Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
13 C 230/2022-32
Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou rozhodl samosoudcem Mgr. Stanislavem Findejsem ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce
zastoupený advokátem titul jméno příjmení
sídlem adresa
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení 5 932 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 4 900 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 4 000 Kč od 26. 6. 2021 do zaplacení a částku 1 032 Kč, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 4 900 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 4 000 Kč od 26. 6. 2021 do zaplacení a částku 1 032 Kč, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.
1. Žalobce se po žalované domáhal zaplacení částky 5 932 Kč s příslušenstvím. Tvrdil, že s žalovanou uzavřel smlouvu o spotřebitelském úvěru č. 8910058109, na základě které poskytl dne 31. 5. 2021 žalované finanční prostředky ve výši 4 000 Kč. Žalovaná se přitom ve smlouvě zavázala tuto částku žalobci vrátit nejpozději dne 25. 6. 2021 a zaplatit mu i úrok při sazbě 0,9 % denně. Celkem tedy měla dne 25. 6. 2021 uhradit žalobci částku 4 900 Kč. Žalovaná však nic nezaplatila. Proto po ní žalobce požadoval kromě dlužné částky 4 900 Kč také zaplacení zákonného úroku z prodlení jdoucího z této částky od 26. 6. 2021 do zaplacení a také smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z dlužné částky, kterou ke dni sepisu předžalobní upomínky žalobce vyčíslil částkou 1 032 Kč.
2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila.
3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí či má se za to, že souhlasí.
4. Z provedených důkazů, zejména ze smlouvy o úvěru č. 8910058109, faktury k této smlouvě ze dne 31. 5. 2021, potvrzení o platbě ThePay, všeobecných obchodních podmínek žalobce, formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, z kopie občanského a řidičského průkazu žalované, z výpisu z interního systému žalobce, ze tří výpisů z účtu žalované a potvrzení o příchozí úhradě ve vztahu k příjmu žalované soud zjistil, že žalobce uzavřel s žalovanou prostřednictvím elektronické komunikace na dálku smlouvu, ve které se žalobce zavázal poskytnout žalované finanční prostředky ve výši 4 000 Kč a žalovaná se zavázala tuto částku žalobci vrátit do 25 dnů jednorázovou splátkou ve výši 4 900 Kč s tím, že částka 900 Kč představuje sjednaný úrok ve výši 0,9 % denně z dlužné jistiny úvěru. Před uzavřením smlouvy byla totožnost žalované náležitě ověřena a současně byla i dostatečně zkoumána úvěruschopnost žalované. Žalobce vyplatil žalované dne 31. 5. 2021 částku 4 000 Kč. Žalovaná ale v dohodnutém termínu splatnosti ani později nic žalobci nezaplatila. Ve smlouvě byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž bude žalovaná v prodlení. Žalobce před podáním žaloby vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky 4 900 Kč, smluvní pokuty 1 032 Kč a zákonných úroků z prodlení z dlužné částky od 26. 6. 2021 do zaplacení s tím, že žalovanou upozornil na následnou možnost vymáhání dluhu soudní cestou.
5. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Mezi žalobcem a žalovanou byla platně uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 z.č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen o. z.), přičemž tato smlouva vyhovovala i požadavkům na ni kladeným zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v platném znění, i příslušnými ustanoveními o. z., zejména § 1810 a násl. a 1841 a násl. o. z., o závazcích ze smluv uzavíraných se spotřebitelem. Žalobce jakožto úvěrující své povinnosti z této smlouvy splnil, když poskytl žalované sjednané finanční prostředky. Naopak žalovaná coby úvěrovaná svým smluvním povinnostem nedostála, neboť poskytnuté finanční prostředky a sjednaný úrok řádně a včas nevrátila. Proto mohl žalobce požadovat po žalované nejen úhradu dlužné jistiny a úroků, ale i úhradu smluvní pokuty ve smyslu § 2048 o. z. ve spojení s § 122 zákona o spotřebitelském úvěru sjednané ve smlouvě právě pro případ prodlení žalované se zaplacením jistiny úvěru. A protože žalovaná dosud nic žalobci nezaplatila, uložil jí nyní soud povinnost celou dlužnou částku, odpovídající žalované částce, zaplatit. Současně soud vyhověl žalobě i v části týkající se příslušenství, neboť žalovaná tím, že svůj peněžitý dluh nezaplatila řádně a včas, ocitla se v prodlení, a žalobci tak vznikl nárok na úroky z prodlení ve smyslu § 1970 o. z. ve výši dané nařízením vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění.
6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 5 932 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, návrh ve věci samé) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Pro úplnost k tomu soud dodává, že bylo namístě aplikovat ve věci § 14b a. t., neboť návrh na zahájení řízení lze považovat za formulářovou žalobu, jakou žalobce podává u soudu opakovaně ve věcech skutkově i právně obdobných, což je soudu známo z úřední činnosti, a zároveň byly naplněny i ostatní podmínky dané tímto ustanovením, tedy že ve věci jde o peněžité plnění nepřesahující 50 000 Kč a žalobci bylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ust. § 202 odst. 2 o. s. ř.).
Nesplní-li povinný dobrovolně, co ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.