Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (3)No categories available
14 C 100/2022-41
Okresní soud v Trutnově rozhodl samosoudkyní JUDr. Irenou Šolínovou ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 18 740,11 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 9.040,11 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % p. a. z částky 7.100 Kč od 24. 2. 2022 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.
II. Co do částky 9.700 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % p. a. z částky 2.200 Kč od 24. 2. 2022 do zaplacení se žaloba zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 9.040,11 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % p. a. z částky 7.100 Kč od 24. 2. 2022 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku. II. Co do částky 9.700 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % p. a. z částky 2.200 Kč od 24. 2. 2022 do zaplacení se žaloba zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobou doručenou soudu dne 24. 2. 2022 se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení celkem částky 18.740,11 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 9.300 Kč od 24. 2. 2022 do zaplacení. K odůvodnění žaloby žalobce uvedl, že mezi žalobcem a žalovaným byla uzavřena dne 1. 12. 2016 smlouva o zápůjčce č. 21605630, jejíž součástí jsou obchodní podmínky. Na základě podepsané smlouvy o zápůjčce byla žalobcem žalovanému dne 5. 12. 2016 vyplacena zápůjčka ve výši 15.000 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit žalobci v souvislosti s poskytnutou zápůjčkou celkovou částku ve výši 42.740 Kč (tedy vrátit jistinu zápůjčky a zaplatit celkové náklady zápůjčky, tj. obchodní úrok ve výši 16.940 Kč a administrativní poplatek ve výši 10.800 Kč, a to v 35 měsíčních splátkách po 1.188 Kč a v poslední 36. splátce ve výši 1.160 Kč). Splatnost první splátky byla dohodnuta na 7. 1. 2017. Žalovaný však dle předmětné smlouvy hradil pouze částečně a dostal se do prodlení. S ohledem na prodlení žalovaného žalobce neuhrazenou část jistiny zápůjčky v souladu s ustanovením článku 11 smlouvy o zápůjčce ve spojení s ustanovením v článku 13.7. Obchodních podmínek zesplatnil, a to ke dni 5. 1. 2020 (když žalovaný své prodlení nenapravil ani do třiceti dnů od písemné výzvy žalobce k nápravě). Neuhrazená jistina ke dni zesplatnění činila 4.517 Kč, když žalovaný na jistině zaplatil celkem 10.483 Kč. Na neuhrazených obchodních úrocích za dobu do dne sjednané splatnosti první měsíční splátky zápůjčky, následující po zesplatnění, eviduje žalobce za žalovaným pohledávku ve výši 783 Kč, když žalovaný na úrocích uhradil 16.157 Kč. Na neuhrazených měsíčních poplatcích za správu zápůjčky (administrativních poplatcích) za dobu do dne sjednané splatnosti první měsíční splátky zápůjčky, následující po datu zesplatnění, eviduje žalobce za žalovaným pohledávku ve výši 1.800 Kč, když žalovaný na poplatcích zaplatil 9.000 Kč. S ohledem na to, že žalovaný nehradil své závazky vyplývající ze smlouvy o zápůjčce řádně a včas, požadoval žalobce úhradu zákonného úroku, který odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž byl žalovaný v prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Za dobu do zesplatnění požadoval žalobce zákonný úrok z prodlení z neuhrazených částí zápůjčky (respektive z jejích neuhrazených splátek) v celkové částce 203,37 Kč. Dále žalobce požadoval úhradu zákonného úroku z prodlení z aktuální výše neuhrazených částí zápůjčky za dobu od zesplatnění do data 23. 2. 2022 v celkové částce 1.736,74 Kč. Za dobu do 23. 2. 2022 tedy žalobce požadoval úrok z prodlení v celkové souhrnné výši 1.940,11 Kč. Podle článku 13.3. Obchodních podmínek ve spojení s ustanovením článku 9 smlouvy o zápůjčce je žalobce oprávněn uplatnit vůči žalovanému smluvní pokutu pro případ prodlení se splácením jakékoliv splátky nebo její části, a to ve výši dle Sazebníku. Žalovaný a věřitel dohodli, že v případě, že se žalovaný ocitne v prodlení se splácením jakékoliv splátky, je věřitel oprávněn účtovat žalovanému smluvní pokutu dle bodu II.1.A sazebníku, tedy pokutu ve výši 0,5 % denně z aktuální výše dlužné splátky, počítanou až do okamžiku, kdy takto vypočtená výše smluvní pokuty dosáhne příslušného zákonného limitu, tedy 500 Kč za prodlení s každou jednotlivou splátkou, nejvýše však 3 000 Kč v kalendářním roce, v němž došlo k prodlení. Za dobu do zesplatnění smlouvy o zápůjčce žalobce na této smluvní pokutě požadoval 3.010 Kč. Podle článku 13.7. Obchodních podmínek ve spojení s ustanovením článku 11 smlouvy o zápůjčce je věřitel oprávněn uplatnit vůči dlužníkovi smluvní pokutu za porušení povinnosti uhradit dluh po zesplatnění, a to ve výši dle sazebníku, tedy ve výši 0,1 % z dlužné částky denně. Souhrn smluvních pokut dle článku 13.3. Obchodních podmínek ve spojení s ustanovením článku 9 smlouvy o zápůjčce a smluvní pokuty podle článku 11 smlouvy o zápůjčce ve spojení s článkem 13. 7. Obchodních podmínek může (dle § 122 zákona o spotřebitelském úvěru) činit maximálně 50 % celkové výše spotřebitelského úvěru a maximálně 200 000 Kč. Za dobu do 23. 2. 2022 žalobce na této smluvní pokutě požadoval 4.490 Kč Celkem bylo na smluvních pokutách požadováno 7.500 Kč. Na úhradě nákladů spojených s uplatněním pohledávky (upomínečné, náhrada účelně vynaložených nákladů v případě prodlení dlužníka) dle článku 10 smlouvy o zápůjčce, ve spojení s bodem II.2.A až II.2.F sazebníku úroků (ve sjednané paušální výši 4 000 Kč) požadoval žalobce částku 2.200 Kč, fakticky odpovídající jeho skutečným nákladům na odeslání poslední písemné upomínky před zesplatněním. Jelikož žalovaný nesplnil svou povinnost uhradit svůj dluh ani ke dni 23. 2. 2022, požadoval žalobce úhradu zákonného úroku z prodlení z aktuální výše neuhrazených částí zápůjčky, tedy z částky 9.300 Kč, i za dobu od 24. 2. 2022 do zaplacení. Žalobce zaslal žalovanému předžalobní výzvu.
2. Na výzvu soudu žalobce doplnil žalobu tak, že před uzavřením smlouvy s odbornou péčí posoudil schopnost žalovaného splácet úvěr, a to nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele a předložením výpisů z účtu žalovaného a výplatní pásky žalovaného prokazující jeho měsíční příjem až 19.392 Kč čistého.
3. Vydaný elektronický platební rozkaz byl soudem zrušen, neboť se jej nepodařilo doručit předepsaným způsobem žalovanému. K jednání dne 11. 7. 2022 se zástupkyně žalobce omluvila a souhlasila, aby bylo jednáno v její nepřítomnosti, žalovaný se k jednání nedostavil bez omluvy, ač mu předvolání se žalobou bylo doručeno postupem dle § 49 odst. 2, 4 o. s. ř. dne 7. 6. 2022. Soud proto dle § 101 odst. 3 o. s. ř. ve věci jednal a rozhodl bez přítomnosti účastníků. Žalovaný se tak k žalobě nevyjádřil.
4. Ve věci byly provedeny listinné důkazy výpisy z účtu žalovaného, výplatním listem žalovaného, smlouvou č. 21605630 ze dne 1. 12. 2016, včetně standartních informací o spotřebitelském úvěru, splátkového kalendáře, sazebníku úroků, poplatků a smluvních pokut a obchodních podmínek, výpisem z účtu o převodu částky 15.000 Kč, výzvou k úhradě dlužných splátek ze dne 21. 11. 2019, oznámením o zesplatnění zápůjčky ze dne 5. 1. 2020 a předžalobní upomínkou ze dne 31. 1. 2020.
