále byla ověřena úvěrová historie žalovaného v databázích SOLUS a NRKI (Nebankovní registr klientských informací). Na základě výše uvedených údajů, včetně informací z dotazovaných registrů, jakož i na základě provedeného tzv. scoringu klienta (interní matematický model založený na bodovém hodnocení dlužníka), bylo rozhodnuto o možnosti poskytnutí požadovaného úvěru. Z důvodu vyloučení možných komplikací znemožňující řádné čerpání a následné splácení úvěru, bylo dále prověřeno, že žalovaný nebyl v době žádosti evidován v insolvenčním rejstříku, žalovaný neměl u žalobce předchozí smlouvu ve stavu žalobního vymáhání, doklad totožnosti žalovaného nebyl evidován jako neplatný, zaměstnavatel žalovaného nebyl evidován v insolvenčním rejstříku a obchodník, jednající s žalovaným, doporučil úvěr ke schválení. Žalovaný neplnil podmínky smlouvy a ocitl se v prodlení s úhradou splátek poskytnutého úvěru, v důsledku toho došlo k zesplatnění celého úvěru ke dni datum.
2. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil, k jednání nařízenému ve věci se bez omluvy nedostavil.
3. Výpisem ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu bylo prokázáno, že žalobce je v rejstříku od datum zapsán jako nebankovní poskytovatel spotřebitelského úvěru.
4. Hodnocením klienta ze dne datum a výpisy z účtu žalovaného bylo prokázáno, že žalovaný uvedl, že je zaměstnán u společnosti právnická osoba s příjmem 25 300 Kč měsíčně, na bydlení vynakládá 3 384 Kč, životní minimum představuje částku 3 860 Kč, má střední vzdělání, druh bydlení státní, obecní, volné zdroje má 17 056 Kč měsíčně, žalovaný předložil výpisy ze svého účtu, dle kterých mu na účet přichází platba od zaměstnavatele ve výši odpovídající tvrzenému příjmu.
5. Kartou klienta bylo prokázáno, že žalovaný neuhradil žalobci žádnou ze splátek.
6. Předsmluvním formulářem ze dne datum podepsaným žalovaným, návrhem na uzavření smlouvy o úvěru/smlouvou o úvěru číslo splátkovým kalendářem ke smlouvě o úvěru číslo dokladem o vyplacení úvěru ze dne datum bylo prokázáno, že touto smlouvou se žalobce jako poskytovatel úvěru zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši 80 000 Kč s tím, že celková částka, kterou se žalovaný zavázal zaplatit byla 183168 Kč, doba trvání úvěru byla 36 měsíců, celková výše splátky 5 258 Kč měsíčně a počet splátek je 36 se splatností do každého 14. dne v měsíci. Výpůjční úroková sazba činila 64,84 % ročně a byla dohodnuta jako pevná výpůjční úroková sazba na celou dobu splácení úvěru. Dále bylo sjednáno, že sjednaný úrok běží až do data skutečného vrácení jistiny úvěru. Návrh smlouvy o úvěru byl žalovaným podepsán dne datum a ze strany žalobce byl akceptován dne datum, dne datum byla poukázána na účet číslo bankovní účet částka 80 000 Kč.
7. Pojištěním schopnosti splácet úvěry, informacemi o pojištění a přihláškou do pojištění bylo prokázáno, že žalovaný při podpisu smlouvy podepsal zároveň přihlášku do skupinového pojištění schopnosti splácet úvěry, součástí všech splátek byla vedle splátky jistiny úvěru a úroku za poskytnutí úvěru, i měsíční úhrada za pojištění schopnosti žalovaného splácet úvěr ve výši 170 Kč.
8. Výzvou k zaplacení ze dne datum prokázáno, že žalovaný byl upomenut žalobcem o zaplacení splátky číslo upozorněn na možnost zesplatnění celého úvěru.
9. Výzvou k zaplacení ze dne datum bylo prokázáno, že žalovaný byl upomenut žalobcem o zaplacení splátky číslo upozorněn na možnost zesplatnění celého úvěru.
10. Oznámením ze dne datum bylo prokázáno, že z důvodů prodlení žalovaného s úhradou splátky úvěru o délce 65 dnů došlo ke dni datum k okamžitému zesplatnění všech závazků vyplývajících ze shora uvedené smlouvy o úvěru a žalobce vyzval žalovaného k okamžité úhradě zbývající dlužné původní jistiny úvěru, úroku za 90 916 Kč.
