Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
8 C 183/2022-22
Okresní soud v Chebu rozhodl samosoudcem JUDr. Martinem Skalickým ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
sídlem adresa, anonymizována dvě slova
zastoupena advokátem titul jméno příjmení
sídlem adresa
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
hlášený k trvalému pobytu na adrese adresa žalovaného
o zaplacení 5 849,51 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 5 849,51 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,50 % ročně od 20. 2. 2018 do zaplacení do 3 dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení 1 489 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám žalobkynina advokáta titul jméno příjmení.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 5 849,51 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,50 % ročně od 20. 2. 2018 do zaplacení do 3 dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení 1 489 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám žalobkynina advokáta [titul] [jméno] [příjmení].</b>
1. Žalobkyně se žalobou domáhala od žalovaného zaplacení částky s příslušenstvím, uvedených v bodu I. výroku tohoto rozsudku. Uvedla, že společnost právnická osoba, sídlem adresa, anonymizováno 7 slov (dále jen„ právnická osoba“), jakožto postupitel uzavřela dne datum smlouvu o postoupení pohledávek s právnická osoba, IČO (dále jen„ právnická osoba“) jakožto postupníkem. právnická osoba uzavřela dne datum smlouvu o postoupení pohledávek s žalobkyní, jakožto postupníkem. Na základě těchto smluv došlo k postoupení pohledávky, která je předmětem tohoto řízení. právnická osoba dne datum jakožto věřitel uzavřela s žalovaným jakožto dlužníkem smlouvu o revolvingovém úvěru, jejíž součástí jsou obchodní podmínky. Smlouva byla uzavřena za pomoci prostředků komunikace na dálku prostřednictvím jedinečného osobního uživatelského účtu na webových stránkách právnická osoba. Žalovaný doručil prostřednictvím webového rozhraní žádost o zaslání nabídky k uzavření smlouvy o revolvingovém úvěru, právnická osoba prověřila jeho totožnost, kladně posoudila jeho úvěruschopnost a na základě toho mu zaslala nabídku k uzavření smlouvy o úvěru ve formě návrhu textu smlouvy včetně textu obchodních podmínek a dalších součástí smlouvy. Žalovaný potvrdil, že se s textem smlouvy seznámil a vyjádřil svou vůli akceptovat nabídku tak, že ve svém uživatelském účtu vložil do příslušného pole unikátní identifikační kód, který mu byl zaslán na telefonní číslo, jež uvedl v rámci registrace, kliknul na příslušnou ikonu a potvrdil, že má zájem být vázán smlouvou o revolvingovém úvěru. Akceptací nabídky na základě vložení unikátního identifikačního kódu, který slouží jako elektronický podpis a jedinečná identifikace žalovaného, došlo k uzavření smlouvy o revolvingovém úvěru. Smlouvou se věřitel zavázal žalovanému poskytnout neúčelový, bezhotovostní úvěr s pravidelnými měsíčními splátkami a možností opakovaného čerpání až do výše úvěrového limitu ve výši 35 000 Kč na dobu neurčitou a žalovaný se zavázal úvěr včetně úroku z úvěru ve výši 8,5 % měsíčně a poplatku za čerpání úvěru ve výši 12,5 % z každé čerpané částky úvěru splatit v pravidelných měsíčních splátkách v minimální výši odpovídající 12,5 % nesplaceného úvěru společně s úrokem z úvěru a poplatkem za čerpání úvěru, anebo 1 000 Kč podle toho, která z těchto dvou částek je vyšší. Žalovaný čerpal celkem 6 000 Kč, z nichž neuhradil jistinu úvěru ve výši 5 849,51 Kč.
2. Žalobkyně a žalovaný dali souhlas k tomu, aby soud ve věci rozhodl ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen„ OSŘ“), bez nařízení jednání.