5. S ohledem na dobu uzavření smluv je nutno ve věci aplikovat občanský zákoník č. 89/2012 Sb. (dále jen o. z.). Dle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Dle § 2392 odst. 1. věty první o. z. lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky.
6. Na základě provedených důkazů vzal soud za prokázané, že dne 1. 12. 2016 byla uzavřena smlouva o zápůjčce mezi žalobcem jako věřitelem a žalovaným jako dlužníkem. Žalovaný je ve smlouvě identifikován uvedením jména, příjmení, místa bydliště, telefonního čísla, e-mailové adresy a rodného čísla. Před uzavřením smlouvy žalobce řádně prověřil úvěruschopnost žalovaného, když měl mj. k dispozici výpisy z účtu žalovaného a jeho výplatní list. Žalobce poskytl žalovanému zápůjčku ve výši 15.000 Kč, kterou mu 5. 12. 2016 zaslal bezhotovostně na účet. Žalovaný se zavázal spolu s půjčenou částkou 15.000 Kč zaplatit i celkové náklady spotřebitelského úvěru ve výši 27.740 Kč, celkem tedy 42.740 Kč. Tato částka měla být zaplacena v měsíčních splátkách splatných vždy do 7. dne v měsíci s tím, že splátky č. 1 až 35 činí 1.188 Kč a splátka č. 36 činí 1.160 Kč Poslední splátka byla dle splátkového kalendáře splatná 7. 12. 2019 Náklady spotřebitelského úvěru sestávaly z administrativního poplatku 36 x 300 Kč, tj. 10.800 Kč. Zbývající částka ve výši 16.940 Kč představovala úrok s tím, že byl sjednán jako pevný, nevázaný na žádný index či referenční úrokovou sazbu. Dle žalobce žalovaný nesplácel dluh řádně a včas, zaplatil na jistinu 10.483 Kč, na úrok 16.157 Kč a na administrativní poplatek 9.000 Kč. Žalovaný je v řízení nečinný, netvrdí a neprokazuje, že by platbu provedl ve větším rozsahu, než je tvrzeno žalobcem. Žalobce provedl písemně zesplatnění úvěru ke dni 5. 1. 2020, tj. v době, když již všechny splátky dle smlouvy byly splatné a nebylo, co zesplatňovat.
7. Smlouva o zápůjčce má téměř čtyři hustě popsané strany, odkazuje na obchodní podmínky o 18 stranách a na sazebník. Ujednání o smluvní pokutě je nepřehledně uvedeno v několika článcích (9., 11., 12) a smlouva neobsahuje ujednání o konkrétní výši smluvní pokuty, ale odkazuje na sazebník. Co do nákladů spojených s uplatněním pohledávky článek 10 smlouvy odkazuje na sazebník, kde nejsou přehledně uvedeny částky za konkrétní úkony, ale je zde kombinována doba trvání prodlení a„ klíčové milníky ovlivňující výši nákladů“, takže není patrno, jaké náklady za jaké úkony mají být sjednány.
