Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

8 C 110/2022-41

Okresní soud v Klatovech rozhodl předsedou senátu Mgr. Martinem Matějíčkem, jako samosoudcem, ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

o zaplacení 5 200 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 5 200 Kč s 8,25 % úrokem z prodlení ročně z částky 5 200 Kč od datum do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Ohledně částky kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 5 791,06 Kč a zákonného úroku z prodlení z částky 5 200 Kč od datum do datum se žaloba zamítá.

III. Žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit státu na účet Okresního soudu v Klatovech doplatek soudního poplatku ve výši 600 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 5 200 Kč s 8,25 % úrokem z prodlení ročně z částky 5 200 Kč od [datum] do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Ohledně částky kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 5 791,06 Kč a zákonného úroku z prodlení z částky 5 200 Kč od [datum] do [datum] se žaloba zamítá.</b> <b>III. Žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> <b>IV. Žalobkyně je povinna zaplatit státu na účet Okresního soudu v Klatovech doplatek soudního poplatku ve výši 600 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.</b>

1. Návrhem podaným u zdejšího soudu dne datum se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalované uložena povinnost zaplatit jí částku 5 200 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 5 791,06 Kč a se zákonným úrokem z prodlení z částky 5 200 Kč od datum do zaplacení. Podání návrhu odůvodnila žalobkyně tím, že se domáhá pouze zaplacení částky představující bezdůvodné obohacení vzniklé na straně žalované, se zákonným úrokem z prodlení, když žalobkyně se stala věřitelem pohledávky za žalovanou, která vznikla společnosti právnická osoba, a to na základě Smlouvy o půjčce číslo kterou tato obchodní společnost uzavřela se žalovanou dne datum. Na základě uzavřené smlouvy poskytla uvedená právní předchůdkyně žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 7 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, přičemž v souvislosti s poskytnutou půjčkou se žalovaná ve smlouvě zavázala zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně i částku souhrnného poplatku v celkové výši 4 648 Kč. Celkovou dlužnou částku odpovídající součtu poskytnuté jistiny a souhrnného poplatku se žalovaná ve smlouvě zavázala uhradit v hotovosti v 52 týdenních (sedmidenních) splátkách po 224 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na den datum. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, čímž porušila své závazky ze smlouvy. Právní předchůdkyni žalobkyně proto vzniklo právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky a ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky i právo požadovat úrok z prodlení v zákonné výši z celé dlužné částky až do jejího úplného zaplacení. Žalovaná od uzavření smlouvy do podpisu smlouvy o postoupení pohledávek uhradila celkovou částku ve výši 1 800 Kč. Pohledávka vyplývající z uvedené smlouvy byla postoupena stávající žalobkyni na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno. Za období od postoupení pohledávky ke dni sepisu žaloby nebylo žalovanou na předmětnou pohledávku žalobkyně již ničeho uhrazeno. Žalovaná tedy dluží žalobkyni jistinu ve výši 5 200 Kč, představující rozdíl mezi poskytnutou jistinou ve výši 7 000 Kč a částkou žalovanou zaplacenou ve výši 1 800 Kč, dále kapitalizované zákonné úroky z prodlení ve výši 5 791,06 Kč a zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny 5 200 Kč od datum do zaplacení. Kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 5 791,06 Kč představuje zákonný úrok z prodlení počítaný z dlužné jistiny od datum do data postoupení, tj. do datum.

2. K jednání u zdejšího soudu, které se ve věci konalo dne datum, se žalovaná nedostavila ani svoji nepřítomnost žádným způsobem neomluvila či z důležitého důvodu nepožádala o odročení jednání, ačkoliv z obsahu spisu vyplynulo, že předvolání k jednání společně s návrhem na zahájení řízení bylo žalované řádně a včas doručeno fikcí dle (dále jen ). V souladu s ustanovením proto soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované, když vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů.

3. Podle ustanovení pr. předpisu, účinného od 1. 1. 2014 (dále jen o. z.), tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy.

4. Podle , 2 , , účinného do 31. 12. 2013 (dále jen obč. zák.), kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů.

5. Z předložené Smlouvy o půjčce číslo uzavřené dne datum mezi společností právnická osoba na straně jedné a žalovanou na straně druhé, vzal soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala poskytnout žalované půjčku v částce 7 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit uvedené společnosti a zaplatit jí dále souhrnný poplatek v celkové částce 4 648 Kč, tzn. že žalovaná se zavázala právní předchůdkyni žalobkyně zaplatit celkovou částku ve výši 11 648 Kč, a to formou 52 týdenních splátek po 224 Kč. První splátku se přitom žalovaná zavázala zaplatit nejpozději do 7 kalendářních dnů od data uzavření smlouvy a každou následující týdenní splátku pak vždy nejpozději do konce dalšího následujícího týdenního období. Podpisem uvedené smlouvy žalovaná potvrdila, že při jejím uzavření převzala v hotovosti celou částku půjčky. Nedílnou součástí smlouvy o půjčce pak byly Smluvní podmínky smlouvy o půjčce, které byly soudu rovněž k důkazu předloženy. Žalovaná své povinnosti vyplývající z uzavřené smlouvy řádně neplnila, když v řízení v tomto ohledu nebyl relevantním způsobem tvrzen a prokázán případný opak. Právní předchůdkyně žalobkyně proto z důvodu nesplnění povinnosti uhradit včas příslušnou splátku využila v souladu s obsahem smluvních podmínek práva požadovat uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky. Celkem měla žalovaná z titulu výše uvedené smlouvy uhradit dle žalobních tvrzení, která nebyla v řízení nijak zpochybněna, pouze částku ve výši 1 800 Kč. Aktivní legitimace stávající žalobkyně v řízení o nárocích vyplývajících z uzavřené smlouvy byla v řízení prokázána Smlouvou o postoupení pohledávek, uzavřenou dne datum mezi obchodní společnostní právnická osoba jako postupitelem na straně jedné a žalobkyní jako postupníkem na straně druhé, a to ve spojení se seznamem postoupených pohledávek. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno předloženým dopisem právní předchůdkyně žalobkyně ze dne datum.

6. Při hodnocení důvodnosti uplatněného nároku žalobkyně se soud zabýval v prvé řadě především obsahem samotné smlouvy o půjčce, když již jen s ohledem na deklarovanou výši sjednaných celkových nákladů půjčky v podobě souhrnného poplatku v souhrnné výši 4 648 Kč dospěl shodně jako žalobkyně k závěru, že tuto smlouvu je nutné shledat absolutně neplatnou, a to jako celek, pro její rozpor s dobrými mravy v souladu s § 39 obč. zák., podle něhož neplatným je kromě jiného právní úkon (jednání), který se příčí dobrým mravům. Toto ustanovení představuje zákonný korektiv, jehož účelem je odstranit nepřiměřenou tvrdost a nespravedlnost, která nepožívá právní ochrany. V posuzované věci byla mezi smluvními subjekty smlouva o půjčce uzavřena jako smlouva spotřebitelská, tj. smlouva mezi podnikatelem a spotřebitelem, v níž jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem dobré víry značnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele, zakázána. K neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, přitom soud přihlédne i bez návrhu, tzn. z úřední povinnosti. Nepřiměřená ujednání ve spotřebitelských smlouvách mají být rovněž i podle Směrnice Rady č. 93/13 EHS ze dne datum a podle judikatury ESD považována za absolutně neplatná, spotřebitelé se tedy nemusí nepřiměřených ustanovení sami dovolávat. Systém ochrany zavedený touto směrnicí vychází z myšlenky, že se spotřebitel nachází v nerovném postavení vůči poskytovateli, jak z hlediska vyjednávací síly, tak i úrovně informovanosti. Článek 6 odst. 1 směrnice stanoví, že nepřiměřené podmínky nejsou pro spotřebitele závazné. V daném případě, jak je zřejmé z textace předložené smlouvy, tato byla předtištěna, byla napsána předem, pouze se dopisovaly konkrétní částky a údaje související s osobou žalované. Žalovaná tedy samotný text smlouvy v tomto směru nemohla nijak ovlivnit. Právním následkem ujednání, které se příčí dobrým mravům, je pak absolutní neplatnost tohoto právního jednání. Dle již ustálené judikatury jsou„ dobré mravy“ souhrnem společenských, kulturních a mravních norem, jež v historickém vývoji osvědčují jistou neměnnost, vystihují podstatné historické tendence, jsou sdíleny rozhodující částí společnosti a mají povahu norem základních. Tento korektiv„ dobrých mravů“ musí být posuzován podle okolností konkrétního případu v daném čase a místě a ve vzájemné souvislosti, ve vztahu k obecně uznávanému mínění o tom, jaký obsah jejich jednání je z uvedených hledisek přijatelný a jaký nikoliv. Aplikace tohoto korektivu nastupuje tedy po zjištění, že sice právní jednání zákonu neodporuje, ale obsah právního jednání s ohledem na okolnosti případu je nespravedlivý, zřejmě nepřiměřený, a že tedy nemůže obstát pro rozpor s hodnotami, které dobré mravy prezentují.

7. V daném případě se žalovaná jako spotřebitel předmětnou smlouvou o půjčce zavázala právní předchůdkyni žalobkyně k zaplacení souhrnného poplatku v celkové výši 4 648 Kč, tzn. že tento poplatek u poskytnuté půjčky v částce 7 000 Kč činí 66,4 % samotné částky půjčky. Takto sjednanou výši odměny za poskytnutí půjčky je nutné dle názoru zdejšího soudu shledat jako odporující dobrým mravům. V tomto ohledu si zdejší soud rovněž dovolí odkázat např. na právní závěry, k nimž ve svém rozsudku sp. zn. ze dne 30. 1. 2019 v obdobné věci totožné žalobkyně dospěl Krajský soud v Plzni, který konstatoval, že„ pokládá za zcela nepřípustné, aby věřitel, byť se jedná o odměnu za zapůjčení peněžních prostředků ve formě úroku víceméně přiměřenou (samotný úrok měl činit cca 20 % p. a.), navyšoval svoji odměnu za poskytnutí peněžních prostředků prostřednictvím dalších poplatků v takové formě, jak bylo zahrnuto do uvedené smlouvy, kdy celková částka placená dlužníkem měla fakticky přesahovat částku zapůjčenou (v nyní posuzované věci činí cca 2/3 výše částky půjčky)“. Odvolací soud k tomuto dále poznamenal, že případné poplatky sjednávané v souvislosti s poskytováním finančních prostředků mohou mít pouze vedlejší charakter, když základní odměnou věřitele za půjčení peněžních prostředků má být úrok, s tím, že v bankovní praxi je obvyklé, že případné poplatky, pokud vůbec jsou požadovány, tvoří zcela zanedbatelný podíl z půjčené částky. Sjednáním takto vysokého nepřiměřeného poplatku věřitel zcela nepochybně obchází zákon. V jiném svém rozsudku sp. zn. ze dne 24. 6. 2020, který se rovněž zabýval obdobným nárokem žalobkyně, pak Krajský soud v Plzni k tomuto poznamenal, že„ požaduje-li žalobkyně po žalovaném zaplacení dalších poplatků, jejichž celková výše dosahuje více než ⅔ půjčené částky, je z toho zřejmé, že věřitel chtěl„ vydělat“ na těchto dalších poplatcích, což ve svém souhrnu nelze hodnotit jinak než jako vysoce nemravné. Odvolací soud má za to, že sjednání úroku a veškerých těchto poplatků, které v souhrnu představují odměnu za půjčení peněžních prostředků, je v rozporu s dobrými mravy, a tudíž jde o ujednání neplatné (§ 580 o. z.). Jinými slovy řečeno, z okolností věci plyne, že bez sjednání tak vysokého„ souhrnného poplatku“ by věřitel peněžní prostředky žalovanému nepůjčil“.

8. I při respektování smluvní volnosti a autonomie vůle účastníků smlouvy je tedy nutné dospět k takovému závěru, že nastalá nerovnováha vzájemných práv a povinností v případě, kdy za poskytnutí půjčky ve výši 7 000 Kč se spotřebitel zaváže k zaplacení celkové částky ve výši 11 648 Kč, je tak významná, že je nutno ujednání smlouvy hodnotit vcelku jako obecně nespravedlivé. Lze přitom důvodně dovozovat, že právní předchůdkyně žalobkyně by požadovanou částku půjčky žalované neposkytla a smlouvu by s ní neuzavřela, pokud by žalovaná na její podmínky nepřistoupila.

9. Zdejší soud tedy s ohledem na výše uvedené dospěl k závěru o absolutní neplatnosti smlouvy o půjčce pro její rozpor s dobrými mravy. Nárok žalobkyně tak bylo třeba ve shodě s jejím názorem skutečně po právní stránce posoudit jako nárok z bezdůvodného obohacení dle výše citovaného zákonného ustanovení. Žalovaná přijala od právní předchůdkyně žalobkyně částku 7 000 Kč, aniž tu byl platný závazek, a proto má žalobkyně vůči žalované nárok na vrácení toho, co bylo plněno. Ze žalobních tvrzení, která nebyla v řízení nijak relevantně vyvrácena, vyplynulo, že žalovaná uhradila splátky pouze v celkové výši 1 800 Kč. Žalobkyně tak má z titulu vydání bezdůvodného obohacení vůči žalované nárok na zaplacení částky ve výši rozdílu mezi částkou žalované poskytnutou (7 000 Kč) a částkou žalovanou zaplacenou (1 800 Kč), tj. nárok na zaplacení částky ve výši 5 200 Kč. Pokud se žalobkyně dále podanou žalobou domáhala přiznání zákonného úroku z prodlení z dlužné jistiny, ať již ve výši 5 791,06 Kč, kapitalizovaného za dobu od datum do data postoupení pohledávky dne datum, nebo dále běžícího z částky 5 200 Kč od datum do zaplacení, lze žalobkyni přiznat tento úrok z prodlení v adekvátní výši 8,25 % ročně z dlužné částky 5 200 Kč až ode dne vzniku prodlení s úhradou bezdůvodného obohacení, nikoliv ode dne následujícího po splatnosti poslední splátky dle neplatné smlouvy o půjčce. V případě bezdůvodného obohacení nastává splatnost dluhu na základě výzvy věřitele. V posuzované věci byla žalovaná prokazatelně poprvé vyzvána k úhradě dluhu oznámením o postoupení pohledávky ze dne datum, jímž byla žalované poskytnuta k úhradě dlužné částky lhůta 10 dnů od jeho doručení. Za předpokladu, že toto oznámení bylo žalované prostřednictvím pošty odesláno téhož dne, tj. dne datum (středa), bylo v souladu s ustanovením § 573 o. z. doručeno žalované třetí pracovní den po odeslání, tzn. dne datum (pondělí). Poskytnutá lhůta 10 dnů pak uplynula dnem datum a dnem následujícím, tj. dnem datum, se žalovaná mohla nejdříve dostat do prodlení. Podané žalobě tedy soud vyhověl v rozsahu částky 5 200 Kč s 8,25 % úrokem z prodlení ročně z této částky od datum do zaplacení (výrok I.). Nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení obecně vyplývá z ustanovení obč. zák. Samotná výše úroku z prodlení je pak dána , účinným od 1. 1. 2014. Pro zaplacení byla žalované dle stanovena lhůta 3 dnů od právní moci rozsudku.

10. Ohledně zbývajících žalovaných částek zákonného úroku z prodlení pak byla žaloba zamítnuta (výrok II.), protože závazek k jejich úhradě nebyl mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou platně sjednán, když sama žalobkyně výslovně svůj nárok uplatnila z titulu bezdůvodného obohacení, avšak počátek prodlení nesprávně dovodila ze smlouvy o půjčce, tj. z neplatného právního úkonu (jednání).

11. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle , podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. V posuzovaném případě měly obě účastnice ve věci úspěch pouze částečný s tím, že úspěch žalované převyšuje úspěch žalobkyně, neboť je-li předmětem civilního řízení vedle pohledávky též její příslušenství, je nutno při rozhodování o náhradě nákladů řízení dle míry úspěchu ve věci zvážit míru úspěchu v celém sporu, tj. nejen ohledně jistiny pohledávky, ale rovněž i ohledně jejího příslušenství. Žalované však v řízení žádné náklady nevznikly, a proto bylo rozhodnuto o tom, že žádná z účastnic nemá na náhradu nákladů řízení právo.

12. V daném případě zdejší soud nevydal na návrh žalobkyně elektronický platební rozkaz, ale v řízení po jeho zahájení nařídil ústní jednání, a proto žalobkyni, která byla ve sporu ve větší míře neúspěšnou, stíhá s ohledem na výsledek řízení povinnost doplatit státu na účet Okresního soudu v Klatovech soudní poplatek z návrhu ve výši 600 Kč podle položky 2 bodu 2. Sazebníku poplatků. Žalobkyně zaplatila soudní poplatek z návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu ve výši 400 Kč podle položky 2 bodu 1. písm. a) Sazebníku poplatků, když podle položky 2 bodu 2., ve spojení s položkou 1 bodem 1. písm. a) tohoto sazebníku, soudní poplatek činí částku 1 000 Kč. Žalobkyni tedy zbývá doplatit částku ve výši 600 Kč. Splatnost doplatku v tomto případě nastává uložením povinnosti zaplatit poplatek v souvislosti s rozhodnutím soudu o věci samé podle ustanovení pr. předpisu, ve znění pozdějších předpisů. Pro jeho zaplacení pak byla žalobkyni stanovena totožná lhůta 3 dnů od právní moci rozsudku.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné ( ).

Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem dobrovolně splněna, lze se jejího splnění domáhat návrhem na nařízení exekuce či výkonu rozhodnutí.