Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
28 C 111/2022-52
Okresní soud ve Zlíně rozhodl soudkyní JUDr. Evou Bučkovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení 44 031,02 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Řízení se zastavuje v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 1 300 Kč.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 35 168,19 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % p. a. z částky 35 168,19 Kč od datum do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku.
III. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 7 561,83 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % p. a. z částky 40 691,61 Kč od
datum do datum a s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 5 523,42 Kč od datum do zaplacení, zamítá.
IV. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 2 312 Kč k rukám zástupkyně žalobkyně do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
<b>I. Řízení se zastavuje v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 1 300 Kč.</b> <b>II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 35 168,19 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % p. a. z částky 35 168,19 Kč od [datum] do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>III. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 7 561,83 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % p. a. z částky 40 691,61 Kč od [datum] do [datum] a s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 5 523,42 Kč od [datum] do zaplacení, zamítá.</b> <b>IV. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 2 312 Kč k rukám zástupkyně žalobkyně do tří dnů od právní moci rozsudku.</b>
1. Žalobkyně se žalobou podanou dne datum domáhala po žalované zaplacení částky 44 031,02 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 40 691,61 Kč od datum do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že žalobkyně s žalovaným uzavřela dne datum smlouvu o revolvingovém úvěru, kterou se žalobkyně zavázala žalované poskytnout úvěr formou úvěrového rámce a žalovaná se zavázala úvěr splácet spolu s úrokem ve výši 22,68 % ročně, s poplatky a s pojistným ve výši 5,99 % z měsíční splátky, a to v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 5 % z částky dlužné vždy k poslednímu pracovnímu dni v měsíci, zaokrouhlené na celé desetitisíce nahoru, nejméně však ve výši 500 Kč. Pro případ nezaplacení byla žalobkyně oprávněna účtovat žalované smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně ze splátky v prodlení, ohledně níž se dostala do prodlení více než 30 dnů. Žalovaná na úvěr čerpala celkem částku 42 752,19 Kč, avšak ji řádně neuhradila. Konkrétně se dostala do prodlení se splátkami za měsíce číslo 2021, proto žalobkyně s účinností ke dni datum odstoupila od smlouvy. K tomuto dni činil dluh celkem 45 031,02 Kč, z toho jistina 40 446,74 Kč, úroky 3 339,41 Kč, pojistné 399,50 Kč, náhrada nákladů za vymáhací proces/odeslání upomínky 600 Kč a smluvní pokuta 245,37 Kč. Žalovaná po odstoupení od smlouvy zaplatila částku 1 000 Kč, následně již ničeho neuhradila ani na předžalobní výzvu žalobkyně.
2. Podáním ze dne datum vzala žalobkyně žalobu zpět ohledně částky 1 300 Kč, neboť žalovaná po podání žaloby uhradila datum částku 500 Kč a dne datum částku 800 Kč. Soud na základě návrhu žalobkyně podle § 96 odst. 1, 2 o. s. ř. řízení v tomto rozsahu částečně zastavil. Přitom soud podle § 96 odst. 4 o. s. ř. nezkoumal stanovisko žalované, neboť k částečnému zpětvzetí žaloby došlo před zahájením jednání ve věci.
3. Žalobkyně i žalovaná vyslovily souhlas s rozhodnutím bez nařízení jednání, když soud shledal dle § 115a o. s. ř., že ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů.
4. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Dne datum žalobkyně a žalovaná uzavřely smlouvu o revolvingovém úvěru číslo na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěrový rámec do výše 40 000 Kč a žalovaná se zavázala splatit poskytnutý úvěr spolu s úrokem ve výši 22,68 %, s měsíčním poplatkem za rezervaci úvěrových zdrojů ve výši 50 Kč a s pojistným ve výši 5,99 % z měsíční splátky úvěru, a to v pravidelných měsíčních splátkách ve výši minimálně 5 % z dlužné částky, nejméně však 500 Kč, splatných do 17. dne příslušného měsíce počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž byly peněžní prostředky čerpány. Dle smlouvy smluvní pokuta za prodlení splatné splátky úvěru po dobu delší než 30 dnů činí 0,1 % denně z částky splátky v prodlení, náhrada nákladů spojených s vymáháním splatného závazku činí 600 Kč a poplatek za odeslání upomínky k úhradě splatné splátky v měsíci následujícím po měsíci prodlení činí 100 Kč Součástí smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky žalobkyně, Sazebník a Produktové podmínky pro revolvingové úvěry (Žádost/ Smlouva o revolvingovém spotřebitelském úvěru ze dne datum, včetně přihlášky k pojištění, všeobecné obchodní podmínky, sazebník produktové podmínky pro revolvingové úvěry). Dle čl. 3 produktových podmínek je žalobkyně oprávněna od smlouvy odstoupit, neumožnit další čerpání úvěru a požadovat splacení dlužné částky včetně příslušenství ke dni účinnosti odstoupení, dostane-li se klient do prodlení se splacením více než 2 po sobě následujících splátek nebo 1 splátky po dobu delší než 3 měsíce. Odstoupení od smlouvy nabývá účinnosti ke konci kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž bylo odstoupení dáno k poštovní přepravě, případně umístěno do internetového bankovnictví nebo klientovi doručeno prostřednictvím datové schránky. Smlouva zaniká ke dni účinnosti odstoupení (produktové podmínky).
5. Žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalované prostřednictvím údajů sdělených žalovanou, podle nichž příjem žalované ze zaměstnání činí 15 000 Kč, celkový příjem domácnosti činí 35 000 Kč a celkové náklady domácnosti činí 6 000 Kč (Žádost/ Smlouva o revolvingovém spotřebitelském úvěru ze dne datum).
6. příjmení průběh úvěrového vztahu je patrný z historie úvěru, z něhož vyplývá, že žalovaná finanční prostředky čerpala prostřednictvím jednorázových platebních příkazů, a to v celkové výši 42 752,19 Kč. Žalovaná naposledy uhradila splátku dne datum splatnou dne datum, následně řádně a včas neuhradila splátky za měsíce květen až listopad 2021 Celkem uhradila částku 6 284 Kč (historie úvěru).
7. Dopisem ze dne datum vyzvala žalobkyně žalovanou k doplacení dlužné částky 12 057 Kč s upozorněním na odstoupení od smlouvy (poslední možnost mimosoudního vyrovnání ze dne datum). Dopisem ze dne datum, zaslaným téhož dne, žalobkyně ke dni datum odstoupila od smlouvy s tím, že se k tomuto dni stává splatnou pohledávka ve výši 45 032 Kč sestávající se z částky 13 713 Kč coby dlužných splátek, částky 30 474 Kč coby úvěrové jistiny, částky 246 Kč coby smluvní pokuty a částky 600 Kč coby náhrady nákladů spojených s vymáháním splatného závazku. Současně žalovanou upozornila, že v případě nezaplacení bude po tomto termínu požadovat úrok z prodlení (odstoupení od úvěrové smlouvy ze dne datum, poštovní podací arch). Dopisem ze dne datum sdělila žalobkyně žalované, že ke dni datum nabylo účinnosti odstoupení od smlouvy, a vyzvala ji k neprodlené úhradě dlužné částky 44 031,02 Kč na bankovní účet uvedený ve výzvě s upozorněním na soudní vymáhání pohledávky (výzva k zaplacení dluhu datum, sledování zásilek). Dne datum žalovaná uhradila částku 500 Kč a dne datum částku 800 Kč (vyjádření žalobkyně).
1. Podle § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen o. z.), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
2. Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1).
3. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
4. Podle § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.
5. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
6. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
7. Žalobkyně a žalovaná uzavřely smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 a násl. o. z., kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěrový rámec až do výše 40 000 Kč, který se žalovaná zavázala splatit společně s úrokem ve výši 22,68 %, s měsíčním poplatkem za rezervaci úvěrových zdrojů ve výši 50 Kč a případnými dalšími poplatky a s pojistným ve výši 5,99 % z měsíční splátky úvěru, a to v pravidelných měsíčních splátkách ve výši minimálně 5 % z dlužné částky, nejméně však 500 Kč, splatných do 17. dne příslušného měsíce počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž byly peněžní prostředky čerpány.
8. Ačkoliv lze shledat smluvní konsensus obou smluvních stran být smlouvou vázány, má soud za to, že smlouva je neplatným právním jednáním podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., neboť žalobkyně řádným způsobem neposoudila úvěruschopnost žalované, jak vyžaduje § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. Žalobkyně uvedla, že splnila svou zákonnou povinnost, když s odbornou péčí posoudila schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr a to na základě zhodnocení informací uvedených žalovanou, z databáze zaměstnavatelů ARES, Centrální evidence exekucí, insolvenčního rejstříku, katastru nemovitostí, interních záznamů, alertů z distribuční sítě a behaviorálního skóringu. Na základě získaných informací žalobkyně dospěla k závěru, že schopnost žalované splácet úvěr je dostatečná. Soud se však s řádným posouzením úvěruschopnosti neztotožňuje. Jak vyplývá z právní úpravy a na ni navazující judikatury (např. nález Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. III. ÚS 4129/18), žalobkyně, která poskytuje spotřebitelské úvěry, se při posuzování úvěruschopnosti nesmí obecně jen spolehnout na údaje sdělené spotřebitelem (v tomto případě žalovaným), nýbrž musí provést sám patřičné šetření, což však v daném případě splněno nebylo. Žalobkyně se spokojila toliko s příjmy a výdaji uvedenými žalovanou, aniž by tyto údaje jakýmkoliv způsobem ověřila. Žalobkyně rovněž zcela rezignovala na vlastní přezkumnou činnost, kdy na výzvu soudu žalobkyně sice tvrdila, že prováděla lustraci žalované ve veřejně či i neveřejně dostupných registrech, ale žádné listiny nedoložila.
