Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
31 C 115/2022-26
Okresní soud Plzeň - město rozhodl samosoudkyní Mgr. Monikou Mlíčkovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 1 252 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 252 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1 252 Kč od 29. 3. 2020 do zaplacení a dále částku ve výši 300 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 1 489 Kč k rukám zástupce žalobkyně, a to ve lhůtě do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 252 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1 252 Kč od 29. 3. 2020 do zaplacení a dále částku ve výši 300 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 1 489 Kč k rukám zástupce žalobkyně, a to ve lhůtě do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným zdejšímu soudu dne 28. 2. 2022 se žalobkyně domáhá vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 1 252 Kč s příslušenstvím tak, jak je pod výrokem I. tohoto rozsudku uvedeno, jakož i náhradu nákladů řízení. Žaloba je odůvodněna tím, že žalobkyně je právnickou osobou, která je příjemcem příspěvku placeného vlastníkem či provozovatelem motorového vozidla, když toto je provozováno bez pojištění odpovědnosti v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb. Žalobkyně zjistila, že přípojné vozidlo s nejvyšší povolenou hmotností do 750 kg, registrační značka anonymizována dvě slova, je evidováno v registru silničních vozidel jako provozované. Žalovaný coby provozovatel tohoto vozidla neměl od 20. 2. 2019 do 29. 12. 2019 k tomuto vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem tohoto vozidla, celkem tedy po dobu 313 dnů. Žalovaný tak dluží na příspěvku částku 1 252 Kč, a to odpovídající denní sazbě ve výši 4 Kč/den a dále poplatek za vymáhání dle § 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb. ve výši 300 Kč. Žalobkyně zaslala žalovanému výzvu k zaplacení, splatnost příspěvku tak nastala dne 28. 3. 2020. Žalovaný tuto částku žalobkyni neuhradil, a to ani přes písemnou upomínku ze dne 20. 1. 2022.
2. Platební rozkaz vydaný zdejším soudem se nepodařilo žalovanému doručit do vlastních rukou, a proto byl usnesením soudu v souladu s ust. § 173 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s ust. § 174a) odst. 3 o. s. ř. zrušen.
3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
4. Žalobkyně při podání žaloby předložila soudu dostatek listinných důkazů, které mohly být podkladem pro rozhodnutí bez jednání dle ust. § 115a o. s. ř. Žalobkyně souhlasila, aby soud rozhodl ve věci bez nařízení jednáním, žalovaný se k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, nevyjádřil, soud tedy jeho souhlas předpokládal a postupoval dále v souladu s ustanovením § 101 odst. 4 o. s. ř. a ve věci jednání nenařizoval.
5. Soud ve věci provedl listinné důkazy a z nich zjistil následující skutkový stav. Ze zprávy Magistrátu města Plzně ze dne 12. 5. 2022 má soud za prokázané, že vlastníkem a provozovatelem předmětného motorového vozidla byl v období od 20. 2. 2019 do 29. 12. 2019 žalovaný. Z výzvy ze dne 12. 2. 2020 má soud za prokázané, že žalobkyně vyzývala žalovaného k úhradě příspěvku za období od 20. 2. 2019 do 29. 12. 2019, a to ve výši 1 552 Kč. Z upomínky ze dne 11. 6. 2020, ze dne 23. 7. 2020, ze dne 25. 10. 2021 a ze dne 20. 1. 2022 má soud za prokázané, že žalobkyně žalovaného o zaplacení dlužného příspěvku upomínala.
6. Podle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění účinném od 1. 1. 2018 (dále jen„ zákon č. 168/1999 Sb.“), vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen„ osoba povinná k zaplacení příspěvku“) jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno.
7. Podle § 4 odst. 3 zákona č. 168/1999 Sb. výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla.
8. Podle § 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb. osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek.
9. Podle § 1970 obč. zák. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
10. Po zhodnocení provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný je vlastníkem přípojného vozidla registrační značka anonymizována dvě slova, a to v období od 20. 2. 2019 do 29. 12. 2019, když z provedeného dokazování má soud za prokázané, a že v tomto období k tomuto vozidlu nebylo sjednáno pojištění odpovědnosti za újmu z jeho provozu. Žalovaný je proto podle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. povinen zaplatit žalobkyni příspěvek, jehož výše odpovídá podle § 4 odst. 3 zákona č. 168/1999 Sb. součinu počtu dní, kdy k předmětnému vozidlu nebylo sjednáno uvedené pojištění, a jeho denní sazby. Předmětné přípojné vozidlo je vozidlem se zdvihovým objemem válců do 750 kg a denní příspěvek tedy podle § 2 odst. 1 písm. t) vyhlášky č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon číslo Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění účinném od 1. 1. 2018 (dále jen„ vyhláška č. 205/1999 Sb.“), činí 4 Kč, když za 313 dnů provozování vozidla bez zákonného pojištění představuje výše příspěvku částku 1 252 Kč. Neuhrazení této částky ve výši 1 252 Kč se pak žalovaný dostal do prodlení a v daném případě má žalobkyně od 29. 3. 2020 vedle dlužné jistiny rovněž nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení ve smyslu ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. účinného od 1. 1. 2014. Žalobkyně má dále podle § 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb. také právo na náhradu nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Výše této náhrady činí podle § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. částku 300 Kč. S ohledem na shora uvedené tedy soud žalobě vyhověl tak, jak je pod výrokem I. tohoto rozsudku uvedeno.
11. Žalobkyně byla ve věci plně úspěšná, a proto jí soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142a o. s. ř. přiznal plnou náhradu nákladů, které v tomto řízení účelně vynaložila. Tyto náklady se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, odměny za zastoupení účastníka advokátem ve výši 3 x 200 Kč podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (příprava a převzetí zastoupení, sepis žaloby, sepis předžalobní výzvy), tří režijních paušálů po 100 Kč podle § 14b odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. a 21% DPH podle § 137 odst. 3 o. s. ř. Při posuzování výše odměny advokáta a režijních paušálů soud postupoval dle uvedeného ust. § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění vzhledem k tomu, že všechny podmínky pro užití uvedeného ust. § 14b cit. vyhl. byly splněny. Celkem tak náklady vynaložené v tomto řízení žalobkyní činí 1 489 Kč, a proto v této výši byly žalobkyni přiznány tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku a místem plnění byl určen zástupce žalobkyně podle § 149 odst. 1 o. s. ř.
12. O lhůtách ke splnění veškerých povinností žalovaného z tohoto rozsudku soud rozhodoval podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. a stanovil ji jako zákonnou třídenní, když neshledal důvod pro stanovení delší lhůty.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.).
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné soudní rozhodnutí, může se oprávněná domáhat svého práva návrhem na soudní výkon rozhodnutí nebo návrhem na nařízení exekuce.