Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
14 C 88/2022-26
Okresní soud v Trutnově rozhodl samosoudkyní JUDr. Irenou Šolínovou ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 6 326,84 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba, kterou se žalobce domáhá, aby žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku 6.326,84 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od 12. 7. 2016 do zaplacení, se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žaloba, kterou se žalobce domáhá, aby žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku 6.326,84 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od 12. 7. 2016 do zaplacení, se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným soudu 27. 2. 2022 se žalobce domáhal, aby žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku 6.326,84 Kč s úrokem z prodlení shora, s odůvodněním, že původní věřitel právnická osoba uzavřel se žalovaným jako dlužníkem dne 10. 11. 2014 smlouvu o poskytnutí úvěru na sporožirovém účtu číslo. Původní věřitel poskytl na základě smlouvy žalovanému úvěr. Konečným datem splatnosti závazků žalovaného byl 11. 7. 2016. Žalovaný své závazky neplnil a dluží zůstatek jistiny úvěru ve výši 6.326,84 Kč. Pohledávka za žalovaným byla společnosti právnická osoba a následně žalobci postoupena smlouvami o postoupení pohledávek ze dne 30. 3. 2017 a 1. 5. 2019. Žalobce nedisponuje podklady k prověření úvěruschopnosti žalovaného původním věřitelem. Pokud by soud dospěl k závěru, že je z tohoto důvodu smlouva neplatná, navrhuje žalobce, aby soud posoudil jeho nárok z titulu bezdůvodného obohacení. Žalobce zaslal žalovanému předžalobní výzvu ze dne 31. 7. 2019.
Vydaný elektronický platební rozkaz byl soudem zrušen, neboť se jej nepodařilo doručit předepsaným způsobem žalovanému. Výzvou doručenou dne 19. 5. 2022 byl žalobce vyzván, aby do tří týdnů označil a doložil důkazy k prokázání tvrzení žalobce, že dlužná jistina činí 6.326,84 Kč s tím, že k výši žalované částky nebyly označeny a doloženy žádné důkazy. Žalobce byl poučen, že pokud nebude prokázáno, jaká částka byla žalovanému dle smlouvy o úvěru poskytnuta, resp. ji vyčerpal, neunese žalobce důkazní břemeno a nebude ve věci úspěšný, neboť i v případě posouzení nároku žalobce z titulu bezdůvodného obohacení je nutno tvrdit a prokázat, jaká částka byla žalovanému vyplacena, popř. ji vyčerpal. Žalobce na výzvu soudu nereagoval. Ve věci bylo nařízeno jednání na 25. 7. 2022, žalobce se k jednání nedostavil, ač bylo zástupkyni žalobce předvolání doručeno 24. 6. 2022. Důkazy k prokázání výše částky, která byla žalovanému poskytnuta, tak nebyly soudu označeny a doloženy.
Ve věci byly provedeny listinné důkazy smlouvou o účtu, smlouvou o kontokorentním úvěru, standartními informacemi o spotřebitelském úvěru ze dne 10. 11. 2014, žádostí o poskytnutí úvěrového produktu, vyhodnocením žádosti, smlouvami o postoupení pohledávek ze dne 30. 3. 2017 a 1. 5. 2019, oznámením o postoupení pohledávek ze dne 31. 7. 2019 a předžalobní upomínkou ze dne 31. 7. 2019, včetně podacího archu ze dne 7. 8. 2019.
Na základě provedených důkazů vzal soud za prokázané, že dne 10. 11. 2014 byla uzavřena smlouva o kontokorentním úvěru mezi věřitelem - právnická osoba a dlužníkem - žalovaným. Právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému úvěr ve formě povoleného přečerpání jeho účtu u věřitele v celkové výši až 5.000 Kč, který měl být splacen nejpozději do 1 roku ode dne, kdy začne úvěr čerpat. Dle žalobce žalovaný úvěr nesplácel dluh řádně a včas. Smlouvami o postoupení pohledávek ze dne 30. 3. 2017 a 1. 5. 2019 bylo prokázáno, že pohledávka za žalovaným ze smlouvy byla postoupena žalobci. Žalobce již v žalobě uvádí, že nedisponuje podklady k prověření úvěruschopnosti žalovaného původním věřitelem. Přes výzvu soudu nebyly označeny a doloženy důkazy k prokázání tvrzení, jakou částku žalovaný vyčerpal.
Dle § 86 odst. 1, 2 z. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (dále jen ZSÚ) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
Dle § 87 odst. 1 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
Dle § 2991 odst. 1, 2 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen o. z.) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
Právní předchůdce žalobce uzavřel se žalovaným smlouvu o kontokorentním úvěru, tj. o povoleném přečerpání účtu, který pro žalovaného vedl. Jedná o spotřebitelskou smlouvu, na kterou je nutno vztáhnout ZSÚ. Žalobce netvrdil a neprokazoval, že před poskytnutím úvěru jeho právní předchůdce řádně prověřil úvěruschopnost žalovaného. Soud dospěl k závěru, že nebylo prokázáno, že by právní předchůdce žalobce řádně posoudil úvěruschopnost žalovaného. Nelze mít za to, že úvěr byl žalovanému poskytnut v rozsahu přiměřeném jeho skutečným majetkovým poměrům.
Dle konstantní judikatury je soud povinen zkoumat prověřování úvěruschopnosti a jeho vlivu na platnost úvěrové smlouvy z úřední povinnosti. Ustanovení § 87 ZSÚ, které zkoumání úvěruschopnosti a posuzování platnosti smlouvy váže jen na námitku spotřebitele, je v rozporu s právem Evropské unie a nelze jej použít (viz rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020 ve věci sp. zn. C -679/18). Protože právní předchůdce žalobce neprověřil řádně úvěruschopnost žalovaného, je smlouva ze dne 10. 11. 2014 dle § 87 ZSÚ neplatná a soud je povinen k této neplatnosti přihlédnout z úřední povinnosti. Žalobce se proto nemůže domáhat plnění sjednaných v této smlouvě. Žalobce se domáhal žalované částky z titulu bezdůvodného obohacení, ale neprokázal, jakou částku žalovaný na základě neplatné smlouvy o kontokorentním úvěru vyčerpal.
Žalobce neprokázal výši bezdůvodného obohacení, které žalovanému vzniklo. Žalobce neunesl důkazní břemeno, když přes výzvu soudu a poučení, že jinak nebude ve věci úspěšný, důkazy k prokázání výše vyčerpané částky neoznačil a nedoložil. Soudu proto nezbylo, než žalobu v celém rozsahu zamítnout.
Výrok o nákladech řízení účastníků se opírá o § 142 odst. 1 o. s. ř. Ve věci úspěšnému žalovanému náklady řízení nevznikly, proto bylo rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř).