Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
11 C 119/2018-173
Okresní soud Brno-venkov rozhodl soudkyní JUDr. Lenkou Šestákovou ve věci
žalobce: ; a) celé jméno žalobce, narozený dne datum
bytem adresa žalobce
; b) celé jméno žalobce, narozený dne datum
bytem adresa žalobce
; c) celé jméno žalobce, narozený dne datum
bytem adresa žalobce
proti
žalovanému: celé jméno žalovaného, narozený dne datum
bytem adresa žalovaného
zastoupeného jméno příjmení, advokátem
AK sídlem adresa, obec a číslo
o určení vlastnického práva
takto:
I. Žaloba na určení, že žalobkyně je výlučným vlastníkem podílu o velikosti id. 1/8 k pozemku par. číslo zapsaném na list vlastnictví pro k. ú. obec, územní celek, okres okres, podílu o velikosti id. číslo k pozemku parc. číslo pozemku parc. číslo pozemku parc. číslo pozemku parc. číslo pozemku parc. číslo pozemku parc. číslo pozemku parc. číslo pozemku parc. číslo pozemku parc. číslo pozemku parc. číslo pozemku parc. číslo vše zapsané na list vlastnictví pro k. ú. obec, obec Jinačovice, okres okres, a podílu o velikosti id. číslo k pozemku parc. číslo zapsaného na list vlastnictví pro k. ú. obec, územní celek, okres okres, se zamítá.
II. Žalobci a) – c) jsou povinni nahradit žalovanému náklady řízení ve výši 19 427,45 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žaloba na určení, že žalobkyně je výlučným vlastníkem podílu o velikosti id. 1/8 k pozemku par. [číslo] zapsaném na [list vlastnictví] pro k. ú. [obec], [územní celek], okres [okres], podílu o velikosti id. [číslo] k pozemku parc. [číslo] pozemku parc. [číslo] pozemku parc. [číslo] pozemku parc. [číslo] pozemku parc. [číslo] pozemku parc. [číslo] pozemku parc. [číslo] pozemku parc. [číslo] pozemku parc. [číslo] pozemku parc. [číslo] pozemku parc. [číslo] vše zapsané na [list vlastnictví] pro k. ú. [obec], obec Jinačovice, okres [okres], a podílu o velikosti id. [číslo] k pozemku parc. [číslo] zapsaného na [list vlastnictví] pro k. ú. [obec], [územní celek], okres [okres], se zamítá. II. Žalobci a) – c) jsou povinni nahradit žalovanému náklady řízení ve výši 19 427,45 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.
1. Žalobou, podanou k soudu dne datum, se původní žalobkyně celé jméno původní účastnice, datum narození, zemřelá dne datum, domáhala určení, že je výlučným vlastníkem podílu o velikosti ideální 1/8 k pozemku parc. číslo zapsaného na list vlastnictví pro k. ú. obec, územní celek, okres okres, podílu o velikostní ideální číslo k pozemku parc. číslo pozemku parc. číslo pozemku parc. číslo pozemku parc. číslo pozemku parc. číslo pozemku parc. číslo pozemku parc. číslo pozemku parc. číslo pozemku parc. číslo pozemku parc. číslo pozemku parc. číslo vše zapsané na list vlastnictví pro k. ú. obec, územní celek, okres okres, a podílu o velikosti ideální číslo pozemku parc. číslo zapsaného na list vlastnictví pro k. ú. obec, územní celek, okres okres. K odůvodnění žaloby uvedla, že bezprostředně po uzavření kupní smlouvy na výše uvedené nemovité věci zjistila, že rozsah předmětu kupní smlouvy je mnohem širší, než se původně s žalovaným telefonicky dohodla. Zdůraznila, že kupní smlouva byla uzavřena v krátkém časovém sledu po ukončení telefonického hovoru s žalovaným, kdy se dostavil jeho zmocněnec jméno příjmení s připraveným textem kupní smlouvy, odvezl žalobkyni k ověření vlastnoručního podpisu na kupní smlouvě na pobočku České pošty, s. p., a to v obchodním centru jméno v obec. Neměla dostatečný prostor ke kontrole textu kupní smlouvy, navíc projevila velkou míru důvěry, předpokládaje poctivost jednání žalovaného, což s ohledem na její věk v době uzavírání kupní smlouvy není nic překvapivého. Dohodla se s žalovaným na převodu podílu o