Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
13 C 68/2022-41
Okresní soud v Děčíně rozhodl samosoudcem Mgr. Jiřím Glocem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
pro zaplacení 8 814 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 6 000 Kč se zákonným ročním úrokem z prodlení od 15. 6. 2021 do zaplacení ve výši 10 % a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 770,96 Kč a kapitalizovaný úrok ve výši 150 Kč a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 256 Kč a 2 814 Kč, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 6 000 Kč se zákonným ročním úrokem z prodlení od 15. 6. 2021 do zaplacení ve výši 10 % a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 770,96 Kč a kapitalizovaný úrok ve výši 150 Kč a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 256 Kč a 2 814 Kč, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ust. § 157 odst. 4 o. s. ř.
Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu Smlouvy o úvěru číslo uzavřené dne 18. 1. 2020 mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností právnická osoba, a žalovaným. Uvedenou smlouvou se právní předchůdce žalobkyně zavázal poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 6 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit tuto částku spolu s příslušenstvím do 17. 2. 2020. Tuto svoji povinnost žalovaný nesplnil. Žalovaná částka sestává z jistiny, nesplacené smluvní pokuty a neuhrazené paušální náhrady nákladů na upomínání.
Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé:
Ze Smlouvy o úvěru číslo bylo zjištěno, že společnost právnická osoba uzavřela dne 18. 1. 2020 s žalovaným výše uvedenou smlouvu, jíž se právní předchůdce žalobkyně zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši 6 000 Kč a žalovaný se zavázal úvěr splatit jednorázově do 17. 2. 2020 spolu s příslušenstvím. Pro případ prodlení s úhradou dluhu se žalovaný zavázal zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny denně. Dlužnou částku tvoří jistina ve výši 6 000 Kč, smluvní pokuta ve výši 2 814 Kč (počítaná ode dne následujícího po dni splatnosti půjčky, tj. 18. 2. 2020 z dlužné jistiny, pohledávky ve výši 6 000 Kč do 1. 6. 2021 - § 122 zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru), náklady na upomínání ve výši 150 Kč za tři upomínky zaslané žalovanému po á 50 Kč a zákonné úroky z prodlení. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 11. 6. 2021 postoupila společnost právnická osoba, předmětnou pohledávku žalobkyni. O postoupení pohledávky byl žalovaný vyrozuměn původním věřitelem dopisem ze dne 7. 7. 2021. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu před podání žaloby dopisem ze dne 3. 8. 2021, čemuž předcházely výzvy k zaplacení od právního předchůdce žalobce ze dne 30. 3. 2020, 9. 11. 2021, 19. 3. 2020 a 9. 11. 2021, byl žalovaný vyzván dopisem právního zástupce žalobce k zaplacení před podáním žaloby.
Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto:
Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2399 odst. 1 o. z., úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.
Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel požadovat zaplacení úroku z prodlení ve výši sjednané stranami, a nebyla-li sazba sjednána, potom ve výši stanovené nařízením vlády. Tímto je nařízení č. 351/2013 Sb.
Soud dospěl k závěru, že mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobkyně byla uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 o. z. Právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému úvěr, který se žalovaný zavázal splatit do 17. 2. 2020. Vzhledem k tomu, že nesplnil povinnost úvěr vrátit, uložil soud žalovanému povinnost vrátit jistinu úvěru společně se smluvní pokutou a náklady na upomínání tak, jak je shora specifikováno, když soud provedeným dokazováním má za prokázáno, že žalobce svá tvrzení v žalobě prokázal shora provedenými důkazy a jelikož žalovaný nesplatil svou povinnost, ke které se ve smlouvě zavázal, tedy vrátit půjčené finanční prostředky spolu s příslušenstvím do příslušné lhůty, a to ani po několikerém upomínání, soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl.
Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s placením peněžitého dluhu, vzniklo žalobkyni podle
§ 1970 o. z., též právo na úrok z prodlení, jehož výše je určena nařízením vlády č. 351/2013 Sb., proto bylo žalobě i v této části vyhověno.
O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 8 814 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21%.
O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto dle § 160 odst. 1 o. s. ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.).
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu nebo exekuce.