Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
4 C 58/2022-48
Okresní soud v Jeseníku rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivanou Ondryášovou ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o 48 450 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 29 998 Kč, dále kapitalizovaný úrok z prodlení za dobu od datum do datum ve výši 202,60 Kč, úrok z prodlení z částky 29 998 Kč za dobu od datum do zaplacení ve výši 8,50% ročně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se ve zbývající části, kdy se žalobce domáhal po žalované zaplacení
částky ve výši 18 452 Kč,
kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 384,33 Kč,
úroku z prodlení z částky 18452 Kč za dobu od datum do zaplacení ve výši 8,50% ročně,
zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradu nákladů řízení částku ve výši 988 Kč k rukám právního zástupce žalobce příjmení jméno příjmení, advokáta, Svobodova136/9, obec a číslo do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 29 998 Kč, dále kapitalizovaný úrok z prodlení za dobu od [datum] do [datum] ve výši 202,60 Kč, úrok z prodlení z částky 29 998 Kč za dobu od [datum] do zaplacení ve výši 8,50% ročně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se ve zbývající části, kdy se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky ve výši 18 452 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 384,33 Kč, úroku z prodlení z částky 18452 Kč za dobu od [datum] do zaplacení ve výši 8,50% ročně, zamítá. III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradu nákladů řízení částku ve výši 988 Kč k rukám právního zástupce žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení], advokáta, Svobodova136/9, [obec a číslo] do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobce se v řízení zahájeném dne datum domáhal po žalované zaplacení částky ve výši 48 450 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 586,93 Kč od datum do datum a se zákonným úrokem z prodlení z částky 48 450 Kč od datum do zaplacení ve výši 8,5 %, žalobu žalobce odůvodnil tím, že k uzavření úvěrové smlouvy může dojít pouze prostřednictvím internetových stránek společnosti právnická osoba, www. webová adresa. Při uzavírání první smlouvy o úvěru je v souladu s částí smlouvy "podmínky úvěru" ověřena identita žadatele. V případě vyplacení úvěru na bankovní účet, musí být klientem odeslána 1 Kč na bankovní účet společnosti právnická osoba, případně zaslán výpis z účtu, ze kterého je patrné, kdo je jeho majitelem. V tomto případě již nebylo po žalované vyžadováno zaslání ničeho pro ověření vlastnictví účtu, to již bylo žalobcem ověřeno v minulosti na základě uzavření jiné smlouvy, než-li té, z jejíhož titulu podává žalobce tento žalobní návrh. Žalobce zároveň vždy při uzavírání smlouvy, hodnotí schopnost žadatele splácet, případě zkoumá, zda žadatel o úvěr má u dalších společností jiné úvěry a zda tyto platí, to prostřednictvím registrů, dále zjišťuje, zda v případě, že již nějaké jiné závazky má, zda tyto hradí, podrobuje klienty důslednému credit scoringu, posuzuje jejich příjmovou a výdajovou stránku, a dále přezkoumává několik podstatných ukazatelů, kterými jsou věk, rodinný stav, splátky u jiných společností a jiné. Na základě výsledků z daného procesu pak úvěr schválí, či nikoliv. Na základě úvěrové smlouvy byla žalované poskytnuta částka ve výši 30 000 Kč na účet žalované bankovní účet. Žalovaná se ve smlouvě zavázala k úhradě celé dlužné částky a poplatku za poskytnutí ve výši 990 Kč, přičemž úvěr byl sjednán na 24 měsíců, byly sjednány i další poplatky: poplatek za tzv. bezpečnou splátku ve výši 99 Kč, v rámci druhé až osmé splátky se vynáší úrok pevnou částkou ve výši 1 470 Kč, který byl sjednán ve smlouvě v části„ Náklady úvěru“. Žalovaná si 2krát prodloužila splatnost aktuálně splatné splátky o jeden měsíc tzv. korunovým odkladem a za takovéto prodloužení splatnosti je účtován poplatek ve výši 2 970 Kč, když ke korunovému odkladu došlo dne datum, kdy byla uhrazena částka 1 Kč a dne datum, kdy byla uhrazena částka 1 Kč. Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou dlužné částky, byla pak žalobcem informována o výši dluhu a vyzývána k jeho úhradě, žalované byla účtována smluvní pokuta datum ve výši 500 Kč a dne datum ve výši 500 Kč, dále byly žalované účtovány účelně vynaložené náklady po 100 Kč ve dnech datum, datum, datum, datum a datum ve výši 130 Kč, tyto náklady žalobci vznikly v souvislosti s vymáháním dlužné částky po žalované. Žalované byla dne datum zaslána výzva před zesplatněním celého úvěru, ve které byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky a upozorněna na možnost zesplatnění úvěru a v té souvislosti se vznikem nákladů na vymožení dlužné částky. Úvěr byl ke dni datum zesplatněn a žalovaná byla vyzvána k zaplacení celého úvěru včetně smluvní pokuty, a to ve sjednané lhůtě. Žalované byla účtována jednorázová smluvní pokuta, vypočtena jako 10 % z nezaplacené jistiny a úroků dne datum ve výši 3 587 Kč. Žalované byla zaslána předžalobní výzva k plnění. Žalovaná částka ve výši 48 450 Kč se sestává z neuhrazené jistiny ve výši 29 998 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 990 Kč, poplatků za bezpečnou splátku ve výši 495 Kč, poplatků za prodloužení splatnosti„ korunovým odkladem“ v celkové výši 5 940 Kč, úroků v celkové výši 5 880 Kč, účelně vynaložených nákladů v celkové výši 560 Kč a smluvních pokut v celkové výši 4 587 Kč. Příslušenství pak představuje kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 586.93 Kč od datum do datum a zákonný úrok z prodlení z částky 48 450 Kč od datum do zaplacení ve výši 8,5 %.
2. Žalovaná se ve věci nijak nevyjádřila a k nařízenému jednání se nedostavila, soud ve věci jednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků řízení.
3. Soud usnesením ze dne datum na čl. 13 vyzval žalobce, nechť doplní tvrzení o tom, jakým způsobem a jaké získal informace o schopnosti žalované splácet úvěr s tím, nechť označí důkazy k prokázání doplněných tvrzení.
4. Žalobce na výzvu soudu reagoval podáním ze dne datum, kdy předložil úvěrovou zprávu, výpis ze systému žalobce a uvedl, že ustanovení § 86 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, je transpozicí čl. 8 odst. 1 Směrnice 2008/48/ES, dává pak poměrně široký prostor pro výklad, poskytovatelé nemají povinnost provádět systematicky kontrolu pravdivosti informací poskytnutých spotřebitelem, když článek 8 odst. 1 směrnice 2008/48 musí být vykládán v tom smyslu, že nebrání tomu, aby bylo posouzení úvěruschopnosti spotřebitele provedeno jen na základě informací uvedených spotřebitelem, za podmínky, že tyto informace budou dostatečné a že jeho pouhá prohlášení budou podepřena doklady, a zadruhé, že neukládá poskytovateli úvěru povinnost provádět systematicky kontrolu informací poskytnutých spotřebitelem, přičemž věřitel má prostor pro uvážení, jaké informace poskytnuté spotřebitelem budou ověřeny a jakým způsobem. Z pouhé skutečnosti, že si poskytovatel nevyžádal potvrzení o pracovním příjmu spotřebitele, nelze dovozovat, že poskytovatel zákonnou povinnost nesplnil, poskytovatel ovšem musí být schopen mechanismus ověřování doložit, vysvětlit a odůvodnit. Při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele má být zohledněn princip přiměřenosti, jenž reflektuje povahu, velikost a riziko příslušné transakce. Žalobce rovněž odkázal na rozhodovací činnost členských států EU, žalobce rovněž poukázal na rozhodnutí Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 26. 3. 2020, sp. zn. 17 Co 152/2019, který ve svém rozhodnutí rovněž uvedl, že„ soud nemůže vzít za jediný přípustný pouze vlastní model posouzení úvěruschopnosti účastníka, vytvořený pouze na základě jím vybraných statistických dat, když zákon konkrétní metodiku posuzování úvěruschopnosti spotřebitele nestanoví. Žalobce naplňuje svoji zákonnou povinnost prověřování bonity spotřebitele důsledným zjišťováním jeho kreditního skóre, neboli credit scoringu, které zajišťuje oddělení úvěrových rizik, tímto procesem je posuzována spotřebitelova příjmová a výdajová stránka a dále jsou přezkoumávány klientské informace o proměnných jako např. věk, vzdělání, zdroj příjmů, rodinný stav, počet dětí, způsob bydlení apod. Pro tento účel je využíván statistický model, jehož výstupem je pravděpodobnost dodržení úvěrových závazků ze strany klienta. Existenci případných pochybností ohledně bonity klienta minimalizuje žalobce rovněž kontrolou klienta v externích registrech. ulice data pro zjištění kreditního skóre, resp. pro zjištění limitu nejvyšší měsíční splátky, žalované byla následující: zdroj příjmu: zaměstnanec, výše úvěru: 30 000 Kč, rozsah měsíčních splátek: 1 349 Kč – 2 819 Kč, čistý měsíční příjem: 27 000 Kč, čistý měsíční příjem ostatních členů domácnosti: 48 000 Kč, měsíční výdaje domácnosti na bydlení: 21 000 Kč, životní minima členů domácnosti: 3 410 Kč (1 dospělý), počet vyživovaných dětí 0, pak žalobce shledal žalovanou schopnou splácet bezúčelový úvěr.
