Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
15 C 79/2022-21
Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudkyní JUDr. Kateřinou Holubovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
trvale pobytem adresa
o zaplacení 1 620 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 620 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 122,30 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 620 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 122,30 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
Žalobkyně se obrátila dne datum ke zdejšímu soudu s žalobou, v níž uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši 1 620 Kč s příslušenstvím. Nárok odůvodnila tím, že se žalovaný stal přihlášeným držitelem televizního přijímače, a tedy poplatníkem televizního poplatku na základě přihlášky do příslušné evidence ze dne datum. Žalovaný má se žalobkyní sjednanou roční splatnost televizních poplatků. Dne datum žalovanému vznikla povinnost zaplatit žalobkyni televizní poplatky za období leden až prosinec 2021 v celkové výši 1 620 Kč. Žalovaný však v plném rozsahu nezaplatil televizní poplatky v této výši za dané období, ačkoli k tomu byl řádně a v přiměřené lhůtě vyzván.
Žalovaný se ve věci nikterak nevyjádřil.
Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , (dále jen „o. s. ř. ”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru:
Žalobkyně je provozovatelkou veřejného televizního vysílání a příjemkyní televizních poplatků. Výše televizního poplatku činí od datum částku 135 Kč měsíčně. Žalovaný se datum přihlásil jako držitel televizního přijímače do evidence poplatníků televizního poplatku /viz potvrzení o přihlášení poplatníka televizních poplatků – výpis z evidence České pošty Žalovaný nezaplatil televizní poplatek za měsíce leden až prosinec 2021, ačkoli k tomu byl řádně a v přiměřené lhůtě vyzván, a proto za výše uvedené období dluží žalobkyni částku ve výši celkem 1 620 Kč /viz přehled předpisů a plateb, předžalobní výzvu včetně dodejky/. Žalobkyně požaduje zákonný úrok z prodlení z každého neuhrazeného poplatku od 16. dne příslušného měsíce do dne vyhotovení žaloby /viz specifikaci výpočtu úroků z prodlení/. Žalovaný netvrdil a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění uhradil, nebo že by přijímač odhlásil před uplynutím rozhodného období nebo že by splňoval podmínky pro osvobození od televizního poplatku.
Po právní stránce soud hodnotil věc podle zákona č. 348/2005 Sb. , o rozhlasových a televizních poplatcích, ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti.
Podle ust. § 3 odst. 2 uvedeného zákona je poplatníkem televizního poplatku fyzická osoba nebo právnická osoba, která vlastní televizní přijímač. Jestliže drží nebo z jiného právního důvodu alespoň 1 měsíc užívá televizní přijímač fyzická osoba nebo právnická osoba, která není jeho vlastníkem, je poplatníkem tato osoba.
Dle ust. § 6 uvedeného zákona činí měsíční výše televizního poplatku 135 Kč.
Dle ust. § 7 odst. 2 věty první uvedeného zákona je-li poplatníkem fyzická osoba, je rozhlasový nebo televizní poplatek splatný nejpozději do patnáctého dne každého kalendářního měsíce.
Dle ust. § 7 odst. 4 uvedeného zákona poplatník může po dohodě s provozovatelem vysílání ze zákona, popřípadě pověřenou osobou zaplatit rozhlasový nebo televizní poplatek předem za více kalendářních měsíců nebo čtvrtletí, nejdéle však za 1 kalendářní rok.
Dle ust. § 10 uvedeného zákona nezaplatí-li poplatník včas televizní poplatek nebo přirážku k poplatkům ani na základě výzvy provozovatele ze zákona, ve které bude stanovena přiměřená lhůta k úhradě, je provozovatel vysílání ze zákona oprávněný domáhat se svého práva u soudu včetně zaplacení úroku z prodlení určeného předpisy práva občanského.
Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, a v plném rozsahu jí včetně příslušenství vyhověl. Soud vzal za prokázané, že žalovanému jakožto držiteli televizního přijímače vznikla povinnost hradit žalobkyni televizní poplatky ve výši 135 Kč měsíčně, žalovaný však svou povinnost nesplnil, neboť neuhradil poplatky za období leden až prosinec 2021 v celkové výši 1 620 Kč.
Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku řádně a včas, octl se s placením dluhu v prodlení, a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku ve výši dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. tak, jak je žalobkyně uplatnila.
Lhůta k plnění byla stanovena ve smyslu ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř.
O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 000 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb. , dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky.
Žalobkyně je sice v řízení zastoupena advokátem, avšak soud s ohledem na níže uvedené nepovažoval náklady na právní zastoupení v dané věci za účelné, a proto žalobkyni přiznal pouze paušální náhradu nákladů stejně, jako by náležela účastníku řízení, který by v řízení zastoupen nebyl. Při posouzení účelnosti nákladů na zastoupení advokátem se soud plně ztotožnil se závěry Ústavního soudu vyslovenými v nálezu sp. zn. I. ÚS 3344/12 ze dne datum, v němž Ústavní soud uzavřel, že Česká televize sice není součástí státní moci, ale stát pro její fungování vytváří podmínky ve formě zákonných záruk a ve srovnání s ostatními subjekty působícími v mediálním prostoru má tak značně odlišné postavení. Lze tak na ni v určitých ohledech klást srovnatelné nároky jako na orgány státní moci. Již v předchozích rozhodnutích (nálezy sp. zn. I. ÚS 2929/07 , I. ÚS 1452/09 , IV. ÚS 1087/09 ) Ústavní soud konstatoval, že tam kde je k hájení svých zájmů stát vybaven příslušnými organizačními složkami, není důvod, aby výkon svých práv a povinností z této oblasti přenášel na soukromý subjekt (advokáta); pokud však tak učiní, není důvod uznat takto vzniklé náklady řízení jako náklady účelně vynaložené. Ústavní soud dospěl k závěru, že Česká televize je v převážné míře financována z televizních poplatků. Pokud Česká televize sama spravuje agendu televizních poplatků a tuto agendu následně předává advokátní kanceláři, pak se racionální smysl právního zastoupení advokátem vytrácí. Ve sporech odvíjejících se od neuhrazených televizních poplatků nelze totiž paušálně (výjimka je samozřejmě možná) očekávat uplatnění do té míry specializovaných znalostí, jimiž by nedisponovali pracovníci právního útvaru žalobkyně. Vzhledem k tomu, že projednávaná věc není ve srovnání s ostatními případy vymáhání neuhrazených televizních poplatků nikterak specifická, nelze považovat náklady na zastoupení advokátem v dané věci za účelně vynaložené.
Pro úplnost soud uvádí, že nepřiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení za písemné podání žalobkyně ze dne datum, kterým k výzvě soudu doplňovala svá tvrzení obsažená v žalobě a označovala důkazy způsobilé prokázat tvrzené skutečnosti, když podání považoval za neúčelné, neboť uvedená tvrzení již měla být součástí žaloby, a nikoli doplňována až po upozornění soudem na nedostatečná žalobní tvrzení.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Nebudou-li povinnosti stanovené tímto rozhodnutím plněny řádně a včas, může oprávněná osoba po právní moci rozhodnutí podat návrh na soudní výkon rozhodnutí podle části šesté o. s. ř. o. s. ř. nebo návrh na exekuci podle zákona č. 120/2001 Sb. , exekučního řádu.