Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (3)No categories available
9 C 160/2022-38
Okresní soud v Trutnově rozhodl samosoudcem JUDr. Tomášem Suchánkem ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
pro zaplacení 9 959 Kč s příslušenstvím - úvěr
takto:
I. Řízení se co do částky 1 486 Kč zastavuje.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 8 000 Kč a náklady řízení 893,40 Kč, tyto k rukám anonymizováno jméno příjmení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.
III. Pokud se žalobce domáhal přiznání úroků z prodlení z částky 8 000 Kč a nákladů spojených s uplatněným pohledávky ve výši 473 Kč, žaloba se zamítá.
Odůvodnění:
I. Řízení se co do částky 1 486 Kč zastavuje. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 8 000 Kč a náklady řízení 893,40 Kč, tyto k rukám [anonymizováno] [jméno] [příjmení], to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku. III. Pokud se žalobce domáhal přiznání úroků z prodlení z částky 8 000 Kč a nákladů spojených s uplatněným pohledávky ve výši 473 Kč, žaloba se zamítá.
1. Žalobou podanou dne 25. 3. 2022 se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 9 959 Kč, úroku z prodlení ve výši 8,25 % p. a. z částky 8 000 KČ od 9. 11. 2021 do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 301,97 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 150 Kč, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 473 Kč a smluvní pokuty ve výši 1 336 Kč. Žaloba byla odůvodněna tím, že dne 21. 4. 2021 uzavřel žalovaný s právním předchůdcem žalobce společností právnická osoba, IČO, smlouvu o úvěru č. 566433001, jejíž nedílnou součástí byly obchodní podmínky smlouvy o úvěru. Na základě smlouvy poskytla právnická osoba žalovanému úvěr ve výši 8 000 Kč, přičemž žalovaný se zavázal věřiteli vrátit částku 8 000 Kč spolu s příslušenstvím do 21. 5. 2021 Lhůta splatnosti byla sjednána v posledním odstavci první strany smlouvy. Vzhledem ke skutečnosti, že smlouva byla v souladu s odstavcem 10.1 Obchodních podmínek smlouvy o úvěru (dále jen„ VOP“) uzavřena v elektronické podobě, žalovaný svoji vůli smlouvu uzavřít projevil tzv. verifikační platbou, kdy převedl konkrétní částku ze svého účtu na účet anonymizováno. Žalovaný čerpal úvěr bezhotovostně. Žalovaný o půjčku zažádal online na internetových stránkách webová adresa, kde vyplnil požadované registrační údaje ve formuláři (formulář dostupný na webová adresa). V rámci dokončení žádosti o půjčku provedl tzv. verifikační platbu. Při dokončení žádosti obdržel žalovaný předsmluvní informace o půjčce, ve kterých byly shrnuty veškeré parametry půjčky. Žádost o půjčku byla žalovanému následně schválena a byla mu poskytnuta částka jistiny ve výši 8 000 Kč na účet, ze kterého dříve odeslal verifikační platbu. Žalovaný sjednanou částku neuhradil řádně a včas. Tím mu vznikla povinnost zaplatit právnická osoba smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny, a to za každý den prodlení, a zároveň povinnost zaplatit paušální náhradu výdajů spojených s upomínáním, především za odeslání písemných upomínek žalovanému. Pohledávka za žalovaným byla následně na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 3. 2021 převedena na žalobce, přičemž změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena přípisem. Celková hodnota pohledávky činila ke dni postoupení 9 486 Kč (nesplacená jistina ve výši 8 000 Kč, nesplacená smluvní pokuta ve výši 1 336 Kč, neuhrazená paušální náhrada nákladů na upomínání ve výši 150 Kč - žalobce na této položce nárokuje vždy nejvýše částku 150 Kč bez ohledu na to, zda byla tato položka pohledávky postoupena ve vyšší částce). Žalobce požadoval i kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 301,97 Kč (za období od 1. dne prodlení po splatnosti závazku, tj. od 22. 5. 2021, do 5. 11. 2021, kdy základem pro výpočet zákonného úroku z prodlení byla postoupená jistina pohledávky ve výši 8 000 Kč). Žalobce dále požadoval zákonný úrok z prodlení od následujícího dne po účinnosti postoupení pohledávky, tj. od 9. 11. 2021, z jistiny ve výši 8 000 Kč. Dále požadoval žalobce i náhradu za účelně vynaložené náklady mimosoudního vymáhání spojené s uplatněním pohledávky ve výši 473 Kč. Žalobce nejprve vyvíjel snahu vyřešit celou záležitost mimosoudně, kdy v dopise ze dne 15. 11. 2021 vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky či ke kontaktování žalobce na sděleném telefonním čísle. Zároveň byl žalovaný informován o tom, že v případě jeho nesoučinnosti bude žalobce nárokovat úhradu účelně vynaložených nákladů mimosoudního vymáhání pohledávky, o jejichž výši byl žalovaný v dopise informován. Žalobce nárokoval přiznání nákladů mimosoudního vymáhání pohledávky v celkové výši 473 Kč (za odchozí dopis, doporučený dopis, telefonický hovor a cestu pověřeného terénního pracovníka věřitele na kontaktní adresu dlužníka). Ode dne postoupení pohledávky neuhradil žalovaný na svůj dluh nic. Protože žalovaný porušil svou povinnost splatit částku sjednanou ve smlouvě řádně a včas, vznikla mu povinnost zaplatit právnická osoba smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny, a to za každý den prodlení. Smluvní pokuta byla požadována od prvního dne prodlení dlužníka, tj. ode dne následujícího po dni splatnosti půjčky. Po revizním přepočtu smluvní pokuty žalobce po žalovaném požadoval 1 336 Kč (počítaná ode dne následujícího po dni splatnosti půjčky, tj. od 2. 5. 2021, z dlužné jistiny ve výši 8 000 Kč, do 5. 11. 2021). Smluvní pokuta byla požadována v souladu s ust. § 122 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru.
2. Podáním ze dne 13. 6. 2022 vzal žalobce žalobu částečně zpět, a to z toho důvodu, že nedisponuje důkazy o posuzování schopnosti žalovaného splácet úvěr. Žalobce proto vzal žalobu částečně zpět co do částky ve výši 1 486 Kč (kapitalizovaný úrok ve výši 150 Kč, smluvní pokuta ve výši 1 336 Kč). Nadále tak požadoval dlužnou jistinu 8 000 Kč, zákonný úrok z prodlení z této jistiny od 9. 11. 2021 do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení 301,97 Kč a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 473 Kč.
3. Vzhledem k částečnému zpětvzetí žaloby soud postupoval podle § 96 o.s.ř. a řízení v rozsahu částečného zpětvzetí žaloby zastavil (viz výrok I.).
4. Soud vzal na základě provedených důkazů za prokázané, že mezi společností právnická osoba, se sídlem adresa, IČO, jako věřitelem a žalovaným jako klientem byla dne 21. 4. 2021 uzavřena smlouva o úvěru č. 566433001, na jejímž základě věřitel poskytl žalovanému částku 8 000 Kč. Částka byla poukázána na účet označený žalovaným. Ten se zavázal vrátit věřiteli do 21. 5. 2021 částku 8 000 Kč. Právní předchůdce žalobce poukázal žalovanému dne 21. 4. 2021 částku 8 000 Kč. V rámci podmínek úvěru bylo sjednáno, že v případě porušení povinnosti klienta zaplatit jakoukoli část závazku dle smlouvy řádně a včas je povinen zaplatit věřiteli smluvní pokutu 0,1 % z jistiny, a to za každý den prodlení. Dále byl povinen hradit 50 Kč za každou písemnou upomínku s tím, že jde o účelně vynaložené náklady věřitele na vymáhání. Žalovaný byl o úhradu dlužné částky upomenut dopisy původního věřitele ze dne 4. 6. 2021, 13. 6. 2021 a 21. 6. 2021. Výše nákladů spojených s mimosoudním vymáháním byla doložena listinou„ Výpis úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky“. Dle této listiny byl dne 15. 12. 2021 odeslán obyčejný dopis a ve dnech dne 11. 1. 2022 a 21. 12. 2021 byla provedena cesta pověřeného terénního pracovníka věřitele na kontaktní adresu dlužníka. Smlouvou o postoupení pohledávek postoupila společnost právnická osoba i pohledávku za žalovaným žalobci. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisy ze dne 15. 11. 2021. Žalovaný byl vyzván k plnění rovněž předžalobní upomínkou ze dne 9. 3. 2022. Uvedené skutečnosti byly zjištěny ze smlouvy o úvěru s obchodními podmínkami, z výpisu z účtu dokládajícího poukázání předmětu úvěru žalovanému, ze smlouvy o postoupení pohledávek, z detailu pohledávky, z výpisu úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky, z oznámení o postoupení pohledávky a z předžalobní upomínky s doklady o odeslání.
