Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

249 C 31/2021-87

Městský soud v Brně rozhodl předsedou senátu JUDr. Monikou Schön, Ph.D., jako samosoudcem v právní věci

žalobkyně: ; právnická osoba, IČO,

se sídlem v obec a číslo, ulice číslo

zastoupená Mgr. jméno příjmení,

advokátkou se sídlem v obec a číslo, ulice číslo

proti

žalované: ; celé jméno žalované, narozená dne datum,

bytem v obec, ulice číslo

o 14.276 Kč s úroky a úroky z prodlení,

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 7.206 Kč s úroky z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 7.206 Kč za dobu od 14. prosince 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. V části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky ve výši 7.070 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 10.774 Kč za dobu od 22. února 2019 do 13. prosince 2021, s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 3.568 Kč za dobu od 13. prosince 2021 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 1,25 % ročně z částky 7.206 Kč za dobu od 13. prosince 2021 do zaplacení, a s úrokem ve výši 102,42 % ročně z částky 7.888,79 Kč za dobu od 22. února 2019 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky 22.867 Kč, se žaloba zamítá.

III. Žalobkyně nemá právo na náhradu nákladů řízení a žalované se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 7.206 Kč s úroky z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 7.206 Kč za dobu od 14. prosince 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. V části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky ve výši 7.070 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 10.774 Kč za dobu od 22. února 2019 do 13. prosince 2021, s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 3.568 Kč za dobu od 13. prosince 2021 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 1,25 % ročně z částky 7.206 Kč za dobu od 13. prosince 2021 do zaplacení, a s úrokem ve výši 102,42 % ročně z částky 7.888,79 Kč za dobu od 22. února 2019 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky 22.867 Kč, se žaloba zamítá. III. Žalobkyně nemá právo na náhradu nákladů řízení a žalované se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

1. Žalobce se domáhal, aby soud uložil žalovanému zaplatit žalobci 14.276 Kč s úroky z prodlení ve výši, z částek a za dobu, jež rozvedl. Žalobu zdůvodnil zejména tím, že se žalovaným dne 12. 10. 2018 uzavřel smlouvu o úvěru, podle níž žalovaný čerpal bezhotovostně 8.000 Kč (tzv. bezúčelový hotovostní úvěr) a tuto se zavázal spolu se sjednaným úrokem a dalšími poplatky, které žalobce dále rozvedl, zaplatit ve dvaceti čtyřech pravidelných měsíčních splátkách po 794Kč (smluvní úrok byl sjednán ve výši 167,2 % ročně). V rozporu s ujednáním účastníků žalovaný zaplatil pouze částku v celkové výši 794 Kč, jinak ničeho. Žalobce vyzval žalovaného před podáním žaloby k zaplacení dlužné částky, marně.

2. Žalovaný se ve věci – ač k tomu soudem vyzván – ve lhůtě mu k tomu soudem určené ani do dnešního dne nevyjádřil. K jednání nařízenému na 19. 5. 2022, ač předvolán řádně a včas, se pak bez omluvy nedostavil, aniž soudu sdělil jakýkoli důvod, který by mu v účasti bránil. Za této situace soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného.

3. Ke zjištění skutkového stavu věci soud provedl tyto důkazy a učinil z nich následující skutková zjištění:

4. Zy označené jako„ Profi Credit Hodnocení klienta“ soud zjistil, že v ní je uveden příjem žalovaného (důchod) v částce 6.443 Kč měsíčně, výdaje (životní minimum) v částce 3.410 Kč měsíčně, náklady na bydlení v částce 1.300 Kč měsíčně a ostatní v částce 100 Kč měsíčně. K dotazu, zda žalobce správnost těchto údajů před uzavřením smlouvy ověřoval, žalobce při jednání dne 19. 5. 2022 sdělil, že nikoli, neboť„ nemá jak je ověřit“, že údaje jsou do formuláře vyplňované zprostředkovatelem na základě informací, které mu uvede žadatel o úvěr, žalobkyně přitom spoléhá na poctivost žadatele a pravdivost toho, co uvádí. V závěru formuláře je uvedeno ručně:„ Inkaso nedoloženo“, z čehož soud dovozuje, že žalobce po žalovaném nevyžadoval ani doložení nákladů na bydlení.

5. Zy označené jako /osobní data“ (žurnalizováno na č. l. 38 spisu) soud zjistil, že sám žalobce smlouvu se žalovanou hodnotil jako„ špatnou (negativní příznak)“.

6. Z výpisu z účtu žalobce soud zjistil, že dne 16. 10. 2018 byla žalované odeslána částka 8.000 Kč.

7. Z návrhu na uzavření smlouvy o úvěru/smlouvy o úvěru soud zjistil, že formálně žalovaný dne 12. 10. 2018 požádal žalobce o úvěr. Jde o formulář vyhotovený žalobcem, do něhož jsou doplněny konkrétní údaje o žalovaném a o požadovaném úvěru. V závěru je připojena akceptační doložka s podpisem zástupce žalobce a datem 16. 10. 2018.

8. Z přípisu žalobce ze dne 17. 10. 2018 soud vzal za prokázané, že jím žalobce sdělil žalovanému, že„ schválil úvěr ke smlouvě o úvěru číslo“. Z připojené kopie obálky je zřejmé, že byla žalovanému doručena dne 19. 10. 2018.

9. Z předžalobní výzvy ze dne 6. 12. 2021 soud vzal za prokázané, že jí žalobce vyzval žalovaného k zaplacení částek, jež rozvedl (tyto částky převyšují částku, která je předmětem řízení v projednávané věci). Z připojeného podacího lístku soud vzal za prokázané, že výzva byla žalovanému odeslána dne 6. 12. 2021 na adresu, která je ve smlouvě o úvěru ze dne 12. 10. 2018 uvedena jako korespondenční.

10. Z ostatních listin označených a provedených k důkazu soud neučinil žádné pro rozhodnutí ve věci určující skutkové zjištění. Pokud jde o několik výzev k zaplacení, soud nevzal za prokázané, že tytoy byly žalovanému odeslány. Vzhledem k tomu, že žalobce při jednání dne 19. 5. 2022 k dotazu soudu sdělil, že„ nemá doklad o odeslání“ těchto listin, soud jej již pro nadbytečnost nepoučoval a nevyzýval podle ustanovení a odeslání těchto výzev nevzal za prokázané.

11. Po takto provedeném dokazování soud učinil tento závěr o skutkovém stavu věci: Dne 12. 10. 2018 žalovaný podepsal návrh na uzavření smlouvy o úvěru. K tomuto návrhu žalobce dne 12. 10. 2018 připojil svůj podpis v části„ akceptační doložka“. Dne 16. 10. 2018 žalobce žalovanému vyplatil částku 8.000 Kč. Před uzavřením smlouvy žalobce nijak reálně neověřoval schopnost žalovaného splácet úvěr. Provedl-li lustraci v několika registrech (příjmení apod.), považuje to soud za zcela nedostačující. Žalobce měl zejména zjišťovat a ověřovat reálné příjmy a reálné výdaje žalovaného, což zjevně neučinil (srov. jeho vyjádření při jednání dne 19. 5. 2022). Spoléhal-li se na pravdivost údajů uvedených v „ Hodnocení klienta“, nutno uvést, že tyto údaje jsou zcela zjevně bez vztahu k realitě, když přinejmenším u výdajů je uvedena částka životního minima, nikoli jakkoli zjištěná výše reálných nákladů žalovaného. I v případě, že žalobce nijak údaje uvedené žalovaným neověřoval, měly údaje, které od něj měl k dispozici, budit pochybnosti o schopnosti žalovaného řádně úvěr splatit (srov. naprosto nereálný výdaj na bydlení v částce 1.300 Kč měsíčně v obec, aniž je doloženo, kde a jak žalovaný bydlí). Ostatně sám žalobce smlouvu uzavřenou se žalovanou hodnotil jako„ špatnou (negativní příznak“ (srov. listinu„ osobní data“, žurnalizovanou na č. l. 38 spisu. Dne 6. 12. 2021 žalobce odeslal žalovanému výzvu k zaplacení dlužné částky. Žalobce netvrdil (a neprokázal), kdy byla žalovanému tato výzva doručena, soud tedy vycházel ze zákonné domněnky dojití třetím pracovním dnem po odeslání (srov. ustanovení § 573 o. z.), tj. dne 9. 12. 2021.

12. Po právní stránce pak soud věc posoudil takto: Smlouvu o úvěru ze dne 12. 10. 2018 soud hodnotí jako neplatnou, neboť žalobce zjevně před uzavřením smlouvy o úvěru nijak, natož s odbornou péčí, neposoudil schopnost žalovaného úvěr splácet, když naprosto nezjišťoval (neověřoval) majetkové poměry žalovaného, jeho příjmy, výdaje, počet vyživovacích povinností atp. Tím žalobce porušil svou povinnost uloženou mu ustanovením a 2 , o spotřebitelském úvěru. S ohledem na důsledky, které nesplnění této povinnosti má též pro širší společnost (neboť důsledky neschopnosti dlužníka dluh splácet se nedotýkají jen dlužníka, ale též společnosti jako celku, když na ni mají vliv důsledky dlužníkova předlužení a případné insolvence; k tomu shodně srov. též odůvodnění nálezu Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. ), soud dospěl k závěru, že smlouva o úvěru v projednávané věci též zjevně narušuje veřejný pořádek, a hodnotí ji jako absolutně neplatnou podle ustanovení o. z. (k neplatnosti smlouvy o úvěru v důsledku neposouzení schopnosti dlužníka úvěr splácet srov. též závěry Nejvyššího soudu v rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. , či Ústavního soudu v nálezu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. ; k totožným závěrům dospěl též Soudní dvůr EU v rozsudku ze dne 5. 3. 2020 ve věci C -679/18). Pro úplnost soud dodává, že nahrazené zákonem vymezeného účelu zkoumání úvěruschopnosti spotřebitele paušálními částkami životního minima atp. nelze akceptovat. Žalobce jako profesionální poskytovatel nebankovních úvěrů měl požadovat doložení reálných výdajů žalovaného, především výdajů spojených s bydlením a dalšími životními náklady (shodně srov. též rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 15. 3. 2022, sp. zn. ).

13. Vzhledem k absolutní neplatnosti smlouvy o úvěru z ní právo nelze přiznat. Žalobci tak nevzniklo a nelze mu přiznat právo na zaplacení smluvního úroku, jehož se domáhal.

14. Protože však žalovaný čerpal částku 8.000 Kč, došlo u něho k bezdůvodnému obohacení podle ustanovení § 2991 odst. 2 o. z. a toto obohacení je povinen žalobci vydat podle ustanovení § 2991 odst. 1 o. z.

15. Vzhledem k tomu, že dosud mu zaplatil (podle tvrzení žalobce, jež žalovaný nijak nezpochybňoval) částku 794 Kč, zbývá vydat 7.206 Kč. Žalobce žalovaného vyzval k zaplacení přípisem odeslaným dne 6. 12. 2021. Žalobce netvrdil a neprokazoval, kdy byl tento přípis žalovanému skutečně doručen. Soud tedy vycházel ze zákonné domněnky dojití třetí pracovní den (srov. ustanovení § 573 o. z.), tj. dne 9. 12. 2021. Dne 9. 12. 2021 byl čtvrtek, za dobu„ bez zbytečného odkladu“, v níž je dlužník povinen splnit (srov. ustanovení § 1958 odst. 2 o. z.) za této situace soud považuje následující pondělí, tj. 13. 12. 2021 (nelze předpokládat, že žalovaný hned ve čtvrtek 9. 12. 2021 reálně mohl stihnout zadat bankovní příkaz k úhradě; pokud jej zadal následující den, tj. v pátek 10. 12. 2021, v pondělí 13. 12. 2021 mohla být částka připsána na účet žalobce). Ke dni 13. 12. 2021 tedy podle názoru soudu nastala splatnost částky 7.206 Kč a od následujícího dne, tj. od 14. 6. 2021, je žalovaný v prodlení se zaplacením této částky. Soud proto shledal žalobu důvodnou v té části, v níž se žalobce domáhal zaplacení částky 7.206 Kč s úroky z prodlení (k právu na zaplacení úroku z prodlení srov. ustanovení o. z.) z této částky ode dne 14. 12. 2021 do zaplacení. Výše úroku z prodlení je dána O pariční třídenní lhůtě soud rozhodl podle ustanovení (výrok I.).

16. Ve zbývající části pak soud žalobu jako nedůvodnou zamítl (výrok II.).

17. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl, jak ve výroku III. uvedeno, neboť žalobce s ohledem na výsledek řízení, kdy byl neúspěšný v převažující části, na náhradu nákladů řízení nemá právo (srov. ustanovení a contrario) a žalovanému v řízení žádné náklady nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je možné podat odvolání ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Městského soudu v Brně, a to do patnácti dnů ode dne doručení písemného vyhotovení rozsudku.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo návrh na exekuci.