8. Žalobce poskytl žalovanému zápůjčku ve výši 15.000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit spolu s náklady spotřebitelského úvěru ve výši 27.740 Kč Náklady úvěru tak téměř dvojnásobně převyšující půjčenou částku. Ve smlouvě bylo výslovně sjednáno, z jakých částek náklady sestávají a jakou částku se žalovaný zavázal zaplatit, přičemž její splatnost byla ve lhůtě 3 let. S ohledem na tuto skutečnost dospěl soud k závěru, že sjednané náklady spotřebitelského úvěru nejsou zjevně nepřiměřené a požadavek na vrácení nesplacené jistiny a nákladů spotřebitelského úvěru je důvodný. Soud proto dospěl k závěru, že žaloba je co do nesplacené jistiny a zůstatku nákladů důvodná. Ze sjednané jistiny 15.000 Kč nebylo zaplaceno 4.517 Kč, ze sjednaného úroku 16.940 Kč nebylo zaplaceno 783 Kč a ze sjednaného administrativního poplatku 10.800 Kč nebylo zaplaceno 1.800 Kč. Z celkové částky 42.740 Kč tak nebylo splaceno 7.100 Kč. Žalovanému proto byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku 7.100 Kč. Žalovaný nezaplatil splátky ve sjednané lhůtě splatnosti, dostal se do prodlení, proto je povinen dle § 1970 o. z. žalobci platit zákonný úrok z prodlení. Jeho výše se dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. opírá o výši repo sazby zvýšené o osm procentní bodů, platné v době počátku prodlení. Za dobu do 23. 2. 2022 byl zákonný úrok z prodlení kapitalizován celkovou částkou 1.940,11 Kč. Od 24. 2. 2022 do zaplacení byl přiznán v zákonné procentní sazbě. Žalovanému proto byla uložena povinnost celkem zaplatit žalobci částku 9.040,11 Kč (7.100 + 1.940,11 Kč) se zákonným úrokem z prodlení z částky 7.100 Kč od 24. 2. 2022 do zaplacení. Lhůta k zaplacení přisouzené částky byla stanovena dle § 160 odst. 1 věta prvá o. s. ř., když soudu nebyly s ohledem na nečinnost žalovaného v řízení tvrzeny důvody pro delší lhůtu splatnosti a soud takové důvody neshledal.
9. Jiného názoru na důvodnost žaloby je soud co do požadované smluvní pokuty a nákladů spojených s uplatněním pohledávky. Dle názoru soudu ve smlouvě o zápůjčce není platně sjednána smluvní pokuta, neboť chybí jasné a přehledné ujednání o její výši přímo ve smlouvě. Ústavní soud v nálezu I ÚS 3512/11 ze dne 11. 11. 2013 konstatoval, že obchodní podmínky slouží k tomu, aby nebylo nezbytné do každé smlouvy přepisovat údaje technického a vysvětlujícího charakteru, nesmějí sloužit k tomu, aby do nich v často nepřehledné a složité formě skryl dodavatel ujednání, která jsou pro spotřebitele nevýhodná a u kterých je předpoklad, že pozornosti spotřebitele spíše uniknou. V opačném případě si dodavatel nepočíná v právním vztahu poctivě a takovémuto jednání nelze přiznat právní ochranu. Ústavní soud učinil závěr, že v rámci spotřebitelských smluv ujednání zakládající smluvní pokutu nemohou být součástí obchodních podmínek, nýbrž pouze spotřebitelské smlouvy samotné. V daném případě je sama smlouva poměrně nepřehledná, k tomu odkazuje jako na smluvní podmínky, tak na sazebník, takže pro spotřebitele je matoucí a složité dopracovat se k tomu, jaká smluvní pokuta by mu mohla hrozit. Co do požadované smluvní pokuty v celkové výši 7.500 Kč byla proto žaloba zamítnuta. Dále byla žaloba zamítnuta co do požadovaných nákladů uplatnění ve výši 2.200 Kč, které představují téměř 15 % půjčené částky. Ve smlouvě není konkrétně sjednána výše úhrady za náklady, opět je zde odkaz na sazebník, který je co do nákladů nepřehledný. Žalobce v žalobě uvádí, že náklady byly sjednány v paušální výši 4.000 Kč, což jednak ze sazebníku neplyne, a jednak to rozhodně není částka odpovídající účelně vynaloženým nákladům (představuje více než ¼ půjčené částky). Žalobce neprokázal, že by účelně vynaložil náklady v žalované výši 2.200 Kč, úkony žalobce často nelze hodnotit jako účelné (např. je zesplatňována písemně částka, která již byla splatná), proto i v tomto rozsahu co do částky 2.200 Kč (včetně požadovaného úroku z prodlení) byla žaloba zamítnuta.
10. Výrok o nákladech řízení účastníků se opírá o § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalovanému, který měl ve věci větší úspěch než neúspěch a byl tak celkově částečně úspěšný, náklady řízení nevznikly, proto bylo rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení. Odvolání se podává ke zdejšímu soudu a rozhoduje o něm Krajský soud v Hradci Králové.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat splnění návrhem na výkon rozhodnutí či exekuci.