Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
22 C 231/2021-81
Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudcem titul Janem Lipertem ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce
bytem adresa žalobce
původně zastoupen advokátkou titul. jméno příjmení
sídlem ulice a číslo, PSČ obec
proti
žalované: osobní údaje žalované
o 65 266 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Řízení se co do částky 57 554 Kč a co do zákonného úroku z prodlení ve výši 1,5 % ročně z částky 65 266 Kč od 14. 11. 2021 do zaplacení zastavuje.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci zákonné úroky z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 57 554 Kč od 14. 11. 2021 do 23. 2. 2022 do 15 dnů od právní moci rozsudku.
III. Žaloba na uložení povinnosti žalované zaplatit žalobci částku 7 712 Kč společně se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z této částky od 14. 11. 2021 do zaplacení se zamítá.
IV. Žalovaná je povinna nahradit žalobci náklady řízení ve výši 6 941 Kč k rukám zástupkyně žalobce do 15 dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
I. Řízení se co do částky 57 554 Kč a co do zákonného úroku z prodlení ve výši 1,5 % ročně z částky 65 266 Kč od 14. 11. 2021 do zaplacení zastavuje. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci zákonné úroky z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 57 554 Kč od 14. 11. 2021 do 23. 2. 2022 do 15 dnů od právní moci rozsudku. III. Žaloba na uložení povinnosti žalované zaplatit žalobci částku 7 712 Kč společně se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z této částky od 14. 11. 2021 do zaplacení se zamítá. IV. Žalovaná je povinna nahradit žalobci náklady řízení ve výši 6 941 Kč k rukám zástupkyně žalobce do 15 dnů od právní moci rozsudku.
1. Předmětem řízení byla náhrady škody žalobce v podobě nákladů za obhajobu ve výši 28 090 Kč, cestovné za cesty žalobce ve výši 2 176 Kč a zadostiučinění za nepřiměřenou délku trestního stíhání ve výši 5 000 Kč a zadostiučinění za nezákonnost trestního stíhání ve výši 30 000 Kč, to vše v souvislosti s nezákonným trestním stíháním Okresního soudu ve obec sp. zn. spisová značka, ve kterém byl obvinění dne 20. 10. 2020 zproštěn. Žalobce žádal zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z žalovaných částek od 14. 11. 2021 do zaplacení.
2. Žalovaná se bránila tím, že žalobce odškodnila částkou ve výši 30 000 Kč za nezákonnost trestního stíhání, na náhradě nákladů obhajoby žalovaná žalobci přiznala částku 26 956 Kč a 598 Kč cestovného obhájce užití údaje kombinovaného údaje o spotřebě vozidla. Žalovaná uhradila žalobci částku 57 554 Kč dne 23. 2. 2022. Žalovaná neuznala za účelné úkony dle advokátního tarifu předložení znaleckého posudku dne 21. 5. 2019, návrh na doplnění dokazování ze dne 19. 9. 2021, poradu ze dne 18. 1. 2021 a dovolání ze dne 20. 1. 2021, když už trestní stíhání bylo skončeno. Cestovné bylo z důvodu užití údaje kombinovaného údaje o spotřebě a délky trasy zjištěného z webová adresa přiznáno jen ve výši 828 Kč bez amortizace. Žalovaná neměla řízení za nepřiměřeně dlouhé a namítla nesprávnost výše úroku z prodlení.
3. Žalobce vzal žalobu částečně zpět, takže nadále požadoval náhradu nemajetkové újmy ve výši 5 000 Kč a zbývající nárok na náhradu škody ve výši 2 712 Kč společně se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně a zákonný úrok z prodlení z částky 57 554 Kč od 14. 11. 2021 do 23. 2. 2022, soud proto v rozsahu, ve kterém byla žaloba vzata zpět dle § 96 odst. 2 o. s. ř. řízení zastavil, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku.
4. Soud věcně rozhodoval o tom, zda bylo trestní stíhání žalobce nepřiměřeně dlouhé, zda proto žalobci náleží peněžité zadostiučinění za nepřiměřenou délku trestního stíhání ve výši 5 000 Kč, a zda žalobci náleží na zbývající náhradě škody 2 712 Kč, která se skládá z 1 134 Kč nákladů obhajoby a cestovného žalobce 1 578 Kč.
