Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
110 C 68/2022-63
Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudkyní Mgr. Yvonou Del Favero ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o 5 690 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 4 604 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 8 104 Kč ve výši 8,5 % ročně od datum do datum ve výši 197,08 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 6 104 Kč ve výši 8,5 % ročně od datum do datum ve výši 139,80 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 4 604 Kč ve výši 8,5 % ročně od datum do zaplacení, částku ve výši 1 086,31 Kč, úrok za poskytnutí úvěru ve výši 76,37 % p. a., a to z částky odpovídající zbývající dlužné původní jistině úvěru od datum do zaplacení, tj. úrok za poskytnutí úvěru ve výši 76,37 % p. a. z částky 5 229,74 Kč od datum do datum ve výši 1 104,48 Kč, úrok za poskytnutí úvěru ve výši 76,37 % p. a. z částky 4 108,13 Kč od datum do datum ve výši 808,98 Kč a úrok za poskytnutí úvěru ve výši 76,37 % p. a. z částky 2 608,13 Kč od datum do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový úrok za dobu od datum dosáhne částky 20 498 Kč, se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
<b>I. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 4 604 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 8 104 Kč ve výši 8,5 % ročně od [datum] do [datum] ve výši 197,08 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 6 104 Kč ve výši 8,5 % ročně od [datum] do [datum] ve výši 139,80 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 4 604 Kč ve výši 8,5 % ročně od [datum] do zaplacení, částku ve výši 1 086,31 Kč, úrok za poskytnutí úvěru ve výši 76,37 % p. a., a to z částky odpovídající zbývající dlužné původní jistině úvěru od [datum] do zaplacení, tj. úrok za poskytnutí úvěru ve výši 76,37 % p. a. z částky 5 229,74 Kč od [datum] do [datum] ve výši 1 104,48 Kč, úrok za poskytnutí úvěru ve výši 76,37 % p. a. z částky 4 108,13 Kč od [datum] do [datum] ve výši 808,98 Kč a úrok za poskytnutí úvěru ve výši 76,37 % p. a. z částky 2 608,13 Kč od [datum] do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový úrok za dobu od [datum] dosáhne částky 20 498 Kč, se zamítá.</b> <b>II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>
1. V žalobě doručené soudu datum žalobkyně skutkově tvrdila, že na základě smlouvy o úvěru číslo kterou uzavřela se žalovaným datum, poskytla žalovanému na účet uvedený ve smlouvě úvěr ve výši 10 000 Kč. K vyplacení úvěru žalovanému došlo dne datum. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru sjednaný ve smlouvě ve výši nominální úrokové sazby 76,37 % ročně splatit v 18 měsíčních splátkách po 949 Kč splatných vždy k 17. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem březnem 2020. V průběhu úvěrového vztahu požádal žalovaný o odklad splátek z důvodu ukončení pracovního poměru, čemuž žalobkyně vyhověla a odložila splatnost původní 8., 9. a 10. splátky, tedy od datum do datum. Žalovaný do data zesplatnění uhradil žalobkyni splátky po 949 Kč ve dnech datum, datum, datum, datum, datum, datum, datum, datum a datum, dne datum uhradil 1 500 Kč a dne datum částku ve výši 398 Kč, celkem tak uhradil 10 439 Kč. Žalobkyně se domáhá úhrady nesplacené jistiny, smluvní pokuty ve výši 996 Kč, úhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného ve výši 1 000 Kč, úhrady smluvní pokuty ve výši 1 086,31 Kč a úhrady úroku za poskytnutí úvěru ve výši 76,37 % ročně tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. K nařízenému jednání se, ač řádně a včas předvolán, nedostavil. Právní zástupkyně žalobkyně svou neúčast u jednání omluvila. Soud ve věci rozhodl v nepřítomnosti účastníků; vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“).
3. Z tvrzení žalobkyně, z předsmluvního formuláře (čl. 8 spisu), ze smlouvy o úvěru (čl. 23 a násl. spisu), z oznámení o schválení úvěru (čl. 26 spisu), ze splátkového kalendáře (čl. 27 spisu), z žádosti žalovaného o úpravu splátkového kalendáře a z upraveného splátkového kalendáře (čl. 18 a 20 spisu) a z dokladu o vyplacení úvěru (čl. 35 spisu) soud zjistil, že žalobkyně uzavřela se žalovaným dne datum smlouvu o úvěru číslo na základě které mu poskytla na účet uvedený ve smlouvě č. účtu bankovní účet dne datum úvěr ve výši 10 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku spolu s úrokem za poskytnutí úvěru uhradit žalobkyni formou 18 měsíčních splátek po 949 Kč počínaje březnem 2020 s tím, že 1. splátka byla splatná datum a poslední splátka měla být uhrazena datum, následně na základě upraveného splátkového kalendáře datum. Žalovaný dle tvrzení žalobkyně, které nepopřel, uhradil celkem v rámci úvěrového vztahu 10 439 Kč, další platby již neprovedl.