5. Předžalobní výzvou a podacím archem bylo prokázáno, že žalobce žalovanou dne datum před podáním žaloby upomínal o zaplacení, zásilka byla předána k poštovní přepravě dne datum.
6. Opisem výpisu, výpisem čerpání, splátek a úhrad bylo prokázáno, že žalobce na účet číslo bankovní účet dne datum vyplatil částku 30 000 Kč, žalovaná uhradila na účet žalobce 2 x částku 1 Kč v měsíci dubnu a květnu 2020.
7. Výzvou a zesplatněním bylo prokázáno, že žalobce žalovanou dne datum upomínal o zaplacení dlužné částky s upozorněním na možnost zesplatnění dluhu, když k tomuto žalobce přistoupil písemně dne datum.
8. Sazebníkem poplatků bylo prokázáno, že jím jsou upraveny podmínky a výše poplatků, a to ověřovací poplatek, poplatek za poskytnutí, poplatek za odložená termínu splatnosti, korunový odklad, náklady na vymáhání, smluvní pokuty, SMS servis, expres výplata a bezpečná splátka.
9. Úvěrovou smlouvou, fotem průkazu totožnosti žalované, formulářem pro standardní informace, splátkovým kalendářem, výpisem z obchodního rejstříku žalobce bylo prokázáno, že žalobce jako poskytovatel spotřebitelských úvěr a žalovaná jako spotřebitel uzavřeli dne datum smlouvu o spotřebitelském úvěru s výší úvěru 30 000 Kč, RPSN 49,10 %, celková částka k vrácení byla sjednána ve výši 43 656 Kč, žalovaná se ve smlouvě zavázala k úhradě celé dlužné částky a poplatku za poskytnutí ve výši 990 Kč, přičemž úvěr byl sjednán na 24 měsíců, byly sjednány i další poplatky: poplatek za tzv. bezpečnou splátku ve výši 99 Kč, v rámci druhé až osmé splátky se vynáší úrok pevnou částkou ve výši 1 470 Kč.
10. Úvěrovou zprávou a výpisem ze systému bylo prokázáno, že žalovaná je trvale bytem adresa, ulice a číslo, ve zprávě jsou sumarizovány úvěry a karty žalované tak, že například je ukončena kreditní karta splátková z datum, existující je kreditní karta splátková ze dne datum, poslední platba v říjnu 2019, zůstatek jistiny činí 119 729 Kč, existující je kontokorent z datum, poslední platba v říjnu 2019, ukončen je osobní úvěr z datum s celkovým úvěrem 6 000 Kč, ukončen je dále osobní úvěr z datum, celková částka úvěru 300 000 Kč, ukončen je osobní úvěr z datum, celková výše úvěru 13 450 Kč, ukončen je osobní úvěr z datum, výše úvěru 5 000 Kč, ukončen je osobní úvěr z datum, výše úvěru 17 000 Kč, ukončen je osobní úvěr z datum, výše úvěru 15 000 Kč, ukončen je osobní úvěr z datum úvěru 75 000 Kč, ukončen je osobní úvěr z datum, výše úvěru 12 000 Kč, ukončen je osobní úvěr z datum, výše úvěru 10 000 Kč, ukončen je osobní úvěr z datum, ukončen je osobní úvěr z datum výše úvěru 8 000 Kč, ukončen je osobní úvěr z datum, výše úvěru 20 000 Kč, ukončen je osobní úvěr z datum, výše úvěru 20 000 Kč, ukončen je osobní úvěr z datum, výše úvěru 3 000 Kč, ukončen je osobní úvěr z datum, výše úvěru 15 000 Kč, ukončen je osobní úvěr z datum, výše úvěru 40 000 Kč, ukončen je osobní úvěr z datum, výše úvěru 13 450 Kč, ukončen je osobní úvěr z datum, výše úvěru 70 000 Kč, ukončen je osobní úvěr z datum, výše úvěru 20 000 Kč, ukončen je osobní úvěr z datum, výše úvěru 15 000 Kč, ukončen je osobní úvěr z datum, výše úvěru 11 000 Kč, ukončen je osobní úvěr z datum, výše úvěru 4 000 Kč, existující je spotřební úvěr z datum, výše úvěru 600 000 Kč, ukončen je osobní úvěr z datum, výše úvěru 12 000 Kč, ukončen je osobní úvěr z datum, výše úvěru 15 000 Kč, ukončen je osobní úvěr z datum, výše úvěru 13 450 Kč, a další s tím, že celkově bylo ukončeno 46 úvěrů, nadále existují 4 úvěry.
11. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu:
12. Před uzavřením smlouvy níže měl žalobce o žalované informace ohledně uzavřených či existujících kartách, úvěrech s tím, že celkově bylo ukončeno u žalované 46 úvěrů, nadále existovaly 4 úvěry, jak podrobně uvedeno shora. Žalobce vycházel ze vstupních dat od žalované, kdy označila svůj čistý měsíční příjem: 27 000 Kč, čistý měsíční příjem ostatních členů domácnosti: 48 000 Kč, měsíční výdaje domácnosti na bydlení: 21 000 Kč, životní minima členů domácnosti: 3 410 Kč (1 dospělý), počet vyživovaných dětí 0, rozsah měsíčních splátek: 1 349 Kč – 2 819 Kč, pak žalobce shledal žalovanou schopnou splácet bezúčelový úvěr. Žalobce jako poskytovatel spotřebitelských úvěrů a žalovaná jako spotřebitel uzavřeli dne datum smlouvu o spotřebitelském úvěru s výší úvěru 30 000 Kč, RPSN 49,10 %, celková částka k vrácení byla sjednána ve výši 43 656 Kč, žalovaná se ve smlouvě zavázala k úhradě celé dlužné částky a poplatku za poskytnutí ve výši 990 Kč, přičemž úvěr byl sjednán na 24 měsíců, byly sjednány i další poplatky: poplatek za tzv. bezpečnou splátku ve výši 99 Kč, v rámci druhé až osmé splátky se vynáší úrok pevnou částkou ve výši 1 470 Kč Sazebníkem poplatků byly upraveny podmínky a výše jednotlivých poplatků. Žalobce žalované na účet číslo bankovní účet dne datum vyplatil částku 30 000 Kč, žalovaná uhradila na účet žalobce 2 x částku 1 Kč v měsíci dubnu a květnu 2020. Žalobce žalovanou dne datum upomínal o zaplacení dlužné částky s upozorněním na možnost zesplatnění dluhu, když k tomuto žalobce přistoupil písemně dne datum, dále žalobce žalovanou dne datum před podáním žaloby upomínal o zaplacení, zásilka byla předána k poštovní přepravě dne datum.
13. Podle ustanovení § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
14. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
15. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
16. Dle ustanovení § 2991 odst. 2 občanského zákoníku bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
17. Dle ustanovení § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
18. V projednávané věci bylo povinností žalobce před poskytnutím spotřebitelského úvěru náležitě s odbornou péčí posoudit schopnost dlužníka – žalované splácet úvěr, a to jak na stránce příjmů, tak na stránce výdajů.
19. Je zřejmé, že na straně příjmů ani výdajů žalobce příjmy a výdaje žalované neověřil jediným dokladem, vůbec nepřihlédl k historii žalované, vyplývající z úvěrové zprávy, z níž jednoznačně vyplývá, že si žalovaná v průběhu několik let vzala značné množství osobních úvěrů, některé splácela dosud, tato skutečnost podle soudu nepochybně měla v žalobci vzbudit důvodné pochybnosti o schopnosti žalované úvěr splácet a s větší pečlivostí prověřit její poměry. Žalobce se nijak podle soudu nezabýval tvrzenými dalšími příjmy v domácnosti ve výši 48 000 Kč, reálná je naopak podle soudu tvrzená částka na bydlení ve výši 21 000 Kč.
20. Podle rozsudku Nejvyššího soudu České republiky z 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018:„ (…) věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Soud je vzhledem k výše uvedenému názoru, že žalobce zanedbal svou povinnost řádně prověřit a zkoumat úvěruschopnost žalované (viz i nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18 k povinnosti obecného soudu zkoumat, zda úvěrující prověřil schopnost úvěrovaného úvěr splatit). Z tohoto důvodu je smlouva o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě se žalobce domáhá zaplacení shora uvedených částek, absolutně neplatná dle § 588 o. z. Zanedbáním náležité péče při poskytování spotřebitelského úvěru, nesplněním povinnosti zkoumat tzv. úvěruschopnost, byla zjevně porušena zákonná ustanovení chránící spotřebitele jako slabší smluvní stranu, čímž došlo ke zjevnému narušení veřejného pořádku, jakož i dobrých mravů. K otázce absolutní neplatnosti smlouvy a své povinnosti tuto okolnost zkoumat odkazuje soud na rozhodnutí Soudního dvora ve věci sp. zn. C -679/18, s nímž se zcela ztotožňuje. Je-li absolutně neplatná smlouva jako celek, jsou absolutně neplatná i ujednání o smluveném úroku a poplatcích. Na základě takto zjištěného stavu soud shledává smlouvu o spotřebitelském úvěru neplatnou pro rozpor se zákonem, a to konkrétně § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, když žalobce úvěruschopnost žalované nepochybně s odbornou péčí řádně neposoudil. Soud proto nárok žalobce posoudil jako bezdůvodné obohacení na základě neplatné smlouvy a k této neplatnosti přihlédl i bez návrhu dle ustanovení § 588 o.z.
21. V řízení však bylo prokázáno, že žalobce poskytl žalované částku ve výši 30 000 Kč, na kterou žalovaná uhradila toliko částku 2 Kč. Nároky z neplatné smlouvy je třeba vypořádat tedy podle ustanovení § 2993 o.z. z titulu bezdůvodného obohacení jako plnění na základě neplatné smlouvy. Žalobce má nárok na uhrazení toho co plnil, se zohledněním tohoto, co žalovaná na úvěr již uhradila. Žalobce vyplatil žalované částku ve výši 30 000Kč, žalovaná zaplatila částku 2 Kč, rozdíl pak představuje přiznanou částku ve výši 29 998 Kč, a to s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 202,60 Kč a úrokem z prodlení z částky 29 998 Kč za dobu od datum do zaplacení ve výši 8,50% ročně, jak uvedeno v odst. I. výroku tohoto rozsudku, přičemž žalobci náleží úrok z prodlení z dlužné jistiny v souladu s ustanovením § 1970 o.z.
22. S ohledem na to, že žalobce má nárok pouze na vydání bezdůvodného obohacení ve výši 29 998 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky, soud ve zbytku, pokud se žalobce domáhal zaplacení dále částky ve výši 18 452 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 384,33 Kč, úroku z prodlení z částky 18 452 Kč za dobu od datum do zaplacení ve výši 8,50% ročně, žalobu jako nedůvodnou částečně zamítl, jak uvedeno v odst. II. výroku tohoto rozsudku.
23. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jež byl v řízení úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 988 Kč, přičemž tato částka představuje 24 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 62 % a úspěchu žalované v rozsahu 38 %). Náklady řízení byly přiznány dle ust. § 14b odst. 1 písm. c) vyhl. č. 177/1996 Sb., a to za 3 úkony právní služby ve výši 500 Kč/úkon, tedy 3 x 500 Kč (převzetí zastoupení, podání žaloby a předžalobní výzva), za 3 paušální náhrady hotových výdajů advokáta ve výši 100 Kč/úkon dle ust. § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., tedy 3 x 100 Kč, dále 21 % DPH v částce 378 Kč a zaplacený soudní poplatek ve výši 1938 Kč, celkem ve výši 4 116 Kč. Tyto náklady žalobce vynaložil k účelnému uplatňování svého práva a soud tedy žalobci jejich náhradu ve výši 24% z částky 4 116 Kč, tj. celkem částku ve výši 988 Kč přiznal, jak uvedeno v odst. III. výroku tohoto rozsudku.
24. Lhůta ke splnění povinnosti byla stanovena třídenní dle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, pobočce v Olomouci, prostřednictvím Okresního soudu v Jeseníku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.