Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

34 C 194/2021-53

Městský soud v Brně rozhodl samosoudcem Mgr. Pavlem Matoušem ve věci

žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 15 600 Kč s příslušenstvím - úvěr

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 12 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 12 000 Kč od 2.3.2022 do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Návrh žalobce, aby mu byl žalovaný povinen zaplatit

-) poplatek za vyhodnocení úvěru 1 149,60 Kč

-) úrok ve výši 1 459,20 Kč

-) inkasní poplatek ve výši 991,20 Kč

-) úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 12 000 Kč od 1.5.2018 do 1.3.2022

se zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 1 396 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalobce.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 12 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 12 000 Kč od 2.3.2022 do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Návrh žalobce, aby mu byl žalovaný povinen zaplatit -) poplatek za vyhodnocení úvěru 1 149,60 Kč -) úrok ve výši 1 459,20 Kč -) inkasní poplatek ve výši 991,20 Kč -) úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 12 000 Kč od 1.5.2018 do 1.3.2022 se zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 1 396 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalobce.

1. Žalobou podanou na soud dne 4. 2. 2021, doplněnou o podání ze dne 7. 1. 2022 a 28. 3. 2022, se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky ve výši 15 600 Kč spolu s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tak, že mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobce, společností právnická osoba, byla uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 12 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnuté finanční prostředky spolu s kapitalizovaným úrokem, poplatkem za vyhodnocení úvěru, poplatkem za sjednání úvěru a inkasním poplatkem v celkové výši 20 280 Kč v 13 pravidelných měsíčních splátkách. Ze strany žalovaného nebylo plněno řádně, žalovaný neplatil sjednané měsíční splátky a vůči právnímu předchůdci žalobce mu vznikl dluh, který je předmětem této žaloby (dlužná jistina ve výši 12 000 Kč, neuhrazený úrok ve výši 1 459,20 Kč, neuhrazený poplatek za vyhodnocení úvěru ve výši 1 149,60 Kč, neuhrazený inkasní poplatek za hotovostní výběr ve výši 991,20 Kč). S účinností ke dni 28. 9. 2018 byla část závodu společnosti právnická osoba převedena na společnost právnická osoba, která následně dne 11. 12. 2019 postoupila pohledávku za žalovaným na žalobce.

2. Žalovaný se k doručené žalobě vyjádřil podáním ze dne 8. 3. 2022. Uvedl, že v době údajné žádosti o úvěr žil na ulici bez příjmů a bez trvalého bydliště, žalovaný tedy nemohl doložit jakékoliv informace o svých příjmech. Závěrem žalovaný uvedl, že nárok v žalobě neuznává, s ohledem na skutečnost, že jeho námitkám zřejmě nebude vyhověno, požádal žalovaný alespoň o prominutí úroku z prodlení od 1. 5. 2018.

3. Soud provedl následující dokazování, z něhož zjistil tento skutkový stav:

4. Ze smlouvy o úvěru číslo 2017 číslo a z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru soud zjistil, že společnost právnická osoba jako původní věřitel poskytl v hotovosti dne 31. 3. 2017 žalovanému finanční prostředky ve výši 12 000 Kč za souhrnný poplatek (celkové náklady spotřebitelského úvěru) ve výši 8 280 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit peněžní prostředky v celkové výši 20 280 Kč ve 13 pravidelných měsíčních splátkách po 1 560 Kč spolu s úrokem ve výši 28 % ročně. Poslední splátka byla splatná dne 30. 4. 2018 Smlouva o úvěru byla žalovaným podepsána v obec dne 31. 3. 2017.

5. Z předpisu splátek soud zjistil, že úvěr byl splatný ve 13 splátkách po 1 560 Kč Poslední splátka byla splatná dne 30. 4. 2018.

6. Z potvrzení o odměně soud zjistil, že společnost právnická osoba, uhradil žalovanému za hudební produkci v prosinci 2016 částku 10 000 Kč, v lednu 2017 částku 10 800 Kč a v únoru 2017 částku 11 000 Kč.

7. Z credit scoringu žalovaného soud zjistil, že věřitel právnická osoba dospěl na základě bodového hodnocení ke zjištění, že žalovanému lze poskytnou úvěr do výše 25 000 Kč s maximální měsíční splátkou 6 603 Kč. Z credit scoringu se podává, že v době žádosti o úvěr žil žalovaný v nájmu, vybavení domácnosti bylo možné považovat za standardní a žalovaný měl uzavřen pracovní poměr na dobu neurčitou.

8. Ze smlouvy o prodeji části závodu soud zjistil, že společnost právnická osoba s účinností ke dni 28. 9. 2018 převedla část závodu na společnost právnická osoba

9. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 11. 12. 2019 soud zjistil, že společnost právnická osoba postoupila svoji pohledávku za žalovaným na žalobce.

10. Z předžalobní upomínky ze dne 26. 2. 2020 včetně podacího lístku soud zjistil, že žalovanému bylo oznámeno postoupení pohledávky na žalobce a žalovaný byl zároveň upozorněn na existenci svého dluhu a byl vyzván k jeho úhradě.

11. Z poštovní poukázky typu A a platebního kalendáře právnická osoba, soud nezjistil žádné skutečnosti významné pro danou věc.

12. Soud zhodnotil provedené důkazy (jednotlivě i všechny důkazy ve vzájemné souvislosti) z hlediska zákonnosti, závažnosti a pravdivosti a má za to, že tyto důkazy jsou spolehlivým podkladem pro rozhodnutí ve věci, tedy, že nic nebrání tomu, aby z nich soud při rozhodování o věci vycházel. Pravost ani pravdivost (listinných) důkazů nebyla v tomto řízení účastníky zpochybňována.

13. Soud v projednávané věci aplikoval zákon č. č. , (dále jen„ o. z.“) a , o spotřebitelském úvěru (dále jen„ z.s.ú.“).

14. Podle § 86 odst. 1 z.s.ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

15. Podle § 86 odst. 2 z.s.ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám

16. Podle § 87 odst. 1 z.s.ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

17. Podle § 547 o. z. musí právní jednání obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.

18. Podle § 580 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

19. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

20. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

21. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

22. Po podřazení skutkového stavu pod výše uvedená zákonná ustanovení pak dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze z části.

23. Soud se z úřední činnosti nejdříve zabýval platností předmětné smlouvy. Smluvní ujednání mezi společností právnická osoba bylo svým charakterem spotřebitelskou smlouvou, neboť právní předchůdce žalobce v rámci své podnikatelské činnosti poskytoval spotřebitelům úvěry. Podle zákona o spotřebitelském úvěru je povinností věřitele posoudit při sjednávání spotřebitelského úvěru s odbornou péčí schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Z posouzení úvěruschopnosti spotřebitele pak musí být zřejmé, že spotřebitel bude schopen splácet úvěr, v opačném případě je třeba takovou smlouvu považovat za neplatnou.

24. V rámci posouzení úvěruschopnosti zjišťoval právní předchůdce žalobce pouze informace týkající se příjmu žalovaného, stran výdajů však žalovaný nesdělil ničeho a žalovaný současně žádné informace o výdajích žalovaného nezjišťoval. Ze smlouvy o úvěru ani nevyplývá, že by informace poskytnuté žalovaným byly ze strany právního předchůdce žalobce jakkoli ověřovány. Žalobce žádným způsobem neověřoval skutečnou výši příjmů žalovaného, nevyžádal si pracovní smlouvu, výplatní pásky, výpisy z účtů či jiné dokumenty, které by mohly osvědčit žalovaným tvrzenou výši příjmů. Právní předchůdce žalobce rovněž nezjišťoval žádné informace o aktuální sociální situaci žalovaného. Přihlédnout je potřeba také k tomu, že právní předchůdce žalobce žádným způsobem nezkoumal výši pravidelných měsíčních výdajů žalovaného, nezkoumal a neověřoval výdaje určené na bydlení, osobní potřeby, případně zda má žalovaný povinnost hradit další dluhy. Tato skutečnost pak svědčí o nedostatečném prověření finanční situace žalovaného ze strany žalobce.

25. Právní předchůdce žalobce tedy postupoval zcela formálně bez toho, že by se alespoň pokusil ověřit příjmy žalovaného a zjisti jakékoliv informace o výdajích žalovaného. Pouhé doplnění čísel do formuláře žalobce k hodnocení klienta (credit scoring), aniž je zřejmé, na základě čeho a jak byly tyto údaje získány, proto nelze považovat za zákonem vyžadované posouzení s odbornou péčí„ na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací“. Právní předchůdce žalobce před uzavřením smlouvy o úvěru nepostupoval s odbornou péčí, když žádným způsobem neověřoval údaje uvedené žalovaným o jeho výdajích. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je taková obezřetnost, kdy poskytovatel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným spotřebitelem, ale sám tyto údaje aktivně prověří, případně si je nechá od spotřebitele doložit, obzvláště pak v případě, že takto poskytnuté údaje vyvolávají pochybnosti o jejich pravdivosti (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č.j. -39, a dále rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp.zn. ).

26. Právní předchůdce žalobce nedostál své zákonem stanovené povinnosti, když poskytl žalovanému úvěr v rozporu s § 86 z.s.ú. Neplatnost smlouvy ve smyslu § 87 odst. 1 z.s.ú. jakožto důsledek porušení zákonem stanovené povinnosti poskytovatele (řádně a s odbornou péčí) posoudit úvěruschopnost spotřebitele, je nutno vykládat jako neplatnost absolutní. Soud poté k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek, přilíží i bez návrhu (srov. rozhodnutí ESD č. C - 679/18 a též ÚS ČR, sp. zn. ).

27. Soud proto uzavřel, že smlouva o úvěru byla od počátku absolutně neplatná a žalobci vzniklo, resp. bylo mu postoupeno, toliko právo na vydání toho, oč se žalovaný bezdůvodně obohatil. V řízení bylo prokázáno, že žalovanému byla dne 31. 3. 2017 v hotovosti poskytnuta částka 12 000 Kč, přičemž žalovaný na svůj dluh neuhradil ničeho. Soud proto zavázal žalovaného k úhradě částky 12 000 Kč.

28. Současně soud zavázal žalovaného dle k zaplacení úroků z prodlení ve výši dle (výrok I). Žalovaný se do prodlení dostal marným uplynutím lhůty splatnosti. Splatnost neoprávněného majetkového prospěchu je odvozena od výzvy k jeho vydání. V daném případě žalobce neprokázal, že by výzva k úhradě ze dne 26. 2. 2020 byla žalovanému doručena. Žalobce se neodstavil k jednání, které bylo nařízeno na 24. 5. 2022 a v důsledku této skutečnosti mu nemohlo být poskytnuto poučení ve smyslu za účelem prokázání odeslání výzvy žalovanému; na žalobce tak bylo nahlíženo jako na účastníka řádně poučeného (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 4. 2008, sp.zn. ). Splatnost žalované částky je proto třeba odvozovat ode dne následujícího po doručení žaloby žalovanému dne 1. 3. 2022. Soud proto žalobci přiznal právo na zaplacení úroku z prodlení počínaje dnem 2. 3. 2022 ve výši odpovídající nař. vlády č.

29. Žalovaný je povinen plnit ve lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku ( ).

30. Ve zbytku nároku na zaplacení úroku ve výši 1 459,20 Kč, poplatku za vyhodnocení úvěru ve výši 1 149,60 Kč, inkasního poplatku za hotovostní výběr ve výši 991,20 Kč a příslušenství soud návrh žalobce zamítl (výrok II.).

31. Výrok III. o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Předmětem řízení bylo zaplacení jistiny ve výši 12 000 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 1 459,20 Kč, poplatek za vyhodnocení úvěru ve výši 1 149,60 Kč, inkasní poplatek za hotovostní výběr ve výši 991,20 Kč, a ke dni vyhlášení rozsudku taktéž úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 12 000 Kč od 1. 5. 2018 do 24. 5. 2022 v kapitalizované výši 4 150 Kč. Úspěch žalobce je v tomto případě představován výrokem I., tedy částkou v celkové výši 15 915 Kč (12 000 Kč + úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 12 000 Kč od 1. 5. 2018 do 1. 3. 2022 v kapitalizované výši 3 915 Kč), neúspěch je představován výrokem II., tedy částkou v celkové výši 3 835 Kč (1 459,20 Kč + 1 149,60 Kč + 991,20 Kč + úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 12 000 Kč od 2. 3. 2022 do 24. 5. 2022 v kapitalizované výši 235 Kč). Žalobce byl proto úspěšný v 81 % předmětu řízení, v 19 % předmětu řízení úspěšný nebyl. Po vzájemném zápočtu neúspěchu žalobce vůči jeho úspěchu, má žalobce právo na náhradu 62 % účelně vynaložených nákladů. Náklady řízení tvoří:

- zaplacený soudní poplatkem ve výši 800 Kč,

- náklady právního zastoupení advokátem za 3 úkony právní služby po 300 Kč dle . (za přípravu a převzetí zastoupení, podání žaloby, předžalobní upomínka),

- paušální částka náhrad hotových výdajů 300 Kč (za 3 úkony po 100 Kč) podle ,

- částka odpovídající dani z přidané hodnoty, kterou je advokát, notář nebo patentový zástupce povinen z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zvláštního právního předpisu ( ) ve výši 252 Kč.

Celkem náklady žalobce činí 2 252 Kč. Žalobce má s ohledem na částečný úspěch ve věci právo na náhradu 1 396 Kč, která odpovídá 62 % účelně vynaložených nákladů řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Městského soudu v Brně. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.