Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
24 C 186/2021-94
Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl soudkyní Mgr. Janou Kesslerovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 25 549,98 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba, kterou se žalobkyně po žalovaném domáhá zaplacení částky 25 549,98 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z této částky od datum do zaplacení, se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
<b>I. Žaloba, kterou se žalobkyně po žalovaném domáhá zaplacení částky 25 549,98 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení, se zamítá.</b> <b>II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>
1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu došlým Obvodnímu soudu pro Prahu 4 dne datum a postoupeném zdejšímu soudu dne datum domáhá po žalovaném zaplacení částky 25 549,98 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že dne datum uzavřel žalovaný s právní předchůdkyní žalobkyně, společností právnická osoba, smlouvu o revolvingovém úvěru, a to prostřednictvím webové stránky webová adresa. Právní předchůdkyně žalobkyně prověřila úvěruschopnost žalovaného, načež v rámci příslušného webového rozhraní zaslala žalovanému nabídku k uzavření smlouvy o úvěru vč. obchodních podmínek a dalších součástí smlouvy, kterou žalovaný akceptoval vložením unikátního identifikačního kódu. Úvěrový limit byl sjednán ve výši 35 000 Kč na dobu neurčitou, žalovaný měl úvěr splácet vč. úroku z poskytnutého úvěru ve výši 8,5 % měsíčně a poplatku za každé čerpání úvěru ve výši 12,5 %. Žalovaný čerpal celkem 100 281,74 Kč, následně se však dostal do prodlení, když neuhradil ani minimální pravidelnou splátku. Pohledávka byla ze strany společnosti právnická osoba postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum společnosti právnická osoba, následně byla pohledávka ze strany společnosti právnická osoba postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum žalobkyni jako novému věřiteli. Z celkové čerpané výše úvěru dlužník neuhradil jistinu úvěru ve výši 25 549,98 Kč, kterou žalobkyně požaduje včetně příslušenství.
2. V doplněních žaloby žalobkyně dále uvedla, že se v daném případě nedochovaly podklady k ověřování úvěruschopnosti žalovaného ani přehled provedených úhrad. Žalobkyně je přesvědčena, že výše pohledávky je zřejmá z pravidelných vyúčtování přiložených k žalobě, které zachycují jednak změny výše dlužné částky, jednak provedené úhrady, a to jak byly započteny na dlužnou částku. V pravidelných vyúčtováních jsou však zachycena čerpání a úhrady pouze do data splatnosti, úhrady provedené následně vůči právním předchůdkyním žalobkyně zde zachyceny nejsou. Finanční prostředky byly odeslány na bankovní účet žalovaného č. bankovní účet. Žalobkyně dále uvedla, že dlužný smluvní úrok byl již uhrazen.
3. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.
4. Soud věc za postupu podle ust. § 115a a 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.“), projednal za předpokládaného souhlasu účastníků bez potřeby nařízení jednání, vycházel přitom z listinných důkazů, které účastníci na podporu svého procesního stanoviska předložili. Výzvu k vyjádření o tom, zda má být ve věci nařízeno jednání, pak soud doručil v souladu s ust. § 45 až 50 o.s.ř. (zakotvujícím zásadu odpovědnosti účastníka za určení místa, kam mu mají být písemnosti doručovány, byť by se účastník v tomto místě nezdržoval), žádný z účastníků ve stanovené lhůtě o nařízení jednání výslovně nepožádal.
5. Soud na základě předložených listinných důkazů nemá za prokázané, že žalovaný požádal právní předchůdkyni žalobkyně o úvěr, že právní předchůdkyně žalobkyně prověřila úvěruschopnost žalovaného a že by žalovanému poskytla předsmluvní informace. Žalobkyně nikterak nedotvrdila ani neprokázala prověření úvěruschopnosti žalovaného, omezila se pouze na konstatování, že se tak stalo, přičemž sama uvedla, se v daném případě nedochovaly žádné podklady k tvrzenému ověření. Žalobkyně neprokázala, že by právní předchůdkyně žalobkyně s žalovaným uzavřela smlouvu o revolvingovém úvěru, neboť předložené listiny neobsahují podpis žalovaného, ba dokonce ani unikátní identifikační kód, který žalobkyně považuje za platnou akceptaci smlouvy.
6. Věc však nelze posoudit ani podle ust. § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.z.“), neboť soud na základě předložených listinných důkazů nemá za prokázané, že by právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 100 281,74 Kč, když ve věci nebylo prokázáno, že bankovní účet č. bankovní účet je účtem žalovaného. I pokud by soud vycházel z předpokladu, že peněžní prostředky čerpal skutečně žalovaný, žalobkyně nebyla schopna tvrdit ani prokázat, v jaké celkové výši žalovaný na načerpaný úvěr uhradil. Z kusých žalobních tvrzení dospěl soud k závěru, že žalovaný na poskytnuté peněžní prostředky zřejmě něčeho hradil, když žalobkyně požaduje částku nižší oproti částce načerpané, navíc sama uvádí, že v pravidelných vyúčtováních jsou zachycena čerpání a úhrady pouze do data splatnosti, úhrady provedené následně vůči právním předchůdkyním žalobkyně zde zachyceny nejsou, a že dlužný smluvní úrok byl již uhrazen. Žalobkyně i přes výzvy soudu nedoplnila požadované, zejména jakou celkovou částku žalovaný uhradil na celkové čerpané peněžení prostředky, pouze odkázala na pravidelná vyúčtování, z nichž však není v žádném případě patrno, kolik žalovaný čerpal, kolik a na co uhradil (jistina, úrok, poplatky apod.). Soud na tomto místě podotýká, že odkaz na jedinou listinu obsahující soudu zjevně nepřezkoumatelné dlužné částky je pro prokázání nároku zcela nepostačující. Dospěl-li soud k závěru, že žalovaný nárok lze posoudit jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení, musí mít soud najisto postaveno, v jaké výši žalovaný čerpal peněžní prostředky a v jaké výši na poskytnuté peněžní prostředky hradil.
7. S ohledem na skutečnosti shora uvedené, dospěl soud k závěru, že žalobkyně svůj nárok neprokázala, a žalobu v celém rozsahu zamítl včetně požadovaného příslušenství.
8. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť žalovaný měl ve věci plný úspěch a měl by tak proti žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení. Žalovanému však žádné náklady řízení nevznikly, soud proto rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 8. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.