Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
31 C 4/2022-49
Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Zdražilem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o 11 289,69 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 6 450 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 6 450 Kč od 11. 5. 2022 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala na žalovaném zaplacení částky 4 839,69 Kč
s kapitalizovaným úrokem ve výši 888,69 Kč, s úrokem ve výši 29 % ročně z částky 6 686,04 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 789,32 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 6 686,04 Kč od 19. 12. 2020 do 10. 5. 2022 a s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 236,04 Kč od 11. 5. 2022 do zaplacení, zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 6 450 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 6 450 Kč od 11. 5. 2022 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala na žalovaném zaplacení částky 4 839,69 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 888,69 Kč, s úrokem ve výši 29 % ročně z částky 6 686,04 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 789,32 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 6 686,04 Kč od 19. 12. 2020 do 10. 5. 2022 a s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 236,04 Kč od 11. 5. 2022 do zaplacení, zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se svým návrhem domáhala na žalovaném zaplacení částky 11 289,69 Kč s příslušenstvím s tím, že žalovaný dne 26. 8. 2019 uzavřel se společností právnická osoba, IČO (dále jen„ předchůdkyně žalobkyně“) smlouvu o zápůjčce číslo na základě které poskytla žalovanému v hotovosti zápůjčku ve výši 7 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutou zápůjčku splatit spolu s poplatkem ve výši 5 302 Kč (součet kapitalizovaných úroků 932 Kč, odměny za zpracování a doručení 2 728 Kč a administrativního poplatku za vedení účtu a komfortní splácení ve výši 1 642 Kč) prostřednictvím 45 týdenních splátek po 274 Kč. Žalovaný dosud uhradil splátky v celkové výši 550 Kč.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Ve věci bylo soudem nařízeno ústní jednání na 13. 6. 2022, ke kterému se nedostavil ani jeden z účastníků (žalobkyně se omluvila), a proto soud projednal věc v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), v jejich nepřítomnosti.
4. Na základě smlouvy o zápůjčce ze dne 26. 8. 2019, číslo předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému zápůjčku ve výši 7 000 Kč v hotovosti, kterou se žalovaný zavázal vrátit prostřednictvím 45 týdenních splátek po 274 Kč spolu s poplatkem ve výši 5 302 Kč. V zákaznické kartě ze dne 26. 8. 2019 žalovaný uvedl, že je zaměstnán jako dělník u pracovní agentury s čistým příjmem ve výši 13 478 Kč měsíčně, dalšími blíže nespecifikovanými příjmy domácnosti ve výši 23 000 Kč a odhadovanými (rovněž nespecifikovanými) výdaji ve výši 7 000 Kč měsíčně. Z žalobkyní předložené kopie výplatní pásky na příjem žalovaného 13 780 Kč nevyplývá, kdo ji vystavil. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum včetně seznamu postoupených pohledávek byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni, což bylo žalovanému sděleno oznámením o postoupení pohledávky ze dne 6. 1. 2021. Dopisem ze dne 9. 11. 2021 (odeslaným dle podacího lístku dne 10. 11. 2021) zaslal právní zástupce žalobkyně žalovanému předžalobní výzvu. Dle tabulky umoření uhradil dosud žalovaný na svůj dluh částku 550 Kč. Svou absencí při ústním jednání se žalobkyně vzdala možnosti být soudem poučena ve smyslu § 118a odst. 3 o. s. ř. k doplnění důkazních návrhů.
5. Na základě provedených důkazů, které byly hodnoceny jak jednotlivě, tak i ve své vzájemné souvislosti, lze po skutkové stránce uzavřít, že předchůdkyně žalobkyně na základě uzavřené smlouvy o zápůjčce dne 26. 8. 2019 poskytla žalovanému částku 7 000 Kč, na kterou žalovaný dosud uhradil částku 550 Kč. Žalobkyně neprokázala zkoumání úvěruschopnosti žalovaného ze strany její předchůdkyně.
6. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
7. Dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZSÚ“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
8. Dle § 87 odst. 1 věty první ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.
9. Zjištěný skutkový stav posoudil soud po stránce právní a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně. Mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovaným sice byla uzavřena smlouva o zápůjčce ve smyslu § 2390 a následujících o. z., na jejímž základě žalovaný finanční prostředky ve výši 7 000 Kč, nicméně tato smlouva byla od počátku absolutně neplatná, neboť předchůdkyně žalobkyně řádně nesplnila svou povinnost zkoumat schopnost žalovaného splácet poskytnutou zápůjčku, protože nedostatečným způsobem zkoumala příjmy i výdaje (včetně závazků) žalovaného. Předchůdkyně žalobkyně se spokojila pouze s tvrzením žalovaného o tom, že jeho příjmy ze zaměstnání činí 13 780 Kč měsíčně, které byly doloženy výplatní páskou, u které není označen vystavitel – zaměstnavatel, takže se de facto jedná o tabulku s neprůkaznými údaji. I s odhlédnutím od tohoto nedostatku nebyly specifikovány a doloženy ani ostatní příjmy domácnosti žalovaného ve výši 23 000 Kč. Obdobně předchůdkyně žalobkyně nijak nezkoumala pravidelné výdaje žalovaného a jeho případné závazky, spokojila se pouze s tvrzením, že jeho odhadované výdaje činí 7 000 Kč měsíčně, což opět nebylo ničím doloženo. (např. nájemní smlouvu, evidenční listem, SIPO, lustracemi v registrech BRKI, NRKI apod.). Přitom všechny doklady k úvěruschopnosti je poskytovatel úvěru povinen uchovávat po dobu 5 let. Úvěruschopnost žalovaného tak nebyla posouzena řádně. Porušení povinnosti poskytovatele úvěru posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je dle § 86 odst. 1 v kombinaci s § 87 odst. 1 ZSÚ sankcionováno neplatností, kterou lze v kontextu východisek nálezu Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18, považovat za neplatnost absolutní. S ohledem na neplatnost smlouvy o zápůjčce nebyl žalovaný smluvně zavázán ani k dalším smluvním povinnostem, které žalobkyně svou žalobou dále uplatnila, a to zejména k úhradě veškerých poplatků a úroků. V řízení nicméně bylo prokázáno, že žalovanému byla v hotovosti vyplacena částka 7 000 Kč, ze které žalovaný vrátil částku 550 Kč, a proto vzal soud za prokázané, že ve výši 6 450 Kč žalovaný vzniklé bezdůvodné obohacení (plnění z neplatného právního důvodu) podle § 2991 odst. 1 a 2 o. z. nevydal. Vzhledem k tomu, že žalobkyně (z hmotněprávního hlediska) nedoložila, zda a případně kdy žalovaného řádně vyzývala k zaplacení dluhu, považoval soud za kvalifikovanou výzvu k zaplacení až den, kdy byla žalovanému doručena žaloba dle práva hmotného (§ 573 o. z.), což bylo dne 10. 5. 2022, kdy nastala i splatnost. Od následujícího dne, tj. od 11. 5. 2022, se žalovaný dostal do prodlení, čímž žalobkyni vzniklo právo na zákonný úrok z prodlení (§ 1970 o. z.) ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve znění účinném v době prodlení. S odkazem na shora uvedené skutečnosti proto soud žalobě co do částky 6 450 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od počátku prokázaného prodlení vyhověl, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku, a ve zbývající části žalobu ve výroku II. rozsudku z výše uvedených důvodů zamítl.
10. Přestože měl žalovaný (po kapitalizaci celého předmětu řízení ke dni rozhodnutí, tj. včetně veškerého příslušenství) převažující úspěch ve věci, nebylo právo na náhradu nákladů řízení přiznáno žádnému z účastníků ve smyslu § 142 odst. 2 o. s. ř., neboť žalovaný žádné náklady řízení neuplatnil a ze spisu nevyplývá, že by mu dosud nějaké vznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem prostřednictvím Okresního soudu v Chomutově.
Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze se jejího splnění domáhat návrhem na výkon rozhodnutí.