Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
28 C 135/2022-97
Okresní soud ve Zlíně rozhodl soudkyní JUDr. Evou Bučkovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 53 971,14 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 34 686,38 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 34 686,38 Kč od datum do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky
19 284,76 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 50 044 Kč od datum do datum, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 15 357,62 Kč od datum do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 1,5 % ročně z částky 50 044 Kč od datum do zaplacení, zamítá.
III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 2 098 Kč k rukám zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 34 686,38 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 34 686,38 Kč od [datum] do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 19 284,76 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 50 044 Kč od [datum] do [datum], s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 15 357,62 Kč od [datum] do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 1,5 % ročně z částky 50 044 Kč od [datum] do zaplacení, zamítá.</b> <b>III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 2 098 Kč k rukám zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci rozsudku.</b>
1. Žalobkyně se žalobou podanou dne datum po žalovaném domáhala zaplacení částky 53 971,14 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 50 044 Kč od datum do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně právnická osoba s žalovaným uzavřela dne datum smlouvu o půjčce číslo na jejímž základě žalovaný čerpal úvěr ve výši 51 000 Kč, který byl povinen splatit spolu s úrokem ve výši 34,90 % v 96 měsíčních splátkách ve výši 1 585 Kč, splatných 19. dne v měsíci, následně došlo na základě dodatků ke smlouvě ke změně pravidelného dne splátky z 19. dne na 25. den a poté na 20. den v měsíci. Právní předchůdkyně žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalovaného na základě informací získaných od spotřebitele při osobním pohovoru a nahlédnutím do databází. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou měsíčních splátek, kdy poslední řádnou splátku uhradil v prosinci 2018 Celkem uhradil částku 16 313,62 Kč. Z důvodu porušení smluvních podmínek žalovaným prohlásila právní předchůdkyně žalobkyně úvěr za splatný ke dni datum. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovaným smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum. Dopisem ze dne žalobkyně vyzvala žalovaného k uhrazení dlužné částky 53 971,14 Kč, jež představuje neuhrazenou jistinu ve výši 50 044 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 3 516,67 Kč ke dni zesplatnění datum z aktuálně načerpané dlužné jistiny ve výši 34,90 % ročně, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 5,79 Kč ke dni zesplatnění, smluvní pokutu ve výši 354,68 Kč z jistiny 50 044 Kč za období od datum do datum a náklady vymáhání ve výši 50 Kč. Žalovaný ničeho neuhradil ani na předžalobní výzvu.
2. Žalobkyně i žalovaný vyslovili souhlas s rozhodnutím bez nařízení jednání, když soud shledal dle § 115a o. s. ř. o. s. ř. , že ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů.
3. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Žalovaný učinil dne datum na předepsaném formuláři právní předchůdkyně žalobkyně žádost o poskytnutí úvěru, v němž požádal o úvěr ve výši 51 000 Kč za účelem úhrady svých dluhů vůči právní předchůdkyni žalobkyně, tedy na konsolidaci dluhů, kdy částka 30 000 Kč bude použita na úhradu závazku spotřebitelské půjčky ve výši 30 000 Kč a částka 21 000 Kč bude použita na úhradu závazku spotřebitelské půjčky ve výši 20 000 Kč. Žalovaný měl půjčku splatit v 96 měsíčních splátkách v celkové výši 1 662 Kč, včetně pojištění ve výši 77 Kč měsíčně, s úrokem ve výši 34,90 % ročně. Celkem tak měl uhradit částku 151 812,96 Kč. Dle bodu 6.2 návrhu na uzavření smlouvy je právní předchůdkyně žalobkyně oprávněna v případě porušení závazků ze smlouvy uvedených v bodu 6.1 prohlásit půjčku za okamžitě splatnou a současně požadovat smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky (Návrh na uzavření smlouvy o půjčce). Dopisem ze dne datum právní předchůdkyně žalobkyně sdělila žalovanému, že akceptovala jeho návrh na uzavření smlouvy (akceptace návrhu na uzavření smlouvy o půjčce na konsolidaci). Žalovanému byla půjčka poskytnuta dne datum na jeho účet číslo ve výši 30 000 Kč a 21 000 Kč (výpis z účtu žalovaného 3/ 2018).
4. Přesný průběh úvěrového vztahu je patrný z listin y transakční historie (transakční historie na č. l. 87 + ISAS), z níž se podává, že žalovaný naposledy řádně uhradil splátku v prosinci 2018 a následně se dostal s úhradou splátek do prodlení. Žalovaný celkem uhradil částku 16 313,62 Kč (viz transakční historie na č. l. 39 + ISAS, vyjádření žalobkyně).
5. Dopisem ze dne datum právní předchůdkyně žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky 2 148,91 Kč, která je tvořena neuhrazenou splátkou půjčky ve výši 1 649,33 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 0,58 Kč a náhradou nákladů vzniklých v souvislosti u prodlením žalovaného ve výši 499 Kč (výzva ze dne datum). Dopisem ze dne datum, odeslaným dne datum, prohlásila právní předchůdkyně žalobkyně úvěr včetně úroků a všech ostatních finančních závazků za okamžitě splatné ke dni datum, kdy dlužná částka ke dni zesplatnění činila 55 720,46 Kč zahrnující jistinu ve výši 50 169,89 Kč, úrok ve výši 5 313,17 Kč, úrok z prodlení ve výši 6,40 Kč a poplatky ve výši 231 Kč (výzva ze dne datum, podací arch, kopie obálky).
6. Dne datum si právní předchůdkyně žalobkyně jako postupitel s žalobkyní jako postupníkem ujednali smlouvu o postoupení pohledávek, na jejímž základě došlo k postoupení pohledávky žalovaného na žalobkyni (smlouva o postoupení pohledávek, příloha číslo potvrzení o zaplacení úplaty). Dopisem ze dne datum bylo žalovanému oznámeno žalobkyní postoupení pohledávky a současně byl vyzván k uhrazení dlužné částky 60 232,90 Kč do 5 dnů od doručení oznámení s upozorněním na soudní vymáhání pohledávky (oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum s předžalobní výzvou, poštovní podací arch z téhož dne). Dopisem ze dne datum právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalovanému postoupení pohledávky na žalobkyni a vyzvala ho k okamžité úhradě dlužné částky žalobkyni (oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum).
7. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník , ve znění pozdějších předpisů (dále jen o. z.), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
8. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru (dále jen zákon o spotřebitelském úvěru), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
9. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.
10. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.
11. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
12. Podle § 588 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen o. z.) soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
13. Podle § 2991 odst. 1, 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí obzvláště ten, kdo získá majetkových prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
14. Nejprve se soud zabýval aktivní legitimací žalobkyně. právnická osoba na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum ve smyslu číslo a násl. o. z. postoupila pohledávku za žalovaným ze smlouvy na žalobkyni, což bylo doloženo smlouvou o postoupení pohledávek, potvrzením o zaplacení úplaty a seznamem postupovaných pohledávek, přičemž žalovanému byla změna v osobě věřitele oznámena jak právní předchůdkyní žalobkyně, tak žalobkyní. Žalobkyně je tak aktivně legitimována k uplatnění nároků v daném řízení.
15. Při právním hodnocení skutkového stavu má soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne datum smlouvu o úvěru podle § 2395 a násl. o. z., na jejímž základě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr ve výši 51 000 Kč a žalovaný se zavázal úvěr vrátit a zaplatit sjednaný úrok a poplatky, a to v 96 měsíčních splátkách ve výši 1 662 Kč.
16. Soud má však za to, že v daném případě nelze mít za splněnou povinnost právní předchůdkyně žalobkyně řádně s odbornou péčí posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací. Daná povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je citovaným zákonem ukládána poskytovateli pod sankcí neplatnosti smlouvy v případě, že tak poskytovatel neučiní. Úvěr má být navíc poskytnut jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že zde nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Tím poskytovatel úvěru plní i svou obecnou povinnost jednat čestně, transparentně a zohlednit práva a zájmy spotřebitele. To však právní předchůdkyně žalobkyně nesplnila. Žalobkyně sama uvedla, že v daném případě právní předchůdkyně žalobkyně vycházela z informací získaných od žalovaného při osobním pohovoru, aniž by tyto informace ověřila a nahlédnutím do veřejných registrů. Na výzvu soudu jak postupovala právní předchůdkyně žalobkyně při posuzování úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením smlouvy, žalobkyně nedoplnila ničeho.
17. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, 1 As 30/2015 -39). Právní předchůdce žalobkyně byl povinen údaje uváděné žalovaným pečlivě prověřit. Pouhé uvedení údajů bez ověření, zda tyto údaje odpovídají skutečnosti, nelze považovat za zákonem vyžadované posouzení s odbornou péčí na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací.
18. Lze tedy uzavřít, že právní předchůdkyně žalobkyně nesplnila svou povinnost stanovenou zákonem, posouzení úvěruschopnosti řádně neprovedla, neboť toto posouzení proběhlo víceméně formálně, bez náležitých a dostatečných podkladů, s cílem pouze vykázat údaje, které měly při zběžném a povrchním pohledu nasvědčovat tomu, že úvěruschopnost spotřebitele zkoumána s kladným výsledkem byla. Důsledkem tohoto postupu a nesplnění zákonné povinnosti je neplatnost dotčené smlouvy.