5. Soud na základě provedeného dokazování a nesporných tvrzení účastníků dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Dne 23. 5. 2019 bylo žalobci sděleno podezření ze spáchání přečinu ublížení na zdraví dle § 146 odst. 1 tr. zákoníku a přečinu výtržnictví dle § 358 odst. 1 tr. zákoníku ve vztahu k bývalému tchánovi v postavení poškozeného, tento den byl i žalobce vyslechnut. Dne 13. 6. 2019 byl podán návrh na potrestání žalobce. Dne 6. 9. 2019 navrhl žalobce vyloučit soudce pro podjatost. Dne 19. 9. 2019 navrhl žalobce doplnit dokazování. Usnesením ze dne 12. 12. 2019 bylo rozhodnuto o nevyloučení soudce z vykonávání úkonů trestního řízení. Dne 27. 2. 2020 proběhlo hlavní líčení u Okresního soudu ve obec, kde byl vyslechnut žalobce a svědci. Dne 22. 6. 2020 proběhlo hlavní líčení, při kterém byla vyslechnuta svědkyně, byly čteny listiny a následně byl vyhlášen odsuzující rozsudek, kterým byl žalobce uznán vinným. Proti rozsudku bylo podáno odvolání. Usnesením Krajského soudu v obec ze dne 20. 10. 2020 byl napadený rozsudek zrušen a věc byla postoupena k projednání Městskému úřadu ve Vyškově, neboť by žalovaný skutek mohl být posouzen jako přestupek. Uvedené usnesení nabylo právní moci dne 20. 10. 2020 a trestní stíhání žalobce tak bylo pravomocně skončeno. Následně bylo žalobcem podáno dovolání. Usnesením Nejvyššího soudu ze dne 17. 3. 2021 bylo dovolání odmítnuto jako zjevně neopodstatněné. Usnesení Nejvyššího soudu bylo žalobci doručeno dne 10. 5. 2021, čímž řízení skončilo. Ve vztahu k žalobci trvalo trestní stíhání od 23. 5. 2019 do 10. 5. 2019, tedy zhruba 2 roky. Žalobce na nákladech právního zastoupení a cestovného účelně vynaložil částku 27 554 Kč, kterou žalovaná uznala stanoviskem ze dne 22. 2. 2022 na základě předběžného uplatnění doručeného žalované dne 13. 5. 2021. Zbývající náklady cestovného a nákladů obhajoby ve výši 2 712 Kč nebyly účelně vynaloženy na obranu před trestním stíháním a nebyly účtovány v souladu s mimosmluvní odměnou dle advokátního tarifu, neboť návrhy ze dne 21. 5. 2019 a 19. 9. 2021 nebyly úkony ve věci samé a úkony ze dne 18. 1. 2021 a 20. 1. 2021 nebyly účelně vynaloženy na obranu před nezákonným usnesením o zahájení trestního stíhání, které v té době již bylo odklizeno usnesením Krajského soudu v obec ze dne 20. 10. 2020. Zbývající cestovné není důvodné, neboť při jeho vyčíslení je nutné vyjít z kombinovaného údaje o spotřebě a nelze započítávat amortizaci na užití vozidla žalobce.
6. Pro nadbytečnost soud neprováděl další dokazování, zejména výslech žalobce, který navrhoval k okolnostem nezákonnosti trestního stíhání a délce opatrovnického řízení, které vyčkávalo konce trestního stíhání. Za nezákonnost trestního stíhání byl totiž žalobce již žalovanou odškodněn a délka opatrovnického řízení, ke kterému se žalobce chtěl vyjádřit, představuje samostatný odpovědnostní titul.
7. Podle § 1 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona obec národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), v účinném znění (dále jen„ OdpŠk“), stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.
8. Podle § 7 odst. 1 OdpŠk právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím mají účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda.
9. Podle § 8 odst. 1 OdpŠk nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán.
10. Podle § 13 odst. 1 OdpŠk stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.
11. Podle § 31 odst. 1 OdpŠk Náhrada škody zahrnuje takové náklady řízení, které byly poškozeným účelně vynaloženy na zrušení nebo změnu nezákonného rozhodnutí nebo na nápravu nesprávného úředního postupu. Podle odstavce třetího citovaného ustanovení náklady zastoupení jsou součástí nákladů řízení. Zahrnují účelně vynaložené hotové výdaje a odměnu za zastupování. Výše této odměny se určí podle ustanovení zvláštního právního předpisu o mimosmluvní odměně.
12. Soud věc právně posoudil následovně.
13. Žalovaná se ocitla v prodlení podle § 15 odst. 2 OdpŠk ohledně částky 57 554 Kč, kterou uznala za důvodnou po uplynutí lhůty 6 měsíců od 14. 11. 2021 do 23. 2. 2022, kdy provedla úhradu. Žalobci podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. vzniklo právo na zákonný úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně, jak je uvedeno ve výroku II. rozsudku.
14. Žalobci právo na přiměřené zadostiučinění za nepřiměřenou délku trestního stíhání nevzniklo, neboť soud neshledal, že by délka řízení byla ve smyslu § 13 OdpŠk nepřiměřená. Řízení probíhalo na třech stupních včetně rozhodování Nejvyššího soudu zhruba dva roky. Bylo rozhodováno o nedůvodné podjatosti, vyslýcháni byli svědci i žalobce za účelem objasnění různících se skutkových verzí žalobce jako obviněného a jeho bývalého tchána v postavení poškozeného. S přihlédnutím ke všem relevantním okolnostem globálně posuzovaného řízení lze hodnotit jeho délku jako přiměřenou i s přihlédnutím k tomu, že úkony probíhaly plynule, v řízení nenastaly žádné prodlevy a jednotlivé úkony na sebe navazovaly.