3. Podle § 157 odst. 4 OSŘ v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.
4. Nebylo prokázáno uzavření smlouvy o úvěru, když pod listinou„ název listiny anonymizována tři slova“, datovanou datum, chybějí podpisy obou stran. Ničím nebylo prokázáno ani žalobní tvrzení o odsouhlasení smlouvy žalovaným vložením unikátního kódu ve webovém prostředí. Prokázáno je jen to, že právní předchůdkyně žalobkyně měla k dispozici některé osobní údaje žalovaného, aniž by z této skutečnosti bylo bez dalšího zřejmé, že tyto údaje poskytl právní předchůdkyni žalobkyně žalovaný. Totéž platí ve vztahu k listině„ název listiny anonymizována dvě slova“. Nelze dovodit vůli žalovaného uzavřít s právní předchůdkyní žalobkyně úvěrovou smlouvu za podmínek tvrzených v žalobě. Žalobkyní nebylo tvrzeno a ani nijak prokázáno, jak její právní předchůdkyně konkrétně prověřila úvěruschopnost žalovaného ve smyslu § 84-89 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, když absence takové prověření vede k neplatnosti smlouvy, k níž je soud povinen přihlížet z úřední povinnosti (viz rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. března 2020 ve věci OPR- Finance s.r.o. v. GK sp. zn. C -679/18 - ECLI:EU:C: 2020, který konstatoval:„ Články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.“; dále rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 12. 12. 2019 sp. zn. 22 Co 221/2019, rozsudek Krajského soudu v Plzni ze dne 22. 8. 2017 sp. zn. 64 Co 252/2017, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018 sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 a nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019 sp. zn. III. ÚS 4129/18). Naopak je prokázáno poskytnutí celkové částky 6 000 Kč společností právnická osoba, platbami dne 20. 6. 2017 a 23. 6. 2017 na účet žalovaného.
5. Protože nebylo prokázáno uzavření smlouvy, ale bylo prokázáno poskytnutí konkrétní částky žalovanému, soud žalobě ve vztahu k této částce vyhověl, protože přijetím uvedené částky bez právního důvodu se žalovaný ve smyslu § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ OZ“), vůči právní předchůdkyni žalobkyně, a následně vůči žalobkyni, které byla pohledávka postoupena, bezdůvodně obohatil a toto bezdůvodné obohacení je povinen vydat. Protože se žalovaný s vydáním bezdůvodného obohacení ocitl v prodlení, má žalobkyně dle § 1970 OZ a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. právo též na úrok z prodlení.
6. Ve věci měla žalobkyně plný úspěch, proto jí vzniklo dle § 142 odst. 2 OSŘ vůči žalovanému právo na náhradu všech účelně vynaložených nákladů řízení. Náklady řízení tvoří soudní poplatek za řízení 400 Kč dle § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ AT“), odměna advokáta za 3 úkony právní služby (převzetí zastoupení, předžalobní výzva, žaloba) po 200 Kč dle § 14b odst. 1 AT a 3 náhrady hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) AT. Při stanovení výše odměny advokáta a náhrady hotových výdajů soud postupoval dle § 14b AT, protože v tomto případě bylo řízení zahájeno tzv.„ formulářovou žalobou“, tedy žalobou podávanou touž žalobkyní opakovaně na ustáleném vzoru ve skutkově a právně obdobných věcech. Žalobkynin advokát je registrován k placení daně z přidané hodnoty, žalobkyně má proto dle § 137 odst. 3 OSŘ právo na náhradu této daně ve výši 21 % z náhrady nákladů řízení s výjimkou soudního poplatku, jehož úhrada je osobní povinností žalobkyně. Povinnost uhradit náklady řízení má žalovaný dle § 149 odst. 1 OSŘ k rukám žalobkynina advokáta.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku nelze podat odvolání (§ 202 odst. 2 OSŘ).
Nebude-li dobrovolně splněna povinnost uložená tímto rozsudkem, lze se splnění povinnosti domáhat návrhem na exekuci u soudního exekutora.