4. Soud dospěl k závěru, že žalobkyně se žalovaným uzavřeli smlouvu o spotřebitelském úvěru v souladu s ustanovením § 2395 občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), na základě které datum poskytla žalobkyně žalovanému na účet jistinu úvěru ve výši 10 000 Kč a tento se zavázal uvedenou částku hradit ve splátkách tak, jak je shora uvedeno. Žalovaný uhradil 10 439 Kč.
5. Soud smlouvu zhodnotil ve smyslu ustanovení § 1810 a násl. o. z. jako spotřebitelskou, na níž je nutno vztáhnout ustanovení zákona číslo Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZoSÚ“), což znamená, že žalobkyně měla před uzavřením smlouvy v souladu s uvedeným zákonem posoudit úvěruschopnost žalovaného.
6. Žalobkyně se ke splnění své povinnosti zkoumat úvěruschopnost žalovaného vyjádřila v žalobě, a to pouze obecně, kdy uvedla, že schopnost žalovaného řádně úvěr hradit prověřila na základě dokladů a informací získaných od žalovaného, z databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti, jakož i z jiných zdrojů (doklady o příjmech, prohlášení žalovaného atd.) a zjistila, že tento má volné zdroje ke splácení. Dále ověřila úvěrovou historii žalovaného v databázích příjmení a NRKI. K důkazu žalobkyně předložila hodnocení klienta (viz čl. 7 spisu), ze kterého vyplynulo, že před uzavřením úvěru dne datum byl zjištěn čistý příjem žalovaného 20 100 Kč měsíčně s tím, že tento druh příjmu plyne ze zaměstnání. Výdaje jsou uvedeny částkou 3 410 Kč životní minimum, 1 400 Kč platby spojené s bydlením a je počítáno s rezervou 1 000 Kč.
7. Žalobkyně dále předložila pracovní smlouvu (viz čl. 43 a násl. spisu), ze které vyplynulo, že žalovaný byl zaměstnán od datum u společnosti právnická osoba s tím, že od tohoto data do datum byl přidělen k zaměstnavateli na ul. ulice a číslo, obec část obce (viz čl. 41, 40 spisu). Z výpisů z účtu za leden a únor 2020 vyplynulo, že zaměstnavatel vyplatil na účet žalovaného mzdu ve výši 19 835 Kč a 21 130 Kč (viz čl. 6 a 44 spisu).
8. Z výpisů z registru příjmení a NRKI (nebankovní registr klientských informací – čl. 33 a 34 spisu) vyplynulo, že v rejstříku příjmení byl lustrován žalovaný s negativním výsledkem a v rejstříku a ve výpise NRKI hodnocen příznakem číslo což znamená, že smlouva je hodnocena jako špatná (negativní příznak).
9. Soud dospěl na základě shora uvedeného k závěru, že při zkoumání úvěruschopnosti žalobkyně zkoumala příjmovou stránku řádně, ověřila ji z pracovní smlouvy a z dokladů o výši mzdy za dva měsíce před uzavřením smlouvy, avšak pokud jde o výdajovou stránku majetkových poměrů žalovaného, tuto nezkoumala řádně, když, do hodnocení klienta uvedla údaje, které jí žalovaný sdělit, a tyto neověřovala. K jednání se zástupkyně žalobkyně nedostavila, a proto nemohla být poučena o potřebě doplnění tvrzení a dokazování ve vztahu ke zkoumání úvěruschopnosti (ustanovení § 118a odst. 1 až 3 o. s. ř.).
10. S ohledem na to, že žalobkyně řádně nezkoumala výdajovou stránku majetkových poměrů žalovaného, soud dospěl k závěru, že nesplnila nároky požadované v souvislosti s odbornou péčí poskytovatele úvěru, jež vyplývají ze ZoSÚ. Pokud tedy žalobkyně při svém posuzování úvěruschopnosti žalovaného postupovala v rozporu s odbornou péčí, smlouva je neplatná (§ 86 a 87 ZoSÚ), a to absolutně, přičemž absolutní neplatnosti soud přihlíží i bez návrhu (§ 588 o. z.). Vzhledem k tomu, že je neplatná smlouva jako hlavní závazek, jsou neplatná i veškerá další ujednání vedlejší, tj. ujednání o poplatcích a smluvní pokutě. S ohledem na shora uvedené soud nemohl zavázat žalovaného k úhradě požadované částky z titulu uzavřené úvěrové smlouvy.
11. Při absenci smluvního nároku žalobkyně se soud zabýval otázkou, zda je dán mimosmluvní důvod pro žalobu. Podle ustanovení § 87 odst. 1 věty třetí ZoSÚ je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Stanoví-li toto ustanovení povinnost spotřebitele vrátit jistinu úvěru, pak je zapotřebí na zaplacenou jistinu započítat plnění, které podle neplatné smlouvy spotřebitel úvěrující společnosti, tj. žalobkyni, zaplatil. Vzhledem k tomu, že žalovanému byla žalobkyní poskytnuta částka 10 000 Kč a žalovaný poskytnutou jistinu vrátil, resp. přeplatil, když uhradil 10 439 Kč, byla žaloba zcela zamítnuta.
12. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl negativním výrokem, když procesně úspěšnému žalovanému v souvislosti s předmětným sporem dle obsahu spisu náklady řízení nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.).