Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

11 C 10/2022-45

Okresní soud v Jeseníku rozhodl samosoudkyní JUDr. Věrou Procházkovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o 46 532 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 27 250 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do částky 19 282 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 2 678,07 Kč, kapitalizovaných úroků z prodlení ve výši 4 516,69 Kč, úroku ve výši 29 % ročně z částky 27 250 Kč od datum do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 27 250 Kč od datum do datum a úroku z prodlení ve výši 1,5 % ročně z částky 27 250 Kč od datum do zaplacení.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku 502 Kč k rukám zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 27 250 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se zamítá co do částky 19 282 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 2 678,07 Kč, kapitalizovaných úroků z prodlení ve výši 4 516,69 Kč, úroku ve výši 29 % ročně z částky 27 250 Kč od [datum] do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 27 250 Kč od [datum] do [datum] a úroku z prodlení ve výši 1,5 % ročně z částky 27 250 Kč od [datum] do zaplacení. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku 502 Kč k rukám zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným soudu dne datum a postupně v řízení doplněným se žalobkyně po žalovaném domáhá zaplacení částky 46 532 Kč s úrokem ve výši 29 % ročně z částky 27 250 Kč od datum do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 27 250 Kč od datum do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem ve výši 2 678,07 Kč (tj. úrokem ve výši 29 % ročně z částky 27 250 Kč za dobu od datum do datum) a s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 4 516,69 Kč (tj. úrokem ve výši 9,75 % ročně z částky 27 250 Kč za dobu od datum do datum). Žalovaná částka sestává z dlužné jistiny úvěru ve výši 27 250 Kč a z poplatku ve výši 19 282 Kč. Výše uvedené žalobkyně nárokuje z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne datum číslo uzavřené mezi společností právnická osoba se sídlem adresa, PSČ obec a číslo, IČO (dále jen„ právní předchůdkyně“), a žalovaným, přičemž pohledávku na zaplacení dluhu z uvedené smlouvy s příslušenstvím měla právní předchůdkyně postoupit na žalobkyni smlouvou ze dne datum. Žalovaný na smlouvu uhradil před zahájením řízení částku ve výši 2 750 Kč.

2. Žalovaný se k návrhu ve věci samé nevyjádřil, a ač byl řádně a včas předvolán, bez omluvy se nedostavil k jednání soudu.

3. Zákaznickou kartou – žádostí o spotřebitelský úvěr ze dne datum bylo prokázáno, že toho dne žalovaný požádal právní předchůdkyni o zápůjčku ve výši 30 000 Kč. V zákaznické kartě žalovaný uvedl, že je svobodný, žije s rodiči a je vyučen, pracuje na plný pracovní úvazek jako truhlář u anonymizována dvě slova, IČO, s čistým měsíčním příjmem ve výši 13 150 Kč, další čisté příjmy domácnosti uvedl ve výši 30 000 Kč. Celkem své pravidelné měsíční příjmy žalovaný v žádosti vyčíslil na 43 150 Kč. Pokud jde o běžné měsíční výdaje, žalovaný uvedl, že nemá externí splátky zápůjček ani interní splátky u právní předchůdkyně žalobkyně a jeho měsíční výdaje činí 3 500 Kč. V zákaznické kartě je uvedeno, že žalovaný předložil právní předchůdkyni 2 výpisy z bankovního účtu, a to za měsíce prosinec 2018 a leden 2019, jiné dokumenty v zákaznické kartě uvedeny nejsou.

4. Smlouvou o zápůjčce – zelená v hotovosti ze dne datum číslo bylo prokázáno, že toho dne žalovaný a právní předchůdkyně podepsaliu, ve které se právní předchůdkyně zavázala žalovanému poskytnout zápůjčku ve výši 30 000 Kč v hotovosti při uzavření smlouvy a žalovaný se poskytnuté peníze zavázal vrátit spolu s poplatkem za zápůjčku ve výši 19 282 Kč v 18 měsíčních splátkách ve výši 2 738 Kč, resp. v případě poslední splátky ve výši 2 736 Kč, splatných vždy ke konci splátkového období, přičemž první splátkové období začne běžet dnem uzavření smlouvy. Poplatek byl vypočten jako součet následujících položek, a to úroku ve výši 7 352 Kč, částky za zpracování, doručení a administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 10 178 Kč a částky za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 1 752 Kč, přičemž úroková sazba byla ujednána ve výši 29 % ročně jako pevná po celou dobu trvání smlouvy. Smlouva obsahuje prohlášení o tom, že zápůjčka se považuje za spotřebitelský úvěr a žalovaný peníze při uzavření smlouvy převzal v hotovosti.

5. Tabulkou umoření ke smlouvě číslo bylo prokázáno, že dne datum žalovaný na smlouvu uvedeného čísla uhradil částku 2 750 Kč.

6. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum, potvrzením o uhrazení úplaty ze dne datum a přílohou ke smlouvě o postoupení pohledávek bylo prokázáno, že právní předchůdkyně a žalobkyně dne datum ujednaly postoupení pohledávek ze spotřebitelských smluv, které uzavřela právní předchůdkyně se svými klienty a které jsou vymezeny v příloze číslo této smlouvy, mimo jiné i pohledávky za žalovaným ze smlouvy o zápůjčce číslo. Postoupení pohledávek bylo sjednáno s podmínkou uhrazení sjednané úplaty, uhrazení úplaty právní předchůdkyně potvrdila.

7. Oznámením o postoupení pohledávky ze dne datum a podacím lístkem České pošty, s. p., bylo prokázáno, že právní předchůdkyně společně s žalobkyní zaslaly žalovanému oznámení o postoupení pohledávky, ve kterém ho vyzvaly k zaplacení dluhu ze zápůjčky číslo to včetně příslušenství této pohledávky, a to vše do 10 dnů od data doručení tohoto dopisu. Tato výzva byla předána k poštovní přepravě dne datum.

8. Předžalobní výzvou ze dne datum a podacím lístkem ze dne datum bylo prokázáno, že právní zástupce žalobkyně zaslal žalovanému výzvu k dobrovolnému splnění dluhu ze smlouvy číslo. Výzva byla odeslána dne datum.

9. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci. Žalovaný dne datum požádal právní předchůdkyni o zápůjčku ve výši 30 000 Kč. V žádosti – zákaznické kartě žalovaný uvedl, že žije s rodiči, je svobodný, má učňovské vzdělání, je zaměstnán jako truhlář s pravidelným měsíčním příjmem 13 150 Kč, další čisté příjmy domácnosti činí 30 000 Kč, celkem tedy příjmy vyčíslil na 43 150 Kč. Své výdaje žalovaný vyčíslil na částku 3 500 Kč. V žádosti o úvěr je uvedeno, že žalovaný předložil právní předchůdkyni výpisy z účtu za měsíc prosinec 2018 a leden 2019. Dne datum pak právní předchůdkyně a žalovaný podepsali smlouvu číslo ve které se právní předchůdkyně zavázala žalovanému poskytnout zápůjčku ve výši 30 000 Kč a tuto částku žalovanému předala při uzavření smlouvy a žalovaný se zavázal splatit zápůjčku v 18 měsíčních splátkách splatných vždy ke konci splátkového období s tím, že první splátkové období začíná běžet dnem uzavření smlouvy. Žalovaný na tuto smlouvu uhradil částku 2 750 Kč dne datum. Ve smlouvě ze dne datum právní předchůdkyně a žalobkyně ujednaly postoupení pohledávky z výše uvedené smlouvy za žalovaným žalobkyni. Výzva k zaplacení dluhu byla právní předchůdkyní a žalobkyní odeslána žalovanému dne datum prostřednictvím pošty s lhůtou ke splnění povinnosti v délce 10 dnů od doručení výzvy, součástí této výzvy bylo i oznámení o postoupení pohledávky. Předžalobní výzva byla žalovanému odeslána dne datum.

10. Na zjištěný skutkový stav soud aplikoval níže uvedená ustanovení právních předpisů:

Podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

Podle čl. 8 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS, ve znění pozdějších předpisů (dále též„ Směrnice“) členské státy zajistí, aby před uzavřením úvěrové smlouvy věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací získaných případně od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, na základě vyhledávání v příslušné databázi. Členské státy, jejichž právní předpisy vyžadují, aby věřitelé posoudili úvěruschopnost spotřebitelů na základě vyhledávání v příslušné databázi, mohou tento požadavek zachovat.

Podle čl. 23 Směrnice členské státy stanoví pravidla pro sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě této směrnice a přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující.

Podle , o spotřebitelském úvěru (dále jen„ z. s. ú.“) spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

Podle § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

Podle § 86 odst. 2 z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

Podle § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

Podle § číslo plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

Podle § 573 o. z. má se za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání.

Podle § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.

Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

11. Právní předchůdkyně a žalovaný uzavřeli dne datum smlouvu o spotřebitelském úvěru v podobě zápůjčky dle § 2390 a násl. o. z. ve spojení s § 2 odst. 1 z. s. ú. Není sporu o tom, že žalovaný v době uzavření smlouvy vystupoval jako spotřebitel a právní předchůdkyně jako podnikatelka. S ohledem na údaje uvedené v zákaznické kartě je zjevné, že právní předchůdkyně řádně nezkoumala a nevyhodnotila tzv. úvěruschopnost spotřebitele (zde žalovaného) ve smyslu § 86 z. s. ú. Pokud právní předchůdkyně žalobkyně vycházela z disponibilních příjmů žalovaného ve výši 43 150 Kč, z čehož 13 150 Kč činila mzda žalovaného ze zaměstnání a 30 000 Kč ostatní čisté příjmy domácnosti, není vůbec jasné, o jaké příjmy se jedná a zda s nimi žalovaný skutečně mohl disponovat. Rovněž výdaje tvrzené žalovaným jsou nereálné, neboť žalovaný by se měl určitou měrou podílet i na nákladech spojených s bydlením u rodičů. Žalobkyně rovněž neprokázala ověření údajů tvrzených žalovaným, a to ačkoliv poskytovatele spotřebitelského úvěru stíhá archivační povinnost dle § 78 odst. 2 písm. b) z. s. ú. K jednání se však žalobkyně nedostavila a připravila se tak o beneficium poučení soudem o této okolnosti. Jen na okraj soud doplňuje, že je běžným standardem ověřovat příjmy a výdaje za nejméně tři měsíce předcházející poskytnutí úvěru, v tomto případě se mělo jednat dle zákaznické karty jen o měsíce dva.

