Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
48 C 120/2022-16
Okresní soud v České Lípě rozhodl samosoudkyní Mgr. Ing. Ivanou Šmakalovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení 5 151 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 3 000 Kč s úrokem z prodlení kapitalizovaným za období od 10. 4. 2020 do 23. 5. 2021 částkou 335,34 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 3 000 Kč od 20. 7. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá co do smluvní pokuty 1 500 Kč, kapitalizovaného úroku 4 080,60 Kč a nákladů na vymáhání pohledávky 651 Kč.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 245,39 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 3 000 Kč s úrokem z prodlení kapitalizovaným za období od 10. 4. 2020 do 23. 5. 2021 částkou 335,34 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 3 000 Kč od 20. 7. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se zamítá co do smluvní pokuty 1 500 Kč, kapitalizovaného úroku 4 080,60 Kč a nákladů na vymáhání pohledávky 651 Kč. III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 245,39 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Vzhledem k tomu, že dle ust. § 202 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s ust. § 157 odst. 4 o. s. ř. není přípustné podat proti tomuto rozsudku odvolání, neboť jím bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 10 000 Kč, omezil se soud v jeho odůvodnění pouze na uvedení předmětu řízení, závěru o skutkovém stavu a na stručné právní posouzení věci.
Žalobkyně se původně v elektronickém rozkazním řízení, které bylo zahájeno dne 19. 11. 2021, domáhala po žalované zaplacení částky ve výši 5 151 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně v řízení tvrdila, že její právní předchůdkyně, právnická osoba se žalovanou uzavřela dne datum smlouvu o spotřebitelském úvěru č. anonymizováno na částku 3 000 Kč, splatnost úvěru měla nastat dne 9. 4. 2020. Žalovaná se měla ve smlouvě zavázat úvěr splatit spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru v dohodnuté výši 5 044,20 Kč. Žalovaná sjednanou částku neuhradila řádně a včas. Smlouvou ze dne datum byla na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek postoupena pohledávka za žalovanou, která o tomto byla písemně informována. K datu postoupení dlužila žalovaná 8 942,19 Kč, z toho na jistině 3 000 Kč, na smluvní pokutě 1 500 Kč, na poplatku 2 044,20 Kč, na úrocích 1 387,40 Kč, na kapitalizovaném úroku z prodlení 361,59 Kč a na nákladech za upomínání 649 Kč. Žalobkyně dále požaduje 651 Kč na nákladech na vymáhání. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila.
Strana žalující se prostřednictvím svého zástupce z účasti na nařízeném jednání řádně a včas omluvila, o odročení jednání nežádala. Žalovaná se jednání nezúčastnila, byť k němu byla řádně předvolána dne 13. 5. 2022, stejného dne jí byla doručena i žaloba. Soud proto ve věci postupoval podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) a věc rozhodl v nepřítomnosti účastníků. Vyšel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů.
Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
Na základě provedeného dokazování (nepodepsané smlouvy o úvěru, čerpání úvěru, upomínky, předžalobní výzva, VOP, doklady k postoupení pohledávky) má soud pouze za prokázané, že žalobkyně zaslala na účet žalované částku 3 000 Kč. Soud současně nedospěl na základě provedeného dokazování k závěru, že by žalobkyně v řízení prokázala uzavření tvrzené smlouvy o úvěru podle výše citovaného § 2395 o. z., příp. jiného smluvního závazkového vztahu. Předložený text smluv o úvěru není žádným způsobem podepsán žalovanou (ani žalobkyní), není tedy zřejmé, zda vůbec došlo k uzavření této konkrétní smlouvy o úvěru. Z provedeného dokazování (především z obchodních podmínek) je zřejmé, že žalobkyně využívá pro tvrzené uzavření smluv o úvěru elektronický způsob uzavření závazkového vztahu. Zvolený elektronický způsob uzavření však nijak kvalifikovaně negarantuje ani neosvědčuje identitu osoby na straně žalované v průběhu uzavírání smluvního vztahu. I pokud by takovou osobou byla skutečně žalovaná, není prokázáno, k jakému konkrétnímu znění smlouvy o úvěru se vztahují poskytnuté peněžní prostředky. Soud nemůže ničeho zjistit k tomu, co žalovaná akceptovala, chybí zde i garance nezměnitelnosti tvrzené elektronicky uzavřené smlouvy o úvěru k určitému časovému okamžiku. Nárok žalobkyně však bylo možné posoudit částečně jako důvodný nárok na vydání bezdůvodného obohacení (§ 2991 o. z.) v rozsahu zaslané částky celkem ve výši 3 000 Kč, jako plnění poskytnuté bez právního důvodu. Soud proto s ohledem na výše uvedené žalobě vyhověl pouze částečně v částce 3 000 Kč. Důvodný je i úrok z prodlení požadovaný od dne 10. 4. 2020, žalovaná je totiž v prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení (§ 2291, § 1970 o. z.), a žalobkyně žádala úrok z prodlení až od data (ode dne následujícího) uplynutí tvrzené lhůty pro vrácení. Žaloba pak není důvodná co do požadovaného úroku a smluvní pokuty a dalších poplatků, neboť v řízení nebylo prokázáno, že by mezi účastníky došlo k ujednání, které by žalovanou zavazovalo k jejich úhradě.
Soud tak žalobě vyhověl, i když z jiného právního důvodu než tvrdil žalobce, a uložil žalované povinnost k zaplacení částky 3 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 3 000 Kč od 10. 4. 2020 do zaplacení. Výrokem II. soud žalobu ve zbytku zamítl. Jak je shora uvedeno, nebylo prokázáno uzavření tvrzené smlouvy, a nemohlo být tedy prokázáno ani platné sjednání tvrzené smluvní pokuty a dalších poplatků.
O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 245,39 Kč, přičemž tato částka představuje 16,48 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 58,24 % a úspěchu žalované v rozsahu 41,76 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 5 151 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.).
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.