Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
5 C 147/2022-15
Okresní soud v Třebíči rozhodl samosoudcem JUDr. Janem Tesařem ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení částky 6 295 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 6 295 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 6 295 Kč od 1. 11. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 7 018 Kč k rukám Mgr. jméno příjmení, advokáta se sídlem adresa, do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 6 295 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 6 295 Kč od 1. 11. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 7 018 Kč k rukám Mgr. [jméno] [příjmení], advokáta se sídlem [adresa], do tří dnů od právní moci rozsudku.
1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 23. 3. 2022 domáhal vydání rozhodnutí, kterým bude žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku 6 295 Kč s příslušenstvím z titulu splnění závazku vyplývajícího z dohody o narovnání uzavřené mezi účastníky. Žalobu odůvodnil tím, že mezi účastníky byla dne 4. 6. 2020 uzavřena smlouva o zápůjčce, na základě které zapůjčil žalobce žalovanému částku 30 000 Kč a tuto částku mu předal dne 4. 6. 2020 v hotovosti. Žalovaný na úhradu svých závazků ze smlouvy dosud žalobci zaplatil pouze 23 705 Kč. Dne 11. 9. 2020 byla mezi účastníky uzavřena dohoda o narovnání, ve které žalovaný výslovně uznal svůj dluh z předmětné smlouvy o zápůjčce ve výši 6 295 Kč, a zavázal se jej žalobci zaplatit nejpozději do 31. 10. 2020. Svůj dluh vyplývající z této dohody o narovnání žalovaný dosud ani částečně nesplnil a nereagoval ani na výzvu žalobce zaslanou mu před zahájením řízení.
2. Žalobce i žalovaný se práva účasti na jednání soudu vzdali a soud proto dle § 115 a/ o.s.ř. věc projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti.
3. Soud provedl dokazování dohodou o narovnání a rozvázání pracovního poměru uzavřenou mezi účastníky 11. 9. 2020 a výzvou žalobce zaslanou žalovanému z 22. 9. 2021 včetně dokladu o jejím odeslání. Z dohody o narovnání a rozvázání pracovního poměru ze dne 11. 9. 2020 vzal soud za prokázané, že žalovaný uznal svůj dluh vůči žalobci ze smlouvy o zápůjčce uvedený shora ve výši 6 295 Kč co do důvodu i výše a zavázal se jej žalobci splatit nejpozději do 31. 10. 2020. Tento závazek dosud ani částečně nesplnil. Toto písemné prohlášení žalovaného v dohodě má náležitosti platného uznání dluhu dle § 2053 občanského zákoníku, podle kterého uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. Žalovaný přitom netvrdil, že by po tomto uznání dluhu nastala nějaká skutečnost mající za následek zánik dluhu, a existenci nějaké takové skutečnosti nelze ani dovodit z žádného důkazu provedeného v řízení. Soud přitom nezjistil žádné důvody, pro které by byla dána případná neplatnost tohoto právního jednání žalovaného. Je tak proto třeba dovodit, že závazek žalovaného vůči žalobci v rozsahu toho uznání trvá a je již ohledně částky uplatněné žalobou splatný. Žalovaný se rovněž dnem následujícím po splatnosti dluhu ocitl vůči žalobci v prodlení se splněním peněžitého závazku, a žalobci proto dle § 1968 a § 1970 občanského zákoníku vzniklo právo na zaplacení úroků z prodlení vedle plnění, přičemž žalobou požadovaná výše úroků z prodlení odpovídá ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve znění platném k prvnímu dni prodlení i repo sazbě ČNB platné k prvnímu dni příslušného kalendářního pololetí. Soud proto žalobě ve věci samé včetně žalobou požadovaného příslušenství pohledávky jako důvodné vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit přiznanou částku v obecné třídenní lhůtě k plnění dle § 160 odst. 1 o.s.ř., neboť neshledal důvody k případnému výjimečnému stanovení lhůty delší nebo umožnění plnění žalovanému ve splátkách.
4. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého přiznal plně úspěšnému žalobci právo na náhradu nákladů řízení, a to zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, odměny advokáta ve výši 4 500 Kč za tři hlavní úkony po 1 500 Kč (převzetí a příprava zastoupení, zaslání výzvy žalovanému obsahující skutkový i právní rozbor věci před zahájením řízení a podání žaloby) dle § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění a 21% DPH z odměny a náhrad ve výši 1 218 Kč, neboť zástupce žalobce osvědčením o registraci plátce DPH prokázal, že je plátcem této daně.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř.). Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze navrhnout výkon rozhodnutí nebo exekuci.