Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
50 C 267/2016-38
Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Petrou Filovou jako samosoudkyní ve věci
žalobce: IČO: osobní údaje žalobce
sídlem adresa žalobkyně
zastoupený advokátem titul jméno příjmení
sídlem adresa, obec
proti
žalovanému: ; celé jméno žalovaného, narozený dne datum
bytem adresa žalovaného
o 3.050,00 Kč s přísl.
takto:
I. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobci částku 1.525 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1.525 Kč od 15.1.2016 do zaplacení a částku 1.525 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1.525 Kč od 22.1.2016 do zaplacení, se zamítá.
II. Žalovanému se náhrada nákladů nepřiznává.
Odůvodnění:
I. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobci částku 1.525 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1.525 Kč od 15.1.2016 do zaplacení a částku 1.525 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1.525 Kč od 22.1.2016 do zaplacení, se zamítá. II. Žalovanému se náhrada nákladů nepřiznává.
Předmětem řízení byla žaloba, kterou se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení dlužného jízdného a přirážky k jízdnému, neboť žalovaný cestoval níže uvedeného dne vozidlem žalobce bez platné jízdenky.
Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.
V souladu s ustanovením § 115a o.s.ř. soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili.
Z předložených listinných důkazů učinil soud následující závěr ohledně skutkového stavu. Žalovaný se dne 14.1.2016, v 9.49 hod. na výzvu kontrolora žalobce neprokázal platným jízdním dokladem. Jednalo se o jízdu linky číslo. Žalovaný byl vyzván, aby jízdné a přirážku k jízdnému zaplatil dopravci. Výše přirážky k jízdnému byla stanovena ve smluvních přepravních podmínkách a činila částku 1.500 Kč. Výše jízdného dle ceníku činila částku 25 Kč. Dále se žalovaný dne 21.1.2016, v 9:18 hod. na výzvu kontrolora žalobce neprokázal platným jízdním dokladem. Jednalo se o jízdu linky číslo. Žalovaný byl vyzván, aby jízdné a přirážku k jízdnému zaplatil dopravci. Výše přirážky k jízdnému byla stanovena ve smluvních přepravních podmínkách a činila částku 1.500 Kč. Výše jízdného dle ceníku činila částku 25 Kč. Dlužné částky žalovaný nezaplatil ani na základě zaslané předžalobní výzvy. Dne 7.12.2016 bylo rozhodnuto o úpadku žalovaného, s tím, že následně bylo žalovanému povoleno oddlužení. Řízení bylo vedeno pod sp. zn. anonymizována tři slova číslo anonymizováno rok u Krajského soudu v Brně, a bylo ke dni 20.4.2022 pravomocně skončeno, kdy žalovaný splnil podmínky oddlužení, a byl osvobozen od placení dosud neuspokojených pohledávek.
Po provedeném dokazování a po jeho právním zhodnocení dospěl soud k závěru, že podaná žaloba je nedůvodná. V řízení bylo prokázáno, že mezi žalobcem a žalovaným vznikl závazek uzavřením smlouvy o přepravě osoby podle § 2550 a násl. občanského zákoníku. Vzhledem k tomu, že žalovaný (cestující) nezaplatil žalobci (dopravci) jízdné, vznikla žalovanému povinnost zaplatit vedle jízdného i přirážku k jízdnému. Nárok žalobce na zaplacení jízdného byl odůvodněn ust. § 2550 občanského zákoníku. Nárok žalobce na zaplacení přirážky vycházel z ust. § 37 zákona č. 266/1994 Sb. (v případě tramvaje a trolejbusu), § 18a zákona č. 111/1994 Sb. (v případě autobusu), § 7 vyhlášky č. 175/2000 Sb., Smluvních přepravních podmínek Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje. Příslušenství bylo představováno úroky z prodlení ve smyslu ust. § 1970 občanského zákoníku. Současně včas bylo prokázáno, že den 4.4.2022 bylo v rámci věci sp. zn. anonymizována tři slova číslo anonymizováno rok vedené u Krajského soudu v Brně rozhodnuto, že žalovaným byly splněny podmínky oddlužení a tento byl osvobozen od placení dosud neuspokojených pohledávek tj. i pohledávek, které jsou předmětem tohoto řízení. Rozhodnutí nabylo právní moci dne 20.4.2022. S ohledem na uvedené je tedy žaloba nedůvodná, a proto ji soud bez dalšího zamítl.
Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy plně úspěšnému žalovanému náleží náhrada nákladů řízení v plné výši, avšak dle obsahu spisu žalovanému žádné náklady nevznikly, a proto soud rozhodl tak, že žalovanému se náhrada nákladů nepřiznává.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo návrh na exekuci.