15. Nárok žalobce na nemajetkovou újmu ve výši 5 000 Kč s příslušenstvím není důvodný.
16. Pro cestovné se podle norem Evropské unie použije přednostně údaj o spotřebě pro kombinovaný provoz (směrnice č. 80/168/EHS a č. 2004 a zejména nařízení Komise č. 692/2008A). Amortizace se u cest neuplatní, neboť při cestách žalobce neužíval vozidlo pro pracovní účely. Částka 1 578 Kč cestovného proto není důvodná.
17. Pokud jde o zbývající náklady obhajoby, lze přisvědčit žalované, že podle § 31 odst. 1,3 OdpŠk další náhrada nepřísluší, když tyto nebyly účtovány v souladu s mimosmluvní odměnou dle advokátního tarifu, neboť návrhy ze dne 21. 5. 2019 a 19. 9. 2021 nebyly úkony ve věci samé (srov. § 11 odst. 1 písm. d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu). Úkony ze dne 18. 1. 2021 a 20. 1. 2021 nebyly účelně vynaloženy na obranu před nezákonným usnesením o zahájení trestního stíhání, které v té době již bylo odklizeno usnesením Krajského soudu v obec ze dne 20. 10. 2020. V této souvislosti soud podotýká, že nesprávnost vyúčtování nákladů obhajoby nezabránila žalované, aby na tyto úkony přeci jen plnila, když z uplatněných nákladů obhajoby 28 090 Kč žalovaná drtivou část odškodnila a zbývalo jen 1 134 Kč. Na základě výše uvedené argumentace je však zřejmé, že nákladů obhajoby ve výši 1 134 Kč důvodné nejsou.
18. Soud proto zbývající nárok na náhradu škody podle § 31 odst. 1,3 OdpŠk jako nedůvodný zamítl, jak je uvedeno ve výroku III. rozsudku.
19. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1, 3 o. s. ř., neboť žalobce byl částečně úspěšný. Žalobci náleží náhrada v rozsahu 20 %. Žalobce uhradil 6 000 Kč soudního poplatku a vynaložil náklady na právní zastoupení a cestu k soudu a zpět. Nároky nemajetkové újmy se započítávají i na úspěch a neúspěch tarifní hodnotou 50 000 Kč podle § 9 odst. 4 písm. a) AT (NS sp. zn. spisová značka). Žalobce byl úspěšný s nárokem na nezákonnost trestního stíhání (50 000 Kč) a náhradou škody (27 554 Kč) a neúspěšný byl žalobce s nepřiměřenou délkou trestního stíhání (50 000 Kč) a částí náhrady škody (2 712 Kč). Žalobce zaplatil soudní poplatek ve výši 6 000 Kč a vynaložil náklady právního zastoupení. Advokátka učinila následující úkony právní služby při tarifní hodnotě sporu 130 266 Kč (50 000 + 50 000 + 30 266 Kč): převzetí zastoupení, podání žaloby, částečné zpětvzetí žaloby, to vše s odměnou po 6 340 Kč. Za předběžné uplatnění nároku náhrada nepřísluší (§ 31 odst. 4 OdpŠk). Advokátka se účastnila jednání při tarifní hodnotě sporu 52 712 Kč s odměnou 3 220 Kč. Advokátka má právo na náhradu režijních nákladů 4 x 300 Kč dle § 13 odst. 4 AT a promeškaného času k cestě soudu a zpět do sídla 12 x 100 Kč dle § 14 odst. 3 AT. Advokátka má právo na náhradu hotových výdajů jízdného ve výši 689 Kč. Advokátka není plátcem DPH. Právo na hotové výdaje má i žalobce za cestu osobním vozidlem registrační značka bez amortizace na trase 540 km se spotřebou 4,3 litru nafty (3. kombinovaný údaj) s cenou nafty 36,10 Kč za litr dle vyhlášky č. 511/2021 Sb. ve výši 3 376 Kč Náklady žalobce činí 34 705 Kč dle následujícího výpočtu (6 000 + (3 x 6 340 + 3 220 +4 x 300 +12 x 100 + 689) + 3 376). Náhrada 20 % nákladů pro žalobce proto činí 6 941 Kč, jak je uvedeno ve výroku IV. rozsudku. Delší lhůta plnění podle § 160 odst. 1 o. s. ř. odpovídá podmínkám čerpání prostředků ze státního rozpočtu a žalobce nijak nepoškozuje.
20. V daném případě není odvolání přípustné do výroků II. – IV. rozsudku, neboť soud věcně rozhodoval o nárocích žalobce, z nichž žádný nepřesahoval částku 10 000 Kč. Na tom ničeho nemění ani procesní rozhodnutí o částečném zastavení řízení (viz příjmení, jméno aj. Občanský soudní řád: Praktický komentář, Systém ASPI k § 202 o. s. ř. a KS obec spisová značka). Odvolání není přípustné ani proti vedlejšímu výroku o nákladech řízení (spisová značka).
Poučení:
Proti výroku I. rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od jeho doručení k Městskému soudu v Praze prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 2. Proti zbývajícím výrokům rozsudku odvolání není přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.). Rozsudek obsahuje zkrácené odůvodnění (§ 157 odst. 4 o. s. ř.).