Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

4 C 313/2021-53

Okresní soud v Jihlavě rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Cejpkem ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

o 38 282,70 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 10 882,70 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 10 882,70 Kč od 19. 2. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně proti žalované domáhala zaplacení částky 27 400 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 2 833,33 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 6 026,50 Kč, zákonným úrokem z prodlení z částky 20 000 Kč od 16. 1. 2021 do 18. 2. 2021, zákonným úrokem z prodlení z částky 9 620,47 Kč od 19. 2. 2021 do zaplacení, úrokem ve výši 21,27 % ročně z částky 20 000 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 515,29 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 3 033,68 Kč, zákonným úrokem z prodlení z částky 7 858,02 Kč od 16. 1. 2021 do 18. 2. 2021, zákonným úrokem z prodlení z částky 7 354,85 Kč od 19. 2. 2021 do zaplacení, úrokem ve výši 19,52 % ročně z částky 7 858,02 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení.

III. Žalované se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 10 882,70 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 10 882,70 Kč od 19. 2. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně proti žalované domáhala zaplacení částky 27 400 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 2 833,33 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 6 026,50 Kč, zákonným úrokem z prodlení z částky 20 000 Kč od 16. 1. 2021 do 18. 2. 2021, zákonným úrokem z prodlení z částky 9 620,47 Kč od 19. 2. 2021 do zaplacení, úrokem ve výši 21,27 % ročně z částky 20 000 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 515,29 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 3 033,68 Kč, zákonným úrokem z prodlení z částky 7 858,02 Kč od 16. 1. 2021 do 18. 2. 2021, zákonným úrokem z prodlení z částky 7 354,85 Kč od 19. 2. 2021 do zaplacení, úrokem ve výši 19,52 % ročně z částky 7 858,02 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení. III. Žalované se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným u Okresního soudu v Jihlavě dne 18. 10. 2021 se žalobkyně na žalované domáhala zaplacení částky ve výši 38 282,70 Kč s příslušenstvím. V odůvodnění žaloby uvedla, že původní věřitel, společnost právnická osoba, IČO (dále jen„ původní věřitel“), dne 24. 2. 2018 uzavřel se žalovanou smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo na částku 20 000 Kč, kterou měla žalovaná splatit společně se souhrnným poplatkem ve výši 17 800 Kč, a to v 78 týdenních splátkách po 485 Kč. Žalovaná svou povinnost ze smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo splnila pouze zčásti, kdy na svůj dluh uhradila pouze 9 620,47 Kč. Původnímu věřiteli tak následně vzniklo právo na zaplacení celého dluhu. Dluh žalované z této smlouvy činí 28 179,53 Kč s příslušenstvím. Původní věřitel s žalovanou spolu dále dne 10. 12. 2017 uzavřeli smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo na částku 12 000 Kč, kterou měla žalovaná splatit společně se souhrnným poplatkem ve výši 9 600 Kč, a to v 60 týdenních splátkách po 360 Kč. Žalovaná svou povinnost ze smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo splnila pouze zčásti, kdy na svůj dluh uhradila pouze 11 496,83 Kč. Původnímu věřiteli tak následně vzniklo právo na zaplacení celého dluhu. Dluh žalované z této smlouvy činí 10 103,17 Kč s příslušenstvím. Původní věřitel posoudil schopnost žalované splácet poskytnuté úvěry v každém případě vyhodnocením údajů sdělených žalovanou v zákaznické kartě a jejich ověřením předloženými doklady. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 15. 1. 2021 byly s účinností k témuž dni všechny uvedené pohledávky za žalovanou postoupeny na žalobkyni. Postoupení bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 12. 2. 2021. Žalovaná byla na možnost podání žaloby upozorněna ve výzvě k zaplacení učiněné zástupcem žalobkyně.

2. Žalovaná k žalobě uvedla, že dluh, jehož zaplacení se žalobkyně touto žalobou domáhá, neuznává, neboť předepsané splátky řádně platila. K nařízenému jednání se žalovaná nedostavila, svoji neúčast však předem omluvila, nežádala odročení jednání. Nedostavila se ani žalobkyně, která svou neúčast omluvila. Soud při splnění zákonných podmínek jednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků ( , (dále jen „)).

3. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo ze dne 24. 2. 2018 bylo zjištěno, že původní věřitel a žalovaná spolu uzavřeli smlouvu, jejímž předmětem bylo poskytnutí částky ve výši 20 000 Kč, kterou žalovaná převzala v hotovosti při podpisu smlouvy. Dále si strany sjednaly v souvislosti s úvěrem poplatek v celkové výši 17 800 Kč (sestávající ze součtu úroků ve výši 3 400 Kč, z odměny za administrativní činnost ve výši 4 000 Kč a z částky za hotovostní inkaso splátek ve výši 10 400 Kč), celkem tedy byla žalovaná povinna vrátit z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru částku ve výši 37 800 Kč v 78 týdenních splátkách po 485 Kč. První splátka byla sjednána se splatností sedmého kalendářního dne od uzavření smlouvy.

4. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo ze dne 10. 12. 2017 bylo zjištěno, že původní věřitel a žalovaná uzavřeli smlouvu, jejímž předmětem bylo poskytnutí částky ve výši 12 000 Kč, kterou žalovaná převzala v hotovosti při podpisu smlouvy. Dále si strany sjednaly v souvislosti s úvěrem poplatek v celkové výši 9 600 Kč (sestávající ze součtu úroků ve výši 2 400 Kč, z administrativního poplatku ve výši 2 400 Kč a z odměny za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 800 Kč), celkem tedy byla žalovaná povinna vrátit z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru částku ve výši 21 600 Kč v 60 týdenních splátkách po 360 Kč. První splátka byla sjednána se splatností sedmého kalendářního dne od uzavření smlouvy.

5. Původní věřitel posoudil v obou případech úvěruschopnost žalované na základě jí poskytnutých údajů, tj. z žalovanou tvrzených příjmů její domácnosti a jí tvrzených závazků; podle zákaznické karty byla úvěruschopnost žalované ověřena následujícími dokumenty - doklad o výměře důchodu, doklad přiznání rodičovské dovolené, rozhodnutí o přiznání výživného.

6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 15. 1. 2021 a z příslušných příloh bylo zjištěno, že všechny výše uvedené pohledávky za žalovanou byly postoupeny původním věřitelem na žalobkyni. Z oznámení o postoupení pohledávky z 12. 2. 2021 a z příslušného podacího archu pak bylo zjištěno, že žalovaná byla o postoupení pohledávek vyrozuměna.

7. Předžalobní výzvou ze dne 13. 5. 2021 vyzval právní zástupce žalobkyně žalovanou k úhradě dlužné částky ve lhůtě do 28. 5. 2021; z podacího lístku vyplývá, že tato byla odeslána dne 14. 5. 2021.

8. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Původní věřitel jakožto podnikatel s předmětem podnikání spočívajícím v poskytování spotřebitelských úvěrů a žalovaná spolu uzavřeli dne 24. 2. 2018 smlouvu, v níž se původní věřitel zavázal poskytnout žalované spotřebitelský úvěr ve výši 20 000 Kč a žalovaná se zavázala dlužnou částku spolu s úrokem a s dalšími poplatky splatit v 78 týdenních splátkách. Dále spolu uzavřeli dne 10. 12. 2017 smlouvu, v níž se původní věřitel zavázal poskytnout žalované spotřebitelský úvěr ve výši 12 000 Kč a žalovaná se zavázala dlužnou částku spolu s úrokem a dalšími poplatky splatit v 60 týdenních splátkách. Žalobkyně ke svému tvrzení o zkoumání schopnosti žalované splácet poskytnuté úvěry nenavrhla žádný důkaz. Tím, že se nedostavila k jednání, připravila se o možnost být poučena o neunesení důkazního břemene v tomto rozsahu. Pohledávky z uzavřených smluv byly na žalobkyni postoupeny smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 15. 1. 2021, což bylo žalované oznámeno přípisem z 12. 2. 2021. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaná tvrdila, avšak neprokázala, že by své závazky ze smluv řádně a včas splnila, učinil soud závěr, že žalovaná žalobkyni ani původnímu věřiteli poskytnuté finanční prostředky zcela nevrátila. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužných pohledávek předžalobní výzvou ze dne 13. 5. 2021.

9. Podle , o spotřebitelském úvěru (dále jen „“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Dle zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s  větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle zákona o spotřebitelském úvěru, je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

10. Podle , (dále jen „o. z.“), neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Podle o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

11. Podle § 1879 odst. 2 o. z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 o. z., postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

12. Podle § 2991 odst. 1, odst. 2 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zejména ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle § 2993 o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

