Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
14 C 353/2021-30
Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudcem Mgr. Jiřím Bučkem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
sídlem adresa žalobkyně
zastoupená advokátem, anonymizováno jméno příjmení, anonymizováno.
sídlem adresa žalobkyně
proti
žalované: osobní údaje žalované
bytem adresa žalované
o zaplacení 6 173,86 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 5 080 Kč s úrokem z prodlení z této částky od 16. 2. 2021 do zaplacení, a to ve výši 7,25 % ročně za dobu od 16. 2. 2021 do 30. 6. 2021, ve výši 7,5 % ročně za dobu od 1. 7. 2021 do 31. 12. 2021, ve výši 8,25 % ročně za dobu od 1. 1. 2022 do 30. 6. 2022 a pro každé následující kalendářní pololetí za dobu od 1. 7. 2022 ve výši repo sazby, stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, v němž prodlení trvá, zvýšené o 7 procentních bodů, nejvýše však 8,25 % ročně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se částečně zamítá v rozsahu návrhu na zaplacení částky 1 093,86 Kč s úrokem z prodlení v částce 11 079,48 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 7,25 % ročně z částky 6 173,86 Kč od 19. 12. 2020 do 15. 2. 2021 a dále v rozsahu, v němž úrok z prodlení z částky 5 080 Kč za dobu od 1. 7. 2022 přesahuje sazbu 8,25 % ročně.
III. Žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 5 080 Kč s úrokem z prodlení z této částky od 16. 2. 2021 do zaplacení, a to ve výši 7,25 % ročně za dobu od 16. 2. 2021 do 30. 6. 2021, ve výši 7,5 % ročně za dobu od 1. 7. 2021 do 31. 12. 2021, ve výši 8,25 % ročně za dobu od 1. 1. 2022 do 30. 6. 2022 a pro každé následující kalendářní pololetí za dobu od 1. 7. 2022 ve výši repo sazby, stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, v němž prodlení trvá, zvýšené o 7 procentních bodů, nejvýše však 8,25 % ročně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se částečně zamítá v rozsahu návrhu na zaplacení částky 1 093,86 Kč s úrokem z prodlení v částce 11 079,48 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 7,25 % ročně z částky 6 173,86 Kč od 19. 12. 2020 do 15. 2. 2021 a dále v rozsahu, v němž úrok z prodlení z částky 5 080 Kč za dobu od 1. 7. 2022 přesahuje sazbu 8,25 % ročně. III. Žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobou, doručenou soudu dne 29. 10. 2021, žalobkyně uplatnila postoupenou pohledávku v částce 6 173,86 Kč s příslušenstvím, vzniklé ze smlouvy o půjčce číslo ze dne 21. 1. 2006, kterou žalovaná uzavřela s právním předchůdcem žalobkyně, společností právnická osoba, IČO (dále jen„ původní věřitel“). Na základě smlouvy původní věřitel poskytl žalované peněžní půjčku ve výši 8 000 Kč, kterou žalovaná převzala hotově v den uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala vrátit původnímu věřiteli půjčku 8 000 Kč a zaplatit souhrnný poplatek ve výši 4 792 Kč, a to v 39 týdenních splátkách po 328 Kč, přičemž poslední splátka byla splatná dne 21. 10. 2006. Žalovaná své smluvní závazky nehradila řádně a včas. Do postoupení pohledávky žalovaná uhradil pouze 2 920 Kč. Žalovaná nadále dluží jistinu zápůjčky 6 173,86 Kč a souhrnný poplatek 3 698,14 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020 původní věřitel postoupil pohledávku žalobkyni a zároveň oznámil postoupení pohledávky žalované. Žalobkyně nárokuje zaplacení jistiny 6 173,86 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení v částce 11 079,48 Kč (za dobu od 28. 2. 2007 do 18. 12. 2020) a úroku z prodlení v zákonné sazbě od 19. 12. 2020.
2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.
3. Soud ve věci provedl listinné důkazy a zjistil z nich skutečnosti, které odpovídají tvrzením žalobkyně. Smlouva dokládá, že původní věřitel a žalovaná jako dlužník uzavřeli smlouvu o půjčce, podle níž původní věřitel poskytl žalované půjčku 8 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit za shora popsaných podmínek. Smlouvou o postoupení pohledávek, ve spojení s přílohou obsahující seznam postoupených pohledávek, došlo k postoupení předmětné pohledávky žalobkyni jako novému věřiteli. Původní věřitel oznámil postoupení pohledávky žalované dopisem ze dne 6. 1. 2021, který byl podle podacího lístku odeslán žalované 1. 2. 2021. Výzvou k plnění ze dne 29. 7. 2021 žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení před podáním žaloby. Jiné důkazy nebyly navrženy.
4. Žalobkyně je věřitelem pohledávky na základě jejího postoupení dle ust. § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Mezi původními účastníky byla uzavřena smlouva o půjčce ust. § 657 a 658 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen „obč. zák.“). Soud se z vlastní povinnosti zabýval úvahou, zda je uvedená smlouva platná. Při tom soud přihlédl k částce 8 000 Kč, která byla žalované poskytnuta, a částce 4 792 Kč, kterou se žalovaná zavázala splatit jako tzv. souhrnný poplatek v 39 týdenních splátkách. Ačkoli je uvedený nárok souhrnně označen jako poplatek, ve své podstatě se jedná o odměnu za půjčení peněz, tedy o úrok, který ovšem činí necelých 60 % jistiny ročně. Smlouva o půjčce za daných podmínek je absolutně neplatná pro rozpor s dobrými mravy dle ust. § 39 obč. zák. Smlouva o půjčce může být ujednána jako bezúročná anebo lze sjednat úrok, ovšem úrok musí být přiměřený, což platí zejména ve spotřebitelských vztazích. Podle ustálené judikatury jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně převyšuje úrokovou sazbou, kterou obvykle uplatňují banky při poskytování úvěrů či půjček. Pokud úroková sazba takovou míru výrazně přesahuje, a to dokonce několikanásobně, nejedná se o úrok sjednaný v souladu s dobrými mravy. Tak je tomu i v daném případě. Jestliže obvyklá úroková sazba bank v případě úvěrů na spotřebu dle časových řad ARAD evidovaných Českou národní bankou v období ledna 2006 činila 12,92 % ročně, pak sazba 60 % ročně představuje téměř pětinásobek obvyklé sazby, jde tedy o úrok zjevně nemravný.
5. V důsledku závěru o absolutní neplatnosti smlouvy je nutno vztah mezi účastníky vypořádat podle pravidel o bezdůvodném obohacení. Žalovaná tak má povinnost vrátit žalobkyni pouze částku, kterou přijala a dosud nesplatila, což je suma 5 080 Kč. Pouze v rozsahu této částky lze žalobě vyhovět, ve zbývajícím rozsahu jistiny včetně úroku soud žalobu zamítl. Nárok na vydání bezdůvodného obohacení je splatný na výzvu ochuzeného, v tomto případě se jedná o oznámení o postoupení pohledávek ze dne 6. 1. 2021. V tomto dopise byla žalovaná vyzvána k úhradě do 10 dnů od data doručení. Dopis odeslaný 1. 2. 2021 lze považovat za doručený 4. 2. 2021 a lhůta 10 dnů tak uplynula 15. 2. 2021. Počínaje dnem 16. 2. 2021 se proto žalovaná dostala do prodlení a je tak povinna uhradit žalobkyni úrok z prodlení dle ust. § 1970 o. z., a to v sazbě určené dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., podle stavu ke dni 16. 2. 2021. V tomto rozsahu soud návrhu na zaplacení úroku z prodlení vyhověl, ve zbývajícím rozsahu tento návrh jako nedůvodný zamítl.
6. Protože byla žalobkyně ve věci převážně neúspěšná a žalované náklady řízení nevznikly, podle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. soud žádné z účastnic nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není přípustné odvolání (§ 202 odst. 2 o. s. ř.).
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuční návrh.