Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (3)No categories available
10 C 62/2022-37
název soudu rozhodl samosoudkyní titul celé jméno řešitele ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení částka s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se zamítá co do zaplacení částky částka, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky částka od datum do datum, částky ve výši částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky od datum do zaplacení, úroku ve výši z 22,68 % ročně z částky částka od datum do zaplacení.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši částka do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám titul titul. jméno příjmení, Ph. D., advokáta.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba se zamítá co do zaplacení částky [částka], zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], částky ve výši [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení, úroku ve výši z 22,68 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám [titul] [titul]. [jméno] [příjmení], Ph. D., advokáta.
1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že dne datum poskytla právnická osoba název instituce název instituce žalovanému revolvingový úvěr s úvěrovým rámcem do částka. Žalovaný vyčerpal celkem částka prostřednictvím kreditní karty. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr splácet formou měsíčních splátek ve výši min. 5 % z dlužné částky, nejméně vždy částka, spolu s úrokovou sazbou ve výši 22,68 % ročně. Před uzavřením smlouvy byla řádně prověřena úvěruschopnost žalovaného, kdy bylo zjištěno, že žalovaný je od roku rok zaměstnán s příjmem ve výši částka, celkový příjem domácnosti činil částka, žalovaný neměl vyživovací povinnost, celkové náklady činily částka měsíčně. Byl učiněn dotaz do registru příjmení, spisová značka, insolvenčního rejstříku, centrální evidence exekucí, katastru nemovitostí a název instituce. Žalovaný se dostal do prodlení, banka proto od smlouvy odstoupila dopisem ze dne datum a dlužnou částku zesplatnila. Ode dne následujícího po dni zesplatnění požaduje žalobkyně úrok 22,68 % ročně a zaplacení úroků z prodlení v zákonné výši z dlužné jistiny ve výši částka. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, což bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne datum.
2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.
3. Z výzvy k plnění ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky ve lhůtě do datum.
4. Z potvrzení o přijetí úplaty za postoupení pohledávek ze dne datum soud zjistil, že postupitel potvrdil, že úplata za postoupení pohledávek mu byla uhrazena. Z oznámení o postoupení pohledávek ze dne datum soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalovanému postoupení pohledávky na žalobkyni. Ze smlouvy o postoupení pohledávek číslo uzavřené dne datum včetně přílohy soud zjistil, že pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni.
5. Z odstoupení od úvěrové smlouvy ze dne datum soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně odstoupila od úvěrové smlouvy číslo vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši částka. Výzva byla žalovanému odeslána dne datum.
6. Z produktových podmínek pro revolvingové úvěry, formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, všeobecných obchodních podmínek a žádosti/smlouvy o revolvingovém úvěru číslo ze dne datum soud zjistil, že právnická osoba název instituce název instituce uzavřela s žalovaným smlouvy o revolvingovém úvěru s úvěrovým rámcem do částka, roční úroková sazba 22,68 %, splátky ve výši min. 5 % z dlužné částky, nejméně částka. Žalovaný měl příjem ve výši částka, celkový příjem domácnosti částka, náklady domácnosti částka, finanční závazky částka.
7. Z ostatních listin soud žádné relevantní skutečnosti pro rozhodnutí ve věci samé nezjistil.
8. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu skutkovému závěru, dle něhož žalovaný jako zákazník uzavřel dne datum se právnická osoba název instituce název instituce smlouvu o revolvingovém úvěru číslo úvěrovým rámcem do částka, roční úroková sazba 22,68 %, splátky ve výši min. 5 % z dlužné částky, nejméně částka. Žalovaný měl příjem ve výši částka, celkový příjem domácnosti částka, náklady domácnosti částka, finanční závazky částka. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, což bylo žalovanému oznámeno přípisem ze dne datum. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky výzvou ze dne datum.
9. Podle ustanovení § 86 odst. 1,2 zákona poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
10. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
11. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
12. Podle § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
13. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
14. Podle § 2991 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
15. Podle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
16. Věřiteli je zákonem o spotřebitelském úvěru uložena povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr jak před vznikem závazku, tak před jeho jakoukoli změnou, která by znamenala významné navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru. To chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. (srov. rozhodnutí název soudu sp. zn. spisová značka). Věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Již gramatickým a logickým výkladem zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Poskytovatel je povinen aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat, a proto za součást odborné péče poskytovatele úvěru se považuje taková obezřetnost, která nespoléhá jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také prověřuje. Jedině takovýto skutkový podklad, který podmiňuje analýzu pasivní a aktivní stránky majetkových poměrů dlužníka, vede k odpovídajícímu zjištění, zda spotřebitel bude schopen splatit poskytnutý úvěr dohodnutým způsobem.
17. V daném případě žalobkyně tvrdila, že její právní předchůdkyně splnila povinnost, když s odbornou péčí posoudila úvěruschopnost žalovaného především na základě zhodnocení informací získaných od žalovaného, které získala při zpracování žádosti žalovaného o poskytnutí úvěru. Z žádosti pak vyplývá, že žalovaný měl příjem ve výši částka, celkový příjem domácnosti částka, nemá další vyživovací povinnost, náklady domácnosti částka a finanční závazky částka. K důkazu pak žalobkyně doložila žádost/smlouvu o poskytnutí úvěru, standardní informace o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně neprokázala, že by příjmy a výdaje žalovaného byly věrohodným způsobem doloženy a ověřeny. Za tohoto skutkového stavu, jak byl v řízení prokázán, nemohl soud dospět k závěru, že byla ověřena úvěruschopnost žalovaného s odbornou péčí.
18. Vzhledem ke shora uvedenému je předmětná smlouva o spotřebitelském úvěru neplatná pro rozpor se zákonem (§ 588 o. z.) a současně (zejména pro uvedené širší možné dopady porušení této povinnosti) zjevně narušuje veřejný pořádek. Soud k neplatnosti tohoto právního jednání přihlíží z úřední povinnosti, aniž by se jí spotřebitel dovolal. Jedná se o neplatnost absolutní, tedy jednání je neplatné od samého počátku, na právní úkon se hledí jakoby nikdy nevznikl a účastníkům z tohoto právního vztahu nevznikají žádná práva ani povinnosti (srov. např. rozsudek název soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka).
19. Soud s ohledem na shora uvedené vyhověl žalobě co do zaplacení dlužné jistiny ve výši částka se zákonným úrokem z prodlení dle § 1970 o. z. ode dne následujícího po uplynutí lhůty k plnění stanovené v předžalobní výzvě ze dne datum (výrok I.).
20. Ohledně veškerých zbývajících nároků soud žalobu zamítl (výrok II.).
21. O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 2 věty prvé o. s. ř., když v řízení zčásti úspěšné žalobkyni přiznal účelně vynaložené náklady řízení za situace, kdy se domáhala zaplacení částka včetně příslušenství, úspěšná byla co do zaplacení částka (78,4 %) a neúspěšná co do zaplacení částka (21,6 %). Odpočtem procesního neúspěchu od úspěchu je pak dán rozsah náhrady nákladů řízení žalobce ve výši 56,8 % Náklady řízení sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši částka. Při určení odměny advokátovi soud postupoval podle § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů s tím, že sazba mimosmluvní odměny podle § 7 bodu 5 činí v daném případě částka. V řízení před soudem advokát žalobkyně učinil 5 úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby, předžalobní výzva, účast u jednání, vyjádření ve věci) ve výši mimosmluvní odměny 5 x částka, tj. odměna celkem ve výši částka. K této odměně náleží i paušální náhrada hotových výdajů advokáta podle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, po částka k těmto 5 úkonům právní služby, tedy celkem částka. Advokátovi náleží rovněž náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 21 %, kterou je advokát povinen odvést z odměny za zastupování a náhrad podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, a to ve výši částka (§ 137 odst. 3 o. s. ř.) Celkem by tak žalobkyni na náhradě nákladů řízení náležela při plném úspěchu náhrada ve výši částka. S ohledem na přiznaný rozsah náhrady nákladů řízení pak náhrada činí částka.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke název soudu, prostřednictvím název soudu. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.