11. Předžalobní výzvou ze dne datum bylo prokázáno, že žalobce vyzýval žalovaného k zaplacení závazků vyplývajících ze smlouvy o úvěru shora. Podacím archem bylo prokázáno, že předžalobní výzva byla předána k poštovní přepravě dne datum.
12. Soud dospěl po provedeném dokazování k tomuto závěru o skutkovém stavu: žalobce je v rejstříku zapsán jako nebankovní poskytovatel spotřebitelského úvěru. Žalovaný požádal žalobce o poskytnutí úvěru ve výši 80 000 Kč, přičemž žalobci uvedl a doložil, že je zaměstnán u společnosti právnická osoba s příjmem 25 300 Kč měsíčně, tvrdil, že na bydlení vynakládá 3 384 Kč, životní minimum představuje částku 3 860 Kč, má střední vzdělání, druh bydlení státní, obecní, volné zdroje má 17 056 Kč měsíčně, žalovaný předložil výpisy ze svého účtu, dle kterých mu na účet přichází platba od zaměstnavatele ve výši odpovídající tvrzenému příjmu. Smlouvou o úvěru ze dne datum číslo se žalobce jako poskytovatel úvěru zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši 80 000 Kč s tím, že celková částka, kterou se žalovaný zavázal zaplatit byla 183 168 Kč, doba trvání úvěru byla 36 měsíců, celková výše splátky 5 258 Kč měsíčně a počet splátek je 36 se splatností do každého 14. dne v měsíci, přičemž výpůjční úroková sazba činila 64,84 % ročně a byla dohodnuta jako pevná výpůjční úroková sazba na celou dobu splácení úvěru. Dále bylo sjednáno, že sjednaný úrok běží až do data skutečného vrácení jistiny úvěru, dne datum byla poukázána na účet číslo bankovní účet částka 80 000 Kč. Součástí všech splátek byla vedle splátky jistiny úvěru a úroku za poskytnutí úvěru, i měsíční úhrada za pojištění schopnosti žalovaného splácet úvěr ve výši 170 Kč, když žalovaný při podpisu smlouvy podepsal zároveň přihlášku do skupinového pojištění schopnosti splácet úvěry. Výzvou k zaplacení ze dne datum byl žalovaný upomenut žalobcem o zaplacení splátky číslo upozorněn na možnost zesplatnění celého úvěru. Další výzvou k zaplacení ze dne datum byl žalovaný upomenut žalobcem o zaplacení splátky číslo upozorněn na možnost zesplatnění celého úvěru, když z důvodů prodlení žalovaného s úhradou splátky úvěru o délce 65 dnů došlo ke dni datum k okamžitému zesplatnění všech závazků vyplývajících ze shora uvedené smlouvy o úvěru a žalobce vyzval žalovaného k okamžité úhradě zbývající dlužné původní jistiny úvěru, úroku ve výši 90 916 Kč. Žalovanému byla zaslána předžalobní výzva k plnění.
13. Podle ust. § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
14. Dle ustanovení § 580 odst. 1 o.z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
15. Dle ustanovení § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
16. Podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
17. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
18. Dle aktuální judikatury Ústavního soudu ČR by měly obecné soudy poskytovatele úvěrů vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit, když jde o obecný princip, který by soudy měly vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven anebo nikoli. Úvěrovou smlouvu uzavřenou bez takového řádného zkoumání úvěruschopnosti dlužníka je tedy dle Ústavního soudu ČR třeba posoudit jako rozpornou s dobrými mravy (srov. nález Ústavního soudu ČR ze dne datum, sp. zn. III. ÚS 4129/18). Z výše uvedených závěrů Ústavního soudu ČR tedy vyplývá, že pokud řádné nezkoumání úvěruschopnosti dlužníka při uzavření úvěrové smlouvy může vést k posouzení uzavřené smlouvy jako rozporné s dobrými mravy dle ust. § 580 o. z., je soud povinen se otázkou řádného zkoumání úvěruschopnosti zabývat i bez námitky žalované strany, neboť zjevný rozpor s dobrými mravy zakládá dle ust. § 588 o. z. absolutní neplatnost takového právního jednání, ke které je soud povinen přihlédnout i bez návrhu.
19. Soud se tedy v prvé řadě zabýval otázkou řádného zkoumání úvěruschopnosti žalovaného ze strany žalobce a dospěl k závěru, že žalobce si při posouzení úvěruschopnosti žalovaného nepočínal řádně. Pro účely takového posouzení je nutné zejména podrobně analyzovat domácí rozpočet spotřebitele, a to obě jeho strany, tedy jak příjmy, tak i výdaje. Zdrojem informací sloužících k posouzení úvěruschopnosti spotřebitele může být i samotný spotřebitel, je však nutné zdůraznit, že věřitel se nemůže s informacemi získanými od spotřebitele bez dalšího spokojit ale je povinen tyto informace s odbornou péčí vyhodnotit, důkladně je prověřit a v případě pochybností o jejich správnosti (např. pokud výdaje na bydlení neodpovídají cenám v místě a čase obvyklým) požadovat po spotřebiteli objasnění takových údajů. V dané věci měl žalobce při posouzení úvěruschopnosti žalovaného k dispozici doklady jen o příjmové stránce žalovaného, pokud jde však o jeho výdaje, spokojil se pouze s prohlášením, že na bydlení v obecním či státním bydlení platí částku ve výši 3 384 Kč měsíčně, přičemž tyto údaje nebyly jakkoliv doloženy či žalobcem ověřeny. Tvrzená částka 3 384 Kč na bydlení je podle soudu značně nereálná. Podle názoru soudu tedy smlouva o úvěru uzavřená mezi účastníky je z důvodu nedostatečného posouzení úvěruschopnosti žalovaného ve zjevném rozporu s dobrými mravy a tudíž absolutně neplatná.
20. Soud pak současně uvádí, že rozporné s dobrými mravy je i samotné ujednání o výši úroků, které způsobuje jeho absolutní neplatnost dle ustanovení § 580 odst. 1 a § 588 o. z., neboť ujednaná výše úroku 64,84 % ročně se zjevně příčí dobrým mravům, že tento rozpor je třeba posoudit jako důvod k absolutní neplatnosti tohoto ujednání, když taková výše podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček.
21. Nároky z této neplatné smlouvy je tak třeba vypořádat dle ust. § 2993 o. z. z titulu bezdůvodného obohacení jako plnění poskytnutá na základě neplatné smlouvy. Žalobce vyplatil žalovanému částku 80 000 Kč a žalovaný žalobci nezaplatil ničeho. K této částce 80 000 Kč rovněž žalobci náleží dle ust. § 1970 o. z. úrok z prodlení ve výši nepřekračující nařízení vlády č. 351/2013 Sb., jak uvedeno v odst. I. výroku tohoto rozsudku.
22. Ve zbývající části, pokud jde o nárok na zaplacení částky ve výši 10 916 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 10 916 Kč od datum do zaplacení, částky ve výši 16 887,15 Kč, úroku ve výši 63,91 % ročně z částky 80 000 Kč od datum do datum ve výši 3 277,92 Kč, úrok ve výši 8,25 % ročně z částky 80 000 Kč od datum do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od datum dosáhne částky 219 801 Kč, soud žalobu zamítl jako nedůvodnou, jak uvedeno v odst. II. výroku tohoto rozsudku.
23. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 146 odst. 2 o. s. ř, podle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobci podle poměru úspěchu a neúspěchu ve věci náleží náhrada nákladů řízení ve výši 36%, přičemž tyto náklady sestávají z odměny advokáta za 3 úkony právní služby v (převzetí a příprava zastoupení, žaloba, účast u jednání soudu dne datum) ve výši 3 x 4420 Kč dle § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb., tři režijní paušály po 300 Kč za úkony shora, soudní poplatek ve výši 5 382 Kč, cestovné ve výši 1 510 Kč na trase obec – obec a zpět, ujeto celkem 260 km, osobním vozem anonymizováno, registrační značka anonymizováno při průměrné spotřebě 4,1 l na 100 km, ceně nafty 45,50 Kč, a koeficientem 4,7 Kč na 1 km k jednání soudu dne datum, 800 Kč za zmeškaný čas na cestě po 100 Kč za každou započatou půlhodinu, daň z přidané hodnoty ve výši 2 973,6 Kč, celkem tedy 24 825,60 Kč. Celkem náklady řízení žalobce činí 24 825,6 0 Kč, z toho 36 % je 8 937,20 Kč.
24. Soud proto uložil žalovanému zaplatit žalobci na náhradu nákladů řízení částku ve výši 8 937,20 Kč, a to dle § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupce žalobce.
25. O lhůtách k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř., když pro stanovení delší lhůty k plnění či pro povolení splátek nebyly shledány žádné důvody.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, pobočce v Olomouci, prostřednictvím Okresního soudu v Jeseníku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.