13. Na základě provedeného dokazování a s přihlédnutím ke shora citovaným zákonným ustanovením soud dospěl k následujícímu. Na oba závazkové vztahy mezi původním věřitelem a žalovanou je plně aplikovatelný , neboť původní věřitel žalované poskytl úvěry v rámci své podnikatelské činnosti a žalovaná při těchto právních jednáních nevystupovala jako podnikatel (alespoň to nevyplývá z jejího označení v hlavičce dané smlouvy), přičemž nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by poskytnuté úvěry, resp. zápůjčky podle terminologie užívané , měly souviset s podnikatelskou činností žalované. Podmínkou platnosti takových smluv je splnění povinnosti věřitele s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele zápůjčky splácet. Součástí odborné péče věřitele při ověřování schopnosti spotřebitele splácet zápůjčky je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem, ale i prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení, a to např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod. (blíže viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. -39, a rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. ). Soud na základě provedeného dokazování nemůže učinit závěr o tom, jak se původní věřitel snažil ověřit schopnost žalované splatit poskytnuté zápůjčky. Žalobkyně obecně tvrdila, jak bylo postupováno, a odkazovala na příslušná ustanovení zákona, ke svým tvrzením předložila pouze kartu zákazníka, v níž jsou zaškrtnuty kolonky - doklad o výměře důchodu, doklad přiznání rodičovské dovolené, rozhodnutí o přiznání výživného, když se má jednat o dokumenty, kterými byla tvrzení žalované ověřena. Tyto dokumenty však nedoložila a soud má za to, že tato skutečnost bez dalšího nevyplývá z pouhého zaškrtnutí příslušných kolonek v kartě zákazníka. Soud proto uzavírá, že se původní věřitel spokojil s pouhým tvrzením žalované ohledně jejích příjmů i výdajů. S ohledem na výše uvedené učinil soud závěr, že původní věřitel nesplnil řádně svoji zákonnou povinnost s odbornou péčí posoudit schopnost žalované splácet poskytnuté zápůjčky, a proto soud posoudil předmětné smlouvy uzavřené mezi původním věřitelem a žalovanou jako neplatné dle zákona o spotřebitelském úvěru. I přes znění předmětného ustanovení je potřeba neplatnost považovat za absolutní, k níž soud přihlíží z úřední povinnosti, neboť smyslem zákona o spotřebitelském úvěru je implementace předpisů EU vydaných na ochranu spotřebitele. K otázce absolutní neplatnosti smlouvy odkazuje soud pro zjednodušení na rozhodnutí Soudního dvora ve věci sp. zn. C číslo. Jsou-li absolutně neplatné smlouvy, jsou absolutně neplatná i ujednání o smluveném úroku a poplatcích, jak vyplývají ze smluv.

14. Žalobkyně však soudu prokázala, že jí původní věřitel platně postoupil své pohledávky za žalovanou a že původní věřitel žalované poskytl finanční prostředky v celkové výši 32 000 Kč. Žalovaná na tento svůj dluh zaplatila pouze 21 117,30 Kč. Celkový dluh žalované vůči žalobkyni z titulu bezdůvodného obohacení tak činí 10 882,70 Kč. Žalovaná v řízení sice netvrdila, avšak neprokázala, že by tyto peněžní prostředky žalobkyni nebo původnímu věřiteli zcela vrátila. Vzhledem k tomu, že obě smlouvy uzavřené mezi původním věřitelem a žalovanou jsou absolutně neplatné a mezi stranami nejsou jiná platná smluvní ujednání, má soud za to, že se žalovaná na úkor původního věřitele bezdůvodně obohatila, neboť jí původní věřitel plnil z neplatných smluv. Z provedeného dokazování má soud dále za prokázané, že původní věřitel platně a účinně postoupil pohledávky za žalovanou na žalobkyni. Žalovaná je proto povinna žalobkyni vydat to, oč se obohatila. S ohledem na výše uvedené soud uložil žalované povinnost uhradit žalobkyni částku ve výši 10 882,70 Kč společně s úrokem z prodlení podle o. z. ve výši podle V souladu s  soud žalované uložil, aby tuto částku zaplatila do 3 dnů od právní moci rozsudku, neboť pro jinou lhůtu k plnění neshledal důvod.

15. Zbývající část žaloby ohledně požadovaných smluvních úroků, poplatků za administrativní činnost a poplatků za hotovostní inkaso splátek soud s ohledem na výše uvedenou absolutní neplatnost smluv zamítl. Soud žalobkyni nepřiznal ani úroky z prodlení z neuhrazených částí poplatků za poskytnutí zápůjček podle příslušné smlouvy, protože z důvodu absolutní neplatnosti těchto smluv nemá žalobkyně na tyto poplatky nárok, a tudíž jí nenáleží ani nároky od nich odvozené, tj. úrok z prodlení z dlužných částí tohoto poplatku.

16. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s  Žalobkyně se v řízení domáhala částky 38 282,70 Kč s příslušenstvím, úspěšná však byla pouze co do částky 10 882,70 Kč, tj. z 28,4 %. Žalovaná tedy naopak byla úspěšná co do zamítnuté částky 27 400 Kč, tj. z 71,6 %. Žalované tedy náleží náhrada nákladů řízení v rozsahu 43,2 %. S ohledem na skutečnost, že žalované žádné náklady v řízení nevznikly a žalovaná byla v řízení nečinná, pročež nelze uvažovat ani o paušální náhradě nákladů řízení dle , rozhodl soud tak, že žalované právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Jihlavě ve 2 vyhotoveních.

Nesplní-li povinný ve stanovené lhůtě dobrovolně, co mu ukládá pravomocné rozhodnutí soudu, může oprávněný podat návrh na exekuci nebo na soudní výkon rozhodnutí.