velikosti ideální 1/6 k pozemku parc. číslo na list vlastnictví pro k. ú. obec, a podílu o velikosti ideální číslo k pozemku parc. číslo na list vlastnictví pro k. ú. obec. Poté, co zjistila, že předmětem kupní smlouvy jsou podíly i k dalším pozemkům, přičemž to zjevně neodpovídalo její telefonické dohodě s žalovaným, se cítila uvedena v omyl. Dopisem ze dne datum se dovolala relativní neplatnosti kupní smlouvy z důvodu omylu a rozporu s dobrými mravy. Podala na příslušný katastrální úřad návrh na zápis poznámky spornosti, tomuto návrhu katastrální úřad vyhověl. Žalobkyně rovněž sdělila katastrálnímu pracovišti příslušného katastrálního úřadu nesouhlas s návrhem na vklad a žádala o zpětvzetí návrhu. Katastrální úřad vedoucí vkladové řízení však nemohl žádosti vyhovět, poněvadž žalovaný v tomto směru nebyl nikterak aktivní a nevzal zpět návrh na vklad. V reakci na dovolání se relativní neplatnosti kupní smlouvy došlo ke společnému jednání mezi žalobkyní a žalovaným. Výsledkem těchto jednání byla dohoda o narovnání obsahující ujednání řešící sporná práva mezi stranami, uzavřená dne datum. V článku III. této dohody se strany dohodly na zrušení kupní smlouvy s účinky od samého počátku. Současně se strany dohodly na poskytnutí vzájemné součinnosti potřebné k uvedení do předešlého stavu. Dohodly se na vzájemné součinnosti potřebné k uvedení do předešlého stavu, zejména k podání návrhu na vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí ve prospěch žalobkyně, a to ke všem podílům uvedeným v dohodě o narovnání. Za tímto účelem bylo též stranami podepsáno souhlasné prohlášení o zániku vlastnického práva žalovaného, což sloužilo jako vkladová listina. Katastrální úřad návrhu na vklad vlastnického práva nevyhověl s odůvodněním, že ve vkladové listině absentuje důvod odstoupení od kupní smlouvy, jak bylo uvedeno v souhlasném prohlášení. Žalobkyně, s ohledem na zamítnutí návrhu na vklad, obrátila se na žalovaného s žádostí o opětovné vypracování souhlasného prohlášení pro účely zápisu vlastnického práva v její prospěch do katastru nemovitostí, ve kterém by byly odstraněny vytýkané vady katastrálním úřadem. Po několika měsících vznesl žalovaný požadavek na uzavření další dohody o narovnání, v níž by došlo k rozšíření předmětu narovnání o některé další práva a povinnosti stran a žádal její podpis i ze strany žalobkyně. K tomu dodala vysvětlení, že obdobnou kupní smlouvu jako žalobkyně uzavřely s žalovaným i její sestry jméno příjmení a jméno příjmení. V nové dohodě o narovnání strany opětovně zopakovaly, že kupní smlouva zanikla odstoupením, a dále povinnost k součinnosti žalovaného k dosažení souladu stavu zápisu v katastru nemovitostí se stavem právním, což znamená, aby byla žalobkyně zapsána jako výlučný vlastník podílu ke všem nemovitostem vedeným v dohodě o narovnání. Dohodu o narovnání ze dne datum podepsal za žalovaného právní zástupce Mgr. jméno příjmení, který také podepsal veškerou další dokumentaci, včetně souhlasného prohlášení pro vkladové řízení. Nicméně nebyla přiložena plná moc s úředně ověřeným podpisem žalovaného k souhlasnému prohlášení, což představovalo problém. Právní zástupce žalovaného přislíbil doplnění plné moci obratem, ale k tomu nedošlo. Jelikož žalovaný ani jeho právní zástupce nedoplnili plnou moc s úředně ověřeným podpisem k souhlasnému prohlášení ke vkladovému řízení, nemá žalobkyně jinou právní možnost, jak se domoci ochrany svých subjektivních práv, konkrétně vlastnického práva k podílům na nemovitých věcech v žalobě uvedených výše. Žalobkyně má naléhavý právní zájem na určení vlastnického práva k předmětným nemovitým věcem, neboť bez tohoto určení by bylo ohroženo právo žalobkyně a její právní postavení se stalo nejistým.
2. Žalobkyně po zahájení řízení dne datum zemřela. Dědické řízení po zůstavitele bylo vedeno u název soudu pod sp. zn. spisová značka. Jako dědici žalobkyně, dle usnesení název soudu ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, které nabylo právní moci dne datum a kterým bylo pravomocně ukončeno řízení o pozůstalosti po žalobkyni, byli uvedeni žalobci a) – c). K dotazu soudu, zda jako dědici žalobkyně chtějí v řízení pokračovat namísto zesnulé celé jméno původní účastnice, jako žalobci, či navrhují zpětvzetí žaloby, tito uvedli a navrhli pokračování řízení. Usnesením soudu ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, bylo rozhodnuto v souladu s ustanovením § 107 odst. 1, věta třetí o.s.ř. tak, že v řízení bude pokračováno na straně žalobců s celé jméno žalobce, narozeným datum, jako žalobcem a), celé jméno žalobce, narozeným datum, jako žalobcem b) a celé jméno žalobce, narozeným datum, jako s žalobcem c).
3. Žalovaný, ve svém písemném vyjádření k žalobě ze dne datum, s žalobou nesouhlasil, navrhl její zamítnutí. V tomto svém písemném vyjádření kromě jiného uvedl, že žalobci nedisponují aktivní procesní legitimací. V daném případě jsou žalobci procesními nástupci původní žalobkyně jako její dědicové a v řízení je s nimi pokračováno jako s procesními nástupci dle § 107 odst. 1 o.s.ř. Žalobci se i nadále domáhají určení vlastnického práva, a to nyní ve vztahu k žalobcům, jako dědicům původní žalobkyně. Podle § 80 o.s.ř. je možné určovací žalobu projednat jen za té podmínky, je-li na určení existence práva naléhavý právní zájem. Jeden z případů, kdy není možné naléhavý právní zájem prokazovat, protože je fakticky vyloučen, je pak i situace, kdy se dědicové v procesním nástupnictví domáhají určení práva žalobou, kterou původně podával zůstavitel. Žádný z dědiců se totiž následně určení práva k jakékoliv věci, která nebyla součástí dědictví, nemůže s úspěchem domáhat. V tomto směru žalovaný upozornil na rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 3368/2010, kde Nejvyšší soud v právní větě uvedl:„ nelze obcházet zákonný postup při projednání dědictví a určovacím výrokem vyhovět žalobě podle § 80 písm. c) o.s.ř., uplatňující, že dědic je vlastníkem věci náležející do dědictví a v řízení o dědictví dosud neprojednané, neboť touto deklarací soudu by se legalizovalo nabytí dědictví bez projednání a rozhodnutí příslušného soudu v řízení o dědictví, což je nepřípustné„. Jak vyplývá z usnesení o skončení dědického řízení původní žalobkyně, jako zůstavitelky, nemovitosti nebyly předmětem dědického řízení, stejně jako jiné možné závazky a nároky spojené s nemovitostmi. Dále ve svém písemném vyjádření uvedl, že závazky z kupní smlouvy dohodou o narovnání mezi původní žalobkyní a žalovaným zcela zanikly. V případě dohody se nejedná o dohodu o narovnání, jak je dohoda chybně označena, ale s ohledem na pravý obsah dohody, se jedná o disoluční právní jednání (dohodu o zániku závazku). Původní žalobkyni proto vznikl toliko nárok na vydání bezdůvodného obohacení, kterého by se soudní cestou mohla domáhat pouze vindikační žalobou (žalobou na vyklizení), nikoliv žalobou na určení. Pokud se jedná o nárok na vydání bezdůvodného obohacení, ten byl ještě za života původní žalobkyně promlčen, když subjektivní promlčecí lhůta počala běžet dnem platnosti dohody, o čemž původní žalobkyně přinejmenším musela vědět. Uplatnění objektivní promlčecí doby v tomto případě, vzhledem k okolnostem případu a jednání původní žalobkyně, nepřipadá v úvahu, tedy se nároku na vydání nemovitosti nemohou úspěšně domáhat ani žalobci. A dále dle názoru žalovaného náležela původní žalobkyni ještě možnost domáhat se zápisu do katastru nemovitostí prostřednictvím žaloby na nahrazení vůle správního orgánu. Ani tato možnost nebyla v zákonné třicetidenní lhůtě využita.
4. Na ústním jednání dne datum soud v prvé řadě oslovil žalobce a) – c) a dotázal se jich, zda trvají na žalobě ve znění, v jakém byla soudu podána. Tito uvedli, že na žalobě tak, jak byla podána, trvají.
5. Soud provedl dokazování spisem anonymizováno soudu sp. zn. spisová značka, v rámci kterého bylo vedeno pozůstalostní řízení po zůstavitelce – původní žalobkyni celé jméno původní účastnice, narozené datum a zemřelé dne datum. Z usnesení název soudu ze dne datum rozhodnutí č. j. číslo jednací, které nabylo právní moci dne datum, bylo zjištěno, že majetek zanechaný zůstavitelkou představuje družstevní podíl v anonymizována tři slova, stavební bytové družstvo, obec, ulice a číslo, IČO, vztahující se k užívání družstevního bytu číslo o velikosti 2 PK, nacházejícího se v budově adresa, část územní celek, ulice ulice anonymizováno č. o. anonymizováno v obec, společně se všemi členskými právy a povinnostmi, pohledávka zůstavitelky za družstvem anonymizováno, stavební bytové družstvo, z titulu přeplatku na vyúčtování služeb za rok rok, práva a povinnosti spojené s osobním účtem číslo bankovní účet, vedený na jméno zůstavitelky u společnosti právnická osoba, IČO a šatstvo a osobní věci, vše běžné, opotřebované, bez hodnoty. Tyto nabyl pozůstalý syn celé jméno žalobce s tím, že byl zavázán vyplatit pozůstalému celé jméno žalobce a pozůstalému celé jméno žalobce na jejich dědický podíl částku ve výši 1 000 000 Kč. Součástí dědického řízení po zůstavitelce nebyly nemovité věci, které jsou předmětem tohoto řízení.
6. Dle § 80 o.s.ř. určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.
7. V daném případě jde o případ, kdy dědicové v procesním nástupnictví po zemřelé původní žalobkyni se domáhají určení práva žalobou, kterou původně podávala zůstavitelka. V takovém případě není možné naléhavý právní zájem prokazovat. V tomto případě je nutno odkázat jednak na rozsudek Nejvyššího soudu ČR, který žalovaný označil ve svém písemném vyjádření k žalobě, a to sp. zn. 30 Cdo 3368/2010, dle kterého ani jediný dědic se nemůže s úspěchem domáhat žalobou podle § 80 písm. c) o.s.ř. určení, že je vlastníkem (spoluvlastníkem) věci, náležející do dědictví, a pokud tato věc nebyla předmětem řízení o dědictví a ohledně ní mu nebylo potvrzeno nabytí dědictví, nelze tedy obcházet zákonný postup při projednávání dědictví a určovacím výrokem vyhovět žalobě podle § 80 písm. c) o.s.ř. uplatňující, že dědic je vlastníkem věci náležející do dědictví a v řízení o dědictví dosud neprojednané, neboť touto deklarací soudu by se legalizovalo nabytí dědictví bez projednání a rozhodnutí příslušného soudu v řízení o dědictví, což je nepřípustné. V tomto směru tento rozsudek Nejvyššího soudu odkazuje i na rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 6. 10. 2004, sp. zn. 22 Cdo 1826/2004, dle kterého„ podle názoru dovolacího soudu nelze mimo řízení o dědictví deklaratorním rozhodnutím (výrokem státního orgánu) určit, že dědic je vlastníkem věci náležející do dědictví. Nelze obcházet zákonný postup při projednání dědictví a určovacím výrokem vyhovět žalobě podle § 80 písm. c) o.s.ř. uplatňující, že dědic je vlastníkem věci náležející do dědictví a v řízení o dědictví dosud neprojednané, neboť touto deklarací soudu by se legalizovalo nabytí dědictví bez projednání a rozhodnutí příslušného soudu v řízení o dědictví. Tento spor o tom, zda součástí dědictví po zůstaviteli je určitá věc, se v občanském soudním řízení typově řeší žalobou na určení, že zůstavitel byl ke dni svého úmrtí vlastníkem předmětné věci. K dotazu soudu však žalobci v tomto směru petit žaloby neupravili a soud jim v tomto směru poučení nemohl dát, neboť by se týkalo hmotného práva, nikoliv procesních práv žalobců, o kterých soud poučení musí dát. Pokud by takové poučení žalobcům dal, zasáhl by do rovnosti stran tohoto řízení. Soud proto z důvodu, že žalobcům v tomto řízení o žalobě tak, jak byla výše uvedena, nenáleží aktivní legitimaci, žalobu jako nedůvodnou zamítl.
8. Výrok o náhradě nákladů řízení mezi účastníky odůvodňuje soud ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř., dle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V daném případě náklady zcela úspěšného žalovaného spočívaly v nákladech jeho právního zastoupení. Náklady právního zastoupení se skládají ze 4 úkonů právní služby á 3 100 Kč dle § 9 odst. 4, písm. b) vyhlášky č. 177/1996 Sb. v platném znění, které spočívaly v převzetí a přípravě právního zastoupení, 2 písemných vyjádřeních ve věci a účasti právního zástupce žalovaného u ústního jednání soudu dne datum. Náklady právního zastoupení byly dále navýšeny o 4 režijní paušály á 300 Kč dle § 13 odst. 3 citované vyhlášky a o 21 % DPH ve výši 2 856 Kč, neboť právní zástupce žalobce osvědčil, že je jejím plátcem (§ 137 odst. 3 o.s.ř.). Dále právnímu zástupci žalovaného vznikly náklady spojené s cestovným ze sídla advokátní kanceláře k soudu a zpět 2x 208 km x 4,7 Kč (sazba za opotřebení) + 2x 208 km x 5,1 l číslo km, což bylo zjištěno z kombinované spotřeby dle technického průkazu, který byl soudu předložen x 47,9 Kč za litr, což bylo ověřeno z účtenky za nákup motorové nafty ze dne datum. Cestovné dosáhlo výše 2 971,45 Kč Náklady řízení úspěšného žalovaného dosáhly výše 19 427,45 Kč, k jejichž náhradě soud zavázal neúspěšné žalobce rukou společnou a nerozdílnou. Splatnost pohledávky je stanovena v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o.s.ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu Brno-venkov.
Nesplní-li povinní dobrovolně, co jim ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na jeho soudní výkon.