Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
5 C 269/2020-49
Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Hanou Krákora ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o 6.557,39 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Řízení se v části o zaplacení částky ve výši 1.320 Kč na kapitalizovaném úroku a částky
ve výši 1.059 Kč na smluvní pokutě zastavuje.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 5.498,39 Kč,
s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 5.498,39 Kč od 18. 7. 2020 do zaplacení,
to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
III. Žaloba se v části o zaplacení
kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 731,14 Kč,
úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 5.498,39 Kč od 28. 11. 2019 do 17. 7. 2020,
a úroku z prodlení ve výši 1,75 % ročně z částky 5.498,39 Kč od 18. 7. 2020 do zaplacení,
zamítá.
IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Řízení se v části o zaplacení částky ve výši 1.320 Kč na kapitalizovaném úroku a částky ve výši 1.059 Kč na smluvní pokutě zastavuje. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 5.498,39 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 5.498,39 Kč od 18. 7. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. III. Žaloba se v části o zaplacení kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 731,14 Kč, úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 5.498,39 Kč od 28. 11. 2019 do 17. 7. 2020, a úroku z prodlení ve výši 1,75 % ročně z částky 5.498,39 Kč od 18. 7. 2020 do zaplacení, <b>zamítá.</b> IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Žalobou, podanou u zdejšího soudu dne 30. 7. 2020, se žalobce vůči žalovanému domáhal zaplacení částky 5.498,39 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 5.498,39 Kč od
28. 11. 2019 do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 731,14 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 1.320 Kč, a smluvní pokutou ve výši 1.059 Kč, a to z titulu rámcové smlouvy o úvěru, kterou žalovaný uzavřel se společností právnická osoba coby původním věřitelem, kdy smlouva mohla být uzavřena za pomoci prostředků komunikace na dálku, ve které byl podpis žalovaného nahrazen úhradou tzv. verifikační platby ve výši 1 Kč, popřípadě elektronickým podpisem, či v písemné formě. Na základě uvedené smlouvy byla žalovanému dne 27. 5. 2017 poskytnuta částka ve výši 5.500 Kč, která měla být splacena společně s poplatkem
ve výši 1.320 Kč do 5. 2. 2018. Ke kapitalizovanému úroku z prodlení ve výši 731,14 uvedl, že
se jedná o úrok vypočtený z jistiny 5.498 za období od 6. 2. 2018 do 31. 8. 2019. Pohledávka původního věřitele vůči žalovanému byla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne
30. 10. 2019, s účinností ke dni 27. 11. 2019 postoupena na žalobce, o čemž byl žalovaný vyrozuměn přípisem ze dne 7. 1. 2020. Žalovaný na uvedený úvěr uhradil částku 1,61 Kč, žalobce se tedy domáhá zbylého nároku, který žalovaný nezaplatil ani na základě předžalobní výzvy ze dne 9. 7. 2020.
Podáním ze dne 24. 3, 2021, soudu doručeným dne 25. 3. 2021, vzal žalobce žalobu v části kapitalizovaného úroku ve výši 1.320 Kč a smluvní pokuty ve výši 1.059 Kč zpět.
Soud proto v souladu s § 96 o. s. ř. řízení co do uvedených částek kapitalizovaného úroku ve výši 1.320 Kč a smluvní pokuty ve výši 1.059 Kč zastavil.
Řízení tak bude nadále vedeno ohledně nároku žalobce ve výši částky 5.498,39 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně od 28. 11. 2019 do zaplacení, a s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 731,14 Kč.
Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, po celou dobu řízení zůstal nečinný.
Žalovaný se nevyjádřil k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Žalobce s takovým postupem souhlasil, proto soud ve věci postupoval dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“),
a ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů.