19. Byť si je soud vědom toho, že § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. naznačuje, že by nedostatečné zkoumání úvěruschopnosti mělo být stiženo toliko relativní neplatností právního jednání, jíž se přitom žalovaná v dané věci nedovolala, je nezbytné s ohledem na ústavně konformní a eurokonformní výklad dovodit, že se jedná ve skutečnosti o neplatnost absolutní (např. rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 12. 12. 2019, sp. zn. 27 Co 221/2019 ), k níž je soud povinen přihlédnout z úřední povinnosti. Nedostatečné zkoumání úvěruschopnosti přitom v daném případě způsobuje neplatnost smlouvy o úvěru v celém rozsahu, neboť zmíněná vada nedostatečného zkoumání úvěruschopnosti se netýká toliko části právního jednání, kterou by bylo možno od ostatního obsahu oddělit.
20. Při absenci závěru o uzavření smlouvy o úvěru je třeba právní poměr mezi účastníky posoudit jako existující bezdůvodné obohacení žalovaného dle § 2991 odst. 2 o. z., neboť žalovaný
se obohatil bez právního důvodu na úkor žalobkyně. Žalovaný obdržel částku 51 000 Kč, přičemž žalobkyni dosud na dluh uhradil částku 16 313,62 Kč, kterou soud započetl jako plnění na jistinu a žalovanému vznikla povinnost vrátit žalobkyni částku ve výši 34 686,38 Kč.
21. Jestliže je smlouva o úvěru neplatným právním jednáním, nebylo možné přiznat žalobkyni jakéhokoliv plnění, které by žalobkyně odvozovala z předmětné smlouvy o úvěru. Z tohoto důvodu proto nevznikl žalobkyni nárok na úroky a poplatky sjednané ve smlouvě o úvěru.
22. Splatnost pohledávky z titulu bezdůvodného obohacení není zákonem stanovena.
Za den splatnosti se proto v případě bezdůvodného obohacení považuje den, kdy uplynula lhůta bez zbytečného odkladu poté, kdy byl dlužník věřitelem požádán o plnění. Nesplněním povinnosti k plnění v den splatnosti závazku dochází k prodlení dlužníka. Prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení plyne ode dne následujícího po dni splatnosti závazku.
23. Žalobkyně vyzvala žalovaného výzvou odeslanou dne datum k zaplacení dlužné částky, která se do sféry jeho dispozice ve smyslu s § 573 o. z. dostala dne datum. Podle výzvy měl žalovaný zaplatit dlužnou částku do 5 dnů od doručení výzvy, tj. do datum. Počínaje dnem datum je žalovaný v prodlení, tudíž žalobkyně má právo na úrok z prodlení v zákonné výši dané nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Žalobkyně se domáhala zaplacení úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 50 044 Kč od datum do zaplacení.
24. Soud uložil žalovanému povinnost zaplatit částku 34 686,38 Kč spolu s úrokem z prodlení z částky 34 686,38 Kč pouze za období, kdy byl žalovaný se zaplacením v prodlení od datum v zákonné výši 8,25 % ročně do tří dnů od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. Ve zbytku žalobu jako nedůvodnou zamítl.
25. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud za použití § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. Soud přiznal žalobkyni náhradu účelně vynaložených nákladů řízení v rozsahu 16 %. Žalobkyně žádala přiznat jistinu spolu s příslušenstvím kapitalizovaným ke dni vyhlášení rozhodnutí v celkové výši 69 665,07 Kč, přiznáno bylo 40 182,27 Kč, tedy v poměru úspěchu 58 % a neúspěchu 42 %.
26. Náklady řízení sestávají ze soudního poplatku 2 160 Kč; odměny za zastupování advokátem za 2,5 úkonů právní služby po 3 260 Kč (převzetí a příprava zastoupení, jednoduchá předžalobní upomínka, podání žaloby) v celkové výši 8 150 Kč dle § 7 bod 6 a § 11 odst. 2 písm. h) vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátní tarif (dále jen advokátní tarif); náhrady hotových výdajů 3 x 300 Kč dle § 13 odst. 1 a 4 advokátního tarifu a náhrady daně z přidané hodnoty 21 % ve výši 1 901 Kč.
27. Náklady řízení ve výši 2 098 Kč (tj. 16 % z 13 111 Kč) je žalovaný povinen zaplatit k rukám zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. ve lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku dle
§ 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu ve obec. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.