Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
70 C 237/2021-30
Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Vojtěchem Salamánkem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 4 232 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 3 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 3 000 Kč od 29. 1. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se co do zaplacení částky 1 232 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 127,86 Kč zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 623 Kč k rukám zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 3 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 3 000 Kč od 29. 1. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se co do zaplacení částky 1 232 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 127,86 Kč zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 623 Kč k rukám zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), ve spojení s § 202 odst. 2 o. s. ř., a obsahuje proto pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.
2. Žalobkyně se u zdejšího soudu žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) ze dne 28. 1. 2021 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 4 232 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně v žalobě tvrdila, že s žalovaným prostřednictvím prostředků komunikace na dálku uzavřela dne 9. 7. 2020 smlouvu o úvěru číslo. Nejprve se žalovaný zaregistroval na internetových stránkách žalobkyně webová adresa a následně obdržel od žalobkyně přístupové údaje pro vstup do klientské sekce na internetovém portálu žalobkyně. Žalovanému byl založen v systému žalobkyně zákaznický účet, v němž mohl zažádat o úvěr. Tímto způsobem žalovaný zažádal o úvěr ve výši 3 000 Kč s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 665 Kč a datem splatnosti 23. 7. 2020. Žalobkyně v klientské sekci odsouhlasila znění úvěrové smlouvy, čímž byla smlouva o úvěru uzavřena. Žalobkyně úvěr žalovanému ve výši 3 000 Kč poskytla převodem na jeho účet. Žalovaný úvěr nezaplatil ani po předžalobní výzvě. Žalobkyně tak vedle výše uvedeného po žalovaném požadovala zaplacení smluvní pokuty ve výši 567 Kč.
3. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.
4. Po skutkové stránce soud zjistil, že žalovaný elektronicky jednal s žalobkyní o uzavření smlouvy, když na základě těchto jednání byla žalovanému dočasně poskytnuta částka 3 000 Kč na jeho bankovní účet.
5. Pokud jde o tvrzení žalobkyně, že s žalovaným byla uzavřena úvěrová smlouva, tak v této části se žalobkyni svá tvrzení prokázat nepodařilo. V listinných důkazech, které žalobkyně k důkazu navrhla a soud je při nařízeném jednání provedl, je sice obsažen text obsahově odpovídající tvrzením žalobkyně, z těchto listin však nevyplývá, že by tyto byly žalovanému známy a byly jím písemně akceptovány, resp. že by na nich, případně na jiném akceptačním písemném projevu vůle žalovaného, byl připojen jeho elektronický podpis (§ 562 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen„ NOZ“). Za této situace soud uzavřel, že z těchto listin nelze zjistit, že by účastníky skutečně byla uzavřena smlouva ve znění předloženém žalobkyní. Z tohoto důvodu žalobkyně neunesla břemeno důkazní ohledně uzavření úvěrové smlouvy (s poplatkem). Žalobkyně se dobrodiní soudem poskytovaných poučení dle § 118a odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”), dobrovolně vzdala tím, že se k jednání soudu po omluvě nedostavila, a jde proto jen k její tíži, že jí příslušná poučení poskytnuta být nemohla. Z důvodu neunesení břemene důkazního proto soud žalobu v části pod výrokem II. rozsudku zamítl, neboť nebylo prokázáno, že předložená smlouva o úvěru byla (včetně sjednaného poplatku ve výši 665 Kč a smluvní pokuty ve výši 567 Kč) uzavřena.
6. Vzhledem k tomu, že žalobkyně prokázala poskytnutí finančních prostředků žalovanému ve výši 3 000 Kč, posoudil soud vztah mezi účastníky jako vztah z bezdůvodného obohacení (§ 2991 a násl. NOZ). Ochuzenou (žalobkyní) byla bez právního důvodu přenechána obohacenému (žalovanému) věc určená podle druhu (částka 3 000 Kč), k jejímuž vrácení byl žalovaný povinen dle § 1958 odst. 2 NOZ, a to bez zbytečného odkladu poté, kdy byl o plnění věřitelem požádán. Ode dne následujícího je tak žalovaný v prodlení a je povinen hradit žalobkyni úrok z prodlení dle § 1970 NOZ ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu předžalobní upomínkou ze dne 17. 1. 2021, kterou mu zaslala na e-mailovou adresu uvedenou v žádosti o úvěr. Lhůtu k zaplacení stanovila žalobkyně v této upomínce v délce sedmi dní od doručení, tedy do 24. 1. 2021. Pokud jde o zákonný úrok z prodlení, ten žalobkyně požadovala až od 29. 1. 2021, přičemž náležitě nespecifikovala, za jaké období úrok z prodlení kapitalizovala částkou 127,86 Kč (k tomu ji soud nemohl při jednání poučit, neboť se žalobkyně z účasti na jednání omluvila). Soud tak žalobkyni přiznal toliko úrok z prodlení z částky 3 000 Kč ve výši 8,25 % ročně od 29. 1. 2021 do zaplacení a částku bezdůvodného obohacení ve výši 3 000 Kč (výrok I. tohoto rozsudku), přičemž ve zbytku (poplatek a smluvní pokuta) nárokovaný kapitalizovaný úrok z prodlení zamítl.
7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení z větší části úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 623 Kč, přičemž tato částka představuje 42,6 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 71,3 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 28,7 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 4 232 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí věci, žaloba, předžalobní výzva) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.
8. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl o povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce.
9. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.).
Nebudou-li povinnosti uložené tímto rozsudkem splněny v uvedených lhůtách, bude možné se domáhat po právní moci rozsudku výkonu rozhodnutí u soudu, nebo prostřednictvím exekuce.