Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
12 C 110/2022-16
Okresní soud v Písku rozhodl samosoudkyní Mgr. Danielou Špeldovou ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 8 000 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 8 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 8 000 Kč do 4. 9. 2017 do zaplacení, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši 1 489 Kč, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 8 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 8 000 Kč do 4. 9. 2017 do zaplacení, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši 1 489 Kč, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.
1. Žalobce se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhal proti žalovanému zaplacení částky 8 000 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku I. s odůvodněním, že dne 4. 8. 2017 uzavřel právní předchůdce žalobce, společnost právnická osoba se žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě poskytl žalovanému částku 8 000 Kč a žalovaný se tuto zavázal do 33. 9. 2017 vrátit. Žalovaný na úvěr neuhradil ničeho. Žalobce nabyl pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 3. 3. 2021 uzavřené mezi společností právnická osoba jako původním předchůdcem žalobce a žalobcem.
2. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz, kterým bylo žalobě zcela vyhověno. Tento se však nepodařilo doručit do vlastních rukou žalované, a proto byl zrušen. Soud ve smyslu § 115a o.s.ř. rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů
3. Provedeným dokazování soud zjistil následující skutkový stav. Právní předchůdce žalobce uzavřel se žalovaným 4. 8. 2017 smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které žalovaný čerpal částku ve výši 8 000 Kč, kterou se zavázal splatit do 3. 9. 2017. Žalovaný úvěr řádně a včas nesplatil. Výzvou k úhradě před podáním žaloby ze dne 13. 4. 2021 byl žalovaný vyzván k plnění před podáním žaloby. Aktivní legitimace žalobce je dána smlouvou o postoupení ze dne 3. 3. 2021.
4. Smlouvu o spotřebitelském úvěru uzavřenou mezi účastníky dne 4. 8. 2017 soud posuzoval podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve spojení se zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen zákon o spotřebitelském úvěru). Podle § 86 odst. 1, 2 věta první zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.
5. Žalobce na výzvu soudu, aby doplnil svá tvrzení a důkazy ohledně skutečnosti, jakým způsobem byla prověřována úvěruschopnost žalovaného před uzavřením smlouvy, nereagoval.
6. Podle § 588 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen o.z.), soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
7. Soud vycházel z nálezu Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 4129/18 ze dne 26. 2. 2019, v němž tento uvedl, že Nejvyšší správní soud při výkladu § 9 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, účinného do 30. 11. 2016 (když obsahově obdobná úprava je zakotvena i v § 86 zákona č. 257/2016 Sb., tedy pro účely tohoto výkladu lze vycházet z toho, že se právní úprava nezměnila) dovodil, že součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, že poskytovatel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným žadatelem, ale sám tyto údaje prověří (případně si je nechá od žadatele doložit). Ústavní soud dále zdůraznil, že nejde o žádný zvlášť přísný či dokonce nepřiměřený požadavek; to, zda je reálné splacení dluhu, je přece celkem výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly soudy vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven, anebo nikoli. Žalobce v daném případě v žalobě tvrdil, že žalovaný byl lustrován z veřejně dostupných databází ISIR, CEE, CRKI, BRKI a na základě uvedených skutečností nedošlo k důvodným pochybám ohledně platební schopnosti a bylo tak vyhověno žádosti o úvěr. Žádné důkazy však žalobce nepředložil. Soud proto uzavřel, že žalobce neprokázal, že před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru řádně posoudil úvěruschopnost žalovaného jako spotřebitele, čímž jednal v rozporu s § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. Jednání žalobce tak nelze přiznat právní ochranu. Povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samotného před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele, osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. (33 Cdo 2178/2018). S ohledem na výše uvedené soud shledal smlouvu o spotřebitelském úvěru uzavřenou mezi žalobcem a žalovaným absolutně neplatnou ve smyslu § 588 o.z., neboť žalobce jednal v rozporu se zákonem a současně svým jednáním zjevně narušil veřejný pořádek, k čemuž soud přihlédl i bez návrhu. Jelikož smlouva o revolvingovém úvěru je absolutně neplatná, nemohl žalovanému vzniknout závazek zaplatit žalobci úvěr ani úroky.
8. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobce poukázal žalovanému dne 4. 8. 2017 částku 8 000 Kč. Soud tak žalobě podle § 2991 odst. 1 o. z. vyhověl co do částky 8 000 Kč, podle kterého Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu. O úroku z prodlení bylo rozhodnuto podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř., když soud neshledal žádné důvody pro její prodloužení.
9. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobce měl ve věci plný úspěch, a má proto právo na náhradu nákladů řízení, které tvoří odměna advokáta za 3 úkony právní služby po 200 Kč (převzetí a příprava zastoupení, písemný návrh, výzva k plnění) podle § 14b odst. 1, § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen advokátní tarif), náhrada hotových výdajů za 3 úkony právní služby po 100 Kč podle § 14b odst. 5 advokátního tarifu, 21 % DPH z uvedených částek podle § 137 odst. 3 o. s. ř. a zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč Celkem náklady řízení žalobce činí 1 489 Kč, které je žalovaný povinen zaplatit podle § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupce žalobce.
10. Tento rozsudek obsahuje zkrácené odůvodnění podle § 157 odst. 4 o. s. ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.).
Nebudou-li povinnosti uložené vykonatelným rozsudkem splněny řádně a včas, může se oprávněný domáhat jejich splnění návrhem na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci.