Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
10 C 325/2021-34
Okresní soud v Ústí nad Orlicí rozhodl samosoudkyní JUDr. Věrou Bartůňkovou ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce
sídlem adresa žalobkyně
zastoupený advokátem JUDr. Ing. jméno příjmení, Ph.D.
sídlem adresa
proti
žalované: osobní údaje žalované
bytem adresa žalované
o zaplacení 9 574 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 1.176 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1.176 Kč od 20. 4. 2020 do zaplacení a s úrokem ve výši 19,03 % ročně z částky 1.176 Kč od 20. 4. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Ve zbývající části se žaloba zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 1.176 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1.176 Kč od 20. 4. 2020 do zaplacení a s úrokem ve výši 19,03 % ročně z částky 1.176 Kč od 20. 4. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Ve zbývající části se žaloba zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.
Žalobce se domáhal zaplacení částky 9.574 Kč s příslušenstvím jako dluhu ze dvou smluv o spotřebitelském úvěru, které žalovaná uzavřela s právním předchůdcem žalobce, společností právnická osoba, a to částky 5.416 Kč ze smlouvy ze dne datum a částky 4.158 Kč ze smlouvy ze dne datum.
Soud vyzval žalovanou ke sdělení, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez jednání dle ust. § 115a o.s.ř. Žalovaná se nijak nevyjádřila, soud proto dle ust. § 101 odst. 4 o.s.ř. předpokládal, že nemá proti rozhodnutí bez jednání námitek. Vzhledem k tomu, že bylo možno rozhodnout jen na základě předložených důkazů a žalobce souhlasil s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, rozhodl soud bez nařízení jednání.
Z provedeného dokazování vzal soud za prokázaný následující skutkový stav. Právní předchůdce žalobce uzavřel s žalovanou dne datum smlouvu o spotřebitelském úvěru v hotovosti, jejímž předmětem bylo poskytnutí úvěru ve výši 6.000 Kč, který se žalovaná zavázala zaplatit spolu s poplatkem, který sestává z úroku ve výši 1.200 Kč, administrativního poplatku ve výši 1.200 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 2.400 Kč, v pravidelných týdenních splátkách. Právní předchůdce žalobce uzavřel s žalovanou dne datum smlouvu o spotřebitelském úvěru v hotovosti, jejímž předmětem bylo poskytnutí úvěru ve výši 6.000 Kč, který se žalovaná zavázala zaplatit spolu s poplatkem, který sestává z úroku ve výši 1.200 Kč, administrativního poplatku ve výši 1.200 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 2.400 Kč, v pravidelných týdenních splátkách, žalovaná dále sjednala asistenční služby anonymizováno, karta jméno za částku 540 Kč. Právní předchůdce žalobce prověřil úvěruschopnost žalované. Právní předchůdce žalobce postoupil pohledávky za žalovanou žalobci.
Po právní stránce soud věc posoudil dle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Dle ust. § 2395 o.z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
Žalobce vedle dlužné jistiny požadoval po žalované zaplacení dlužné části poplatků za poskytnutí úvěru. Úvěr činil dvakrát 6.000 Kč, za poskytnutí úvěru byla žalovaná povinna zaplatit poplatky v celkové výši dvakrát 4.800 Kč, tedy poplatky za poskytnutí úvěru činily 80 % jistiny, bez zohlednění úplaty za poskytnutý úvěr, úroku, další poplatky činily 60 % jistiny. Dle ust. § 1813 věty první o.z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. Právní předchůdce žalobce vystupoval v souvislosti s uzavíráním smluv jako podnikatel, žalovaná jako spotřebitel, smlouvy byly smlouvami spotřebitelskými. Právní předchůdce žalobce byl silnější stranou právního vztahu. Smlouvy byly uzavřeny jako smlouvy adhezní, ujednání byla jednostranně určena právním předchůdcem žalobce. Dle ust. § 588 věty první o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Soud má za to, že ujednání o poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 60 % jistiny úvěru (bez zohlednění úroku – úplaty za poskytnutý úvěr) je, pro nepřiměřenost výše poplatku, ujednáním příčícím se dobrým mravům. Soud shledal ujednání o administrativním poplatku a ujednání o poplatku za hotovostní inkaso splátek pro rozpor s dobrými mravy a ustanoveními na ochranu spotřebitele ujednáními absolutně neplatnými. Soud proto žalobu v části, ve které se žalobce domáhal zaplacení dlužné části administrativního poplatku a poplatku za hotovostní inkaso splátek, zamítl.
Žalobce v řízení prokázal, že právní předchůdce žalobce uzavřel s žalovanou dvě smlouvy o úvěru, na základě kterých poskytl žalované peněžní prostředky ve výši dvakrát 6.000 Kč, žalovaná však tyto dluhy řádně a včas nesplácela, uhradila pouze 5.884 Kč a 7.880 Kč, jak uvedl žalobce v žalobě. Vzhledem k neplatnosti ujednání o poplatcích, byla žalovaná ze smlouvy ze dne datum povinna zaplatit jistinu ve výši 6.000 Kč s úroky ve výši 1.200 Kč a poplatkem za asistenční služby ve výši 540 Kč, celkem tedy 7.740 Kč, na tento dluh žalovaná uhradila celkem 7.880 Kč, tedy lze uzavřít, že veškeré platební povinnosti ze smlouvy ze dne datum žalovaná splnila. Ze smlouvy ze dne datum byla žalovaná povinna zaplatit jistinu ve výši 6.000 Kč s úroky ve výši 1.200 Kč, na tento dluh žalovaná uhradila 5.884 Kč, přičemž soud na tento dluh započetl též částku 140 Kč, o kterou žalovaná zaplatila více na povinnostech ze smlouvy ze dne datum. Ze smlouvy ze dne datum proto bylo žalované uloženo zaplatit žalobci částku 1.176 Kč se smluvním úrokem a zákonným úrokem z prodlení dle ust. § 1970 o.z., neboť je žalovaná s úhradou v prodlení. Zbývající část žaloby byla ze shora uvedených důvodů zamítnuta.
O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. Žalobce byl v řízení úspěšný z 12 %, žalovaná z 88 %, žalované proto náleží náhrada nákladů řízení ve výši 76 % nákladů žalované. Vzhledem k tomu, že žalované v řízení žádné náklady nevznikly, rozhodl soud tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ust. § 202 odst. 2 o.s.ř.).
Nebude-li povinnost tímto rozsudkem stanovená plněna řádně a včas, lze se jejího splnění domoci návrhem na soudní výkon rozhodnutí.