Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (27)No categories available
6 C 46/2022-38
Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudkyní Mgr. Terezou Pirklovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 3 109 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 3 109 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 3 109 Kč od 3. 3. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 3 109 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 3 109 Kč od 3. 3. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
1. Předmětem řízení je nárok na zaplacení částky ve výši 3 109 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně se obrátila dne 1. 11. 2021 ke zdejšímu soudu s žalobou, kterou odůvodnila tím, že dne datum při jízdě na vlakové lince anonymizováno – hromadné dopravy provozované právní předchůdkyní žalobkyně společností právnická osoba, IČO, se sídlem adresa (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“), se žalovaný nejprve mezi stanicemi obec a obec, poté mezi stanicemi obec a anonymizováno a následně mezi stanicemi anonymizováno a obec, neprokázal přepravnímu kontrolorovi platným jízdním dokladem, v důsledku čehož má povinnost zaplatit kromě jízdného výši 29 Kč, 24 Kč a 56 Kč i přirážku k jízdnému ve výši 3 × 1 000 Kč, tj. za každou z výše uvedených přeprav dopravním prostředkem. Po každé z uvedených kontrol přepravní kontrolor žalovaného z přepravy vyloučil, pročež se podle smluvních přepravních podmínek považuje stanice, ve které byl cestující oprávněně vyloučen z přepravy, za jeho cílovou stanici. Žalovaný však v předmětné vlakové lince přes výzvu setrval, a proto je tato stanice považována též za novou nástupní stanici a žalovaný byl následně opakovaně kontrolován přepravním kontrolorem. Smlouvou o postoupení pohledávek byla pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně postoupena na žalobkyni. Žalovaný na svůj dluh ničeho nezaplatil, a to ani přes zaslanou předžalobní upomínku.
2. Žalovaný se ve věci nikterak nevyjádřil.
3. Jelikož ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů a nešlo o věc vyjmenovanou v ustanovení § 120 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), vyzval soud žalovaného podle § 115a o.s.ř. k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil, ačkoli mu předmětné usnesení bylo řádně doručeno na adresu trvalého bydliště, žalobkyně s uvedeným postupem souhlasila již ve svém žalobním návrhu. Soud proto ve věci nenařídil jednání a rozhodl na základě předložených listinných důkazů.
4. Z obsahu předložených listinných důkazů soud učinil tento skutkový závěr. Žalovaný cestoval prostředkem veřejné dopravy provozovaným právní předchůdkyní žalobkyně, a to dne datum na vlakové lince anonymizováno, přičemž v místě kontroly nejprve mezi stanicemi obec a obec (čas kontroly 18.32 hodin), poté mezi stanicemi obec a anonymizováno (čas kontroly 18.33 hodin) a následně mezi stanicemi anonymizováno a obec (čas kontroly 18.33 hodin), se ani v jednom případě neprokázal kontrolorovi platným jízdním dokladem. Ke kontrolám docházelo opakovaně, kdy přepravní kontrolor vždy po provedené kontrole žalovaného vyloučil z přepravy. Žalovaný však prostředek veřejné dopravy neopustil a v dopravě setrval. Osobní údaje žalovaného, včetně jeho data narození, byly zjištěny v každém případě z číslo obč. průkazu, jehož je držitelem (viz zápisy o provedené přepravní kontrole včetně oznámení o závadách na č. l. 14, 16 a 18 a výpis z lustrace žalovaného). Uvedený občanský průkaz není evidován jako neplatný (viz lustrace žalovaného v Informačním systému základních registrů a úřední záznam o lustraci v databázi neplatných dokladů na č. l. 31). Výše přirážky činí 1 000 Kč (viz tarif Českých drah v elektronické podobě v databázi soudu příjmení). Podle čl. 146 smluvních přepravních podmínek právní předchůdkyně žalobkyně (dále i„ SPPO“) pověřený zaměstnanec ČD vyloučí z přepravy v nejbližší stanici cestujícího, který poruší přepravní podmínky podle čl. 140 - 144 SPPO a odmítne nebo nemůže na místě zaplatit jízdné, doplatek k jízdnému, přirážku k jízdnému nebo přirážku za porušení přepravních podmínek, nebo cestujícího, který přes upozornění nebo i předchozí zaplacení přirážky za porušení přepravních podmínek opakovaně nedodržuje ustanovení SPPO nebo oprávněné pokyny či příkazy dávané mu pověřeným zaměstnancem ČD. Podle čl. 146 odst. 3 SPPO stanice, ve které byl cestující oprávněně vyloučen z přepravy, je považována za jeho cílovou stanici. Pokud cestující po odjezdu z této stanice ve vlaku nadále setrvává nebo do něj znovu nastoupí, je tato stanice považována za novou nástupní stanici (viz SPPO v elektronické podobě v databázi soudu příjmení). Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 8. 9. 2021 byla pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně postoupena na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno společně s výzvou k úhradě dlužné částky (viz plná moc k oznámení o postoupení pohledávky v elektronické podobě v databázi soudu příjmení, oznámení o postoupení pohledávky na č. l. 15, 17 a 19, podací arch na č. l. 20). Žalovaný netvrdil a ani jinak v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění uhradil, nebo že by jeho dluh zanikl z jiného důvodu.
5. Po právní stránce soud hodnotil věc podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o. z.“), dle zákona č. 266/1994 Sb., o drahách a dle vyhlášky Ministerstva dopravy a spojů č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti.
6. Podle § 37 odst. 4 písm. d) zák. č. 266/1994 Sb. průvodčí drážního vozidla, osoba, která řídí drážní vozidlo, nebo jiná osoba ve veřejné drážní osobní dopravě pověřená dopravcem a vybavená kontrolním odznakem nebo průkazem dopravce (dále jen„ pověřená osoba“) je oprávněna uložit cestujícímu, který se neprokázal platným jízdním dokladem, zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému nebo vyžadovat od cestujícího osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému, pokud cestující nezaplatí na místě; osobními údaji potřebnými k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému se rozumí jméno, příjmení a datum a místo narození, adresa pro doručování a číslo osobního dokladu.
7. Dle § 37 odst. 5 písm. b) zák. č. 266/1994 Sb. je cestující povinen při nástupu do drážního vozidla, pobytu v něm a při výstupu z drážního vozidla na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem; neprokáže-li se platným jízdním dokladem z příčin na své straně, zaplatit jízdné z nástupní do cílové stanice nebo, nelze-li bezpečně zjistit stanici, kde cestující nastoupil, z výchozí stanice vlaku a přirážku k jízdnému, nebo pokud nezaplatí cestující na místě, prokázat se osobním dokladem a sdělit osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému.
8. Dle § 37 odst. 6 zák. č. 266/1994 Sb. výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč. Přirážka za porušení podmínek stanovených přepravním řádem činí nejvýše 1 500 Kč.
9. Podle § 7 odst. 6 vyhlášky č. 175/2000 Sb. nezakoupil-li si cestující jízdenku (…) a je přepravován bez platné jízdenky, považuje se za cestujícího, který se z příčin na své straně neprokázal platným jízdním dokladem.
10. Podle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
11. Soud měl v řízení za prokázané, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným došlo dne datum k uzavření smlouvy o přepravě osob tím, že žalovaný nastoupil do vlakové linky číslo. Žalovaný však nesplnil svou základní povinnost, a to zaplatit stanovené jízdné. Žalovaný pak byl při jízdě třikrát samostatně kontrolován, zda má platný jízdní doklad. Žalovaný tak i po prvním zápisu o provedené přepravní kontrole a po výzvě k úhradě přirážky k jízdnému stanovené v přepravních podmínkách dopravce a po vyloučení přepravním kontrolorem z přepravy, neopustil prostředek veřejné dopravy, ale naopak dále pokračoval v jízdě, pročež byl v dalších úsecích cesty ještě dvakrát kontrolován a vylučován z přepravy a byl opakovaně vyzýván k úhradě jízdného a přirážky k jízdnému. Právní předchůdkyni žalobkyně tak vzniklo právo na úhradu jízdného v celkové výši 109 Kč (29 Kč + 24 Kč + 56 Kč) a přirážky k jízdnému v celkové výši 3 000 Kč (3 × 1 000 Kč). Pohledávky byly následně právní předchůdkyní žalobkyně postoupeny na žalobkyni. Nárok žalobkyně je tak důvodný, a soud proto uložil žalovanému povinnost zaplatit částku ve výši 3 109 Kč.
12. Nezaplacením dluhu do dne splatnosti se žalovaný dostal do prodlení, a vznikla mu tak povinnost podle § 1970 o.z. platit vedle jistiny dluhu též úroky z prodlení, a to ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto žalobě vyhověl i v tomto rozsahu.
13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.“) ve výši 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka, návrh ve věci samé), tj. ve výši 600 Kč (3 úkony x odměna ve výši 200 Kč), dále paušální náhrada výdajů za každý z těchto úkonů podle § 14b odst. 5 písm. a) a. t., tj. ve výši 300 Kč (3 úkony x paušální náhrada ve výši 100 Kč) a náhrada za daň z přidané hodnoty podle § 137 odst. 3 o.s.ř. ve výši 189 Kč (21 % z částky 900 Kč). Jejich zaplacení soud uložil k rukám zástupce žalobkyně jako advokáta dle § 149 odst. 1 o. s. ř.
14. Pro úplnost pak soud uvádí, že nepřiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení za dva úkony právní služby spočívající v sepsání a odeslání dvou předžalobních výzev žalovanému, jak žalobkyně požadovala v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, když žalobkyně odeslala téhož dne žalovanému 3 samostatné předžalobní výzvy spojené s oznámením o postoupení pohledávky. Soud je přesvědčen, že se jedná o zjevně nehospodárný postup žalobkyně, neboť všechny tři dílčí nároky jsou svoji kauzou a časovou souvislostí neoddělitelně spjaty, a není tak žádného důvodu pro to, aby žalobkyně postoupení pohledávek a výzvu k úhradě žalovanému neodeslala v jediném dokumentu a v jediné poštovní obálce. Soud proto stran předžalobních výzev přiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení pouze za jeden úkon právní služby, jak je uvedeno v předchozím odstavci.
15. Lhůta k plnění byla stanovena v obecní třídenní lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.).
Nebudou-li povinnosti stanovené tímto rozhodnutím plněny řádně a včas, může oprávněná osoba po právní moci rozhodnutí podat návrh na soudní výkon rozhodnutí podle části šesté o. s. ř. nebo návrh na exekuci podle zákona č. 120/2001 Sb., exekučního řádu.