Soud provedl dokazování formulářem pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, žalovaným vlastnoručním či uznávaným elektronickým podpisem nepodepsanou rámcovou smlouvou a smlouvou o úvěru uzavřenou mezi společností právnická osoba a žalovaným, výpisem z firemního účtu od společnosti právnická osoba o došlé platbě ve výši 1 Kč od osoby shodné se jménem žalovaného, výpisem z účtu od společnosti právnická osoba o platbě
ze dne 27. 5. 2017 ve výši 5.500 Kč ve prospěch osoby označené příjmením žalovaného na číslo bankovního účtu shodného s číslem účtu, ze kterého došla platba ve výši 1 Kč, smlouvou
o postoupení pohledávek mezi společností právnická osoba a žalobcem ze dne 30. 10. 2019 včetně potvrzení o úplatě a profilu postoupené pohledávky za žalovaným, blíže neoznačenou úvěrovou historií, fakturou společnosti právnická osoba vystavenou ve výši 6.820 Kč, předžalobní výzvou
ze dne 9. 7. 2020, podacím archem ze dne 10. 7. 2020, oznámením o postoupení pohledávky ze dne 7. 1. 2020, podacím archem ze dne 9. 1. 2020, a výpisem obchodního rejstříku žalobce.
Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat,
oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (§ 2991 odst. 1 a 2 zákona
č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku; dále jen„ o. z.“).
Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není
za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená (§ 1970 o. z.). Tímto prováděcím předpisem je nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se stanoví výše úroků z prodlení a poplatku z prodlení podle občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014.
Věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi), (§ 1879 o. z).
S postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a práva s ní spojená (§ 1880 odst. 1 o. z.).
Má se za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání (§ 573 věta prvá o. z.).
S ohledem na shora uvedené soud nevzal uzavření tvrzené úvěrové smlouvy mezi společností právnická osoba a žalovaným v doloženém znění za prokázané, neboť nebyla žalovaným podepsána vlastnoručně či uznávaným elektronickým podpisem. Soud však vzal za prokázané, že společnost právnická osoba poskytla žalovanému částku 5.500 Kč. Jelikož nebyl prokázán právní důvod tohoto plnění, soud považuje obdržení uvedené částky za bezdůvodné obohacení žalovaného. Pohledávka jmenované společnosti vůči žalovanému byla postoupena žalobci. Ve věci bylo prokázáno, že žalovaný na poskytnutou částku zaplatil pouze 1,61 Kč, proto je povinen zbylou částku zaplatit žalobci coby postupníkovi.
Na základě uvedených skutkových zjištění v návaznosti na citovaná zákonná ustanovení soud žalobě ohledně jistiny ve výši 5.498,39 Kč (po odpočtu uhrazené částky) jako důvodné vyhověl, neboť poskytnutí této částky žalovanému vzal za prokázané. Současně žalobci přiznal úrok z prodlení z této částky, a to od 18. 7. 2020, kdy se žalovaný dostal se zaplacením do prodlení, což je den následující po dni určeném ve výzvě jako nejzazší den k úhradě dluhu, přičemž výzva byla žalovanému prokazatelně doručena dle zákonné domněnky doby dojití. Dle podacího archu došlo k odeslání výzvy dne 10. 7. 2020, třetí pracovní den po odeslání, tj. dnem 13. 7. 2020
se považuje zásilka za doručenou, a žalobce žalovanému ve výzvě stanovil lhůtu k plnění
do 17. 7. 2020. Žádné dřívější datum splatnosti žalované částky nenastalo, neboť nebylo prokázáno uzavření tvrzené úvěrové smlouvy. Soudu je z úřední činnosti známo, že sazba úroku z prodlení dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. činila ve druhém pololetí roku 2020 výši 8,25 % ročně, proto ji žalobci přiznal v uvedené výši, a ve zbylé části uplatněného úroku z prodlení soud žalobu zamítl.
O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. a žádnému z účastníků právo
na náhradu nákladů řízení nepřiznal, jelikož úspěch každého z nich v tomto řízení byl pouze částečný.
Lhůtu k plnění soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř., a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
Při vyhotovení tohoto rozsudku soud postupoval podle ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř.,
ve zkráceném odůvodnění.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§202 odst. 2 o. s. ř.).
Nebude-li splněno dobrovolně, co ukládá vykonatelné rozhodnutí, lze podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo na exekuci.