5. Dle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 2399 odst. 1 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.
6. Dle § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
7. Dle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
8. Dle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 o.z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.
9. Dle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
10. Soud přezkoumal žalobou uplatněný nárok na základě výše citovaných ustanovení. Dospěl k závěru, že žalobce je v tomto řízení aktivně legitimován, protože mu vymáhaná pohledávka byla postoupena původním věřitelem (úvěrujícím).
11. Sám žalobce si byl vědom toho, že není schopen náležitě doložit, že jeho právní předchůdce před uzavřením smlouvy ověřil úvěruschopnost žalovaného požadovaným způsobem. Podle závěrů rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, věřitel nedostojí povinnosti stanovené zákonem o spotřebitelském úvěru (nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr), vyjde-li z objektivně nepodloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho poměrech; nic na tom nemění, že dlužník není evidován v databázi dlužníků či úpadců. Nesplnění uvedené povinnosti má za následek neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru. Žalobce proto vzal žalobu částečně zpět a nadále požadoval pouze dlužnou jistinu. Žalovaný byl v řízení nečinný, netvrdil ani neprokázal, že z dlužné jistiny cokoliv splatil. Proto soud žalobci částku 8 000 Kč přiznal. Soud při svém rozhodování dále postupoval dle závěrů vyjádřených v rozsudku Nejvyššího soudu 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021, v němž se uvádí: Obecně shrnuto, ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů„ lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté nebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru. V souladu s uvedenými závěry soud uložil žalovanému zaplatit dlužnou jistinu ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. Soud vzal v úvahu, že jistina byla splatná dne 21. 5. 2021 a žalovaný měl dostatek času na vrácení částky 8 000 Kč. V souladu s výše citovanými závěry vyjádřenými v rozhodnutí Nejvyššího soudu pak soud nepřiznal žalobci úrok z prodlení ve výši odpovídající vyhlášce č. 351/2013 Sb., ani náklady spojené s uplatněním pohledávky. V této části proto soud žalobu zamítl (výrok III).
12. Výrok o nákladech řízení se opírá o ust. § 142 odst. 2 a § 146 odst. 2 věty prvé o.s.ř. Částečné zastavení řízení z procesního hlediska zavinil žalobce, který vzal žalobu zpět, protože nebyl schopen doložit, že byla náležitě ověřena úvěruschopnost žalovaného. Porovná-li se tedy původně vymáhaná částka 9 959 Kč s částkou, která byl žalobci přiznána (8 000 Kč), nelze než dovodit, že žalobce byl v řízení úspěšný v rozsahu 80 %, neúspěšný v rozsahu 20 % z hodnoty předmětu sporu. Žalobce tak má právo na 60 % oprávněně účtovaných nákladů řízení. Při plném úspěchu ve věci by měl žalobce právo na zaplacený soudní poplatek 400 Kč a na náklady zastoupení podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění účinném od 1. 7. 2014, konkrétně podle ust. § 14b vyhlášky. Dle tohoto ustanovení činí odměna za úkon právní služby 200 Kč a paušální částka jako náhrada výdajů za každý úkon právní služby 100 Kč Tyto částky přísluší za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, jednoduchá výzva k plnění, sepis žaloby). Na nákladech zastoupení by tak žalobci náleželo 900 Kč. Soud žalobci přiznal 60 % z uvedených částek, tj. na soudním poplatku 240 Kč a na nákladech zastoupení 540 Kč. K této částce pak náleží ještě DPH v základní sazbě 21 %, protože zástupce žalobce doložil, že je plátcem daně z přidané hodnoty. Daň činí 113,40 Kč. Celkově bylo na nákladech řízení přiznáno 893,40 Kč Náklady jsou splatné k rukám zástupce žalobce (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).
13. Lhůtu k plnění stanovil soud podle § 160 odst. 1 o.s.ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ust. § 202 odst. 2 o. s. ř.)
Nesplní-li povinný dobrovolně povinnost uloženou tímto rozsudkem, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci.