Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (4)No categories available
19 C 152/2021-86
Okresní soud v Kroměříži rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Olgou Vymazalovou jako samosoudkyní ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení 26 613 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 15 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 15 000 Kč od 1. 5. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se pro částku ve výši 5 111 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 5 111 Kč od 1. 5. 2020 do zaplacení, s úrokem ve výši 95,95 % ročně z částky 15 000 Kč od 1. 5. 2020 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky 70 848 Kč a dále pro částku 6 502 Kč, částečně zamítá.
III. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 854 Kč, k rukám anonymizováno jméno příjmení, advokátky se sídlem adresa žalobkyně, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 15 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 15 000 Kč od 1. 5. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se pro částku ve výši 5 111 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 5 111 Kč od 1. 5. 2020 do zaplacení, s úrokem ve výši 95,95 % ročně z částky 15 000 Kč od 1. 5. 2020 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky 70 848 Kč a dále pro částku 6 502 Kč, částečně zamítá. III. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 854 Kč, k rukám [anonymizováno] [jméno] [příjmení], advokátky se sídlem [adresa žalobkyně], a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobkyně se žalobou domáhá zaplacení částky ve výši 26 613 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že dne 16. 1. 2020 uzavřela se žalovanou smlouvu o úvěru číslo na základě které poskytla žalované prostředky ve výši 15 000 Kč. Žalobkyně řádně prověřila úvěruschopnost žalované. Uvedená částka byla žalované dne 17. 1. 2020 zaslána na bankovní účet uvedený ve smlouvě o úvěru. Žalovaná se zavázala vrátit žalobkyni částku poskytnutého úvěru spolu s úrokem 95,95 %, celkem tedy částku 59 040 Kč, a to formou 48 měsíčních splátek po částce 1 271 Kč, ke každému 24. dni v měsíci, počínaje měsícem únor 2020. Součástí splátek byla i úhrada za pojištění schopnosti žalované úvěr splácet ve výši 41 Kč. Žalovaná dohodnuté splátky řádně nehradila. Dle sdělení žalobkyně neuhradila žalovaná na předmětnou smlouvu ničeho. Žalobkyně požaduje uhradit celkovou dlužnou částku ve výši 19 988,51 Kč sestávající z dlužné nové jistiny ve výši 18 590,51 Kč (původní jistina 15 000 Kč, dlužný úrok přirostlý ke dni zesplatnění 3 590,51 Kč), smluvní pokuty 998 Kč a náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované ve výši 400 Kč, dále požaduje smluvní pokutu v kapitalizované výši 6 502 Kč, úrok ve výši 95,95 % ročně z částky jistiny úvěru 15 000 Kč od 1. 5. 2020 do zaplacení, úhradu za pojištění schopnosti splácet ve výši 123 Kč a úrok z prodlení v zákonné výši 10 % ročně z dlužné jistiny ve výši 20 111 Kč od 1. 5. 2020 do zaplacení. Žalovaná dlužnou částku neuhradila ani na základě zaslané předžalobní výzvy.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
3. Soud ve věci provedl dokazování listinami založenými ve spise, a to smlouvou o úvěru číslo přílohou číslo ke smlouvě o úvěru, oznámením o schválení úvěru ze dne 20. 1. 2020 včetně splátkového kalendáře a dokladem o vyplacení úvěru. Dále kartou klienta, prohlášením klienta, hodnocením klienta, předsmluvním formulářem, přihláškou do pojištění, informačním dokumentem o pojistném produktu, informacemi o pojištění ve znění účinném 21. 12. 2019, výzvou k zaplacení ze dne 26. 3. 2020, ze dne 24. 4. 2020 a ze dne 29. 4. 2020, předžalobní výzvou ze dne 22. 9. 2021 včetně podacího archu. Dále oznámením Úřadu práce v obec ze dne 14. 1. 2020 a 2. 2. 2022, sdělením stát. instituce, sdělením Úřadu práce obec ze dne 3. 2. 2022 a ze dne 10. 2. 2022 včetně přehledu vyplacených dávek a sdělením VZP.
4. Dle ustanovení § 2395 občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle ustanovení § číslo úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky. Dle ustanovení § číslo odst. 1, úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Dle odstavce druhého úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků.
5. Podle § 580 odst. 1 občanského zákoníku je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
6. Podle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
7. Podle § 2991 odst. 1 a 2 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
8. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
9. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 téhož zákona poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
10. V předmětné věci se soud nejprve zabýval otázkou, zda mezi žalobkyní a žalovanou došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru. Žalovaná v daném právním jednání představující uzavírání smlouvy o úvěru vystupovala jako spotřebitel, z tohoto důvodu se takové právní jednání posuzuje i dle ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru. Poskytovatel úvěru je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Při takovém posuzování pak vychází především z informací poskytnutých spotřebitelem, nicméně nemůže spoléhat pouze na jeho tvrzení. Musí sám vyvinout potřebné úsilí ke zjištění skutečností, zda bude spotřebitel v budoucnu schopen poskytnutý úvěr splácet, a k prověření spotřebitelových tvrzení. Úvěr pak může být poskytnut jen za situace, kdy je ze zjištěných informací zřejmé, že spotřebitel bude schopen úvěr splácet, jinak je smlouva o úvěru neplatná. V tomto konkrétním případě z předložených listinných důkazů vyplývá, že měsíční příjem žalované činil 10 000 Kč, když žalovaná uvedla, že je na rodičovské dovolené, celkové výdaje zahrnující bydlení, energie, stravu, dopravu a osobní náklady pak činily 6 410 Kč, rezerva je uvedena 1 000 Kč. Žalované tak měsíčně zůstala částka 3 590 Kč, resp. 2 590 Kč, když měsíční splátka poskytnutého úvěru měla činit 1 271 Kč. Žalovaná uvedla, že nežije ve společné domácnosti s partnerem či manželem. Je tedy zjevné, že žalovaná disponovala pouze s rodičovským příspěvkem ve výši 10 000 Kč měsíčně bez možnosti jiného příjmu v rámci domácnosti. Dále z předloženého oznámení Úřadu práce ze dne 14. 1. 2020 je zřejmé, že teprve od ledna 2020 došlo ke zvýšení rodičovského příspěvku z původní částky 7 600 Kč na 10 000 Kč, a žalovaná o úvěr požádala dva dny poté. Při péči o nezletilé dítě, které mělo v době uzavření smlouvy o úvěru necelý rok a s jediným příjmem celé domácnosti 10 000 Kč měsíčně, má soud za to, že se žalobkyně zcela nedostatečně zabývala schopností žalované dostát v budoucnu svým závazkům ze smlouvy o úvěru a schopností úvěr vůbec splácet. Úvěr za daných podmínek neměl být žalované vůbec poskytnut.
11. Dle shora uvedených zjištění pokládá soud smlouvu o spotřebitelském úvěru uzavřenou mezi žalobkyní a žalovanou za neplatnou, když k této neplatnosti je soud povinen přihlížet ve smyslu ustanovení § 588 o. z. i bez návrhu, neboť takovéto jednání žalobkyně (nedostatečné zjištění schopnosti žalované splácet úvěr) odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Žalobkyně tedy na základě neplatné smlouvy o úvěru poskytla žalované finanční prostředky ve výši 15 000 Kč. Na straně žalované tak vzniklo v rozsahu této částky bezdůvodné obohacení dle § 2991 o. z. a žalovaná je povinna bezdůvodné obohacení vydat. Soud vycházel z tvrzení žalobkyně, které žalovaná nijak nezpochybnila, tedy že žalovaná ničeho neuhradila. Soud proto zavázal žalovanou uhradit žalobkyni částku 15 000 Kč, a to z titulu bezdůvodného obohacení. V rozsahu zbývajícího nároku žalobkyně pak soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.
12. Výrok III. o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 o. s. ř., podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. V daném případě měla žalobkyně ve věci úspěch pouze částečný, v rozsahu 12,73 %. V předmětné věci má soud za to, že žaloba splňuje náležitosti tzv. formulářové žaloby, kdy byla podána na ustáleném vzoru, uplatňovaném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech a hodnota předmětu řízení nepřevyšuje 50 000 Kč. S ohledem na tyto skutečnosti přiznal soud žalobkyni náhradu nákladů řízení, jak je dále uvedeno. V daném případě náklady spočívají v již zaplaceném soudním poplatku v částce 1 132 Kč dle položky 1 bod 1 písm. b) sazebníku soudních poplatků zákona č. 549/1991 Sb. a dále nákladech právního zastoupení - odměna za zastoupení advokátem 3 x 300 Kč dle § 14b odst. 1 bodu 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (příprava a převzetí zastoupení, podání návrhu, předžalobní výzva), 3 x režijní paušál po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) této vyhlášky, dále odměna za zastoupení advokátem 1 x 2 180 Kč dle § 7 bodu 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (účast u jednání dne 8. 6. 2022), 1 x režijní paušál po 300 Kč dle § 13 odst. 3 této vyhlášky, dále náhrada za promeškaný čas v délce 4 x započatá půlhodina po 100 Kč dle § 14 odst. 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb. Dále náhrada jízdného na trase obec – obec a zpět v délce celkem 64 km, osobním automobilem Mazda 3, registrační značka, s průměrnou spotřebou 5,1 l číslo km, při ceně benzínu ve výši 44,50 Kč stanovené vyhláškou č. 511/2021 Sb. (ve znění účinném od 14. 5. 2022), při sazbě náhrady ve výši 6 Kč na 1 km jízdy, celkem tedy 529,24 Kč. Dle § 137 odst. 3 o. s. ř. DPH ve výši 968 Kč Celkem tedy 6 709 Kč. S ohledem na procento úspěchu žalobkyně činí náhrada nákladů řízení částku 854 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání, které se podává do patnácti dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Kroměříži.
V odvolání musí být uvedeno, kterému soudu je určeno, kdo je podává, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se napadá, v čem je spatřována nesprávnost tohoto rozhodnutí nebo postupu soudu a čeho se odvolatel domáhá. Odvolání musí být podepsáno a datováno.
Odvolání musí být podáno s potřebným počtem stejnopisů tak, aby každý účastník dostal jeden stejnopis a jeden stejnopis zůstal soudu.
Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, může se žalobkyně domáhat výkonu rozhodnutí nebo exekuce.