9. Byť si je soud vědom toho, že § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. naznačuje, že by nedostatečné zkoumání úvěruschopnosti mělo být stiženo toliko relativní neplatností právního jednání, jíž se přitom žalovaná v dané věci nedovolala, je nezbytné s ohledem na ústavně konformní a eurokonformní výklad dovodit, že se jedná ve skutečnosti o neplatnost absolutní (např. rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 12. 12. 2019, sp. zn. 27 Co 221/2019, viz též rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne datum ve věci C číslo, či usnesení Ústavního soudu ze dne datum, Pl. ÚS 3/20), k níž je soud povinen přihlédnout z úřední povinnosti. Nedostatečné zkoumání úvěruschopnosti přitom v daném případě způsobuje neplatnost smlouvy v celém rozsahu, neboť zmíněná vada nezkoumání úvěruschopnosti se netýká toliko části právního jednání, kterou by bylo možné od ostatního obsahu oddělit.
10. Jestliže je smlouva neplatným právním jednáním, nebylo možné přiznat žalobkyni jakéhokoliv plnění, které by žalobkyně odvozovala z úvěru založeného touto smlouvou.
11. Při závěru o neplatnosti smlouvy je třeba právní poměr mezi žalobkyní a žalovanou posoudit jako existující bezdůvodné obohacení žalované dle § 2991 odst. 1 o. z. spočívající v tom, že žalovaná obdržela od žalobkyně částku 42 752,19 Kč náležející žalobkyni, aniž by pro takovou platbu existoval právní důvod. Na dluh dosud uhradila částku 7 584 Kč, kterou soud započetl jako plnění na jistinu a žalované vznikla povinnost vrátit žalobkyni částku ve výši 35 168,19 Kč.
12. Splatnost pohledávky z titulu bezdůvodného obohacení není zákonem stanovena. Za den splatnosti se proto v případě bezdůvodného obohacení považuje den, kdy uplynula lhůta bez zbytečného odkladu poté, kdy byl dlužník věřitelem požádán o plnění. Nesplněním povinnosti k plnění v den splatnosti závazku dochází k prodlení dlužníka. Prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení tak plyne ode dne následujícího po dni splatnosti závazku.
13. Žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky nepochybně až předžalobní výzvou ze dne datum, odeslanou téhož dne, která se do sféry dispozice žalované dostala ve smyslu § 573 o. z. dne datum. Podle výzvy měla žalovaná zaplatit dlužnou částku ve lhůtě neprodleně, kterou lze s ohledem na výši dlužné částky považovat za přiměřenou v řádu maximálně několika dnů, kdy soud za přiměřenou považoval lhůtu tří dnů, tj. do datum. Počínaje dnem datum je žalovaná v prodlení. Počínaje tímto dnem až do zaplacení má žalobkyně právo na úrok z prodlení v zákonné výši dané nařízením vlády č. 351/2013 Sb.
14. Soud proto uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 35 168,19 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 35 168,19 Kč od datum do zaplacení. Ve zbylém rozsahu soud žalobu pro nedůvodnost zamítl.
15. O náhradě nákladů řízení soud rozhodoval za použití § 142 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s § 146 odst. 2 věta druhá o. s. ř., když žalobkyně byla ve věci částečně úspěšná včetně částečného zpětvzetí žaloby žalobkyní pro chování žalované. Soud přiznal žalobkyni náhradu účelně vynaložených nákladů řízení v rozsahu 66 %. Žalobkyně žádala přiznat jistinu spolu s příslušenstvím kapitalizovaným ke dni vyhlášení rozhodnutí v celkové výši 46 192,41, přiznáno bylo 38 222,98 Kč, tedy v poměru úspěchu 83 % a neúspěchu 17 %.
16. Náklady řízení představují soudní poplatek 1 628 Kč, odměnu za zastupování žalobkyně advokátem dle § 14b odst. 1 písm. c) bod 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen advokátní tarif) spočívající v odměně za 2,5 úkonů právní pomoci (převzetí a příprava zastoupení, písemné podání žaloby, jednoduchá výzva) 2,5 x 500 Kč, náhradu hotových výdajů 3 x 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu a náhradu daně z přidané hodnoty 21 % ve výši 326 Kč.
17. Náklady řízení, které činí celkem 2 312 Kč (66 % z částky 3 504 Kč), je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni k rukám zástupkyně žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř. ve lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1 o. s. ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu ve obec. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.