12. Výše uvedený postup je pak rozporný s povinností právní předchůdkyně řádně ověřit úvěruschopnost žalovaného, jak plyne mimo jiné z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. . Soud je vzhledem k výše uvedenému toho názoru, že právní předchůdkyně zanedbala svou povinnost řádně prověřit a zkoumat úvěruschopnost žalovaného. Z toho důvodu je smlouva o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě se žalobkyně domáhá zaplacení shora uvedených částek, absolutně neplatná dle § 588 o. z. ve spojení s § 87 odst. 1 z. s. ú., neboť zanedbáním náležité péče při poskytování spotřebitelského úvěru, nesplnění povinnosti zkoumat tzv. úvěruschopnost, byla zjevně porušena zákonná ustanovení chránící spotřebitele jako slabší smluvní stranu, čímž došlo ke zjevnému narušení veřejného pořádku, jakož i dobrých mravů. K otázce absolutní neplatnosti smlouvy a své povinnosti tuto okolnost zkoumat odkazuje soud na rozhodnutí Soudního dvora ve věci sp. zn. C -679/18, s nímž se zcela ztotožňuje. Je-li absolutně neplatná smlouva jako celek, jsou absolutně neplatná i ujednání o smluveném úroku a poplatcích.

13. V řízení však bylo prokázáno, že právní předchůdkyně poskytla žalovanému částku ve výši 30 000 Kč, z toho žalovaný uhradil částku 2 750 Kč. Poskytnutí protiplnění obohaceným nezakládá vzájemnou restituční povinnost ochuzeného, nýbrž snižuje rozsah prospěchu obohaceného. Ochuzený může dostat jen to, co mu ještě nebylo druhou stranou zaplaceno, neboť o více se jeho majetek nezmenšil. Ve smyslu § 2991 o. z. se žalovaný v částce 27 250 Kč bezdůvodně obohatil na úkor žalobkyně, na níž byla žalovaná pohledávka postoupena. Ze všech shora uvedených důvodů dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná jen co do nároku na zaplacení částky 27 250 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od datum do zaplacení. V tomto rozsahu tedy soud žalobě vyhověl (výrok I.), ve zbylém rozsahu byla žaloba zamítnuta (výrok II.). K požadavku na zaplacení úroků z prodlení je třeba dodat, že obohacený je bezdůvodné obohacení povinen vrátit bez zbytečného odkladu k výzvě ochuzeného, neboť splatnost plnění nebyla ujednána (§ 1958 odst. 2 o. z.). Žalobkyně prokázala, že vyzvala žalovaného k zaplacení částek z absolutně neplatné smlouvy o spotřebitelském úvěru dopisem zaslaným žalovanému prostřednictvím České pošty s. p. dne datum, na základě § 573 o. z. se má za to, že dopis došel žalovanému dne datum, přičemž mu stanovila lhůtu k zaplacení do 10 dnů od doručení dopisu. Lhůtu 10 dnů lze pokládat za přiměřenou, tedy vyhovující právnímu pojmu„ lhůta bez zbytečného odkladu“ ve smyslu o. z. Úroky z prodlení z částky, kterou se žalovaný na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil, je tak žalobkyně oprávněna požadovat od datum. V té době činila výše úroku z prodlení dle na základě o. z. 8,25 % ročně. Úroky žádané před splatností nebo úroky žádané ve vyšší výši než je 8,25 % ročně soud zamítl.

14. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn , , (dále jako „“). Žalobkyně má podle poměru úspěchu a neúspěchu ve věci (včetně příslušenství) právo na 12,42 % z náhrady nákladů, které v tomto řízení vynaložila. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 862 Kč, z odměny advokáta za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis předžalobní upomínky, sepis žaloby) ve výši 1 500 Kč dle ) písm. c) bod 3 , advokátního tarifu (dále jen„ a. t.), z náhrady hotových výdajů advokáta za tyto tři úkony právní služby ve výši 300 Kč dle a. t. a z náhrady daně z přidané hodnoty ve výši 378 Kč dle Celkem náhrada nákladů řízení žalobkyně činí částku 4 040 Kč a soud přiznal žalobkyni 12 % z této náhrady, tedy částku ve výši 502 Kč.

15. Lhůty k plnění jsou stanoveny podle v části věty před středníkem , místo plnění pro platbu náhrady nákladů řízení žalobkyně dle

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, pobočce v obec, prostřednictvím Okresního soudu v Jeseníku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.